Nová kniha:


Tat Tvam Asi / Ty jsi To – promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže z let 1975 – 1980.  Kniha vychází v nakladatelství dybbuk – viz. www.dybbuk.cz.


Paramátman ve všem a v každém – promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže z let 1954 – 1956. Kniha vychází v nakladatelství dybbuk – viz. www.dybbuk.cz.


proste_budte_n.jpgJóga Vásištha, nebo též Mahá Rámajána, je starý indický text pojednávající o tom, jak mudrc Vasištha předává princi Rámovi učení o podstatě jedince, světa a Bytí vůbec. Text je plný rozmanitých příběhů, které mají Rámovi ukázat cestu k pochopení či nazření Skutečnosti a naplnění života. Jde o překlad z anglické verze od Svámího Vénkatéšánandy (zkrácené ze sanskrtského originálu přibližně na třetinu) doplněný sanskrtským slovníkem a vysvětlivkami. Kniha má téměř osm set stran, je vázána v pevné vazbě a obsahuje barevné ilustrace. V podobném rozsahu toto dílo dosud česky nevyšlo. Všechny další podrobnosti o knize najdete na stránkách www.samhita.cz.


proste_budte_n.jpgÁtma-bódha neboli „Poznání Já“ je krátké dílo shrnující základní principy učení advaita-védánty. Tradičně bývá připisována Ádi Šankaráčárjovi (8. stol.), ale o jeho autorství se vedou spory. Jestli byl autorem skutečně Ádi Šankaráčárja nebo někdo jiný není pro nás asi až tak podstatné. Důležitý je obsah tohoto textu, kterému je i tradičně přikládána vysoká hodnota. Také Ramana Maharši přeložil tento text ze sanskrtu do tamilštiny (resp. opravil existující tamilský překlad). Překlad ze sanskrtu - David Dostal. Kniha vyšla jen v elektronické podobě a je volně ke stažení: PDF, EPUB, MOBI



Audio/Video ukázka:

Nisargadatta Maharádž - Citáty a fotky

Články

50. Sebeuvědomění je svědek (z knihy Já Jsem To)

13. 4. 2015 - Martin

Tazatel: Řekl jste mi, že mohu být posuzován z hlediska tří aspektů: osobního (viakti), nadosobního (viakta) a neosobního (aviakta). Aviakta je univerzální a skutečné čiré „Já“. Viakta je jeho odrazem ve vědomí jakožto „já jsem“. Viakti je souhrn fyzických a vitálních procesů. Ono nadosobní si v rámci úzkých mantinelů přítomného okamžiku uvědo­muje v čase a prostoru to osobní – jedince. Nikoliv však pouze jednoho jedince, ale dlouhou řadu jedinců společně navlečených na niti karmy. Je to v podstatě svědek, usazenina tvořená nahromaděnými zkušenostmi, sídlo paměti, spojovací článek (sútrátma). Je to lidský charakter, který je od zrození ke zrození tvořen a formován životem. Ale ono univerzální je za všemi jmény a formami, za vědomím a charakterem, je to čiré bytí, které si neuvědomuje sebe sama. Vystihl jsem správně vaše učení?

Maharádž: Na úrovni mysli ano. Ale za mentální úrovní se slova vůbec nedají použít.

T: Dokážu pochopit, že jedinec je mentální konstrukce, souhrnný pojem pro soubor vzpomínek a zvyků. Ale ten, jemuž se jedinec děje, onen svědek, ten je také mentální?

M: Osobní potřebuje nějaký základ, tělo, se kterým se člověk ztotožní, tak jako barva potřebuje povrch, na kterém se může objevit. Vidění barvy je na barvě nezávislé – je stále stejné ať je barva jakákoli. Aby člověk viděl barvu, potřebuje oko. Barev je mnoho, ale oko je jedno. Osobní je jako světlo, které je jak v barvě, tak v oku, a přece je jednoduché, jediné, nedělitelné a nepostřehnutelné, kromě svých projevů. Nikoliv nepozna­telné, ale nevnímatelné, ne-objektivní, nerozdělitelné. Není ani materiální, ani mentální, ani objektivní, ani subjektivní, je to základ hmoty a zdroj vědomí. Je mimo pouhé žití a umírání, je to všeobsažný a jedinečný Život, ve kterém je narození smrtí a smrt narozením.

T: Je toto Absolutno či Život, o kterém mluvíte, něco skutečného, nebo je to pouhá teorie zakrývající naši nevědomost?

