ADVAITA.cz

Vačanamruta -

Nektar (nesmrtelných) slov přednesených
Šrí Samartha Sadguru Siddharaméšvarem Maharadžem


Kapitola 8

Neskutečnost světa – Vzdání se posedlosti po objektech


1. Všechny světské aktivity provádíte v domnění, že toto (svět) je skutečné. Ale svět byste měli vnímat jako neskutečný a skutečné Já (Svarupa), které jste překryli neskutečným, by mělo být realizováno. "Svět je falešný" a tudíž odstoupení od světských zájmů (nivritti) by mělo být usazeno ve vašem vnitřním srdci. Zde jsou probírány stále dokola pouze pocity o pravdě a nepravdě. Slina na tomto prstu je přenesena na druhý prst. To je vše! (v souvislosti s fintou s prsty na ruce).

Nicméně žít v tomto světském životě zatímco chápete, že je falešný, je aktem velké odvahy. Jakmile začnete praktikovat odevzdanost ve vnitřní mysli, pak získáte potřebnou zkušenost.

Mysl je plná slibů, ale nikdo neví, jak kterýkoliv z nich dodržet. Proto ať už se nacházíte v jakýchkoliv podmínkách, začněte se svou praxí zřeknutí se právě v tomto stavu.

Přesuňte své myšlenky od objektů s pocitem, že všechny světské objekty jsou falešné, a naplňte je myšlenkami s (obsahem) Já. Pracujte a vykonávejte zaměstnání, jaké chcete, ale musíte mít pevné pochopení, že "Vše je falešné".

2. Jestliže se lidské bytí má stát Bohem, potom "Nechť v mysli není žádná touha po objektech. To znamená - Já jsem Skutečné, Nejvyšší Já, a všechny možné objekty jsou zcela falešné, ať už se objeví či zmizí, pro mne je to vše stejné". Takové přesvědčení by tu mělo být. "Já jsem Brahman" – tato touha by tu měla být den co noc. Jestliže se nevzdáte této žadonící iluze, pak čeho jste dosáhl? Co jste vykonal? Ti, kdo žadoní, jsou všichni jen žebráci!

Duchovní stezka je velmi snadná. Pozornost, která je upřena na jednu stranu (do světa), je třeba obrátit na stranu druhou (k Já). To je vše! Provádíte uctívání Ganapatiho (Ganeš), darujete květiny a nabízíte sladkosti; děláte vše možné, avšak nevěnujete pozornost tomu, co Ganapati naznačuje gestem ruky (resp. dvěma skoro spojenými prsty). Říká: "Pouze tak málo je chybou (iluzí)!" (Tak málo, jako špetka mezi palcem a prstem).

Pravé skutečné Já bylo zapomenuto. Tudíž přemístěte svou pozornost na Já a nechte máju (iluzi) zapomenout. Pochopte, že tento svět je zcela neskutečný. Nejen to, ale "Svět je falešný a Brahman je skutečné." To musí být vryto do paměti. Jakmile se vytratí z mysli přitažlivost k objektům, pak jste samo-existující Brahman. Potom osvobození (mukti), mír (šanti) a pokoj stojí před vašimi dveřmi připraveni vám sloužit.

Vyberte si: Buď bude váš Bůh, nebo bude vaše tato světská existence. Šrí Krišna řekl: "Já jsem na jedné straně a moje armáda je na straně druhé; rozhodněte se, kterou stranu chcete." Kuruovci si vybrali armádu a to značí, že si vybrali světskou existenci. Pánduovci si vybrali Boha. Tato světská existence je falešná, to musí být vtištěno do vaší mysli. Avšak bez společnosti světce se toto (do vás) nevsaje.

Měli bychom opustit touhu po objektech

3. Tato láska po objektech v srdci, to je mája. Z knihy Eknath Bhagawat "O miláčku Boha, věz, že naděje ve tvém srdci, právě to je mája. Nechtěj proto ze světa vůbec nic." Pak iluze toho, kdo to takto cítí, zcela zmizí.
Svět se potom zcela nepřipoutanému jedinci, jehož naděje se ze srdce vytratila, jeví jako stéblo trávy. Je to jako kdyby se elegantní knír přilepil ženám na tvář. U nich by to vypadalo jako sláma!! Stejně tak iluze toho, kdo cítí, že objekty ve světě jsou bezcenné, byla nakonec zničena.

4. K tomu, abyste přebývali ve své vlastní formě (Svarupa), musíte se zříci všech tužeb a nadějí. Řeč by měla být držena v tichosti. Jiné záležitosti než téma týkající se vaší přirozenosti (Svarupa) by neměly být diskutovány. Ponechte stranou védy, písma, teorie o stvoření a evoluci, spory a dohady, a podržte v mysli pevné přesvědčení " Já jsem Nejvyšší Já".

5. Štěstí světského života je jako štěstí prožívané ve snu, tudíž v něm je vždy obsažen nádech lítosti. Proto objekty tohoto světa nemají vůbec žádnou hodnotu, jsou bezcenné. Klid a pokoj, nezávislost apod. – tyto krásy (impozantnosti) spojené s Já jsou skutečnou hodnotou, pravým bohatstvím. Žák by se měl soustředit na dosažení pouze této hodnoty.

