Nová kniha:


Tat Tvam Asi / Ty jsi To – promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže z let 1975 – 1980.  Kniha vychází v nakladatelství dybbuk – viz. www.dybbuk.cz.


Paramátman ve všem a v každém – promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže z let 1954 – 1956. Kniha vychází v nakladatelství dybbuk – viz. www.dybbuk.cz.


proste_budte_n.jpgJóga Vásištha, nebo též Mahá Rámajána, je starý indický text pojednávající o tom, jak mudrc Vasištha předává princi Rámovi učení o podstatě jedince, světa a Bytí vůbec. Text je plný rozmanitých příběhů, které mají Rámovi ukázat cestu k pochopení či nazření Skutečnosti a naplnění života. Jde o překlad z anglické verze od Svámího Vénkatéšánandy (zkrácené ze sanskrtského originálu přibližně na třetinu) doplněný sanskrtským slovníkem a vysvětlivkami. Kniha má téměř osm set stran, je vázána v pevné vazbě a obsahuje barevné ilustrace. V podobném rozsahu toto dílo dosud česky nevyšlo. Všechny další podrobnosti o knize najdete na stránkách www.samhita.cz.


proste_budte_n.jpgÁtma-bódha neboli „Poznání Já“ je krátké dílo shrnující základní principy učení advaita-védánty. Tradičně bývá připisována Ádi Šankaráčárjovi (8. stol.), ale o jeho autorství se vedou spory. Jestli byl autorem skutečně Ádi Šankaráčárja nebo někdo jiný není pro nás asi až tak podstatné. Důležitý je obsah tohoto textu, kterému je i tradičně přikládána vysoká hodnota. Také Ramana Maharši přeložil tento text ze sanskrtu do tamilštiny (resp. opravil existující tamilský překlad). Překlad ze sanskrtu - David Dostal. Kniha vyšla jen v elektronické podobě a je volně ke stažení: PDF, EPUB, MOBI



Audio/Video ukázka:

Nisargadatta Maharádž - Citáty a fotky

Články

V.3. - Znaky žáka (z knihy Dásbódh)

20. 2. 2015 - Michal

//Šrí Rám//

1. V předcházející kapitole jsme popsali znaky Satgurua. Nyní si prosím pozorně vyslechněte, jaké jsou znaky dobrého žáka.
2. Bez pravého Gurua dobrý žák toliko chřadne a stejně tak bez dobrého žáka pravý Guru podstupuje všechnu námahu zbytečně.
3. Úrodná půda může být pečlivě vybrána, ale zasít do ní zetlelé osivo je bezvýsledné. A stejně tak, je-li kvalitní zrno zaseto v kamenité půdě, přijde vniveč.
4. Podobně může být dobrý žák hoden vyššího poznání, ale Guru jej učí jen obyčejná zaklínadla a podřadnou Tantru. V takovém případě se úspěch nedostaví nyní ani později.
5. Nebo se může stát, že Guru udělí své nejlepší požehnání, ale žák toho není hoden. To se rovná žebrajícímu synu urozeného otce.

