Nová kniha:


Tat Tvam Asi / Ty jsi To – promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže z let 1975 – 1980.  Kniha vychází v nakladatelství dybbuk – viz. www.dybbuk.cz.


Paramátman ve všem a v každém – promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže z let 1954 – 1956. Kniha vychází v nakladatelství dybbuk – viz. www.dybbuk.cz.


proste_budte_n.jpgJóga Vásištha, nebo též Mahá Rámajána, je starý indický text pojednávající o tom, jak mudrc Vasištha předává princi Rámovi učení o podstatě jedince, světa a Bytí vůbec. Text je plný rozmanitých příběhů, které mají Rámovi ukázat cestu k pochopení či nazření Skutečnosti a naplnění života. Jde o překlad z anglické verze od Svámího Vénkatéšánandy (zkrácené ze sanskrtského originálu přibližně na třetinu) doplněný sanskrtským slovníkem a vysvětlivkami. Kniha má téměř osm set stran, je vázána v pevné vazbě a obsahuje barevné ilustrace. V podobném rozsahu toto dílo dosud česky nevyšlo. Všechny další podrobnosti o knize najdete na stránkách www.samhita.cz.


proste_budte_n.jpgÁtma-bódha neboli „Poznání Já“ je krátké dílo shrnující základní principy učení advaita-védánty. Tradičně bývá připisována Ádi Šankaráčárjovi (8. stol.), ale o jeho autorství se vedou spory. Jestli byl autorem skutečně Ádi Šankaráčárja nebo někdo jiný není pro nás asi až tak podstatné. Důležitý je obsah tohoto textu, kterému je i tradičně přikládána vysoká hodnota. Také Ramana Maharši přeložil tento text ze sanskrtu do tamilštiny (resp. opravil existující tamilský překlad). Překlad ze sanskrtu - David Dostal. Kniha vyšla jen v elektronické podobě a je volně ke stažení: PDF, EPUB, MOBI



Audio/Video ukázka:

Nisargadatta Maharádž - Citáty a fotky

Články

VII.8. Rozprava o naslouchání (šravaně) – část 1. (z knihy Dásbódh)

21. 8. 2015 - Martin

1. Zapomeň na všechno a naslouchej (śravaṇa) pocitu „já jsem", protože to je prostředek (sādhana) k dosažení Absolutní Pravdy (paramārtha). Potom se tato múla mája (prvotní iluze; pocit „já jsem") dostane do stavu neduální spokojenosti (samādhāna).
2. Díky naslouchání (śravaṇa) porozumíš uctívání (bhakti). Díky naslouchání přijde bezžádostivost (virakti). Díky naslouchání dojde ke zničení připoutanosti ke smyslovým objektům.
3. Díky naslouchání je dosaženo čiré mysli; díky naslouchání se tvůj intelekt (buddhi) upevní a díky naslouchání je zničen omezující koncept ega.

