ADVAITA.cz

Kapitola 7 - Rozpuštění čtyř těl

1. Naslouchání (duchovních rozprav)
Mnoho posluchačů si zapomene na přednášku s sebou přinést z domova své uši a hlavy, nebo předtím, než usednou, aby si tu vyslechli rozpravu, sundají uši a hlavy a nechají je ležet stranou! To je důvod, proč si to nemohou řádně vyslechnout či nedokáží správně pochopit přednášené učení.

2. Jak si myslíte, že by měl Guru odměnit toho, kdo nevěnuje pozornost Sadguruově rozpravě, nejedná podle Guruových instrukcí, a jen například recituje ´Guru Brahma, Guru Višnu´ a další verše, a pomocí arati lampičky, květin a nabízeného jídla provádí pudžu (rituální uctívání)? Mistr nařídí služebníkovi: ´Přines sem vodu´, jenže služebník na to zapomene a začne místo toho tančit okolo a říkat: "Ó mistře, jak nádhernou tvář a pěkně vypadáte, jak okouzlující jste." Takový žák bude odměněn stejně jako někdo, kdo uctívá Guru jen slovem (ale ne skutkem). Může být potom dávána nějaká vina Sadguruovi?

3. Když jíte banán, nejíte přeci písmena ´ba´, ´ná´ a ´n´, ale věc, která je známá pod slovem ´banán´. Tuto věc přijmete ke konzumaci. Stejným způsobem neberte v úvahu slova v rozpravě, ale význam slov. To je tou věcí, která musí být pochopena.

4. Znát nějakou věc je jedna věc a pochopit tuto věc je věc druhá. Poznání nastává tehdy, když po zahlédnutí věc ihned poznáte. Pochopením je to, když věc hloubavě prozkoumáte ve všech aspektech. Svůj dům poznáte okamžitě. Ale pochopit, že dům není nic než prach, lze jen díky rozjímání.

5. Šankasur (Šanka – pochybnost, asura – démon) odcizil Védy. To znamená, že ukradl Poznání sdělené Védami. Potom Bůh vtělený do formy Guru zabil tohoto démona pochybnosti (Šankasura).

6. Stav každé nevědomé osoby je jako situace hlupáka v příběhu o deseti tulácích. Tento hlupák při přepočítávání zapomněl započítat sebe a tak se dopočítal jen devíti lidí. Potom všichni začali truchlit, že jeden z nich se utopil v řece, kterou právě překročili. To je mysl, to je intelekt, a to je životní síla – počítání tímto způsobem Átmaram sečte vše kromě svého vlastního Já! ´Já jsem ztracen; najdu se někde či nikoliv?´ S touto nadějí vyrazí na různé poutě a dodržuje mnohé sliby a provádí všelijaké náboženské povinnosti a na konci vstoupí do 8,4 mil. druhů zrození. Přesto po všem tom hledání nedokázal nalézt ´já´ a znovu přijde v lidském těle. Zde díky velkému štěstí, pokud vůbec, potká Guru. ´Ten, koho jsi celou dobu hledal, je jen a jen ty sám.´ Džívu (individualitu) toto učení dovede konečně ke klidu.

7. Opilý hrnčíř jel po cestě a seděl na svém oslovi. Po chvíli si začal myslet, že on sám je osel! Stejně tak džíva vypil víno nevědomosti a kvůli společenství tělesné formy začal říkat ´Já jsem tělo´.

Ahiravana značí ´Já jsem Ravana s deseti tvářemi ( 5 smyslových orgánů a 5 funkčních orgánů)´ neboli ´Já jsem tělo a smysly´. Mahiravana značí ´To vše je moje´. Ahiravana a Mahiravana (oba jsou strážci dveří Ravanova paláce) odvedli Rámu a jeho bratra Lakšmana (Lakša – pozornost, mana – mysl), aby je obětovali bohyni. To znamená, že ´Já a moje´ obětovalo bohyni Máji (iluzi) jak Atmaramu, tak Lakšmana.

Sadesati – 7,5 délek (1 délka je asi 20 cm, tj. délka od konce palce po konec malíčku s rukou plně roztaženou) hrubého těla je průměrná délka tělesné formy. Sadesati je 7,5 let neštěstí neboli ´Návrat planety Saturn trvá 7,5 roků podle indické astrologie. Avšak skutečné Sadesati je lidské tělo, měřící 7,5 délek).

8. Dětství, mládí apod. jsou tělesné stavy. Tyto stavy nastávají díky životní síle, ale životní síla není mladá či stará. Jak potom může mít síla všech životních sil, toto Já, nějaké stavy?

