Koncept "já jsem" zastírá Absolutno - je zdrojem neštěstí a je samotné neskutečné. Toto je esence duchovního hledání.
(Šrí Nisargadatta Maharadž)
ADVAITA.cz
Server o konečné pravdě
[ Přeskoč na obsah ]
Nacházíte se zde: Texty na pokračování > Šrí Nisargadatta Mahárádž > Nirúpany > 58. Kdo vyživuje plod v matčině děloze?
58. Kdo vyživuje plod v matčině děloze?
Nirupana 58
Proč je označen zbožný adept slovem oddaný? Protože se zajímá o Boha, rozjímá o Bohu. Ostatní zajímá jejich rodina, domácnost, pomíjivé a světské věci. Oni jsou také oddanými (pomíjivosti). Jsou plní obav co se stane v jejich praktických světských záležitostech. Zřídkakdy někdo opravdu silně zatouží poznat Boha. V srdci toho, kdo získá toto nejvyšší poznání, není kromě Boha jiná myšlenka. Potom musí Bůh nést zodpovědnost za to, aby se oddanému dostalo jídlo, oblečení a další nutné potřeby.
Brahma, Višnu a Šiva nemohou zůstat napořád ve své pravé přirozenosti. Proto jsou iluzorní. Bůh ukazuje oddanému, co je ´Bytí´, ´Ne-Bytí´, a stav, který je před tím, než ´vy jste´. Zkušenost, která je zakoušena a viděna ve světě, je iluzorní. Ten, kdo ji vidí, je věčný. Myšlenka Gurua ´Já jsem´ je stabilní. Ona je osvětlující.
Toto pochopení nemůže být dosaženo tím, kdo považuje tělo za svou vlastní přirozenost. Jaký nástroj máte k uctívání či oddanosti? Je to Vědomí, které je přítomné v těle. Toto Vědomí ve formě životní síly je zapotřebí nazvat Guruem a uctívat jej. Toto poznání neboli životní síla je Brahman. Pokud se Vědomí stane předmětem meditace, pak je všezahrnující. Kontemplujte a meditujte na Gurua. Není tu žádný další Bůh. To je nedvojné uctívání. Bůh, ať už s atributy (Saguna) či bez atributů (Nirguna), se všemi Svými názvy je v tomto nedvojném druhu uctívání přirozeností oddaného. Kde je Bůh, tam je oddaný; kde je oddaný, tam je Bůh.
Dokud to prostě nepřijmete a nesplynete s tím, nepochopíte to. Dokud neskočíte do vody, nemůžete plavat. Díky meditaci se stanete zcela naplnění přirozeností Boha. Ve skutečnosti obě podstaty jsou stejné. Když zde není Vědomí, kdo je ten, kdo říká ´ano´ či ´ne´? Kolik je zde takových opravdových aspirantů (hledajících), kteří využijí tento pomíjivý život k hledání Boha? Meditujte na toho, kdo zaregistroval tento pomíjivý a fenomenální svět. Když se poznání oddaného stane přirozeností Boha, pak se oddaný plně odevzdá Bohu. Bůh o něho pečuje. Jeho potřeby jsou zajištěny.
Kdo vyživuje plod v matčině děloze? Kdo vytváří mléko v matčině prsu? Nebude dítěti poskytnuto jídlo poté, kdy se u něho objeví zuby? Takový druh víry by opravdový oddaný měl mít. Žije s neochvějným přesvědčením. Jeho pozice je ryzí jako v případě tohto malého dítěte. Bude tento oddaný žadonit o naplnění žádostí a přání? Je v klidu, říkaje: "Já jsem To." Je požehnán prožitkem dítěte. Jak by se pak mohl vůbec znepokojovat?
Jestliže tento stav nepřichází snadno, pak opakujte: "Guru, Guru". On vám ukáže jak formu, tak bezforemnou přirozenost. Bůh se stane dychtivý projevit Sebe Sama poté, budete-li plně oddaní Guruovi. Co dělat, jestliže ani po vyslechnutí si těchto všech promluv nebudete uctívat Boha? Vaše Vědomí je mikroskopická forma Boha, jež se díky oddanosti stane obrovskou, makrokosmickou a podobou univerzálního stavu Brahman.
Radžádirádž Satgurunáth Šrí Nisargadatta Maharádž kí Džej!
Přeložil Aleš Adámek


