30. Ve veškerém poznání není ani smítko pravdy

Nirupana 30

Cukrová třtina je rostlina. Když se její forma změní, stane se z ní cukr. Co je ve středu čirého cukru? Není to sladkost? Stejně tak je sladkost v těle. Tato sladkost nemá žádnou formu, ale má příchuť; jedná se o naše ´Bytí´. Ryzí poznání Sattva guny (kvality ´Já jsem´) bude odkryto, jakmile toto vše postupně poznáte.

To, co je zrozeno, jsou Guny. Nejedná se o mé zrození. I když ´To´ má mnoho forem, jako například formu muže a ženy a mnoho kvalit, i přesto je ´To´ mimo zrození či smrt. Jak by mohl být Ten, jenž proniká celým vesmírem, postižen smrtí? Vše má jednu a tu samou Gunu – kvalitu ztotožnění se s džívou, kvalitu vědění, informaci ´Já jsem´. Kvalita, jehož světlem je prostor, je Sattva Guna. Je-li prožíváno nějaké utrpení, pak se to týká Gun, které ho jako jediné zakoušejí.

Spočívejte v klidu, poté, co si řeknete a následně zakusíte: ´Já nejsem tělo.´ Všechno pak automaticky zmizí a tím dojde k odkrytí vaší pravé přirozenosti. Já nejsem Sattva Gunou, protože ji znám. Byl jsem tu ještě předtím, než mne překrylo tělo, avšak o tomto překrytí jsem neměl sebemenší tušení.

Ve veškerém poznání není ani smítko pravdy. Důvodem je fakt, že vše (včetně poznání) podstupuje změny. ´Vyvstání´, tj. poznání Bytí, se nazývá ´zrození´. Jenže koho je to zrození? Zrození či ´vyvstání´ je nepatrné, avšak z tohoto atomu vznikl celý vesmír! Původní nevědomost se stala stoletou formou, která o sobě prohlašuje: ´Já se stal Mahátma (Velká Duše)!´ Avšak co si počít poté, kdy tato nevědomost či Vědomí zmizí?

Kdo říká, že věci voní či naopak páchnou? Nebo se to děje automaticky? Kdo to dělá? Kdo drží obraz, který vidíte, v paměti? Podržíte si věci záměrně v paměti nebo zde zůstávají automaticky? Védy a písma (Šruti) říkají, že tu byly miliony zrodů Paramátmanu. Kdy ale nastalo první zrození? Odkud se vzala hmota potřebná k prvnímu zrození? Jsem potom já podvodník nebo podvádějí Védy?

Vy jediný ´jste´. Neexistuje vzorek, ke kterému byste to jakkoliv přirovnal. Nevšímejte si, co prohlašují ostatní lidé. Nalezněte v sobě vzorek ´Já jsem´.

Když Krišna hovořil o přirozenosti svého Já, popsal ji, jako by se jednalo o individuální já? Krišna řekl: ´Ardžuno, zabij všechny Kuruovce, ale říkám ti, že nezemře ani jeden.´ Krišna předal před bojem toto poznání Ardžunovi a rovněž ho učil během bitevní vřavy. Přemýšleli jste někdy o tom, jak to dělal?

I když Krišna učil především o Poznání, přesto byl tělesný idol Krišny pouhou nevědomostí. Vědomí Krišny je stejné vědění sebe sama jako u každého, které je ve své přirozenosti nevědomostí, protože je pomíjivé. Krišna však rozpoznal pravdu a tak se stal Džňáninem.

Ve světě není nic kromě této nevědomosti, která je tím největším podvodem. Toto Vědomí samotné je falešné. Tato nevědomost automaticky zapustila kořeny, vyrostla a větví se.

Všechny druhy prahnutí po něčem přicházejí ve spojení s tělem a dělají z vás žebráka. Dokonalost je tam, kde není žádný pohyb Vědomí. Kdekoliv je poznání těla, tam je Bůh. A kde je Bůh, tam je tělo. Kde není poznání ´Bytí´, tam není žádné utrpení či potěšení. Kde není jméno, není forma, ani žádná Guna. Jestliže tu není Guna, nemůže tu být žádná činnost. Nevěnujte pozornost ničemu jinému než skutečnosti, že ´jste´. Nedělejte nic dalšího.