9. Mysl je konatel. Pouze to, co je vykonáno myslí v ní, může být prohlášeno za vykonané. To, co je provedeno tělem je jako by to nebylo uděláno. Vezměte si příklad – někdo zakopne o koberec a upadne přímo před podobu boha. Je toto úklona k bohu či ne? Ne, protože to nebylo vykonáno myslí.

Počátek ideje (kalpana) je počátkem stvoření neboli eónu (kalpa – den stvořitele). Konec ideje je konec stvoření. Na konci stvoření se svět zhroutí a potom zůstává jen Brahman. To znamená, že když idea skončí, pak zkušenost světa také skončí. To, co zůstává na konci ideje, je Brahman – naše já.

´Před vyvstáním světa je Brahman´. To také znamená, že předtím, než myšlenka světa přišla do našich myslí, jsme v bezmyšlenkovitém přirozeném stavu (nirvikalpa). V podstatě svět a Brahman by se neměli hledat někde vně, ale ony jsou pouze uvnitř nás. Svět je konceptem uvnitř nás samotných. Před myšlenkou či po myšlence to jsme my sami, Brahman.

10. Intelekt samotný je semeno světa. Z tohoto semene vyvstane na povrch strom ve formě světa. To, co není v intelektu, není ve světě. Jen to, co je v intelektu, (ať už tam je cokoliv), je svět jedince. Můžeme říci, že intelekt je jemné stvoření a svět je stvoření hrubé.

11. Autoři písma operovali mnoha zbraněmi ve formě různých duchovních praktik, jen aby lidé dokázali přemoci mysl. Přesto tvrdí ´Mysl je hrozný démon! Vítr ´lze spoutat´ či nebe ´ohnout´, ale utlumit mysl je nemožný úkol´. Tímto způsobem vyděsili hledajícího k smrti tím, jak působivě a nápaditě vykreslili mysl. Ale mysl značí prostě to, co říkáte. Ten, kdo chápe tento skutečný fakt, se mysli bát nemusí, a nebude mít ani problém ji utlumit. Neboť utlumit mysl si nežádá nic než zůstat potichu.

12. Vritti značí vyvstat. Ať už je toto vyvstání ve formě štěstí či ve formě utrpení, obojí je narušením z našeho stavu rovnováhy a není to nic než vřídek na našem přirozeném bytí/Svarupa. Nejsme ani stavem štěstí, ani neštěstí. Ale my, třebaže podpora vyvstání (vrittis) štěstí a utrpení, ve skutečnosti jsme ve své podstatě blažeností (klidem).

13. Oči, nos a uši jsou nástroje poznávání. Stejně tak intelekt je nástroj určující poznání a proto podobně jako vnitřní smyslové orgány je i intelekt hrubohmotný či necítící.

14. Všechny činnosti světa nastávají pomocí Blaženosti a všichni džinové (individuality) získávají nevědomky během noci a hlubokého spánku výživnou dávku Blaženosti, čímž se jim vrací síla, a díky tomuto osvěžení jsou opět schopni ráno provádět aktivity s obnovenou energií.

15. Rčením ´Já nejsem´ nedokážete svou ne-existenci. Naopak ve rčení ´Já nejsem´ je vyjádřen význam ´Já jsem´. Zloděj, který byl ukryt v domě, řekl domácímu, který ho v domě hledal, "Zde nikdo není. Proč se zbytečně trápíte a někoho hledáte?" Avšak právě slova zloděje, že ´tu nikdo není´ ukazují, že ´někdo tu je´, a zloděj byl hned lapen! Říci ´Já nejsem´ je to samé, jako když někdo řekne "Já nemám jazyk, já nemluvím" nebo jako student, jenž napíše zprávu "Jsem upoután na lůžko" a jde přitom sám do školy, aby zde tuto zprávu učiteli předal. Toto je ten samý případ.

16. Žena se zeptala přes dveře: "Je někdo v pokoji?" Manžel odvětil: "Nikdo zde není. Vejdi dovnitř." Zde někdo uvnitř říká "Nikdo zde není". Důvodem pro to je to, že naše bytí je samo-dokazatelné a není proto zapotřebí opětovně říkat, že ´Já jsem´. Tak to je!

17. Všechny rozdílnosti a jednota, štěstí a smutek, apod. jsou pouze v hrubém a jemném těle. Kauzální a supra-kauzální těla jsou stavy, jež jsou neproniknutelné. Není tu ani stopa po prostoru, času a objektech ani v kauzálním těle, tak jak by mohly být tyto stopy (otisky) v supra-kauzálním těle či v Já (Svarupa)?

