Nová kniha:


Tat Tvam Asi / Ty jsi To – promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže z let 1975 – 1980.  Kniha vychází v nakladatelství dybbuk – viz. www.dybbuk.cz.


Paramátman ve všem a v každém – promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže z let 1954 – 1956. Kniha vychází v nakladatelství dybbuk – viz. www.dybbuk.cz.


proste_budte_n.jpgJóga Vásištha, nebo též Mahá Rámajána, je starý indický text pojednávající o tom, jak mudrc Vasištha předává princi Rámovi učení o podstatě jedince, světa a Bytí vůbec. Text je plný rozmanitých příběhů, které mají Rámovi ukázat cestu k pochopení či nazření Skutečnosti a naplnění života. Jde o překlad z anglické verze od Svámího Vénkatéšánandy (zkrácené ze sanskrtského originálu přibližně na třetinu) doplněný sanskrtským slovníkem a vysvětlivkami. Kniha má téměř osm set stran, je vázána v pevné vazbě a obsahuje barevné ilustrace. V podobném rozsahu toto dílo dosud česky nevyšlo. Všechny další podrobnosti o knize najdete na stránkách www.samhita.cz.


proste_budte_n.jpgÁtma-bódha neboli „Poznání Já“ je krátké dílo shrnující základní principy učení advaita-védánty. Tradičně bývá připisována Ádi Šankaráčárjovi (8. stol.), ale o jeho autorství se vedou spory. Jestli byl autorem skutečně Ádi Šankaráčárja nebo někdo jiný není pro nás asi až tak podstatné. Důležitý je obsah tohoto textu, kterému je i tradičně přikládána vysoká hodnota. Také Ramana Maharši přeložil tento text ze sanskrtu do tamilštiny (resp. opravil existující tamilský překlad). Překlad ze sanskrtu - David Dostal. Kniha vyšla jen v elektronické podobě a je volně ke stažení: PDF, EPUB, MOBI



Audio/Video ukázka:

Nisargadatta Maharádž - Citáty a fotky

Články

9. Vaše ztotožnění s tělem po probuzení by mělo být postupně umenšováno (přepis audio nahrávky)

22. 7. 2014 - Aleš a Gabi

maharaj_audio_6.jpgNa adrese: www.netinetifilms.com je uveřejněna další, tj. devátá nahrávka audiozáznamu promluv Šri Nisargadatta Maharadže, které do angličtiny doslovně překládá pan Mahan Gaitonde. Džaj Guru Maharadž. "Stejně jako se někdo spící probudil, podobně neprojev přešel do projevu. V projevu existuje nespočet věcí a jejich celkový počet je neomezený. Smyslem toho všeho je to, že se projev přihodil neprojevu. V projevu dochází k zakoušení mnoha světů. Vezměte si příklad: Někdo spal. Nebyl vzhůru, ale ve spánku pocítil, že je probuzen, a tato falešná bdělost dala vzniknout celému vesmíru. V tomto snícím světě, dotyčný spatřil své tělo. Toto snové dění nebylo nikým způsobeno, ale jednalo se o spontánní zakoušení. V tomto snovém prožitku byla zakoušena bolest a radost různých typů. Zakusitel snu spí na pohodlné a měkké posteli, ale ve snu přitom zakouší bloudění v lese a následný pád do jámy, při kterém utrpí mnoho bolesti a zranění. Toto vše je v důsledku Máji či iluze. V samotném jádru není nic skutečné, ale snící jedinec to zakouší jako skutečné, a to je Mája, iluze. Kdo je zde tím zakusitelem? Je jím projev  neprojevu. I přes toto vše je neprojev jedině neprojevem. Podobně jako ten, kdo spal, chybně zakoušel své probuzení, stejným způsobem neprojev pocítil, že je. A tak se objevilo ......................"

Promluva 9 – 11. 5. 1980

Ve skutečnosti je Já jedno, ale kvůli tělesné totožnosti je pociťována dualita. Já nemá žádné tělo, tudíž žádnou bolest a radost. Pro Já tu není žádné ´my´ a žádní ´ostatní´. Z důvodu tělesné totožnosti je zakoušeno více nespokojenosti či bolesti než radosti. Vše, co máte rádi, vás těší, ale to, co rádi nemáte, vám přináší nelibost nebo bolest. Tato zkušenost bolesti či radosti se týká všech podle jejich nelibosti a libosti. Díky Já v těle máme své bytí, naši sebe-lásku, a pouze když se ztotožňujeme s tělem, prožíváme bolest či nelibost. Není-li zde zkušenost bolesti či nelibosti, není zde zapotřebí potěšení. Potěšení je mezera mezi dvěma nelibostmi. Jakmile ustane nespokojenost, začne potěšení, jinak nespokojenost pokračuje stále. To, co máte rádi, vám přináší potěšení; to, co rádi nemáte, vám přináší bolest. Pro Já tu nejsou žádné libosti či nelibosti. Žádné ´mám rád´ či ´nemám rád´ tu pro Já není.

