ADVAITA.cz

Maharadž: Díky vlivu Guruova učení se váš zájem o světské činnosti den za dnem čím dál více zmenšuje. Místo toho, abyste vše viděli jako skutečné, se falešnost existence stane patrnější. To, co je špatné, bude odhaleno jako špatné, a nebude se již dále jevit jako dobré. Váš zájem o svět se vytratí s pocitem, že jste byli podvedeni. Jakmile jednou mysl ztratí zájem, už se tam nevrátí. Dojde vám, že světské činnosti nestojí za to, abyste se o ně zajímali. „Můj Sadguru mi řekl, abych v Něj měl plnou víru, a to je ta správná věc, co mám dělat.“ Je třeba zvážit ještě něco. Příliš spoléháme na druhé, navenek. Je to správné? Závislost na vnějších věcech nám nedělá dobře. Potřebujeme závislost na sobě samých. My sami bychom měli být naším místem odpočinku a opory. Oddanost by neměla být vnější, ale vnitřní, jako by kromě našeho bytí neexistovalo nic jiného. Měli bychom meditovat sami na sebe, na naše Já. To je neduální uctívání.

Maharadž: Abyste poznali důležitost vědomí a posílili svou pozornost na něj, musíte být oddáni svému Guruovi a mít v Něj plnou víru. Vaše vědomí je vždy s vámi, bez úsilí, kdekoli jste, a co se žádá, je váš zájem věnovat mu pozornost. Jak blízko jste svému vědomí? Vaše samotná existence je kvůli jeho přítomnosti ve vás. Vy jste, protože ono je. Vědomí je nesmrtelné. Miliony a biliony bytostí žijí kvůli přítomnosti vědomí v nich. Každým okamžikem umírají ve velkém počtu, ale jejich počet také každým okamžikem narůstá. Vědomí nemá smrt, jen se objevuje a mizí. Víte-li, že jste vědomím, jak se můžete bát smrti? Byla doba, kdy jste existovali bez vašeho vědomí, před vašim početím. Toto vědomí se objevilo nevědomky. Musíte zjistit, jak se to přihodilo. Jakmile poznáte původ svého vědomí, budete volní, bezstarostní a pohrouženi ve své božské esenci. 

Maharadž: Co je obsahem vědomí? To závisí na pojetí vědomí. Džňánu nelze vnímat; protože džňána a džňáni jsou bezforemní. Kdo je spoutaný nebo svobodný? Když vypustíme tato dvě slova, „spoutaný“ a „svobodný“, co zbyde? Dokud se vědění o sobě, tj. pocit bytí považuje za tělo, říká se o něm, že je „spoutané“. Jakmile však pozná svou pravou podstatu, je „svobodné“.

Maharadž: Je to pocit bytí, který zná svou vlastní existenci, a ne ostatních. Vědomí si vždy uvědomuje sebe sama. Uvědomění, které přetrvává ještě před tím, než si začneme cokoliv uvědomovat, je Paramátman. Všechny chvály na Něj jsou pouhými ukazateli, protože Ono je mimo popis. Koncept osoby platí jen do té doby, dokud přetrvávají její činy. Dokud nevysvitne poznání o naší pravé podstatě, převažuje tělesná totožnost. Jakmile toto poznání vysvitne, ztotožníte se s ryzím vědomím. Pokud chcete zůstat vskutku sami sebou, poznejte a zůstaňte jako to, co ve Skutečnosti jste.

Maharadž: Mějte neustále na paměti, že i v případě toho nejúžasnějšího objektu je zde ten, kdo ho vidí, a existuje tudíž před objektem. Poznání, které jste si vyslechli, se musíte držet. Díky tomu toto poznání prostoupí celé naše bytí. To, co zůstane poté, co naše pozornost splyne s tím, co je podstatou pozornosti, je naše pravá podstata. To, co pak zůstává, je Átman, jehož je pocit bytí pouhým vyjádřením.