Dásbódh VI.3. - Objevení Máji

|| Šrí Rám ||

  1. Jako prázdnota prostoru, jenž zůstává i přes přeplněnost stále čistý, nehybný a prázdný, je rovněž Já (Átman) bez atributů (Nirguna), čiré a ničím nedotčené.
  2. Protože není rozčleněné do částí, je nepřetržité (akhanda), neustálé, neomezené, nekonečné a rozsáhlejší a jemnější než prostor.
  3. Toto nezrozené, nezničitelné Nejvyšší Bytí (Parabrahman), nelze očima spatřit, ani smysly vnímat, ani si myslí představit. Ono ani nepřichází, ani neodchází.
  4. Je Tím, co se nepohybuje, co se nevytratí, co nelze vybudovat, porušit, přetrhnout, zničit, takové je Brahman.
  5. Je Tím, co je neustále před vámi, neposkvrněné a ryzí. Zaplňuje veškerý prostor, podzemí a je uvnitř všeho.
  6. Toto Brahman je věčné, nezničitelné a bez atributů (Nirguna); a to, co zaniká, je Mája, která je pomíjivá, viditelná a s atributy (Saguna). V iluzorním zakalení je smíchána Saguna s Nirgunou.
  7. Mistři v Józe (Jógešvar) jsou schopni z tohoto prvotního kalu rozdělit To věčné a bez atributů (Nirguna) od toho viditelného, pomíjivého a s atributy (Saguna) právě jako to dokáže královská labuť Radžahansa, která umí oddělit mléko od vody.
  8. To, co je neživé (džada) a smíchané, je složené z pěti elementů (země, voda, oheň, vzduch a prostor) a Já (Átman) prostupuje vším. Po podrobném prozkoumání toho, co je skutečné (věčné) a co neskutečné (pomíjivé) je možné to pochopit.
  9. Z cukrové třtiny je vylisována šťáva a zbytek (suchá část) je zahozen. Podobně bychom měli být schopni rozlišit Pána světa (Džagadéša) od světa.
  10. Šťáva podléhá zániku a je v tekuté formě zatímco Já (Átman) je věčné, neměnné a nehybné. Šťáva je zředěná a nedokonalá (neboť zabírá určité místo a ne další), Já je čiré a dokonalé (úplné). To by mělo být pochopeno.
  11. Kdyby zde bylo něco, co lze přirovnat k Já (Átman), pak by existovalo možné přirovnání. Avšak jelikož zde nic srovnatelného není, musíme si na základě dostupných připodobnění vystačit s domněnkou.
  12. Jak se může v Já (Átman), které vše zaplňuje, vyskytnout situace, které se říká Mája? Je to jako když se na zcela klidném nebi náhle zjeví oblak a začne proudit jemný vánek.
  13. Později se z vánku (vzduchu) objeví světlo (oheň), ze kterého se vynoří voda a z ní nakonec vznikne země.
  14. Nespočet bytostí se narodilo (a zemřelo) na zeměkouli, nikdo neví kolik, ale Brahman je tu neustále - na počátku jakož i na konci. Nezapomeňte na to.
  15. Vše, co bylo stvořeno, bylo zničeno, ale Brahman prostupuje neustále vším bez jakékoliv změny.
  16. Nejprve je tu prostor a až pak je zformován hliněný džbán. Prostor je viděn uvnitř džbánu a když se džbán rozbije, prostor se nezničí.
  17. Podobně Brahman je čiré jako prostor, neměnné (ačala), věčné a nehybné (adhala). Tento živý a neživý svět vzniká a zaniká v Něm.
  18. Vše, co bylo stvořeno, je již předem zaplněné věčným Brahman a když je vše zničeno, nezničitelné Brahman tu zůstává.
  19. Brahman není zničitelné ani likvidací pěti elementů. Mudrci se z Něho těší tak, že zaženou vše viditelné. Tímto způsobem můžete dosáhnout skutečného Já.
  20. Když se smísí elementy, vznikne forma, které se říká tělo (deha). Mudrci prošetří důkladně elementy a nechají je za sebou.
  21. Hned jak dojde k ukončení předešlého pátrání, tělesná totožnost (ego - mipana) se beze zbytku vytratí a tímto způsobem dojde díky rozlišovací schopnosti k dokonalému uvědomění sebe jako Brahman bez atributů (Nirguna).