4. Díky naslouchání vznikne přesvědčení; díky naslouchání zmizí pocit „já a moje"; a díky naslouchání se ve vnitřním prostoru „já jsem" objeví pocit spokojenosti (samādhāna).
5. Díky naslouchání zmizí strach; díky naslouchání je vymazána prvotní pochybnost („já jsem") a díky naslouchání se původní guny (vlastnosti, kvality) změní na naši vlastní gunu (stanou se sattva gunou, „já jsem")
6. Díky naslouchání je ovládnuta mysl; díky naslouchání je dosaženo samādhāny (pocitu spokojenosti); díky naslouchání zmizí svazující pocit tělesné totožnosti.
7. Díky naslouchání je zničeno jáství. Díky naslouchání tu není strach; a díky naslouchání je zraňující „mnohost" spálena na prach.
8. Díky naslouchání je tu dokonalé konání („já nic nedělám"); díky naslouchání je tu samádhi a díky naslouchání skončí sádhana tohoto „já jsem".
9. Odehrává-li se śravaṇa (naslouchání) ve společnosti světců/Pravdy (satsaṅga), potom může být Skutečnost požehnána pochopením této nirguna rozpravy (nirūpaṇa) (John: Skutečnost se setkává sama se Sebou). Díky naslouchání se člověk stane „Brahman Tadákár – Tím, kdo spočívá v Tom" (tadākāra).
10. Díky naslouchání vzrůstá pochopení. Díky naslouchání se zostří rozlišování a díky naslouchání jsou přeťata pouta smyslových objektů.
11. Díky naslouchání člověk porozumí tomu, co je to hloubání/přemýšlení (vicāra); díky naslouchání se posiluje a narůstá i jeho Poznání, které je za myslí (jñāna) a díky naslouchání se aspirantovi (sādhaka) vyjasní Absolutní Skutečnost (vastu).
12. Díky naslouchání je člověk naplněn čirou inteligencí (sadbuddhi). Díky naslouchání je probuzena schopnost rozlišování (viveka) a mysl začne toužit, aby spatřila Nejvyššího Boha, který je za myslí (bhagavanta).
13. Díky naslouchání je odstraněna špatná společnost (John: tělesné vědomí) a díky naslouchání ustane touha (kāma) (John: touha a hněv/krodha jsou kvality prostoru). Díky naslouchání je okamžitě vysušen strach ze všeho zlého.
14. Díky naslouchání je zničena připoutanost ke světským objektům, díky naslouchání se prvotní projevení stane očividným a Čirá Absolutní Skutečnost (sad vastu) je nezvratně odhalena.
15. Díky naslouchání je dosaženo nejvyššího stavu čiré sattvy; díky naslouchání je nalezen klid (śāntiḥ) a díky naslouchání je získán stav nehybného nivritti (bez jakéhokoli mentálního postoje).
16. Naslouchání není něco jako podstata, ale skrze naslouchání může být dosaženo onoho "vše". Díky naslouchání je člověk schopen přebrodit tuto řeku světské existence.
17. Naslouchání je počátkem uctívání (bhajan). Naslouchání je uvnitř onoho "vše" a je počátkem tohoto "vše". Ale díky naslouchání se toto "vše" stává oním Samo-zrozeným/Samo-existujícím (svayam-bha). (John: Átma).
18. Bez naslouchání nelze ničeho dosáhnout ani ve světském životě (pravṛtti), ani v životě odvráceném od světských záležitostí (nivṛtti). Protože bez naslouchání ono "za myslí" (paramátma), projevující se v této ságuna "zkušenosti", je schopno vidět/vnímat jen prostřednictvím smyslových orgánů (tj. tělesného vědomí).
19. Bez naslouchání (bez zapomenutí na všechno) není možné pochopit ono "za myslí" a člověk zná jen tento svět "mnoha lidí". Z toho důvodu je prvotním základem duchovní cesty naslouchání. Kvůli této "řeči"/"já jsem" vzniká v člověku prvotní úsilí a jeho základem je naslouchání.
20. Nenaslouchá-li člověk v průběhu života této múla-máje ("já jsem"), potom ono "tam" (Skutečnost) upadne do pochybností (John: do hrubého těla). A proto se nic nemůže vyrovnat naslouchání.
