Nová kniha:


Tat Tvam Asi / Ty jsi To – promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže z let 1975 – 1980.  Kniha vychází v nakladatelství dybbuk – viz. www.dybbuk.cz.


Paramátman ve všem a v každém – promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže z let 1954 – 1956. Kniha vychází v nakladatelství dybbuk – viz. www.dybbuk.cz.


proste_budte_n.jpgJóga Vásištha, nebo též Mahá Rámajána, je starý indický text pojednávající o tom, jak mudrc Vasištha předává princi Rámovi učení o podstatě jedince, světa a Bytí vůbec. Text je plný rozmanitých příběhů, které mají Rámovi ukázat cestu k pochopení či nazření Skutečnosti a naplnění života. Jde o překlad z anglické verze od Svámího Vénkatéšánandy (zkrácené ze sanskrtského originálu přibližně na třetinu) doplněný sanskrtským slovníkem a vysvětlivkami. Kniha má téměř osm set stran, je vázána v pevné vazbě a obsahuje barevné ilustrace. V podobném rozsahu toto dílo dosud česky nevyšlo. Všechny další podrobnosti o knize najdete na stránkách www.samhita.cz.


proste_budte_n.jpgÁtma-bódha neboli „Poznání Já“ je krátké dílo shrnující základní principy učení advaita-védánty. Tradičně bývá připisována Ádi Šankaráčárjovi (8. stol.), ale o jeho autorství se vedou spory. Jestli byl autorem skutečně Ádi Šankaráčárja nebo někdo jiný není pro nás asi až tak podstatné. Důležitý je obsah tohoto textu, kterému je i tradičně přikládána vysoká hodnota. Také Ramana Maharši přeložil tento text ze sanskrtu do tamilštiny (resp. opravil existující tamilský překlad). Překlad ze sanskrtu - David Dostal. Kniha vyšla jen v elektronické podobě a je volně ke stažení: PDF, EPUB, MOBI



Audio/Video ukázka:

Nisargadatta Maharádž - Citáty a fotky

Články

63. Představa, že jste konatel, vás svazuje (z knihy Já Jsem To)

20. 7. 2015 - Martin

Tazatel: Byli jsme nějakou dobu ve Šrí Satja Sai Bába Ášramu. Strávili jsme také dva měsíce ve Šrí Ramanášramu v Tiruvanamalai. Teď se vra­címe do USA.

Maharádž: Vyvolala ve vás Indie nějakou změnu?

T: Cítíme, že jsme se zbavili břemene. Šrí Satja Sai Bába nám říkal, aby­chom mu vše odevzdali a prostě žili ze dne na den tak poctivě, jak jen to bude možné. „Buďte dobří a zbytek nechte na mně“, říkal nám.

M: Co jste dělali v Ramanášramu?

T: Opakovali jsme mantru, kterou nám dal Guru. Také jsme občas medi­tovali. Moc jsme nepřemýšleli ani nestudovali, snažili jsme se být prostě jen v tichu. Jsme na cestě Bhakti a ve filosofii se moc nevyznáme. Ne­máme toho moc k přemýšlení – prostě věříme svému Guruovi a žijeme svůj život.

M: Většina bhaktů věří svému Guruovi jen tak dlouho, dokud se jim vede dobře. Jakmile přijdou problémy, jsou zklamaní a vyrazí hledat ji­ného Gurua.

T: Ano, byli jsme na tohle nebezpečí upozorněni. Snažíme se přijímat těžkosti spolu s radostmi. Přesvědčení, že „všechno je Milost“, musí být velmi silné. Jeden Sádhu šel na východ, odkud najednou začal foukat silný vítr. Tak se klidně otočil a šel místo toho na západ. Takhle bychom chtěli žít i my – přizpůsobovat se okolnostem, které nám posílá Guru.

M: Je tu pouze život. Nikdo, kdo by žil život, tu není.

T: To chápeme, ale stále nás to svádí k tomu, abychom žili své životy, místo toho, aby tu bylo pouze žití. Zdá se, že máme notoricky ve zvyku si neustále vytvářet nějaké plány.

M: Ať už si děláte nějaké plány nebo ne, život jde dál. Ale v rámci života vznikne v mysli člověka taková malá spirála, která si libuje ve fantaziích a představách a začne život řídit a ovládat. Život je sám o sobě bez žá­dostí. Ale falešné já chce stále dál příjemně pokračovat. Proto se stále snaží zajistit si svou kontinuitu. Život je nebojácný a svobodný. Dokud chcete stále ovlivňovat události, osvobození pro vás není – samotná představa, že jste konatel, že jste příčinou nějakých věcí, vás svazuje.

T: Jak můžeme překonat dualitu konatel – konání?

M: Přemýšlejte o životě jako o nekonečném, nerozděleném, vždy pří­tomném, vždy aktivním, dokud si neuvědomíte, že jste s ním v jednotě. Nebude to pro vás ani moc těžké, protože se vlastně budete jenom vracet ke svému přirozenému stavu.

Jakmile si uvědomíte, že všechno vychází z vašeho nitra, že svět, ve kterém žijete, není promítán na vás, ale vámi, potom váš strach zmizí. Bez tohoto pochopení se stále ztotožňujete s vnějšími věcmi, jako je tělo, mysl, společnost, národ, lidstvo či dokonce Bůh nebo Absolutno. Ale to všechno je jenom váš útěk od strachu. Ze svého iluzorního otroctví se osvobodíte až poté, co naplno přijmete svou odpovědnost za ten malý svět, ve kterém žijete, a budete schopen pozorovat, jak vzniká, trvá a zaniká.