Každý má jednu společnou příchuť. Ta je ale jen dočasná. Byl tu pocit (příchuť) ´Já jsem Krišna´, ´Já jsem Šiva´, ale žádný pocit (příchuť) či vůně netrvá věčně. Byli zde velcí světci a mistři. Pociťují však dnes nějakou příchuť ´Já jsem´, jež by byla dosud přítomná? Paměť tohoto těla již není přítomna v dalším těle. To je povaha Vědomí. V jednom okamžiku se zde objeví miliony tvorů a vznikne tento ohromný pozemský svět.

Neustále uvažujte o tomto: Já jsem ryzí Brahman, Já neumírám. Není tu nic a nikdo kromě Mně. Proto nikoho nekritizujte a neobviňujte.

Vše, co tu je, je forma Vědomí, které vyvstalo. ´To´ jste vy samotní. Stejné je semeno vesmíru, semeno Brahman, semeno Átman. Opakováním ´Já nejsem tělo´ přejde postupně tento fakt v plné přesvědčení.

Není důležité, jak se chováte. Když víte, že nejste ani ´toto´, ani ´tamto´, spočíváte v klidu. Nejste ani tím, kdo zná ´Já jsem´. Poté, kdy zmizí kategorizování typu ´toto je jako toto, tamto není jako toto´, nastane klid. Jakmile je tu zapomenutí těla, dojde k osvobozeni od pýchy tělesného vědomí. Když se klid stane celistvý a neprostupný, není poté ani vědomě pociťován. Tento klid není toho druhu, že by připustil vzpomínání či zapomínání. Informace, poskytované myslí, intelektem a vědomím se vás ani nedotknou, přesto jednáte. Ten, kdo poslouchá promluvy, přišel ke své existenci díky uskupení mysli, intelektu a vědomí. Avšak Ten, kdo je Neprostupným (celistvým) Klidem, je znalcem mysli, intelektu a vědomí.

Měli byste se stydět za prohlášení, že tělo je vaše forma. Kolik toho musíte udělat, abyste si zachovali úctu a vyhnuli se potupě? Neprostupný (celistvý) Klid není na úrovni potupy. Všechny Guny (kvality) náleží mysli, intelektu a vědomí. Bez Gun není možné cokoliv udělat. Ve vaší povaze je chování podle dřívějších dojmů. Ten, kdo spočívá v Neprostupném Klidu, není omezen žádnými pravidly chování. Vy jste součástí kolektivní mysli, intelektu a vědomí.

Přímým poznáním je vaše Já. Není tu žádné učení ani učitel. Tělo je představeno pouze v ´Bytí´. ´Bytí´ a sen nejsou dva stavy; vše je vnímáno a představováno v ´Bytí´. Dokud bylo ´Jáství´ nepoznatelné, v Neprostupném Klidu nedocházelo k žádnému zádrhelu. Sen vypadá velice reálně, jenže je neskutečný, falešný. Toto ´Jáství´ nemá žádné omezení či standard. Toto je nutné pochopit jednou a provždy. Potom již tu nebude žádná obava o tělo. ´Jáství´ je přechodná fáze. Je vypůjčené. Vaše těšení se ze svého ´Jáství´ nepotrvá navždy. To je skutečnost, kterou sami poznáte. Pouze zřídkakdy někdo pochopí fázi tohoto Vědomí. Pro něho již není další přicházení a odcházení. Bez milosti Gurua nebude tento Neprostupný Klid stabilizován.

Není tu žádné náboženství, žádná karma, žádný čas. Je tu pouze vše-prostupující životní síla. Nesnažte se to vědět; avšak chopte se toho, co jste slyšeli. To je přirozený stav, kde není připomínání si ve smyslu ´já jsem tělo´. Ten, kdo uchovává promluvy Gurua za konečnou pravdu, získá trpělivost (snášenlivost) a dosáhne stavu Brahman. I když tu je poznání Brahman, stejně není věčné či skutečné. Vzhledem k tomu, že se jedná o jev, toto poznání nemůže trvat stále. Vše je Brahman, vše je blažené a klidné. Připomínání si individuality je však útrpné. Nezapomeňte na to.

 

Radžádirádž Satgurunáth Šrí Nisargadatta Maharádž kí Džej!


Přeložil Aleš Adámek