6. A tak, když je jeden bez druhého, oba se stanou zbytečnými a naplnění vyššího nadpozemského života je též v nedohlednu.
7. Proto, kde je pravý Guru právě tak jako dobrý žák, tam nejsou potíže. Cíl obou je dosažen pouze současně.
8. Ale úrodná půda a kvalitní osivo nám nedá úrodu bez deště. Právě tak může být pravý Guru a dobrý žák, ale jestliže nediskutují o cestě osvobození, veškeré jejich poznání není k užitku.
9. Osivo je zaseto a úroda roste, ale pokud není dodržena náležitá péče, dojde ke znehodnocení. Stejně tak hledající neuspěje, není-li jeho úsilí ustavičné.
10. Všechnu péči musíme vykonávat tak dlouho, dokud nezískáme zrno. A i poté, kdy obilí dozraje, bychom neměli nic opomenout.
11. Podobně i po dosažení sebe-poznání musí být všechny denní praktiky dále prováděny. Je to stejné, jako skutečnost, že i poté, kdy se najíme do sytosti, pečujeme o všechny zásoby a kuchyňské náčiní.
12. Proto bychom měli mít na paměti, že všechny následující činnosti, jako je například každodenní praxe, denní studium, pravý Guru, dobrý žák, hluboké uvažování o správných náboženských zásadách chování, stanovených v písmech, kladné jednání a dobrotivá přání, nás přenesou na druhý břeh oceánu tohoto světského života.
13. A tyto činnosti by měly být doprovázeny vhodným druhem denního pokání, správným jednáním následujícím vaši vlastní víru, pobýváním ve společnosti světců a pravidelností v denních obřadech určitých slibů.
14. Pouze tehdy, když je toto vše prováděno, vyvstane neposkvrněné čiré poznání, jinak se ve společnosti rozbují bludné nauky.
15. V tomto případě hana nepadá na žáka. Celá zodpovědnost závisí na pravém Guruovi. Je to Satguru, kdo s vynaložením veškerého úsilí přemění mnohé žákovy zlozvyky.
16. Vlivem pravého Gurua se špatný žák zlepší a přetvoří, ale dobrý žák špatného Gurua nezlepší, neboť by to byla pro Gurua velká ostuda.
17. Proto je Satguru nezbytný. Pouze tehdy je následována správná cesta. Jinak žák pravděpodobně přijme bludné názory.
18. Z toho důvodu je Sadguru nanejvýš důležitý. Vše další není k užitku. Ani když budeme hovořit o znacích, jak dobrého žáka rozpoznat.
19. Základní vlastností žáka je, že musí mít plnou důvěru v učení stanovené Satguruem. Musí se Satguruovi zcela odevzdat. Pak se právem nazývá dobrým žákem.
20. Žák by měl být bezúhonný, se správným morálním postojem, pokorou a bez-žádostivostí.
21. Žák by měl být plný víry, přiměřeně pečovat o své tělo a ošacení, ukázněný ve všech ohledech.
22. Žák by měl být obzvláště bystrý a velmi pečlivý. Měl by být jedincem nadaným vnímat nevnímatelné.
23. Žák by měl být velmi trpělivý, mimořádně milosrdný, velmi pohotový a dychtivý duchovního života.
24. Žák by měl konat dobré skutky prospívající ostatním, měl by být schopen pochopit příkazy a vypátrat možné významy.
25. Žák by měl být opravdový, mimořádně pozorný, nefalšovaně ctnostný.
26. Žák by měl být intuitivní, milující oddaný s ovládnutým chováním.
27. Žák by měl být pohotový, nadaný, schopný uvážit dobré a špatné úmysly.
28. Žák by měl být odvážný, stálý ve svých slibech, z vážené a zbožné rodiny.
29. Žák by měl být sattvický (zdravé povahy); zbožný a upřímný hledající, který denně vykonává náboženskou praxi.
30. Žák by měl být důvěryhodný, znalý toho, jak rozšiřovat duchovnost v životě.
31. Žák by měl být samostatný, všestranně přátelský, výtečný ve všech ctnostech..
32. Žák by měl mít dobré vzdělání, velkou vůli a čisté srdce.
33. Žák by neměl být nerozvážný a příliš majetný. Měl by být tím, kdo utrpěl mnohé ve světském životě.
34. Pouze ten, kdo utrpěl zármutek ve světském životě, ten, kdo je vyprahlý skrze muka a strasti všech tří kategorií (viz.třetí Dášaka, kapitola 6 až 8 – pozn. překl.), je toliko hoden obdržet pokyny v duchovním životě.