Když se ráno probudíte, jste na krátkou chvíli beztělesní, ale ihned poté je vyvoláno tělo. Předtím, než dojde k ztotožnění s tělem, tu není žádný prožitek bolesti či radosti. Brzy po probuzení začíná ztotožnění s tělem. S nastávající totožností s tělem přichází radosti a bolesti různých druhů. Zde jsou však prožitky libosti a radosti omezeny. Vaše ztotožnění s tělem po probuzení by mělo být postupně (den za dnem) umenšováno. Není-li zde zkušenost tělesné totožnosti, není tu ani bolest, ani radost. Já je beztělesné, překypující radostí.

Pokud je Sattva či potravinová esence čirá, není tu prožitek bolesti či radosti. Taktéž v neduálním stavu neexistuje zkušenost bolesti či radosti. V řece naráží jedna vlna do druhé, ale žádná bolest tu není. Je to proto, že tu je pouze voda. Není tam žádná dualita. Já je pouze Jedno, nic dalšího nevidí či nic další nezří Jeho (Já). Světci dosahují ´stav´ Jednoty a nezakouší žádnou bolest či radost. Náš pocit bytí je díky Paramátman a kvůli naší lásce k Bytí. Pocit ´já miluji´ (sebe-láska) existuje ve všech živých bytostech, ale tato sebe-láska se rozdělila kvůli totožnosti s tělem. Toto rozdělení lásky vyvolává růst bolesti. Jestliže sloučíte sebe-lásku se sebe-láskou neboli s Já, pak nebudete zakoušet bolest ani radost. To se však přihodí velmi zřídka. Málokdo pozná, že není tělem a stane se svobodný. Ten, kdo skutečně miluje sebe-lásku ví, že není tělem. Pouze skutečný pocit ´já miluji´ pozná svou pravou totožnost. Se ztotožněním se sebe-láskou totožnost s tělem odejde, a již zde pro tohoto adepta nejsou žádní ´druzí´. Když tu nejsou ostatní, není tu bolest, ani radost. Zkušenost ´ostatních´ je tu kvůli iluzi (máji), která značí ´to, co není´. Mája či iluze je to, co netrvá dlouho, neboli to, co není věčné. To, co je vždy s vámi, se nachází za (před) májou. To je Brahman.

Když tu není společnost čehokoliv, není tu pocit bytí. Pocit Bytí se objeví s nepatrným poznáním něčeho dalšího (dalších). Já je jedno jediné, samojediné. Pro Něho neexistují žádní druzí. Není-li zde vnímáno naše Bytí, kde pak bude pro nás bolest a radost? Když znalec či Světec pozoruje vědomí s vědomím, jsou tu ostatní. Jestliže se neprojevu přihodí projev, pak jsou také zakoušeny bolest a radost. Neprojev je vždy neprojevem, proto tu není žádná zkušenost bolesti či radosti. Je zde pojem Átman neboli Já, a ten je třeba brát jako „my“. Existuje další pojem, Paramátman, který značí, že existuje pouze „Jedno (skutečnost)“ a není tu něco dalšího. Je-li pouze Átman jediné a nic jiného se neobjevuje, potom to je Paramátman.

Stejně jako se někdo spící probudil, podobně neprojev přešel do projevu. V projevu existuje nespočet věcí a jejich celkový počet je neomezený. Smyslem toho všeho je to, že se projev přihodil neprojevu. V projevu dochází k zakoušení mnoha světů. Vezměte si příklad: Někdo spal. Nebyl vzhůru, ale ve spánku pocítil, že je probuzen, a tato falešná bdělost dala vzniknout celému vesmíru. V tomto snícím světě, dotyčný spatřil své tělo. Toto snové dění nebylo nikým způsobeno, ale jednalo se o spontánní zakoušení. V tomto snovém prožitku byla zakoušena bolest a radost různých typů. Zakusitel snu spí na pohodlné a měkké posteli, ale ve snu přitom zakouší bloudění v lese a následný pád do jámy, při kterém utrpí mnoho bolesti a zranění. Toto vše je v důsledku Máji či iluze. V samotném jádru není nic skutečné, ale snící jedinec to zakouší jako skutečné, a to je Mája, iluze. Kdo je zde tím zakusitelem? Je jím projev  neprojevu. I přes toto vše je neprojev jedině neprojevem. Podobně jako ten, kdo spal, chybně zakoušel své probuzení, stejným způsobem neprojev pocítil, že je. A tak se objevilo Bytí.