6. Objekty samotné nejsou ve své přirozenosti radostné. Pokud zde je hluboká touha po objektu, jedině pak tu je dočasná radost z jeho dosažení. Jestliže však po objektu nijak netoužíte, nejste k němu přitahováni a nemáte potřebu se z něho těšit, pak i kdyby ho někdo přinesl a daroval vám ho, nebude tu stejně radost z jeho získání. Nicméně Já je Tím, co obsahuje bezžádostivou radost. Protože Já je samo ve své přirozenosti radostí, není tu potřeba tužeb.

7. Ten, kdo se zřekne libování se v objektech, je mocný a statečný. Tento světský život nemůže být nikdy uspořádaný. Ten, kdo říká, že ho dá do pořádku, je hlupák. Jakkoli se ho snažíte urovnat, stejně zůstane zase jen pokřivený a pohnutý jako ocas psa. I když někdo osloví tygra ´Ctihodný tygře´, ten ho stejně sní, a pokud by ho naopak urážel, tygr ho i tak sní. Proč by zde potom měla být nějaká námitka nazvat tygra ´psem´.

8. Můžete obelhávat druhé, že jste boháč. Jenže blahobyt tímto divadlem domů nepřinesete. Stejně tak, budete-li dávat hlasitou přednášku o zřeknutí se, může se zdát, že jste se všeho zřekli. Tedy jako kdybyste byli obdařeni vzdáním se, ale ve skutečnosti je pro vás obtížné ve vnitřní mysli vytvořit i jen trošku odpoutanosti a nezájmu (o světské objekty)!

9. Přirozeností lidské bytosti je mít vždy nějaké přání, a tyto touhy ji nutí stále něco dělat, den co noc! Avšak ten, kdo nemá žádnou práci (kama značí touhu či práci/činnost), je maka (protiklad ke kama), což značí Mekka! "Mekka a Madina (poutní místa muslimů) jsou velmi vzdálená, ale jít tam je nezbytné!"

10. Když hrajete šachy, krále nelze v průběhu hry porazit jako ostatní figurky a pokračovat dál; on se uhne. Stejným způsobem by Já nemělo být ničím přemoženo – žádnými starostmi, nadějemi, přátelstvím, nepřátelstvím. Potom bude dosažen mír (šantí).

Mír je šantí (šantí v maráthi šah značí mat v šachu a anti značí ukončení něčeho). Tudíž šantí (mír) je tehdy, kdy zde nemůže dojít k matu jakýmkoliv způsobem. "Mizérie světa by mně neměla zasáhnout." To je jeden mat. "Mělo by mne potkávat jen samé štěstí" je další mat. Objekty ve světě jsou jako pěšáci na šachovnici. Mat (vyřazení ze hry) pěšákem je velmi zlé. Respekt (úcta) a neúcta jsou jako další figurky na šachovnici jako věž, střelec, kůň apod.

Tajemství zřeknutí se máji – Buďte Ráma, nekonatel

11. Protože toho chcete moc udělat, stáváte se utrápení. Nemáme-li žádné povinnosti, pak jsme šťastní! Ten, kdo má práci (cítí se jako konatel), je nádeník, a to i tehdy, jedná-li se o krále. Nekonatel činností (niškarma) je Bůh Bohů. Jestliže se i přesto v mysli nemůžete vyhnout činnostem, pak vytěžte to podstatné a staňte se nekonateli. Odstraňte myšlenky z této strany a upevněte je na Já. "Objekty jsou falešné, Brahman je pravda" – toho se držte co možná nejvíc, a potom buďte čím chcete! Nicméně ten, kdo nechce tancovat, je přesvědčen, že (rovná) podlaha je stejně hrbolatá! Avšak ten, kdo je odhodlaný, ten dokáže nabýt toto Poznání Brahman, ať tak či onak. Prahladův otec byl král démonů Harinjakašapa. Otec Prahladovi nakázal: "Opovaž se vyslovit jméno Boha!". Syn mu na to odvětil: "Ty máš kontrolu pouze nad tímto tělem, nemáš však právo něco diktovat mé mysli!" Podobně jestliže se nelze vyhnout činnostem, pak podržte myšlenky na Brahman, a dělejte práci pro její uskutečnění. Říkejte si: "Já jsem nekonatel Rama". Potom se práce samotná stane Ráma!

12. Osvojit si nadpřirozené síly a provádět pozoruhodné zázraky je něco jako tvoření dalšího snu ve zcela pomíjivém podivném snu, což je svět, který je divem způsobeným v důsledku oddělenosti od vaší přirozenosti (Svarupa). Proto by aspiranti na duchovní stezce neměli upadat do zmatku nadpřirozených sil.

