ADVAITA.cz

1. Stav světského života - Každá individualita (džíva) v okamžiku zrození s sebou přináší pláč a jakmile umírá, tak také pláče a pláče!

2. Džínové jsou zvedači a umisťovači objektů pěti elementů. Zvednout a držet. Musí věc zvednout a podržet. Tímto způsobem je celý světský život jen o zvedání a držení. Světci to velmi jasně pochopili a žijí nepřipoutáni.
Guša (velký hlodavec) vydrápe a vyhrabává v noci díry. Je to jako kdyby zahlédl velmi blízko sebe zlato a snažil se k němu protlačit. Avšak jakmile vysvitne slunce, hlodavec ihned zanechá svou činnost! Takže všichni nevědomí lidé nejsou nic než příbuzní tohoto hlodavce (guši), neboť i oni v temnotě nevědomosti provádějí jen samé hrabání!

3. Není možné, že vám něco či někdo náleží. Vše je nezávislé. Manžel říká ´moje manželka´ a žena říká ´můj manžel´. Kdo komu tedy náleží? Není možné, aby jeden objekt patřil druhému. Ó hlupáku! I když říkáš, že vše je tvoje, staly se ty objekty tvými vlastními? Dokud tu je účel (záměr), jsou tu zdánlivě přítomny také všechny vztahy. Avšak ti, komu sloužíte v domnění, že patří vám, přijdou jen k vašemu hrobu, a budou všem oznamovat, že jste zemřel! Příbuzní přinášejí útrapy a rodina dodává jedině potíže!

4. Jeden pijan ´oddaný vínu´ měl upřímné mínění, že ´víno je ulehčujícím prostředkem od těžkostí a zbavuje člověka všeho utrpení´, a tak otevřel bar, kde nabízel lidem zadarmo víno, neboť došel k názoru, že jediný způsob, jak osvobodit všechny lidi od utrpení, je opít každého vínem.
Jestliže někdo hluboce chová tuto ctižádost, ´že všichni ve světě by měli být osvobozeni od utrpení tím, že se stanou pijany vína´, a pokud tuto činnost považuje za dobročinnou, potom to samé platí pro všechny matky, otce, učitele a mistry, kteří se stali nesmyslně opilí po požití vína nevědomosti, a kteří řekli svým dětem a těm, kdo chtěli utéct od této možnosti (nevědomosti): "Ó drahý (á)! Chovej se tak, jak se chovali tví rodiče, prarodiče, praprarodiče, apod., to znamená, Ožeň se (vdej se), vychovávej děti, a zaruč jim úmornou lopotu, neboť tento způsob života zabezpečený ´šťastnou´ hmotnou existencí je tím jediným úspěchem v životě. A ta druhá strana, tedy duchovnost, to vše jsou jen lži."
Potom by se i jejich učení mělo označit za laskavý čin (dobročinnost)!
Světci, správci pálivé masti Poznání a odstraňovači kopance nevědomosti, jsou ale jedinými skutečnými dobrodinci ve světě!

5. Ti, kdo přivodí ´pohromu´ ženě, která si musí vzít někoho, kdo byl šťastný a svobodný, a přemění dvě ruce ve čtyři (myšleno dva páry muže a ženy, které se po svatbě spojí poutem), neboli ti, kdo pomohou ujařmit individualitu ke skřípajícímu kolu (mlýnu) světského života, jsou spatřeni jako dobrodinci! Ale světci, kteří prohlašují: "Rozbij pouta máji (iluze) a osvoboď se", jsou považováni za nebezpečné bytosti!

6. Někdy je možné náhodou nalézt rostlinu tulsi na poli, kde roste marihuana, nebo se v uhelném dole objeví diamant. Podobně jestliže se dobrý a poctivý člověk narodí v děloze zlodějky či ctnostná dívka s ryzím charakterem přijde na svět z dělohy tanečnice, jejich rodiny si budou myslet, že zplodily spratka, který poskvrní rodinné jméno. Stejným způsobem démon – král Hiranjakašjapu se cítil velmi smutně, když se v jeho rodině, která opovrhovala Bohem, narodil syn jakým byl Prahlad, jenž byl naopak zcela oddaný Bohu! Téměř každý mezi námi náleží rodině Hiranja-kašjapy!

7. Obrácení džívy (individuality) k duchovní realizaci (uspokojení) je nevyhnutelné. Mája (iluze), jež opakovaně fackuje každého, se vždy snaží všechny bytosti dovézt k Já. Moudří a správně smýšlející jedinci se po jedné či dvou fackách od iluze obrátí k Sebe-poznání. Ostatní paličaté individuality ani poté, kdy od ní dostanou nespočet facek během jednoho života za druhým, nemohou stejně uniknout své vlastní původní přirozenosti (svarupa či Já), které se stejně jednou musí zákonitě odevzdat. To nelze přeskočit ani po strašném utrpení. Není tedy moudré již právě dnes toto s radostí přijmout?

8. Ve rčení (v jazyce marathi) ´Ten, kdo se unavil děláním toho a tamtoho, začne s uctíváním Boha´ je ukrytý velký význam. Protože ve světě , ať už se snažíte sebevíc, stejně nakonec zcela vyčerpáni nemůžete jinak, než že se odeberete do úkrytu Já neboli svarupy (svarupa – sva je vlastní a rupa je forma), kde spočinete.

9. "Je světský život v duchovním životě na překážku?" Pro ty, kdo provedou takové dotazování, platí tato obecná odpověď: "Duchovní život nemůže být brzděn světským životem." Ti adepti, pro které je snadné uskutečňovat světský život zatímco vykonávají své duchovní úkoly, nechť si dále provádějí své světské povinnosti. Pokud toto nemůže být běžně prováděno, potom nechť se ihned oprostí od služeb světu a vykonávají si patřičně své duchovní úkoly. To jediné je daleko blahodárnější. Měli byste se sami rozhodnout na základě svých vlastních schopností (zkušeností), jak s tím naložit.

 

 rádžádhirádž Sadgurunáth Šrí Siddharáméšvar Mahárádž kí džaj

 

překlad z angličtiny: Aleš Adámek