21. Pomocí sádhany (duchovního úsilí) zakotvené v tomto "vše" pochopíš Skutečnost. Proto naslouchání nemá nic, co by se mu vyrovnalo. Bez naslouchání by činnost tohoto "vše" nemohla ani započít.
22. Není-li tu Slunce, potom je všechno v temnotě. Podobně, není-li tu naslouchání, potom je tu pouze "mnoho" různých metod a všechny jsou ponořeny v temnotě.
23. Co to je "devítidílná cesta uctívání" (navavidhā bhaktī)? Co jsou "čtyři druhy osvobození" (caturvidhā muktī)? Co je to "přirozený stav" (sahajasthitī)? Stav "za myslí" nemůže být pochopen bez naslouchání.
24. Šest povinností brahmína nebylo správně pochopeno; opakování mantry nebylo pochopeno; uctívání (upāsanā) nebylo náležitě pochopeno. Nic z toho nemůže být pochopeno bez naslouchání.
25. Bez naslouchání nelze plně pochopit smysl "mnoha" (nānā) přísných náboženských slibů, charitativních darů, "mnoha" druhů odříkání a pokání (tapa), "mnoha" jógických praktik a duchovních cest (sādhana) a "mnoha" náboženských poutí (tīrthāṭana). (John: výraz "mnoho"/"many" reprezentuje v Johnově překladu rozličné koncepty, myšlenkové konstrukce a představy našich individuálních myslí.)
26. Existuje "mnoho" duchovních nauk (vidyā) a poznatků o struktuře lidského těla (piṁḍajñāna), "mnoho" způsobů zkoumání pomocí hrubých elementů a "mnoho" způsobů, jak dosáhnout Poznání Brahman (brahmajñāna), ale nic z toho nemůže být pochopeno bez naslouchání.
27. Veškeré druhy květin a stromů rostlinné říše pocházejí z Jednoho prvku, a tím je voda. Také všechny živé bytosti jsou zrozeny z Jediného vodního Zdroje. (John: Není-li tu naslouchání – přebývání v tomto "všem"/"já jsem" – potom z Jednoho vzniká kvůli objektivizaci/představivosti živá forma a toto "vše" se stává džívou.)
28. Jakmile je toto "vše" (sāguna) džívou, potom se toto Jedno (nirguna) stalo zemí (pṛthvī), (elementem země). Jakmile je toto "vše" džívou, potom se toto Jedno stalo sluncem (raviḥ), (elementem ohně). A jakmile je toto "vše" džívou, potom se toto Jedno stalo větrem (vāyu), (elementem vzduchu). (John: Tedy v okamžiku, když se toto "vše" stane džívou, došlo k tomu, že Jedno se stalo pěti elementy a "mnoha" objekty.)
29. Jakmile je toto "vše" džívou, potom se Jedno stalo prázdným prostorem (paisa), (elementem prostoru). (John: vše vzniká z nuly). Ale je-li toto "vše" "vysloveno" (naslouchání/śravaṇa), potom je tu prostor (ākāśa) múla máji ("já jsem"). Tehdy je příbytkem džívy toto "vše" a Jedno se ponoří do Parabrahman. (John: Čili když člověk provádí praxi naslouchání (śravaṇa), potom zmizí pět elementů a není už tu "mnoho" různých džívů, ale je tu tento prostor/"vše". Když ale člověk zanechá naslouchání, potom vyvstanou různé mentální konstrukce a "mnohé" koncepty a formy.
30. Ale jestliže se toto "vše" ( śravaṇa a vhodná sādhana) setká s džívou (univerzální mysl tohoto "vše" se stane individuální myslí), potom se Jediná esence stane "mnohými" druhy sádhany.
31. "Mnoho" zemí, jazyků a názorů na této zemi je tu díky "nezměrné" Skutečnosti. K pochopení Toho není lepší sádhany než je naslouchání tomuto "všemu". (Naslouchání znamená znát toto "vše" a to je jediná opravdová sādhana, jinak tu jsou "mnohá" jména a formy a země atd.)
32. Díky naslouchání se člověk přestane zajímat o pomíjivé věci; díky naslouchání se z člověka spoutaného (baddha) stane aspirant (mumukṣu); díky naslouchání se z aspiranta stane sādhaka, který velmi dychtí po osvobození.
33. A díky naslouchání se ze sádhaky stane siddha, jenž si osvojil nejvyšší poznání. Potom se z tohoto poznaného "vše" stane Paramátman, které je otevřené a dlí za myslí.
