Nová kniha:
Jóga Vásištha jako audiokniha. Vynikající dílo Jóga Vásištha je nově k dispozici jako audiokniha. Přesněji řečeno na níže uvedených odkazech se před pár dny začalo se zveřejňováním audionahrávek. Cílem je postupně namluvit celou knihu.
www.samhita.cz --- youtube --- spotify --- podcasts apple
Tat Tvam Asi / Ty jsi To – promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže z let 1975 – 1980. Kniha vychází v nakladatelství dybbuk – viz. www.dybbuk.cz.
Paramátman ve všem a v každém – promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže z let 1954 – 1956. Kniha vychází v nakladatelství dybbuk – viz. www.dybbuk.cz.
Jóga Vásištha, nebo též Mahá Rámajána, je starý indický text pojednávající o tom, jak mudrc Vasištha předává princi Rámovi učení o podstatě jedince, světa a Bytí vůbec. Text je plný rozmanitých příběhů, které mají Rámovi ukázat cestu k pochopení či nazření Skutečnosti a naplnění života. Jde o překlad z anglické verze od Svámího Vénkatéšánandy (zkrácené ze sanskrtského originálu přibližně na třetinu) doplněný sanskrtským slovníkem a vysvětlivkami. Kniha má téměř osm set stran, je vázána v pevné vazbě a obsahuje barevné ilustrace. V podobném rozsahu toto dílo dosud česky nevyšlo. Všechny další podrobnosti o knize najdete na stránkách www.samhita.cz.
Átma-bódha neboli „Poznání Já“ je krátké dílo shrnující základní principy učení advaita-védánty. Tradičně bývá připisována Ádi Šankaráčárjovi (8. stol.), ale o jeho autorství se vedou spory. Jestli byl autorem skutečně Ádi Šankaráčárja nebo někdo jiný není pro nás asi až tak podstatné. Důležitý je obsah tohoto textu, kterému je i tradičně přikládána vysoká hodnota. Také Ramana Maharši přeložil tento text ze sanskrtu do tamilštiny (resp. opravil existující tamilský překlad). Překlad ze sanskrtu - David Dostal. Kniha vyšla jen v elektronické podobě a je volně ke stažení: PDF, EPUB, MOBI
Audio/Video ukázka:
Nisargadatta Maharádž - Citáty a fotky
Články
Jste-li přitahováni ke své vnitřní vrozené přirozenosti, pak ve vás znaky světce již zapustily kořeny
6. 5. 2025 - advaita
Siddharaméšvar Maharadž: Nyní vám povím něco o zjevných znacích realizované bytosti (Siddhy) k vašemu prospěchu. Ve skutečnosti zde žádné zvláštní znaky neexistují. Realizovaná bytost transcenduje jakékoliv zásady či předpisy. Je zbavena světské existence, neprožívá štěstí či neštěstí, není majetná ani postižená chudobou. Vše, co je zde vyjmenované, se jí jeví jako sen. ´Starosti všedního života pro ni přestanou existovat´ – to znamená, že realizovaná bytost se prostě přestala soužit starostmi světského života´. Někteří hledající na duchovní cestě jsou nazí – jen proto, aby zničili ztotožnění s tělem (tělesné vědomí). Není v tom ukryto nic dalšího. Toto chování však nemá přímý dopad na poznání Já. Znaky aspiranta jsou tyto: nadšená pozornost k výkladu duchovních témat a nepřítomnost obav ze všedního života. Realizovaná osoba je navenek podobná aspirantovi, uvnitř však spočívá ve svém Já. Ničím se netrápí – to je znak realizované bytosti. Poté, co zvítězila nad všemi pochybnostmi, žije prostý život v naslouchání, rozjímání a hloubání – to jsou znaky realizované bytosti. Uvnitř i vně zůstává neochvějná a zcela spokojená.
