ADVAITA.cz

Dne 24. 9. 2023 slavíme podle lunárního Indického kalendáře 42. výročí odchodu z těla Šrí Nisaragadatta Maharadže. Džaj Sadguru!

Maharadž: To, co jsme dnes, není mysl nebo individuální duše. Jakmile si osoba, která se ztotožňuje s tělem, uvědomí, že není tím, kdo má jméno a formu, vynoří se znovu poznání, že je zajedno s Bohem a osobní „jáství“ zmizí. Nevědomý člověk následuje mysl a přijímá tělo za svou formu. Samotná definice mysli je však pouhou představou, která zcela závisí na „jáství“. Chování mysli je závislé na egu osoby; na tom, za co se považuje. Když říkám, že Parabrahman je neposkvrněné a ryzí, znamená to, že je mimo představivost a stejně tak mimo pocit bytí. Ten, kdo není zotročený myslí, je osvobozen od mentálních modifikací. Není k ničemu připoután. Je nepodmíněný a bez atributů. Tím hlavním problémem je domnívat se, že máme formu. Když tu nebyl koncept, že máte tělo se jménem a formou, nebyla tu rovněž ani...

Maharadž: Kvalita sattva zajišťuje životu dlouhověkost. Radžas a tamas naopak udržují jeho aktivitu. Tyto guny jsou dočasné, ale To, co je před nimi, je věčné a Skutečné. To, co ozařuje naši existenci a je jejím svědkem, je vždypřítomné a nikdy nepřestává existovat. Tato pravda je samozřejmá pouze při dosažení stavu nivritti, ve kterém ztrácíme i svůj pocit bytí. První, co po probuzení poznáme, je naše vlastní existence. Teprve potom se objeví existence druhých. Spřátelte se s tímto prvním poznáním, které se objeví skrze meditaci. Meditací postupně realizujete konečný cíl meditace.

Maharadž: Má Absolutní podstata je Brahman. To, co zůstane po odfiltrování všeho ostatního, je ryzí kvalita sattva, jež je láskou Já. Je to bezforemný Išvara Bhagaván. Když si pocit bytí zvykne meditovat sám na sebe, září vivéka. Světlo džňány se jasně rozzáří a vy realizujete, že váš Guru a Bůh jsou vaše vlastní Já. Základní sklony radžasu a tamasu však převládají a brání sattvě v záři.

Maharadž: Teprve když je zrození prokázáno za falešné, může strach ze smrti zmizet. Nikdo nezakouší nic takového jako smrt. Je tu jen strach ze smrti, který je plný zármutku. Smutek je zkušenost, která se přihodí náhle – nevítaně a nechtěně. Lékem na smutek je nahradit ho nějakým druhem štěstí. To je důvod, proč je zrození či život pouze intenzivní činností a neustálým promícháváním sattvy.

Maharadž: Když se ztotožníte s omezenou osobou, vznikne představa, že jste spoutaní a že jste celou dobu trpěli. Jakmile tento chybný koncept z mysli zmizí, to je mukti, osvobození. Taková bytost je úplná a dokonalá a její duchovní stav dosáhl vrcholu. Myslíte si, že jste od tohoto vrcholu daleko, ale díky milosti Gurua se k němu přibližujete. Ten, jehož ego je zničeno, realizuje, že jeho podstata je rozlehlá a neomezená a že se není třeba obávat ztráty pocitu bytí. Touha prodlužovat a udržovat svůj život pak zmizí. Rozbřeskne pochopení, že klid, který po celou tu dobu hledal, spokojenost, po které toužil a naplnění života, po kterém prahl, byl vždy on sám a nikdo jiný. Naší pravou podstatou je Átman neboli Já, nikdy nejsme v žádném ohledu neúplní. Jakmile se dostavilo individuální vědomí sebe, skutečnost, že jsme dokonalí, jsme přehlédli.