18. Význam zvuku ´Óm´ je ´Já´. Jakmile jste požádán o vyjádření, jaký prvopočáteční pocit přichází, pak je to ´Ó´ a to ve formě zvuku ´Óm´ přináší každý okamžik zkušenost ´Já sám jsem´. V tělech všech bytostí probíhá ´den co noc prohlášení ´Já jsem´! V každém džívovi pulzuje po celou dobu zvuk bytí. Nejprve byl džíva, potom se stal Šiva, a když obojí, jak dživovství, tak šivovství zmizí, zůstane Absolutní Bytí. Ale taková zkušenost ve smyslu ´nejsem´ tu nikdy není.

19. V počátečním pocitu/impulsu v supra-kauzálním či čtvrtém těle, je přítomno pět základních, nesloučených elementů (prostor, vítr, oheň, voda a země) a tři kvality (sattva neboli poznání, radžas neboli nevědomost a poznání smíchaná dohromady a tamas neboli nevědomost). V tomto osmidílném stvoření (prakrti) je ve formě semene ukryto stvoření. To samo získalo názvy jako původní iluze (mulamája), iluze poznání (vidjamája), vyšší stvoření (paraprakrti), apod. V tomto stavu tři kvality jsou ve stavu rovnováhy, proto se říká, že se jedná o stvoření s vyváženými kvalitami.

Vzhledem k rozrušení (smíchání) třech kvalit, ke kterému dojde ve výše řečeném semenném stavu, vyraší výhonek a pět elementů a tři kvality se stanou projevené. Tyto tři těla (tj. kauzální, jemné a hrubé) se nacházejí v oblasti dživovství (individuality) a jsou nazvány jmény iluze nevědomosti, materiální stvoření a (smíchání) rozrušení kvalit.

20. Při chvalořečení Parabrahman i ´Šeša´ oněměl. To znamená, že po vzdání se hrubého, jemného a kauzálního těla to, co zůstává (seša/sesha je v překladu zůstatek, což je podobný výraz jako Šeša/Shesha) je Poznáním v supra-kauzálním těle. To je skutečný Pán Šeša. Tento pán Šeša zná Sebe sama, ale jeho vědění (o sobě) nefunguje v oblasti Parabrahman. Proto se tu (v Parabrahman) inteligence či pochopení Pána Šeši také vytratí. V přirozenosti/Svarupa není vědomost, ani nevědomost přítomná.

21. Vypozorujte, jak jsou čtyři těla jakoby ukryta ve formě burského oříšku. Vnější skořápka je jako hrubé tělo. Tenká červená slupka na oříšku je jako jemné tělo. Vlastní jádro je kauzální tělo a mezi dvěma polovinami vnitřku ořechu je malý klíček, který je jako suprakauzální tělo. Dokud tu je tento výhonek, pak i kdyby skořápka, slupka a jádro byly zničeny, pak oříšek zajisté znova vyroste. Stejně tak dokud je tu semeno původního slova ´Aham Brahmansmi´(Já jsem Brahman) v supra-kauzálním těle, do té doby se nelze vyhnout opětovnému zrození!


22. Tajemství příběhu o Gopičandovi
Aby král Gopičanda pochopil smysl života, poslala ho jeho matka do podzemní šachty (k slévařům). Zde byly nad jámou umístěny 4 sochy, první ze železa, druhá z mědi, třetí ze stříbra a poslední ze zlata. Pravidelně se z jámy ozýval hlas/otázka: "Kdo (jsi)?" Pokaždé, když král odvětil "Já jsem Gopičanda", přišla odpověď: "Budeš spálen na popel!" Tímto způsobem byly všechny čtyři sochy spáleny a nakonec stál nad jámou sám král Gopičanda. V tu chvíli, jak se ho Sadguru zeptal "Kdo je zde?", král odpověděl: "Já jsem Gopičanda", a v ten okamžik byl požehnán slovy: "Synu, stáváš se nesmrtelný!"
Čtyři sochy značí hrubé, jemné, kauzální a supra-kauzální tělo s vzestupnou důležitostí, jako čtyři sochy, jejichž hodnota vzrůstá (kov, měď, stříbro, zlato). V těchto tělech se král Gopičanda odpovědí: "Já jsem Gopičanda" pyšnil každým tělem a Sadguru ho pokáral tím, že mu na to odvětil: "Tato pýcha na formu těla (hrubé, jemné, kauzální či supra-kauzální) nechť je spálena na popel." Poté, když byly zničeny všechny čtyři těla, Gopičanda pochopil své skutečné Já a v tu chvíli obdržel požehnání: "Synu, ty, jenž jsi za čtyřmi těly, jsi nesmrtelný!"
(Podle jiného příběhu astrolog varoval, že pokud Gopičanda někdy potká svého Gurua, zemře. Matka Gopičandy ze strachu strčila možného Gurua do šachty a drželo ho zde po mnoho let. Avšak když její syn trval na tom, že se s ním chce setkat, nehcala udělat nejprve 4 sochy, které se podobaly Gopičandovi)