Přednáška 28
„Dojde-li k nasátí nektaru, vnější tělo začne zářit. Jaké jsou znaky světce, který zná své vlastní Já?“ (Dasboadh, oddíl 8, kapitola 9, verš 1)
Když je nektar vstřebán, vnější tělo začne zářit. Podobně se ptám: Jaké znaky má realizovaná bytost, u níž byla nastolena klidná mysl? Znaky, podle kterých lze rozpoznat světce, jsou naznačeny v jeho postoji. Svobodná bytost spočívá ve svém Já. ´Sebe-existující´ neboli ´Svajam Siddha´ je označení něčeho, co již existuje bez toho, aniž by to někdo někdy stvořil. Takový je popis vlastního Já. Slunce, měsíc, voda, teplo a světlo, země, Brahma, Višnu, Maheš – to vše jsou pozdější výtvory. ´Svarupa´ značí přirozenost (vlastní Já). Pravá podstata je věčně přítomná, takže se to dá označit jako Siddha (vždy existující dokonalost). Mohly by být vzneseny nějaké námitky v případě, kdybychom se nazvali Siddha (realizovaná bytost) poté, co jsme si uvědomili své pravé Já? Doposud jsme kvůli nevědomosti opomíjeli fakt, že jsme v podstatě realizované bytosti (Siddha). Naše pravé bytí se nazývá ´Siddha´. V tomto stavu neexistuje žádná oddělenost či rozdílnost. ´Siddha´je ten, kdo spočívá v Já. Znáte-li svou pravou přirozenost, pak všechny mentální zmatky vymizí. Ve Skutečnosti (Absolutní přirozenosti) neexistují dvě protichůdné ideje, jakými jsou možnost (schopnost) a nemožnost (neschopnost). Schopnost či neschopnost jsou iluzorní pojmy. Dobré či špatné výsledky dostáváte jen na základě svých dobrých či špatných pojmů či myšlenek. Bůh vám nedává nic, ale také nic nedělá. Vaše vnitřní já, svědomí, je velmi cenný posudek. Tvář jedince odráží stav jeho vnitřního svědomí. Čitragupta (ten, kdo zaznamenává vaše vnitřní myšlenky), je vaše vědomí, které vše skrytě zapisuje. Nemůžete udělat něco, o čem by vaše vědomí nevědělo. Potěšení, přicházející poté, kdy obdarujete mincí žebráka, nelze přirovnat k pocitu, který máte po snědení jakéhokoliv pokrmu.
Nyní vám povím něco o zjevných znacích realizované bytosti (Siddhy) k vašemu prospěchu. Ve skutečnosti zde žádné zvláštní znaky neexistují. Realizovaná bytost transcenduje jakékoliv zásady či předpisy. Je zbavena světské existence, neprožívá štěstí či neštěstí, není majetná ani postižená chudobou. Vše, co je zde vyjmenované, se jí jeví jako sen. ´Starosti všedního života pro ni přestanou existovat´ – to znamená, že realizovaná bytost se prostě přestala soužit starostmi světského života´. Někteří hledající na duchovní cestě jsou nazí – jen proto, aby zničili ztotožnění s tělem (tělesné vědomí). Není v tom ukryto nic dalšího. Toto chování však nemá přímý dopad na poznání Já. Znaky aspiranta jsou tyto: nadšená pozornost k výkladu duchovních témat a nepřítomnost obav ze všedního života. Realizovaná osoba je navenek podobná aspirantovi, uvnitř však spočívá ve svém Já. Ničím se netrápí – to je znak realizované bytosti. Poté, co zvítězila nad všemi pochybnostmi, žije prostý život v naslouchání, rozjímání a hloubání – to jsou znaky realizované bytosti. Uvnitř i vně zůstává neochvějná a zcela spokojená. Jakmile se poznání ustálí a mysl je obrácena ke své vlastní přirozenosti, pak se adept stává Sebou čili skutečným Já. Vemte si například vesnici, jejíž jméno jste předtím neznali, ale poté, kdy jste se ho dozvěděli a zapamatovali si ho, budete ho jednoduše znát. Stejné je to v situaci, kdy je poznána vaše přirozenost. Žádný fyzický pohyb neovlivní vaše spočívání v Já. Vše je závislé na vnitřním stavu neboli vědomí. I kdyby Brahmínovi narostly vousy, můžeme ho nazvat muslimem? Stačí, když znáte vnitřní vědomí, čili víte, že Já je Brahman. Vykonáte-li velké věci, ale bez toho, aniž byste znali Já, pak vše, co učiníte, bude zbytečné. Jakmile je poznáno Já, pak na vaše činy žádné omezení neplatí. Vnitřní vědomí by mělo přejít v Brahman. Zřeknutí se (světských požitků) čili nezájem o svět (odloučenost) by se měly pevně zakořenit ve vašem vědomí. Jestliže se vědomí (mysl) obrátí k Bohu, pak vůbec nezáleží na tom, jak vypadá váš zevnějšek. Jste-li přitahováni ke své vnitřní vrozené přirozenosti, pak ve vás znaky světce již zapustily kořeny. V opačném případě se můžete snažit sebevíc, studovat co možná nejlépe, ale svého postavení (spočívání v Já) nedosáhnete. Proto spočívejte ve svém ´bytí´ neboli své vnitřní přirozenosti, a jestliže chcete vůbec něco studovat, pak si připomínejte, že jste Sami o sobě Brahman. To znamená, že zůstáváte ničím nevzrušeni a pevně usazeni v klidu. Poslouchání Mistra a jeho duchovních promluv vám tento pevný postoj zajistí. Uvědomte si, že jste Já a podle toho také jednejte. I realizovaná bytost by mohla být vyvedena z míry v případě, kdyby opustila od spočívání v Já.