35. Jedině ten, kdo podstoupil mnohá utrpení, je schopen vstřebat duchovní hodnoty, neboť jen skrze utrpení v pozemském životě vyvstane stav prostý tužeb.
36. Jen ten, kdo prožil strasti ve svém světském životě, je schopen rozvinout víru a díky víře se pevně drží Satguruových chodidel.
37. Jsou mnozí, co se odvrátili od Satgurua a kteří utonuli v oceánu života, ubíjeni námahou i radovánkami.
38. Proto pouze ten, kdo má velkou víru, by měl být považován za dobrého žáka a prvního mezi těmi, kteří si zasluhují osvobození.
39. Ten, kdo má vnitřní mír skrze učení dané Satguruem, je předurčený pro konečné osvobození. Již nikdy není zachycen do sítě světského života.
40. Opovrženíhodný je ten, kdo se domnívá, že božstva jsou větší nežli Guru, neboť se oddal silám, jež od těchto bohů může obdržet a jde za světským bohatstvím opuštěním stezky svatosti.
41. Svatí jsou Satguruové. Božstva i bohové jsou předurčeni k zániku své existence na konci Kalpy (delšího vesmírného období). Kde bude síla bohů Hari a Hara v té době?
42. Proto je moc Satgurua větší, než bohů jako je Brahma a dalších, neboť jsou pomíjiví. Ale lidé jsou ubozí se svým malicherným myšlením. Nevědí o tom nic.
43. Ten, kdo se domnívá, že bohové jsou rovnocenní Guruovi, je žákem pomýlených představ a je oklamán iluzí, skrze níž nemůže chápat pravou nauku.
44. Bůh je vytvořen člověkem a dosáhl svého postavení Boha silou Manter. Ale ani Bůh nemůže svojí představivostí pochopit velikost Satgurua.
45. Proto je Satguru milionkrát větší nežli Bůh. Védy a přírodní vědy se dohadují a přou o určení pravé přirozenosti Satgurua.
46. Zkrátka, nic nemůže být prokázáno jako vyšší než je stav Satgurua, neboť moc Dévů je omezená a je vytvořena Májou.
47. Ten, kdo má Satguruovo požehnání, nemůže být srovnatelný v moci s nikým, protože silou svého poznání považuje všechno bohatství světa za pouhá stébla trávy.
48. Satguruovým požehnáním a přímým poznáním Absolutna dokonce ani nevidí projevený svět se všemi jeho klamy.
49. Takový je věhlas dobrého žáka, majícího bezmeznou víru v Satguruovo učení a jen díky tomu se on sám stává králem bohů neboli Guruem.
50. Ti, kdo se kají ve svém vnitřním vědomí a kteří zapáleně pročišťují mysl, zanedlouho dosáhnou klidu Satguruovým ponaučením. Takoví jsou dobří žáci.
51. Když se žák vydá na stezku v souladu se Satguruovým učením, byť i celý svět se může bouřit a jít proti němu, jeho ryzí víra nedozná změny.
52. Dobří žáci, kteří se odevzdali Satguruovi jsou takto vybráni a proměnou svého konání se stanou čistými, aby vstoupili do božské přirozenosti.
53. Pouze ti, kdo mají takovou čistotu srdce, jsou hodni vysvobození, a všichni ostatní, kdo se pouze přizpůsobují svým vnějším oděvem, jsou falešní a špatní žáci.
54. Ti ve skutečnosti cítí potěšení ve smyslových objektech. Jejich formální duchovní způsob života je jen vychytralé společenské přizpůsobení. Jsouce vzdělanými hlupáky, vytvářejí okázalé divadlo přijímáním útočiště u Guruových chodidel.
55. Veškeré úvahy o vyšší cestě života přijdou vniveč, když se mysl nekontrolovaně žene za vnějšími objekty a člověk lne ke světskému životu.
56. Takový člověk je unuděný všemi duchovními úvahami; je posedlý rodinným životem a nesa břemena rodinných úkolů, stává se nebohým nádeníkem.
57. Užívá si pozemský život, z duchovního života si tropí žerty. Je plný klamných představ, hlupák, chtivý objektů svých žádostí.
58. Světský člověk, který dostal ponaučení o poznání Brahmy, je podoben vepři, jenž je uctíván natíráním vonnou mastí, nebo buvolu pomazanému pastou ze santalového dřeva.
