Dásbódh XVII.2. - Šiva a Šakti

|| Šrí Rám ||

  1. Brahman je ryzí, neměnné jako nebe a prostor. Je bezforemné, bez jakékoliv změny.
  2. To, co nemá konce, se nazývá nekonečné (ananta), věčné a neustále existující. To je To, co je po celou dobu existující a neexistující.
  3. Parabrahman je nezničitelné jako nebe a prázdnota prostoru. Je vždy takové, jaké je. Nelze Ho krájet ani zlomit.
  4. Není v Něm ani poznání (džňána), ani nevědomost (adžňána), ani připomenutí, ani zapomenutí. Je nepřetržité (swajambhu), bez kvalit (Nirguna) a bez jakékoliv podpory (Niravalambi).
  5. Není v Něm žádný měsíc, žádné slunce, žádný oheň. Ani tma, ani světlo. Je to samotné bezejmenné Brahman bez kvalit.
  6. V tichu vyvstal pohyb ve formě uvědomění neboli energie Čajtanja (pohyblivý princip). Zprvu zde byla vyváženost třech kvalit (triguna), kde si všechny kvality byly rovny (guna-mája).
  7. Prapůvodní iluze (múla-mája) by měla být chápána podobně jako mraky, které se objevují na nebi. Dochází tudíž každou chvíli k neustálému rození a umírání neboli zjevení a mizení.
  8. Brahman bez kvalit (Nirguna Brahman) je jednotou mužského a ženského principu. Ta se však důsledkem kvalit narušila a přeměnila v Pána se šesti atributy. Jedné polovině se začalo říkat mužský aspekt a druhé ženský aspekt.
  9. Základem tvořivé síly neboli Ádi-šakti a síly Šivy neboli Šiva-šakti je celková prapůvodní síla, Sarva-šakti. Z ní se vytvořil nespočet věcí.
  10. Odtud později vyvstal ryzí osvětlující princip - satva guna, spolu s kvalitami radžas a tamas, které jsou v satva guně ukryté. Toto mystérium se nazývá velký princip spouštěče kvalit neboli Mahat-tatva (jiný název pro Átman, což je nejzákladnější element) či Gunakšobhini (Bohyně ve formě síly, která způsobí vzruch v rovnoměrném rozdělení třech kvalit).
  11. Můžete se zeptat - jak dojde ke vzniku dvou aspektů (mužský neboli Šiva a ženský neboli Šakti), když dosud není projevena prapůvodní iluze (múla-mája)? Ale je třeba být pozorný.
  12. Přirovnáváte-li jemné tělo k vesmíru a vesmír k jemnému tělu, potom můžete pochopit to vyšší a nižší samostatně a zároveň jako jednotnou existenci.
  13. Pokud si myslíme, že najdeme uvnitř semene ovoce, mýlíme se. Ale když semeno dozraje a vyroste, objeví se jedno ovoce za druhým.
  14. Jakmile rozkrojíte ovoce, spatříte v něm semeno, avšak když semeno otevřete, ovoce uvnitř neuvidíte. Podobné je to s ohledem na jednu část (vědomí fyzického těla) a celý vesmír.
  15. Pouze na těle je patrná rozdílnost muže a ženy. To je dobře známý fakt. Jak je možné, že muži a ženy jsou zjevně rozdílní, když v původním stavu rozdílnosti neexistují?
  16. Představa je jako v případě mnoha semen. A není představa také v semenu? Ve formě semene je ukryto mnoho představ. Není něco, co tu není. Není jednoduché to uvidět, protože to je nesmírně jemné.
  17. Touha je původem všeho, co je hmatatelné a vnímatelné. Tato touha je však předtím, než se objekt stane projevený ve viditelné formě, skrytá a nemůže být proto spatřena. Tudíž bez zřejmého faktu zde nedokážeme zformovat jakoukoliv představu o čemkoliv.
  18. Védy a písma prohlásily, že svět je vytvořen z představy. Není správné říkat, že se Védy a písma mýlí pouze proto, že samotná představa nám není viditelná, tudíž To, co není možné vidět, nemá být považováno za nepravdivé.