Nyní vám popíšu zevní znaky realizované bytosti, která není nijak zasažena světskými radostmi a lítostmi. Poslechněte si nyní výklad deseti zevních znaků realizované bytosti, abyste ukončili své strádání a byli napořád blažení. 1. Nepřítomnost zlosti: Přestaňte se hněvat. Jestliže vás někdo urazí, měli byste to brát jako urážku adresovanou tělu (a ne vám). Držte svou mysl (postoj) od hněvu zcela stranou. Vstřebat impuls zlosti neboli potlačit zlost a snažit se být v klidu není známkou nepřítomnosti zlosti. Nepřítomnost zlosti znamená nepřítomnost jakékoliv reakce na provokující podněty, které vás přiváděly ke vzteku. Jestliže se stane něco, co je pro vaši mysl nepřijatelné a s tím se dostaví nával vzteku, pak vaše následné chování ukazuje na zvyk chtít druhým diktovat. Těchto deset znaků, které zde uvedu, je určeno aspirantovi ke studiu. Pomocí těchto znaků pokračujte ve své praxi a studiu. Tyto znaky by se měly objevit ve vašem chování. Vše ve světě je neskutečné. Jak by potom mohla být skutečná jedna příčina, která vyvolala zlost? Tudíž i ta je neskutečná. Tímto způsobem je třeba se na věci dívat a přemýšlet o nich. Měli byste rozpoznat všechny příčiny zlosti. 2. Odloučenost: Odloučenost je nepřítomnost jakékoliv žádosti. Nezájem o cokoliv vás přivede k nebojácnosti. Strachu se jinak nezbavíte. Neměli byste být závislí na druhých jako v případě bědování ´Jestliže nedostanu nic k jídlu, zemřu hlady.´ Touha po blahu Já je touhou po klidu uvnitř. Lidé, kteří si nahrabou milióny, a pak jdou druhým kázat o poznání Brahman, nejednají správně. Namísto toho se dopouštějí podvodu. Sami totiž pravý význam odloučenosti neznají. Nepřítomnost zlosti bude upevněna právě prostřednictvím odloučenosti (nezájmu o cokoliv). Nepřítomnost zlosti je ve skutečnosti vnitřní odloučeností. I kdyby někdo něco získal, měl by se toho zříci. Buďte laskaví k těm, kdo vás zraňují. Být zajedno se svou vlastní přirozeností je hlavním a nezbytným rysem realizované bytosti. Každému by měla být přiznána svoboda. Nikdy byste se neměli naštvat. Jelikož jsem vnitřní Já, Brahman, nemůže mě nikdo urazit. Takže pokud vám někdo způsobuje potíže, pak vás v podstatě osvobozuje od ega (ve formě tělesné totožnosti). To je třeba pochopit. Jestliže to uvedeme do praxe, stane se to naším zvykem. Měli byste sami přijít na to, proč ve vás vyvstává zlost. Není těžké začlenit všech deset zde popsaných nezbytných znaků do praxe. Zdá se vám to obtížné z toho důvodu, že jste si prostě do dnešního dne nevytvořili tento návyk. Proto odloučenost značí nemít žádnou touhu. Jste utrápení právě následkem mnoha zájmů, tudíž v sobě nemáte zažitou (osvojenou) odloučenost. Význam slova Karbhari (světský člověk) je tento: Kar značí trápení a Bhari značí mnoho, spousta. Na základě správného rozlišování bychom měli skoncovat se všemi žádostmi. Největší štěstí, jaké jogína může potkat, je okamžik, kdy v něm odloučenost zapustí kořeny (čili dojde k naprostému pochopení, že vše ve světě je falešné). Projevená iluze jedná výstředně. Tomu, kdo žadoní (je plný žádostí), nedá nic, a tomu, kdo neprosí o nic, dá vše. Vypěstovali jsme si v sobě slabost ke světským objektům. Jenže čím větší nezájem o ně máme, tím šťastnější se stáváme. 