T: Proč si stále musím myslet, že jsem tak ubohý?

M: Děláte to jen ze zvyku. Změňte své způsoby myšlení a cítění, detailně je prozkoumejte a prověřte. Jste spoután jenom kvůli své nedbalosti a ne­pozornosti. Pozornost osvobozuje. Je tolik věcí, kterým věříte. Začněte se ptát. Ty nejsamozřejmější věci bývají ty nejpochybnější. Ptejte se sám sebe: „Opravdu jsem se narodil? Jsem skutečně takový a takový? Jak vím, že existuji? Kdo jsou mí rodiče? Stvořili oni mne, nebo jsem stvořil já je? Musím věřit všemu, co o mně druzí říkají? Kdo vlastně jsem?“ Vynaložil jste spoustu energie na to, abyste si sám pro sebe vybudoval vězení. Teď musíte tutéž energii použít k tomu, abyste toto vězení zboural. Bourání je ale ve skutečnosti snadné, protože falešné, jakmile je odhaleno, se samo rozpustí. Všechno závisí na myšlence „já jsem“. Velice pečlivě ji prozkoumejte. To ona je kořenem každého utrpení. Je to taková slupka, která vás odděluje od skutečnosti. Skutečnost je uvnitř i vně této slupky, ale slupka sama je neskutečná. S myšlenkou „já jsem“ jste se nenarodil. Mohl byste žít klidně bez ní. Objevila se až později v důsledku vašeho ztotožnění s tělem. Vytvořila iluzorní oddělenost tam, kde žádná oddě­lenost není. Udělala z vás cizince ve svém vlastním světě a svět udělala nepřátelským a cizím. Ale život tu je i bez myšlenky „já jsem“. Jsou chvíle, kdy jsme bez pocitu „já jsem“, klidní a šťastní. S návratem pocitu „já jsem“ se vracejí i starosti.

T: Jak se člověk může zbavit pocitu „já jsem“?

M: Chcete-li se od něj osvobodit, musíte se jím zabývat. Pozorujte ho, když je v činnosti i v klidu, jak vzniká a kdy zaniká, co chce a jak to získá, dokud mu jasně a úplně neporozumíte. Ostatně všechny rozličné systémy Jógy mají jen jediný cíl – zachránit vás před neštěstím oddělené existence, aby se z vás nestal bezvýznamný bod na velikém a krásném obrazu.

Trpíte proto, že jste se odcizil skutečnosti a teď se tomu snažíme uniknout. Ale před svými posedlostmi neutečete. Můžete je pouze pře­stat vyživovat.

Pocit „já jsem“ chce pokračovat proto, že je neskutečný. Skutečnost pokračovat nepotřebuje – protože ví, že je nezničitelná, je lhostejná k destrukci forem a projevů. Člověk dělá všechno možné pro to, aby posílil a upevnil svůj pocit „já jsem“, ale to všechno je zbytečné, protože „já jsem“ se v každém okamžiku mění. Je to nekonečná práce a jediné radikální řešení je rozpustit jednou provždy onen separativní pocit „já jsem ten a ten jedinec“. Bytí zůstane, ale je to bytí bez „já jsem“.

T: Mám určité duchovní ambice. Copak nemusím pracovat na jejich vyplnění?

M: Žádné ambice nejsou duchovní. Všechny ambice slouží pocitu „já jsem“. Chcete-li udělat opravdový pokrok, musíte se úplně vzdát myš­lenky osobních úspěchů. Ambice takzvaných Jóginů jsou nesmyslné. Touha muže po ženě je naprosto nevinná v porovnání s chtíčem, který ovládá člověka toužícího po nekonečné osobní blaženosti. Mysl je pod­vodník. Čím zbožnější se zdá, tím horší je její zrada.

T: Lidé za vámi dost často chodí se svými světskými starostmi a žádají vás o pomoc. Jak víte, co jim máte říci?

M: Řeknu jim prostě to, co mne v tu chvíli napadne. Nemám pro jednání s lidmi žádný zavedený postup.

T: Vy jste si jistý sám sebou. Ale když se přijdou lidé poradit se mnou, jak si mám být jistý, že je moje rada správná?

M: Pozorujte, v jakém stavu jste, z jaké úrovně mluvíte. Mluvíte-li z úrovně mysli, můžete se mýlit. Když mluvíte s úplným vhledem do situace, bez účasti svých mentálních zvyků, může být vaše rada správná. Nejdůležitější je, abyste si plně uvědomoval, že ani vy, ani ten druhý člověk nejste pouhá těla. Je-li vaše uvědomění čisté a úplné, potom je menší pravděpodobnost, že odpovíte špatně.


překlad Martin Vinkler
další kapitoly z knihy JÁ JSEM TO jsou v "Textech na pokračování"

Používáme soubory cookies

Soubory cookies využíváme k analýze návštěvnosti, zapamatování preferencí a zlepšování použitelnosti webu. Souhlas udělíte kliknutím na tlačítko "Souhlasím".

Nastavení Souhlasím

Souhlas můžete také odmítnout.