13. Lidé se snaží překonat máju a zničit ji. Nicméně mája je plná triků! Ti, kdo říkají "Já jsem ji porazil a vyhrál" nevědí, že se po nich mája vozí a peskuje je tak, že tancují jak ona píská! Ptáte se: "Co bych měl dělat poté, kdy jsem se stal osvobozený?" Odpovědí je: "Po realizaci tu nejsou žádné povinnosti." Nechť jsou tělo, dům a světský život takové, jaké jsou. Jestliže se aktivně snažíte něco (s tím) dělat, pak právě to je mája. Takže jestliže řeknete, že "Já dám nejprve vše do pořádku, a až poté se stanu sadhu", potom ti říkám, že se snažíš nadarmo, neboť až do své smrti se budeš můj drahý synu (dcero) snažit dávat věci do pořádku! Ách jo! Ve snu jste se střetli s medvědem, kterého jste sťali k zemi a sedíce mu na hrudi jste ho jednou usmrtili. Ráno po probuzení zjišťujete, že tu není žádný medvěd, vůbec nic. To vše byl jen klam!

Někdy se vám podaří tohoto medvěda neboli máju srazit dolů, a někdy vás zase on (mája) srazí k zemi. To se děje kontinuálně! Potom vás Sadguru poučí – "Hej! Proč upadáš do tohoto naprostého zmatku! Veškeré konatelství je spojeno s májou a nekonatelství s Brahman." I přes veškeré poučení hledající myslí stejně jen na to, co je iluzorní, a ptají se: "Co bych měl dělat, Maharadži?" Guru řekne žákovi, aby přestal šňupat tabák, ale žák jde a strčí nos do krabičky se šňupacím tabákem! I když je žákovi poté, kdy se mistra zeptá "Co mám dělat?" vysvětleno, že "vše je falešné", tak se stejně stane něco podobného jako je to přirovnání s tabákem!

14. Zaměstnávat svou mysl různými druhy světských (stresových) situací je mája, a jestliže pustíte z hlavy všechny záležitosti, pak to je skutečné Poznání. Bůh nemusí nic dělat. Bůh je v chrámu, a to, co je venku, to vše jsou kameny. Tento Bůh , jenž jde a sedne si mezi kameny, je džíva, a ten, kdo chápe prapůvodního nekonajícího Boha sídlícího v těle, je Realizovaná bytost. "Kdo je pravý syn Gurua?" Je jím ten, kdo došel k pochopení principu, že "Zde není vůbec nic jako mája." Zápas s medvědem zvaným mája je nic než falešný boj bez ohledu na to, jak dlouho to může trvat! Jak bylo dosud vysvětleno, ten, kdo si na sebe bere všechny problémy a potyčky máji, je džíva. Proto se nesnažte něco dělat. Mája tím, že předělá hledajícího do podoby nějakého jedince, a donutí ho něco dělat, se stala znalcem v obtěžování každého jedince!

"Mája má rohy o délce dvou paží na hlavě. Jděte vpřed a ona vás rohy nabere. Jděte vzad a nakopne vás!" Proto nedělat vůbec nic je jediný prostředek jak zničit máju. Tudíž platí nedělat nic a nic neodkládat. Nechte ty, kdo máju nepochopili, vytvářet chaos.

Džíva má zvyk stále něco dělat. " Co bych měl dělat a kam bych měl jít?" Není nikdy šťastný. Je tu známé rčení: "Poté, co člověk vyzkouší všechno a dělá to znovu a znovu, začne být vyčerpán, a konečně začne uctívat Boha." To je jediná pravda. Opravdové uctívání Boha může být prováděno až po opuštění veškerého konání. Charakteristickými znaky máji jsou proslovy typu ´Musím udělat toto či tamto´, ´musím zařídit toto či tamto´, neboli vyvolání nutnosti něco dělat. Vždy máte nutkavý pocit: "Musím něco udělat, a jen tak bude mít život smysl a bude naplněn!" Ale toto je velká překážka k tomu stát se dokonalou bytostí, tj. siddha. Vše je nic než falešné, tak opusťte veškeré vměšování. Ať už je váš přirozený stav jakýkoliv, zůstaňte právě jen jím. Vždy říkáme "Zůstaňte klidný jako je Bůh!" Proto stručně řečeno nic nedělat ze svého vnitřního srdce je zbožností.

Zaneprázdnění podnikatelé a obchodníci se ptají: "Kolik času budete trávit tím, abyste udělal tuto zvláštní práci?" Ale světec říká: "Jak dlouho vám bude trvat, než se posadíte do klidu?" Protože světci vědí, že prostě nic nedělat je zbožností. Ve vašem pravém Bytí tu je prožívání prosté konatelství, povinností a příčin. Ty a já, dobro a zlo, toto vše je přirozenost stvoření. Poznání a nevědomost, džíva a Šiva, se rovněž prosadí. Cesty a praxe apod. – to vše jsou rozptýlení (zábavy) máji. Když se dostanete za máju, budete oproštěn od všech povinností. Potom praxe apod., jež jsou aspekty původního předpokladu (o sobě jako odděleném jedinci od Skutečnosti), tu již nejsou přítomny.

rádžádhirádž Sadgurunáth Šrí Siddharáméšvar Mahárádž kí džaj

překlad z angličtiny: Aleš Adámek