23. Suverenita, poznání, svědek, životní síla, původní impuls, vědění, apod., je tu nespočet kvalit, které jsou aplikovatelné pro Já ve formě Poznání v supra-kauzálním těle. Toto čtvrté tělo je Brahman s kvalitami (saguna Brahman). Tam, kde není ani špetka z žádné z těchto uvedených kvalit, zůstává Nejvyšší Já bez kvalit (Nirguna Brahman), jež je za všemi čtyřmi těly.

24. Při ukončení poznání všech objektů, ve zbylém stavu bez žádostí, je vnímáno něco ve smyslu ´nic není´. V tento okamžik my jediní jsme. Ale protože tu Já neznáme, označujeme naše vlastní Já termínem ´nic není´ a když dojdeme k tomuto poznání, že ´nic není´, v tu chvíli se my sami stáváme Poznáním. Ale pokud zůstaneme prostě v klidu být, aniž bychom věděli, že ´nic není´ nebo ´něco je´, pak tu přetrvává ten, kdo je za Poznáním a nevědomostí, což je Bůh Ne-činnosti (Nivritti-nath).

25. Zbavíte-li se přesvědčení, že ´já jsem tělo´, pak přesvědčení ´Já jsem Brahman´ třebaže je užitečné, je stále jen a jen pocitem, a v oblasti Parabrahman, jež je za všemi pocity, je i toto (přesvědčení ´Já jsem Brahman´) znečištěním.

26. Sat-čit-ánanda (Existence, poznání, blaženost) – tato zkušenost také přichází vzhledem k modifikaci mysli (vritti). Zkušenost sat-čit-ánanda znamená zakoušení poznání v supra-kauzálním těle. Bůh ne-činnosti (Nivritti-nath) nicméně není ani Sat, ani Ánanda.

27. Může zde nastat hádka mezi bratry. (V jazyce maráthi bhav značí buď bratr nebo stav). Ale poznal někdo spor mezi otci? Protože může být pouze jeden otec (pro oplodnění), není tu žádný spor! Ve čtyřech tělech tu je (bhava/stav, bratr) – 1) stav nevědomosti, 2) stav klamného poznání (nevědomost a poznání společně) a 3) stav poznání. Tolik stavů tu je a mezi těmito stavy (bratry) stále pokračuje hádka do takové míry, že bratr vyleze na hruď dalšího a zabije ho! Avšak na místě otce čtyř těl (v tom Nejvyšším Já) nedochází vůbec k žádným sporům, tudíž On je příbytkem pokojného odpočinku.

28. Vezměte si neopracovaný čtyřboký blok kamene. Sochař pracuje se svým dlátem, snadno osekává tento kámen do idolu Boha. Je to proto, že úlomky odstraněné tesáním se nevrátí zpět do kamene. Ale neopracovaný blok čtyř těl ve formě člověka je takový, že někdy je lepší pracovat na kameni, a ne na tomto bloku čtyř těl! Proč? Protože sochař ve formě Sadgurua, používaje své dláto instrukcí odstraňuje jeden kousek za druhým, čímž otesává čtyři těla (žáka), jenže tyto odstraněné úlomky se někdy navrátí a znova přilepí k tomuto lidskému kameni. Jelikož to často probíhá tímto způsobem, platí, že kámen se nestane snadno bohem!

29. Prostor není pátým elementem, ale je nic než Poznáním. Supra-kauzální a kauzální - to také nejsou těla, ale pouze Poznání. Země, voda, oheň, vítr - to jsou pouze čtyři elementy a hrubé a jemné jsou pouze dvě těla. Koncept prostoru je tu ve věci dalších čtyř elementů a koncept kauzálního a supra-kauzálního těla je tu ve věci dalších dvou těl. Tyto koncepty jsou tu pouze k tomu, aby došlo k snadnému pochopení.

 

rádžádhirádž Sadgurunáth Šrí Siddharáméšvar Mahárádž kí džaj

 

 

překlad Aleš Adámek