  22. Pokud takto prozkoumáme tělo s použitím rozlišovací schopnosti, pak zaznamenáme, jak jeden element za druhým postupně zmizí, a že tu žádné ´já´ není, a uvědomíme si, že jsme nic.
  23. Když pátráme sami po sobě, zjistíme, že já (mipana) je iluzorní věc. Když všechny elementy zmizí, pak to, co zůstává, je Brahman bez atributů (Nirguna).
  24. Takže my nejsme nic a jediné, co tu zůstává, je Brahman bez atributů (Nirguna), zbavené neskutečného pocitu ´já´ (mipana). Toto je ožehavé tajemství sebe-splynutí (sebe-odevzdání). Spolu s elementy zmizí také klam ´já´ a ´ty´. (viz Dasboadh, 4 dášaka, 9 kap. - Átman Nivedana).
  25. Když pátráme po ´já´, nelze ho najít a zjišťujeme, že tu je pouze Brahman bez atributů (Nirguna), které je nehybné. Údiv je, že my jsme toto Brahman, které nelze ztratit. Bez učení Sadgurua toto poznání (džňána) Já (Átman) nelze pochopit.
  26. Kdykoliv prozkoumáte celek, pak to podstatné (sar) v něm zůstane a to nepodstatné (asar) v něm zanikne. To podstatné je Brahman bez atributů (Nirguna).
  27. Ne začátku bylo objasněno, co je Brahman. Potom jsme vysvětlili, že Brahman je ve všem (je všeprostupující) a že když vše zanikne, Brahman opět zůstává.
  28. Pomocí rozlišování dojde k rozpuštění viditelného světa. Jen pak může dojít k rozpoznání podstatného a nepodstatného, přičemž jen to podstatné zůstává, a jedině pak je tu uvědomění toho, kdo jsem Já (Átman).
  29. Jáství vzniklo na základě myšlení, takže ´já´ (ego - mipana) je naše představa. Po prošetření ´já´ zmizí a to, co zůstává, je Já (Átman) bez atributů (Nirguna Átman).
  30. Podobně když dojde k odstranění elementů, jediné co zůstává, je naše abstraktní (bezforemná) existence čili "Já bez atributů". Proč bychom si poté, kdy je toto pochopeno, měli po totálním rozpuštění znova představovat neskutečné ´já´?
  31. Ego (´já´) zmizí spolu s elementy. Potom zde bez úsilí přetrvává ´Přirozenost bez atributů´, která je zakoušena prostřednictvím pocitu ´Já jsem To´. To je sebeodevzdání (Átman Nivedana).
  32. Hned jak dojde k sebeodevzdání (Átman Nivedana), Bůh a oddaný se stanou jedním. Opravdový oddaný se vzdá oddělenosti a zůstane Bohem.
  33. Přirozenost bez atributů nemá ani zrození, ani smrt; nemá ani hřích ani ctnost. Když se sjednotíte s touto přirozeností, stáváte se osvobozeni. Sloučení individuálního já s universálním Já se nazývá Sajudža mukti (konečné osvobození).
  34. Lidé se začnou ptát ´Kdo jsem já?´, protože na sebe zapomínají a nechají se zachvátit zhoubnými představami, až značně znejistí.
  35. Ten, kdo je takto zapleten v představách, začne se ptát:´Kdo jsem já?´. Pomocí rozlišování dojde k odhalení, a na základě tohoto poznání říká: ´Já jsem To´. A když zde není žádná oddělenost, pak postoje (pocity) ´Já´ a ´Já jsem To´ zaniknou.
  36. Potom to, co zůstává, je vlastní věčná Skutečnost, ztělesněná jako světec, který je v těle a zároveň bez těla (není jim nijak omezen). To by mělo být náležitě pochopeno.
  37. Vytrvalé pochybnosti nelze snadno odstranit a proto musím opětovně vysvětlovat tyto záležitosti. Příležitostně o tom musím mluvit. Posluchači, nechť mi prominou.

Tímto končí, v šesté Dášace knihy Dásbódh, dialogu mezi Guruem a žákem, třetí kapitola s názvem "Objevení Máji".



Přeložil: Aleš Adámek