M: Obojí. Pro mysl je to teorie, ale samo o sobě je to skutečnost. Je to skutečnost ve svém spontánním a totálním odmítnutí toho, co je nepravdivé. Tak jako světlo svou pouhou přítomností zničí tmu, tak i absolutno ničí výplody představivosti. Chápat, že každé poznání je jen formou nevědomosti, je samo o sobě projevem skutečnosti. Svě­dek není jedinec. Jedinec vzniká v okamžiku, kdy je tu pro něj základ – organismus, tělo. V jedinci se absolutno odráží jakožto uvědomění. Čiré uvědomění se stává sebe-uvědoměním. Je-li tu já, je sebe-uvědomění oním svědkem. Není-li tu já, není tu ani svědek. Je to všechno velice jednoduché, to jenom přítomnost jedince to komplikuje. Pochopte, že nic takového, jako trvale oddělený jedinec, neexistuje a všechno se vám vyjasní. Uvědomění, mysl a hmota, to vše je jediná skutečnost ve svých dvou aspektech nehybného a pohyblivého a se třemi atributy, kterými jsou netečnost, energie a harmonie.

T: Co přichází první: vědomí, nebo uvědomění?

M: Z uvědomění se stává vědomí v okamžiku, kdy tu je objekt. Objekt se neustále mění. Ve vědomí je pohyb, ale uvědomění je samo o sobě nehybné a věčné, je to přítomný okamžik.

T: Ve Východním Pákistánu teď lidé prožívají utrpení a krveprolití. Jak se na to díváte? Jak se vám to jeví, jak na to reagujete?

M: V čirém vědomí se nikdy nic neděje.

T: Prosím vás, sestupte dolů z těchto metafyzických výšek! K čemu je tr­pícímu člověku, když mu řeknete, že jeho utrpení si neuvědomuje nikdo jiný, než on sám? Prohlašováním, že vše je jen iluze, se všechno jenom zhoršuje. Bengálec z Východního Pákistánu je skutečný a jeho utrpení je také skutečné. Prosím vás, nevyčleňujte je z existence! Čtete noviny a slyšíte lidi, jak se o tom baví. Nemůžete se vymlouvat, že o tom nevíte. Takže, jaký je váš postoj k tomu, co se děje?

M: Nemám žádný postoj. Nic se neděje.

T: Kdykoli se může stát, že přímo před vámi se odehraje nějaká hrůzná událost, třeba že se lidé budou vzájemně zabíjet. Je jasné, že nemůžete říct, že se nic neděje a zůstat nezúčastněný.

M: Nikdy jsem nemluvil o tom, že zůstanu nezúčastněný. Mohl byste mě klidně vidět, jak se vrhnu do té rvačky, abych někoho zachránil a sám budu zabit. Ale pro mne se nic nestalo.

Představte si, jak se hroutí velká budova. Některé místnosti jsou v rui­nách a jiné jsou nedotčené. Můžete však říci, že prostor je v ruinách či nedotčený? Je to jen struktura, která trpí a lidé, kterým bylo určeno v ní žít. Ale samotnému prostoru se nic nestalo. Podobně se nic neděje životu, když formy zanikají a jména jsou vymazávána. Zlatník roztaví staré šperky, aby mohl vyrobit nové. Někdy se mu některý šperk nepo­vede, ale on si z toho nic nedělá, protože ví, že se zlatem se nic nestalo.

T: To, proti čemu se bouřím, není smrt, ale způsob, jakým lidé umírají.

M: Smrt je přirozená, způsob umírání je lidský výtvor. Oddělování vy­volává strach a agresi, která zase plodí násilí. Skoncujte s oddělováním, které lidé vytvářejí, a všechno to hrůzné vzájemné zabíjení nutně musí skončit. Ale ve skutečnosti tu není žádné zabíjení a žádné umírání. Sku­tečné nikdy neumírá, neskutečné se nikdy nezrodilo. Začněte myslet správně a všechno bude v pořádku. Budete-li vědět, že svět je jednota, že lidstvo je jednota, začnete podle toho jednat. Ale nejdříve se musíte postarat o způsob, jakým myslíte, cítíte a žijete. Dokud nemáte pořádek v sobě, nemůže být pořádek ani ve světě.

Ve skutečnosti se nic neděje. Osud do nekonečna promítá na plátno mysli své obrazy, vzpomínky na předchozí projekce, a tím iluze nepřetr­žitě obnovuje sebe samu. Obrazy přicházejí a odcházejí – světlo zachy­cené nevědomostí. Vnímejte světlo a nevšímejte si obrazu.