3. Kontrola smyslů: Celibát značí nebýt připoután k smyslům. Máte-li sílu, pak se vše stává možné. Když se stanete závislí, pak hned myslíte na Rámu (který vám má přinést prospěch). Jestliže máte sílu a pevný postoj, máte tím pádem méně strachu. Snadněji také rozjímáte o ´poznání´. Silná bytost tudíž chápe poznání lépe. Statečnost je dávána najevo kontrolou smyslů. 4. Prominutí či odpuštění: Každý je Já. Proto musíme odpouštět všem, kdo nás obtěžují. Nikdy se nezaobírejte ve své mysli nenávistí. Protože potom by v mysli vznikla touha po pomstě a výsledkem by bylo jen samé neštěstí. Nepřátele si vytváříme v mysli. Proto je třeba být vždy připraven odpouštět. 5. Soucítění: Buďte ke všem laskaví. Co je soucit? Nebýt k nikomu necitelný. 6. Mír: Spočívejte v klidu. Netrapte se a vychutnávejte si klid pravého Já. 7. Vlídnost: Když někomu pomůžeme, má nás rád. Proto neubližujte, ale pomáhejte. Nebudete-li druhým přát jen samé dobro, pak ani vám nebude dobro a štěstí přicházet. Ten, kdo se stává šťastný tím, že přeje štěstí druhým, je dobrý člověk. Ten, kdo jedná opačně, je lakomec. 8. Nepřítomnost nenasytnosti: Nebuďte nenasytní (chtiví). 9. Velkorysost: Vznešenost. Chcete-li si, aby byli všichni šťastní, pak se nejprve musíte naučit být velkorysí v hloubi svého srdce. 10. Bezstrachovost: Strach s sebou přináší neštěstí. Je-li možné se zbavit strádání, pak je povinností džňánina tak učinit. Začněte se zaměřovat na výše uvedené povahové vlastnosti a uvádějte je do praxe. Díky tomu se začnete těšit ze slávy Poznání. Jedná se o deset vnějších znaků Poznání. Být sjednocen s vlastní přirozeností čili ryzím bytím je opravdové štěstí. Je-li někdo šťastný jak uvnitř, tak vně, pak překypuje blahem (klidem). Jednat vznešeně znamená nechat každého konat dle svého přání. Pokud se chováte jinak, utváříte si zvyk druhé odsuzovat. O druhých byste neměli nikdy mluvit špatně. Také se nikdy nezatěžujte bezvýznamnými poznámkami o druhých. Nevměšujte se do soukromých záležitostí druhých osob. Tomu se říká dobročinnost. Neplýtvejte časem zaplétáním se do věcí jiných lidí. Po dosažení poznání Já je adept realizovaný. Po zavedení výše uvedených deseti nezbytných charakteristik do života se bude cítit šťastně. Nárada nedokázal v klidu sedět, aniž by nevyvolal hádku mezi ostatními, přesto to byla realizovaná bytost (Brahmariši). Pán Krišna i přesto, že byl Bohem, byl nazýván lhářem. Jenže on současně s tím, jak lhal, byl sjednocen se skutečným Já.
Přednáška z knihy Amrut laja 1
Překlad: Aleš Adámek