42. Bhausaheb Maharadž zatleskal ve chvíli, když jeho prána opouštěla tělo



Mysl je tak nějak horečka, která vás bez vašeho vědomí neočekávaně přepadla. Vše, co děláte jako konatel, přináší trápení. Všechny své činnosti vykonáváte, abyste vytrpěli mysl. Poté, co vznikne tělesná forma, je zaznamenáno ´jáství´. Z tohoto konceptu ´jáství´ se tvoří slova, která v úhrnu značí mysl.

V hlubokém spánku je klid. Hned, jak se probudíte, začnete kmitat a dělat dělat to, od čeho předpokládáte, že vám přinese prospěch. Proč je tomu tak? To je pokus, jak čelit strachu zvanému mysl.

Co jste byli předtím, než tu mysl nebyla? Existuje několik názvů, kterými se označuje mysl. Brahman a životní síla (Čajtanja) patří mezi ty významné. Co jste byli před vznikem mysli? Byli jste mimo jakýkoliv koncept, mimo existenci, mimo tři guny. Byli jste dokonalé Brahman, Parabrahman. Dokud nebyla uvědomována mysl, nebyla zde potřeba čehokoliv. Nebylo zde poznání ´Já jsem´ či ´Já nejsem´. Když pochopíte, že duální uctívání principu Brahman a dalších principů není nic než vtip, utrpení se vytratí.

Popravdě řečeno, usilujete o své blaho proto, že jste v důsledku klamu zmateni. Není potřeba se znepokojovat projevem neboli tím, co je zjevné. Nejste narozeni s účelem, že by projev měl být zjevován konkrétním způsobem. Intelektem jste to nevytvořili. V této souvislosti Krišna říká: "Já jsem Konatel, Já jsem Ochránce." Ten, kdo byl bez pohybu, se pohnul a stvořil snový svět. Ve skutečnosti to znamená, že On Sám dostal možnost stvoření. Poznání ´Já jsem´, které přivodilo toto stvoření, je samo o sobě neskutečné a iluzorní. Zdá se jako by se v tom uskutečnilo mnoho věcí, ale udělal zde někdo něco? Může si vůbec někdo přivlastnit konatelství této tělesné formy?

Žijete jako byste byli tělem, proto se chováte jako někdo, kdo je ovládán časem. Nevíte, že čas byl stvořen z vás. Je to čas, ve kterém cítíte ´Já jsem probuzen´. Kdo udržuje celý tento vesmír včetně měsíce, slunce a hvězd? Je to Ten samý, kdo ho vidí. Krišna na základě tohoto argumentu říká: ´Já udržuji vesmír´. Mysl, jež je poznávací schopností jeho ´Bytí´, udržuje vše. Avšak to je dočasná fáze. Krišna říká: "Já jsem svědek této dočasné fáze a proto jsem stvořitel tohoto vesmíru".

Čas je spojen ve své podstatě se třemi kvalitami: Sattva, radžas a tamas. Každá touha, kterou lidé mají, to samo je existencí či časovým obdobím. Kdo vykonává činnosti? To, co je Jedním (bez druhého), uskutečňuje vše. Z Jednoho se stane mnohé, které se na základě tužeb přemísťuje sem a tam tak dlouho, dokud tu je prožitek času. Co je mysl? Mysl je představa, že jsem probuzen. Když se mysl stane neviditelná, přestane cokoliv znát.

To je příběh o Paramátman, které jste. Vy však nechcete opustit zvyk tělesného vědomí. Popravdě řečeno, vy máte poznání toho, kdo je probuzen v čase. Avšak v čase je dualita. Proto se musíte stát vlastním důkazem nedvojného Absolutna. Zde se nesetkáte s nikým (ničím) dalším. Mysl je možné poznat; lze též poznat, že ´Já nejsem mysl´. Naděje, touhy, vášně jsou vlastnosti času. Přesto člověk tvrdí: ´Já jednám´ či ´Já dělám´. Jsou koncept ´Já jsem´ a touha dvě oddělené věci? Prováděním rituálů a obřadů vyměňujete železnou klec za klec zlatou. Pouze až s příchodem mysli si žádáte jídlo, domov, ženu, apod. To vše nazýváte svými touhami. Přesto se však jedná o následek konceptu času. Rozpoznejte tuto horečku času. Tento čas je také označen jako Brahman, které má miliony zrodů den co den.

Všechny činy a transakce ve světě jsou pro uspokojení času. Čas je podklad celého vesmíru. Jenže vy jste za časem. Přesto tělesné vědomí neodejde. Nemusíte vnějškově něco opouštět. Jen je třeba to pochopit a vnitřně se toho vzdát. V samotném těle je ohromný třpyt. Světlo, které vychází z vašich očí, proniká sluncem a měsícem. Toto oslňující intenzivní světlo je pohlceno (ztlumeno) samotným Absolutnem. Absolutno pohltí miliony sluncí. Toto hutné tmavomodré Absolutno je tak ohromné, že nespočet světů v něm mihotá jako malé oblázky.

Chystáte se toto poznat až po smrti? Když si to vyslechnete, měli byste pocítit: "Ó, je tomu skutečně tak?" Tento svět je tak rozsáhlý a přesto vidoucí světa není větší než atom! K tomu, abyste to pochopili, je třeba uctívat ´To´, pomocí čehož toto vše posloucháte. Podržte si ve své mysli tento nástroj, se kterým je vše viděno. On není viditelný. Nepokládejte nabubřelé poznání a informace, které máte, za pravdu. Co ve skutečnosti znáte? Duchovně porostete se stejnou mírou, jak se budou zmenšovat vaše naděje a touhy.

Poznání vašeho ´Bytí´ se nazývá Guna. To přišlo náhle. V tomto Bytí dovádí nekonečné množství vesmírů. Kdo je znalcem tohoto ´Bytí´? Kdo existuje před ´Znalcem´ či ´Bytím´? Je to vidoucí či to, co je viděno? Může vůbec existovat ´viděné´ bez vidoucího? Díky milosti Gurua zmizí představa, že čas je mou velkou smrtí. Neříkejte ´Já umírám´ ve chvíli, kdy Prána opouští tělo, Jinak budete muset na sebe vzít novou formu. Bhausaheb Maharadž, Guru mého Mistra, Šrí Siddharaméšvara Maharadže, zatleskal ve chvíli, když jeho prána opouštěla tělo. Nechtěl tím náhodou sdělit ´Já jsem Átman, Já jsem nezničitelný?´

Dokud tu je funkční tělo, pátrání po konečném osvobození má podporu. Kdy nastane další zrození? Poté, kdy skončí jeden sen, může následovat další sen. Okamžitě si v případě, kdyby měl přijít další sen, připomeňte, že ten, kdo se nebojí smrti, musí žít po mnoho a mnoho let.



Radžádirádž Satgurunáth Šrí Nisargadatta Maharádž kí Džej!



Přeložil Aleš Adámek