59. Jaké pocity má osel odpočívající na skládce odpadků z toho zápachu? Anebo sova, žijící v stálé temnotě, která zatouží létat společně s hejnem labutí?
60. Obdobně je žebrákem u brány smyslového objektu ten, kdo se vrhá do víru smyslných radovánek. Jak může mít lásku k Bohu a naději být ve společnosti světců?
61. Stejně jako štěně, jež žvýká kost jen svými dásněmi, tak člověk, podřízený tělesným požitkům, je z nich poblázněný.
62. Jak může pes zažít delikatesy lahodného pokrmu? A jak se může opice těšit z královského trůnu? Stejně tak, jak může člověk, který je připoután ke smyslovým objektům, prožít duchovní poznání?
63. Člověk, jehož celoživotní prací je péče o osly, nemůže být ctěn ve shromáždění učenců, a proto člověk hluboce připoutaný k objektům nemůže započít duchovní život.
64. Jako krkavec v houfu labutí vyhlíží hromádky výkalů, ale požaduje být považován za jednu z nich.
65. Takoví jsou lidé připoutaní ke světským záležitostem, kteří se snaží vypadat jako světci, když se nacházejí v blízkosti opravdových světců, ale ve skutečnosti i tam hledají uspokojení svých tužeb po smyslových objektech!
66. Muž toužící po radovánkách se svojí ženou, se ptá lidí, jak by mohl získat zasvěcení do stavu Sanjásina. Stejně tak člověk světských připoutaností,těkající z místa na místo, mluví o duchovnu nadarmo.
67. Vždyť to jsou jen intelektuální pošetilci. Jak se mohou těšit z nedvojnosti? Náležejí jedině peklu a kvůli svým vlastním touhám trpí v pekle.
68. Jak může být ten, co slouží nevěstce, nazýván Ministrem? Jak tedy může být někdo, kdo je otrokem smyslových objektů, nazýván velkým oddaným?
69. Tito jedinci jsou ubozí, pobláznění lidé, připoutaní ke smyslovým objektům. Jak mohou mít opravdové poznání? Jen žvaní bez jakéhokoliv významu!
70. Takoví žáci jsou velmi podřadní – nejnižší ze všech. Jsou to bezohlední, ničemní a skutečně zkažení lidé se zlými úmysly.
71. Ale i ti, kdož jsou hříšníky a jejichž škodolibost je velice vytrvalá, budou pravděpodobně zachráněni, pokud se začnou kát.
72. Měli by se znovu odevzdat Satguruovi, nabídnout mu službu, která jej potěší a opětovně se očistit, když jim udělí své požehnání.
73. Ten, kdo se protiví svému Guruovi, upadá do pekla věčnosti na tak dlouho, dokud bude existovat planeta Měsíc a vysvobození pro něj nepřichází v úvahu, vyjma požehnání od svého Gurua.
74. Někteří lidé cítí velký zármutek a jsou stísněni poté, co se zúčastní pohřbu. Jdou ke Guruovi a vrhnou se před ním k zemi; ale tento čin jim nepřinese skutečné poznání.
75. Předvádějí falešnou víru v něho, obdrží zasvěcení Mantrou a stanou se žáky na dva dny s pouhým úmyslem vyzískat z něj tuto Mantru.
76. Takový člověk jde k mnoha Guruům, naučí se vyjadřovat terminologií duchovního života, která je ve skutečnosti prázdná, stane se velmi povýšeným a nevybíravě používá urážlivou řeč.
77. Pláče, kaje se a klaní se maximálně hodinu. Na další hodinu se stane zcela asketickým, ale ihned poté se nadme pýchou nad svým poznáním.
78. Na chvíli udrží víru ve své mysli, ale za okamžik mluví nadutě. Dělá rozličné činy jako šílený.
79. Různé zlozvyky, jako chtivost, zlost, pýcha, žárlivost, lačnost, pokušení, sobectví, prohnanost a pohrdání vládnou v jeho srdci.
80. V jeho mysli přebývá sobectví, přesvědčení "já jsem tělo", zkaženost, připoutanost ke smyslovým objektům, světský život a z toho vyplývající sklíčenost.
81. Je zahálčivý, bez víry, hříšník, páchající zločiny, se špatným úsudkem a pochybovačnou povahou; nemá sebemenší oddanost, necítí důvěru v Boha, propadá náhlým záchvatům hněvu, je krutý a zabíjí druhé.
