ADVAITA.cz

Nirupana 47

Všechny činnosti, uskutečňované od narození do smrti, tu jsou jen kvůli smysluplnému ukrácení času. Ze všech důležitých věcí v životě je tou nejdůležitější a nejsprávnější Sebe-poznání neboli poznání toho, co (kdo) ve skutečnosti jsme. Nastolit pořádek ve světě není možné. Učitelé ani žáci tu nejsou navždy, po čase tělo každého zesne. Náboženství je utvářeno koncepty následovníků daných směrů, nic dalšího v tom není. Všechny úkony jsou založeny na poznání ´Já jsem´ čili na poznání ´Bytí´. Toto poznání přišlo neohlášeně. Vyvstane a potom zmizí. Předtím zde nebyla žádná paměť pocitu ´Já jsem´ a nyní tu je. Co kromě tohoto pocitu vlastníte a pokládáte za své? Ten, kdo pochopil sám sebe, se nebude starat o to, zda se mu přihodí něco dobrého či zlého. Zná pouze Vědomí.

Bdění, spánek a hlad přišly neohlášeně. Nikdo by nic neudělal bez těchto funkcí. Velcí lidé jsou potichu i přes poznání, které mají. Odhalili tajemství zrození a vědí, proč vyvstalo. Měli byste zcela pochopit princip vědění sebe sama, které přišlo spolu se zrozením. Dostat se do samádhí značí dát sbohem vzpomínce na sebe sama, na ´Bytí´.
Poznání faktu, že ´jste´, je vaší pránou (životní silou). Slova přichází až po probuzení, proto tu jste před samotným slovem. Bezeslovný význam našeho ´Bytí´ je pocitem ´Já jsem´. Existuje tu pouze jedno Já pro všechny. Prána (životní dech) pulsuje i během spánku. Nemá v té době žádný význam, protože neví nic o svém stavu, o své vibraci. Vyvstání bdělého stavu značí pocit ´Já jsem´.

Tři guny jsou názvy, dané chování individuality. Určují úkony dané osoby. Neměli bychom hovořit o chování druhých. Ten, kdo chápe guny, to pochopí. Lidé plní radža guny a tama guny se budou vměšovat do záležitostí druhých místo aby pracovali na sobě. A přesto je Vědomí stejné ve všech. Nemá žádný tvar. Mohlo by se říci, že má tato paměť sebe sama (Já) určitou vůni. Paměť pocitu ´Já jsem´ je láskou. Poznání ´Já jsem´ miluje sebe sama. Ten, kdo to chápe, to poznává jako všeprostupující pocit. Tato bytost pak netřídí lidi na dobré či zlé.

Všechny věci se dějí v zájmu této lásky Já. Ten, kdo cití nesobeckou, bezmeznou lásku ke všem bytostem, jako kdyby to byl Bůh, si nemůže libovat v lichocení druhých ani nedokáže někoho odsuzovat. Jasně chápe, že je osvobozen od dopadů veškeré karmy.

Uvnitř sebe si uchovávejte pouze to, že jste Brahman, neboli životní síla. Nejprve víte, že jste, a až pak přicházejí slova. O čí informaci se jedná? Je to informace toho, kdo zná své ´Bytí´. Všechny pohyby Puruši (nejzazší Já) a Prakriti (projevený svět) jsou založeny na tomto ´Bytí´. Ten, kdo dosáhne tohoto stupně, neříká ani slovo. Protože jestliže tu není toto Vědomí (Bytí), nebude tu ani toto rozprostřené panorama všech možných druhů utrpení a potěšení.
Dokážete ustoupit až k samotné kvalitě Vědomí? Abyste poznali, kdo jste, pevně svažte kvalitu Vědomí uzlem odhodlání. Co je na celém světě tím nejhodnotnějším? Nic než toto Vědomí? Jakmile dosáhnete tohoto bodu, neutrosíte jediné slovo o druhých. Připomínejte si, že toto vědění o sobě, o svém ´Bytí´, je vaší rysem; žádnou další vlastnost nemáte. Toho, kdo to nepochopí, nutně čeká mnohé utrpení.

Svět je vtip, vytvořený vašim ´Bytím´. Nikdo nedokáže zastavit proces tvoření, zachovávání a rozpadu světa. Je tomu tak proto, že tu není žádný stvořitel. Když je toto Vědomí v pořádku, svět je šťastně pulzující. Vesmír se svým nekonečným prostorem je vytvořen v okamžiku nepatrného osvětlení tohoto Vědomí. Je to zázrak jeho jemné kvality. Co tu bylo jako první, seskupení světa či naše tělo? Forma Vědomí, které nemá žádné tělo, se ztotožní s tělem. Stejným způsobem se celý svět jeví jako skutečný prostřednictvím smyslů! Kdo je tu dřív? Svět nebo ten, kdo vidí svět? Váš bdělý stav je totéž co svět. Oboje vyvstává současně, z toho důvodu nese obojí v sanskrtu stejný název.
Nejprve vyvstává ´Jáství´, následované bdělým stavem a světem. Tato kvalita je velmi vrtkavá. Touží po tom být, existovat. Jakmile ´Jáství´ odejde, odejde s ním i svět. Toto musíte poznat pomocí velmi jemného rozlišování. Tento rozprostřený panaromatický svět je kopií našeho Vědomí. Jako takový je bezejmenný, přesto mu pomáhají názvy a označení, která mu jsou oporou, neboť na základě nich jsou možné všelijaké činnosti. Esenciální podklad, tiché Brahman, nemá vnitřní potřebu mít jméno.

Krišna říká, že je všeprostupující. Lidé dělají rozdíly a buď lichotí či odsuzují. Paměť ´Já jsem jako toto´ je základním důvodem utrpení či potěšení. Jestliže spočíváte s pocitem ´Já jsem základní vibrace pocitu Já jsem´, budete zažívat všechna strádání tak snadno jako všechna potěšení. Vše, co je viditelné, cokoliv se zjevuje, se vůbec nestalo!
Nelibujte si v lichocení či odsuzování, i kdyby vás to mělo stát život, protože tady není nikdo druhý. Dokud nezmizí pocit ´Já jsem takový a takový´, dualita rovněž neodejde. Musíte pochopit na základě vlastní zkušenosti konečný význam svého Já. Potom vám nic neublíží. Jeden z milionu se pokusí to poznat.

Vědomí se poklidně sloučí se svým vlastním Já. Poznání životní síly či Boha není obyčejné poznání. Je to bezprostřední bezvadné poznání. Poznání ´Bytí´ se sloučí s ním. To se nazývá Parabrahman.

Víte, co jste předtím, než poznáte cokoliv dalšího. Přesvěčte sami sebe, že jste ve své podstatě poznáním. Veškeré činnosti budou prováděny spontánně. Je to jediný způsob. Představa, že vy něco děláte, je zcela chybná.

Přeložil Aleš Adámek