  19. Je tu velký závoj iluze zrození, který brání ohnisku pozornosti. Jak může být intelektem pochopena tato pravda? Základním principem vesmíru, kterým se řídí Bůh, je totiž schopnost uchovat tajemství.
  20. Životní princip (džíva) všech mužů a žen je jeden jediný, tedy stejný. Ale na úrovni tělesné je tu rozdílnost, podoba fyzických těl se liší.
  21. Nevěsta netouží po nevěstě! Toto vydělení z hlediska pohlaví se stane postupně jasné. Na základě přítomnosti vědomí v těle lze konceptuálně pochopit semeno vesmíru.
  22. Měli bychom vidět počátek touhy, která způsobuje v mysli nevěsty přitažlivost k ženichovi a v ženichově mysli přitažlivost k nevěstě. Vlastnost touhy je právě taková a měla by být poznána na samém počátku.
  23. Jejich touha, kterou lze popsat ve formě ´Já chci´, není v zásadě rozdílná. Na počátku je stejná, ale rozdíl v přitažlivém objektu vzniká důsledkem rozdělení těl na muže a ženy. Jakmile skončí ztotožnění s tělem, zmizí rovněž celková rozdílnost.
  24. Prvotní důvod vzniku muže a ženy, vycházejících v podstatě ze stejné touhy, je především ve spojení Šivy a Šakti. Když se držíme těla jako prostředku k pochopení, dvojnost a rozdílnost mezi Šivou a Šakti se stane snadno zřejmá.
  25. Je tu mnoho tužeb a mnoho objektů lásky, ale jeden druh přitažlivosti nemůže znát povahu druhého. Do určité míry to je možné pochopit jen pomocí velice důkladného rozlišení.
  26. Například matka krmí, chová a hýčká dítě, ale muž toho schopen není. Tudíž tato iluze má ženský rod, neboť právě prostřednictvím žen dochází k rození a dospívání mnoha přírůstků.
  27. Matce nepůsobí nesnáze péče a výchova dítěte, nestaví se k tomu s odporem, lhostejností či zahálkou. Tolik soucitu jako v případě matčiny lásky k dítěti nikde jinde nenaleznete.
  28. Ona zná mnoho způsobů jak lze dítě k sobě připoutat. Ví, jak zaujmout jeho mysl. Vypěstuje v něm zalíbení pro mnohé věci, touhu po rozmanitých objektech ve světském životě, a vytvoří v něm připoutanost k blízkým lidem (k rodině).
  29. Muž je smělý k ženě a žena se cítí být spokojena ve společnosti muže. Žijí tak v semknutí, v touze (vásana) jeden po druhém.
  30. Bůh vytvořil velký provaz, kterým je každý spoután. Bůh vytvořil uzel chtivosti, který nelze rozplést.
  31. Tímto způsobem k sobě muži a ženy cítí neustále vzájemnou přitažlivost a zalíbení. To probíhá již od prapočátku (od vzniku prapůvodní iluze neboli mula-máji). Měli byste to na základě rozlišovací schopnosti důkladně zaregistrovat.
  32. Na začátku byl vytvořen jemný aspekt. Později se stal viditelný ve formě dvou aspektů (mužský a ženský) a díky nim tak dochází neustále k tvoření.
  33. Na počátku tu byl jednotný jemný aspekt Šiva-Šakti, mužský a ženský aspekt skutečnosti. Později došlo k stvoření muže (samce) a ženy (samice), které pak naleznete mezi všemi 8,4 mil. živočišnými druhy.
  34. Použil jsem symbolu Šiva a Šakti a vysvětlil detailně jejich fungování. Posluchači by to měli vzít v potaz a přemýšlet o tom. To, co je pouze řečeno bez důkladného vysvětlení, by mělo být považováno za zcela zbytečné.

Tímto končí, v sedmnácté Dášace knihy Dásbódh, dialogu mezi Guruem a žákem, druhá kapitola s názvem "Šiva a Šakti".



Přeložil: Aleš Adámek