82. Je bezcitný, líný, bezohledný, nespolehlivý, netrpělivý, s nedostatkem rozvahy a pěstuje si pochybnosti velmi zarputile ve své mysli.
83. V jeho srdci přebývají snové naděje, připoutanost, touha, fantazie, hříšný úsudek, zlý postoj, ďábelská vášeň, povrchní myšlení, dychtivost smyslových radovánek.
84. Je ctižádostivý, závistivý, pohrdavý; velmi rád kritizuje druhé, je pyšný na své tělo a znalosti a dělá kvůli tomu povyk.
85. Nedokáže ovládnout svůj hlad a žízeň, nemá pod kontrolou svůj spánek (buď trpí nespavostí, nebo pořád spí), jeho starostlivost o svou rodinu neustává a je zmatený.
86. Je přespříliš upovídaný, ale žádná myšlenka bezžádostivosti v jeho povaze není a nikdy se nekaje, ani nenásleduje cestu odvahy a pokory.
87. Nemá žádnou oddanost, sebezapření, klid, dobrou povahu, shovívavost ani vládu nad touhami. Je nevlídný, nikomu nevyjde vstříc a není ani spokojeného ani dobrosrdečného ducha.
88. Nadarmo trýzní své tělo, je možné, že má nějaké vady na těle, například pokřivené končetiny či trup. Je velmi lakomý v záležitostech náboženství a milodarů. Jeho srdce je velmi kruté a v jeho chování nedochází k žádnému zlepšení.
89. Je ke všem neupřímný. Ušlechtilí lidé jej nemají v oblibě. Vždy uvažuje o chybách ostatních.
90. Stále lže, mluví falešně a vypravuje smyšlené historky. Když prošetříme jeho myšlenky a činy, v žádném z jeho prohlášení nenalezneme nic pravdivého.
91. Lační po obtěžování ostatních. Zraňuje city druhých svými ostrými slovy, právě tak jako škorpioní či hadí uštknutí a jeho řeč bodá přímo do srdce.
92. Zastírá vlastní chyby avšak starší okřikuje hrubými slovy. Bez přezkoumání faktů druhé jen neoprávněně obviňuje.
93. Sám je pln hříchů ve své mysli, ale laskavost k jiným nemá, stejně jako ničemný vrah necítí žádné výčitky svědomí za utrpení jež způsobuje.
94. Takoví zloduchové neberou ohled, jak ostatní trpí a surově týrají již ztrápené a libují si, když mohou někoho takto utrápit.
95. Sám je zžírán svým vlastním trápením, ale cítí vzrušení a radost, když jiní trpí. Je jisté, že bude ztlučen služebníky Jamy, krále smrti, až se dostane do jeho říše.
96. Jak by se vůbec mohl Bůh setkat s takovými nestoudnými jedinci, kteří nemají zalíbení v dobrotivém smýšlení, v důsledku svých minulých hříchů.
97. Uvědomí si svoji pošetilost ve stáří, až jejich končetiny zeslábnou a v okamžiku smrti, kdy je jejich blízcí zanechají opuštěné.
98. Ale dosti s tímto líčením. My zde uvažujeme o dobrých žácích, kteří mají mimořádně vhodné vlastnosti, a kteří se na základě své hluboké víry těší blaženosti, obsažené v jejich vlastním Átman.
99. Ti jedinci, jejichž mysl je zasažena pochybností a kde chlouba rodinné tradice zastiňuje, se stávají velice politováníhodnými, neboť jsou ponořeni ve světském životě.
100. Lpí na stejných věcech, které jim již dříve způsobily bolest a opět skrze ně trpí.
101. Nikdo ještě neviděl ani neslyšel, že existuje štěstí v rodinném životě. Ale i přesto, že to vědí, přivolávají utrpení a svým vlastním přičiněním se stávají velmi nešťastnými.
102. Ti, kdo si myslí, že je štěstí v rodinném životě, jsou vskutku přihlouplí a vědomě zavírají oči nad zjevnými skutečnostmi, neboť jsou jen vzdělanými hlupáky.
103. Neodsuzujeme zde rodinný život. Můžete velmi dobře provádět svoje každodenní domácí povinnosti; ale alespoň nějaké duchovní studium musí být učiněno. Není vhodné zcela zanedbat vyšší, duchovní stránku života.
104. Nuže, potud jsme vylíčili, jak rozpoznat pravého Gurua a dobrého žáka. Nyní popíšeme pravé učení.

Tímto končí, v páté Dášace knihy Dásbódh, dialogu mezi Guruem a žákem, třetí kapitola, s názvem "Znaky žáka".

Přeložil: Michal Nierostek

Další kapitoly z knihy Dásbódh