T: To je tak necitlivý způsob vidění věcí! Lidé zabíjejí a jsou zabíjeni a vy tu mluvíte o obrazech.

M: Jestli si myslíte, že byste měl jít a nechat se zabít, klidně to udělejte. Nebo dokonce běžte a zabíjejte sám, pokládáte-li to za svou povinnost. Ale takhle se to zlo odstranit nedá. Zlo je zápach nemocné mysli. Uzdravte svou mysl a ona přestane vytvářet pokřivené a odporné obrazy.

T: Rozumím tomu, co říkáte, ale emocionálně to nedokážu přijmout. Takovýhle idealistický pohled na život mne hluboce odpuzuje. Nemohu si prostě myslet, že jsem trvale ve stavu snu.

M: Jak můžete být trvale ve stavu, jehož příčinou je tělo, které trvalé není? Toto nedorozumění je založeno na vaší představě, že jste tělo. Prozkoumejte tuto představu, pochopte její vnitřní rozporuplnost a uvě­domte si, že vaše současná existence je jako sprška jisker, kdy každá z nich existuje sekundu a celá sprška minutu nebo dvě. Je jasné, že věc, která sotva začala, a už končí, nemůže být trvalá. Uznejte tuto časovou omezenost. Avšak skutečnost nemůže být chvilková. Je věčná, ale věč­nost neznamená trvání.

T: Připouštím, že svět, ve kterém žiji, není skutečný. Ale existuje sku­tečný svět a já vidím jeho pokřivený obraz. Toto pokřivení může být způsobeno nějakou chybou mého těla nebo mysli. Nemohu však prostě přijmout vaše tvrzení, že kromě mého snového světa žádný skutečný svět neexistuje. Přál bych si, abych mohl uvěřit tomu, že všechny hrůzy existence jsou tu kvůli tomu, že mám tělo. Řešením by potom byla sebevražda.

M: Dokud budete věnovat pozornost svým představám nebo představám druhých, budete mít problémy. Ale když se vykašlete na všechna učení, na všechny knihy, na všechno, co je vyjádřeno slovy, a ponoříte se hluboce sám do sebe a naleznete sebe sama, tak se všechny vaše problémy vyřeší a vy se stanete pánem jakékoli situace, protože nebudete ovládán svými představami o této situaci. Dám vám příklad. Jste třeba ve společnosti nějaké přitažlivé ženy. Začnete mít o ní různé představy a vvyvstane se­xuální situace. Vznikl problém a vy se začnete shánět po knihách o se­xuální zdrženlivosti nebo naopak o sexuálních požitcích. Kdybyste byl dítě, mohli byste být oba nazí, aniž by vznikl nějaký problém. Přestaňte si prostě představovat, že jste tělo a všechny vaše problémy s láskou a sexem ztratí svůj význam. Až zcela zanikne pocit omezenosti, potom všechen strach, bolest a touha po požitcích zmizí. Zůstane pouze uvědomění.


překlad Martin Vinkler
další kapitoly z knihy JÁ JSEM TO jsou v "Textech na pokračování"

Nastavení cookies

Zde můžete nastavit používání souborů cookies podle vlastních preferencí.

Technické cookies

jsou nezbytné pro správné fungování webu. Technické cookies musí být vždy aktivní (nelze je individuálně deaktivovat), proto se pro jejich využívání souhlas neuděluje.

Analytické cookies

nám umožňují porozumět jak web využíváte, abychom jej mohli zlepšovat. Analytické cookies umožňují měření výkonu webu (počtu návštěv a zdrojů návštěvnosti). Takto získaná data zpracováváme souhrnně, bez použití identifikátorů ukazujících na konkrétního uživatele.

Personalizované cookies

ukládají informace o Vašem osobním nastavení webu. Personalizované cookies potřebujeme k tomu, abychom přizpůsobili web a jeho chování co nejvíce Vašim potřebám a zájmům.

Reklamní cookies

nastavují prostřednictvím tohoto webu naši reklamní partneři. Reklamní cookies nám umožňují zobrazovat takový obsah, který bude zajímavý a užitečný právě pro Vás.

Používáme soubory cookies

Soubory cookies využíváme k analýze návštěvnosti, zapamatování preferencí a zlepšování použitelnosti webu. Souhlas udělíte kliknutím na tlačítko "Souhlasím".

Nastavení Souhlasím

Souhlas můžete také odmítnout.