34. Potom se toto ohavné a nečisté místo stane zásobárnou velikých ctností a v tu chvíli se tato guna či šravana (sattva; "já jsem") stane čirou sattva gunou (já neexistuji).
35. Puruša, který měl nečistý intelekt (durbuddhi) a nečisté átma (durātmā), se stane čirým átma (puṇyātmā). Potom je tu nezměrná velikost átma a další šravana je zbytečná.
36. Naslouchání je ovocem svatých poutí a slibů (tedy tradičního uctívání) a nakonec se stane touto nirguna "myšlenkou". To, co nemůže být získáno okamžitě, nemůže být touto čirou "zkušeností" šravany (čili zapomeň na vše a v tu chvíli – okamžitě – Jsi On.)
37. Tato nemoc "mnohosti" a utrpení "mnohosti" (tedy svatých poutí a slibů) v tu chvíli zmizí díky léku naslouchání. To je výsledek šravany a jen "zkušení" jej mohou dosáhnout.
38. Jedině tehdy, když je díky naslouchání pochopena tato "myšlenka", objeví se obrovské duchovní požehnání a ty prostřednictvím vlastního Sebe-zakoušení pochopíš Nejvyšší Paramátma.
39. Naslouchání (śravaṇa) by mělo být následováno přemítáním (manana), jehož prostřednictvím je nutné pečlivě prozkoumat skrytý význam slyšeného. Po přemítání má přijít ověření (nididhyāsana), což je neustálé spočívání v Já, které vyústí ve spokojenost (samādhāna).
40. Je-li tedy pochopena podstata "já jsem", je tu čirá samādhāna. A v tu chvíli dojde v tomto vnitřním prostoru k dosažení stavu bez pochybností (niḥsaṁdeha).
41. Pochybnost (saṁdeha), (tělesné vědomí), je základní příčinou zrození. Díky naslouchání je pochybnost zničena a přichází přirozená a čirá spokojenost (samādhāna).
42. Jak by tu mohla být samādhāna bez šravany a manany? Jsou tu jen okovy takzvané svobody, které svazují člověku nohy.
43. Ať už je člověk hledající (mumukṣu), aspirant (sādhaka) nebo dokonalý (siddha), bez šravany se nemůže osvobodit od svázanosti. Ale díky šravaně a mananě je mysl (cittavṛtti) dokonale pročištěna.
44. Člověk by měl vědět, že jakmile "tu" toto Věčné neprovádí praxi šravany, potom se stane něčím úplně jiným. A když se Brahman stane tímto "vše", potom by si sádhaka neměl toto "vše" užívat. (John: Měl bys "vše" opustit a ne si v něm libovat, protože Jsi Skutečnost)
45. Když "tu" není naslouchání, které je tak prospěšné pro Já, jak by tu mohlo být Konečné dosažení (paramārtha)? Pochop, že všechno, čeho bylo dříve dosaženo bez naslouchání, přijde vniveč.
46. A proto bys měl provádět šravanu. Je to duchovní praxe (sādhana), kterou bys měl mít pevně usazenou v mysli. Potom budeš v každém okamžiku stát bezpečně na hladině oceánu světské existence (saṁsārasāgarīṁ).
47. Tak jako musí člověk stále dokola jíst a pít, tak musí také stále dokola provádět šravanu a mananu.
48. Pokud člověk kvůli své lenosti přehlíží šravanu, potom se Puruša stane člověkem a Skutečnost je zbavena prospěšného vlivu svého Já.
49. Ten, kdo ochraňuje tuto lenost (John: lenost je zapomínat na své Já), ztrácí své Konečné Dosažení (paramārtha). Z toho důvodu je nutné provádět šravanu.
50. Takže, proč by se měla I nadále provádět šravana, přestože už toto "vše" pochopilo cestu nirguny? Dále (v příští kapitole) uvidíme, jak ze souboru slov vytvořených myslí (samāsa) vyvstane "myšlenka" ne-mysli.

Tímto končí osmá kapitola sedmé dášaky knihy Dasbodh s názvem „Rozprava o naslouchání (šravaně) – část 1.".
Z anglického překladu JN s přihlédnutím k překladům DG a DM přeložil Martin Vinkler.

Zpívaný Dasbodh:

Další kapitoly z knihy Dásbódh

Používáme soubory cookies

Soubory cookies využíváme k analýze návštěvnosti, zapamatování preferencí a zlepšování použitelnosti webu. Souhlas udělíte kliknutím na tlačítko "Souhlasím".

Nastavení Souhlasím

Souhlas můžete také odmítnout.