Bytí je tu kvůli projevu, ale ve skutečnosti je výhradně neprojevem. Neprojev je čiré Brahman, nic jiného mu zde nedělá společnost, a vyvstane-li společnost něčeho dalšího, tak je to Mája, iluze. Neprojev je též nazýván jako Paramátman. Jména jsou dávána za tím účelem, aby jimi byl vyjádřen pocit pochopení. Ve skutečnosti jsou jména dávána jmény, nic zde není. Světské záležitosti probíhají tímto způsobem. Ale tento světský děj je nepřímý, není bezprostřední. Třebaže je nepřímý, kvůli iluzi se jeví jako přímý, bezprostřední. Ze stavu nevědění vyvstalo vědění, a to je Mája, iluze. Mája značí Sebelásku bez formy. Tato Sebeláska je tu před tělesnou totožností. Bytí bylo uctíváno jako Bůh. Ve skutečnosti tu žádný Bůh ani uctívatel není. Sebeláska potřebovala pomoc, podporu, což zavdalo příčinu Bohu. Koncept potřeby či pomoci zapříčinil vyvstání Boha.

Projev tu je po krátkou dobu, a poté splyne do neprojevu. Stejně jako se snový svět objevuje díky falešnému bdění ve spánku, podobně vyvstává s pocitem Bytí bdělý svět (stav). S pocitem Bytí začne činnost s tělesnou totožností. To, co zůstává za nepřítomnosti Bytí a tělesné totožnosti, je tím pravým Já, které nezná druhé a tudíž neví o své existenci.

Dualita počne s vyvstáním Bytí. Jakmile se dozvíte, že jste, začne dualita. Dualita značí existenci dvou či obou. Od dvou se odvíjí stvoření mnoha dalšího. V nedvojnosti není žádné tvoření. To můžete vidět sami na sobě; když zde jsou dva, pak to dává vzniknout dalšímu. Toto vše je vymyšlené, ale pouhé přemýšlení o tom vám spokojenost nepřinese. Když se pocit Bytí odebere k hlubokému spánku, nastane naprosté uvolnění. Příčinou uvolnění je nepřítomnost pocitu Bytí. S pocitem Bytí je pár připraven. Jakmile je dvojice připravena, zřené věci a projevy jsou neomezené. Neustále dochází k různým věcem. Nezapomeňte, že toto vše pozorujeme a že jsme čiré Parabrahman. Jméno a jména jsou udělena pro upevnění přesvědčení, jinak nejsou zapotřebí. Jak by mohla být v Absolutním stavu zakoušena bolest či radost, když zde není vůbec žádný pocit Bytí? Pocit Bytí je Mája, iluze, Sebeláska. Vědomí je Mája, iluze, což je Sebeláska. Není-li zde pocit Bytí, pak Já jediné tu je.

Není zde žádný prožitek bolesti či radosti. Když opakujete Mantru nebo Boží jméno, je očištěno všech pět Prán, mysl je očištěna a výtvory mysli vám nebudou způsobovat problémy. Opakování mantry musíte dělat proto, abyste očistili vitální dech, mysl, a poté dojde k pročištění Sattvy neboli ryzího výtažku. Je zapotřebí taková meditace, která udrží Bytí bez myšlenek. Je to dávání pozornosti samotné pozornosti. Udržujte své vědomí čiré, bez jakýchkoliv myšlenek objektů. Meditace značí uchovávat poznání zbavené všech myšlenek. Touto meditací je realizována radost jako ryzí přirozenost Já. V tomto stavu Parabrahman nedochází k žádnému pozorování.

 

 

 || rádžádhirádž sadgurunáth šrí nisargadatta mahárádž kí džej ||

Další přepisy audio nahrávek Šrí Nisargadatta Maharadže jsou v "Textech na pokračování"

Překlad: Aleš a Gabi

Používáme soubory cookies

Soubory cookies využíváme k analýze návštěvnosti, zapamatování preferencí a zlepšování použitelnosti webu. Souhlas udělíte kliknutím na tlačítko "Souhlasím".

Nastavení Souhlasím

Souhlas můžete také odmítnout.