Dásbódh IV.6. - Klanění se

|| Šrí Rám ||

  1. V předcházející kapitole jsme popsali pátý druh oddanosti. Nyní si prosím pozorně vyslechněte popis šestého druhu.
  2. Klanět se Bohu je šestý způsob oddanosti, kdy bychom měli vzdávat úctu světcům, sádhuům a ctnostným lidem.
  3. Měli bychom se klanět před Sluncem, Bohem a Sadguruem.
  4. Sáštanga namaskár (poklona, kdy je celé tělo na zemi) patří Bohu, podobě Boha a Sadguruovi. U ostatních by se způsob poklony měl volit podle významnosti dotyčného.
  5. Země je velmi rozsáhlá a jsou zde tisíce obrazů Pána Višnua. Před všechny bychom měli přistupovat s láskou.
  6. Pohledem na bohy Pašupati (Šiva), Šrípati (Višnu), Gabhasti (Slunce) jsou odstraněny nečistoty v našem charakteru. Obvzláště Pánu Hanumánovi bychom se měli klanět každý den.

    šankarah šéšašájí ča mátrantó márutistathá
    étéšam daršanam punjam nitjanijamé višéštah
    Šankara, Šéšašajana, Slunce a Máruti jsou bohové díky jejichž každodennímu daršanu získáme mnoho zásluh

  7. Oddaní, dňáninové, ti, kdo nemají žádosti, velcí mudrci, asketové a jógini a ke všem takovým osobám bychom měli přistupovat a klanět se jim.
  8. Měli bychom se též klanět těm, kdo znají mnoho věcí jako jsou učenci, kazatelé, inteligentní lidé, Bráhmani provádějící oběti a svatým znalcům Véd.
  9. Zvláštní kvalita kterou má nějaká osoba je v té oblasti činí Sadguruem a proto bychom se jí měli klanět.
  10. Existuje mnoho a mnoho bohů, jako je Ganéša, Šárada různé Šakti, Hari a Hara a jejich inkarnace -  není možné je všechny popsat.
  11. Pokud se budeme klanět všem bohům, naše poklony dosáhnout Všemocného Boha. K tomu se vztahu jeden sanskrtský verš:

    ákášátpatitam tójam jathá gaččhatí ságaram
    savadivanamaskárah kéšavam prati gaččhatí
    Stejně jako voda stékající z nebe dosáhne oceánu, tak i poklony všem bohům dojdou k Jedinému Bohu.

  12. Proto bychom se měli klanět všem bohům. A vzdávat jim úctu jako by byli Všemocným Bohem, budou pak potěšení a i oddaný bude spokojen.
  13. Tito bohové jsou příbytky Všemocného Boha a vzácné osoby jsou jako Sadguru. Proto bychom se obojím měli klanět.
  14. Díky klanění se vzniká přirozená skromnost, naše pochybnosti zmizí a budeme přáteli mnoha lidem.
  15. Díky klanění se se mysl vyčistí, přečiny budou odpuštěny, nad nespravedlností se přimhouří oko a napjaté vztahy se uklidní.
  16. Neexistuje těžší trest než donutit někoho, aby se poklonil. Proto bychom se měli stále klanět bohům a oddaným.
  17. Díky klanění se vzroste vlídnost, atmosféra bude příjemnější a žák, který se pokloní, získá požehnání Sadgurua.
  18. Pokud se klaníme bez stopy ega, zničí se hory hříchů a hlavně Bůh je potěšen.
  19. Díky klanění se se hříšníci očistí, klaněním se světcům je přetržen řetěz zrození a smrtí.
  20. Pokud někdo udělá něco špatného a pokloní se, vznešený člověk by mu měl odpustit.
  21. Proto pro sádhaku neexistuje jiný způsob než se klanět. Klaněním se se jeho mysl očistí a bude dobrá.
  22. Ke klanění se nepotřebujeme peníze, ani to nezpůsobuje příliš potíží tělu a není potřeba žádný nástroj.
  23. Nic není tak snadné jako klanění se, ale musí se provádět s plnou vírou. Proč bychom si měli dělat mnoho starostí s prováděním všelijakých obřadů apod.? Poklona s úctou stačí.
  24. Když se žák pokloní s plnou oddaností, tak světec, kterému se klaněl, převezme plnou odpovědnost. Pak vede žáka na snadné cestě k nejvyššímu cíli.
  25. Proto je nejlepším prostředkem duchovní praxe poklony, díky níž budou starší velmi milý. Takto jsem vám pověděl o šestém druhu oddanosti.

Tímto končí, ve čtvrté Dášace knihy Dásbódh, dialogu mezi Guruem a žákem, šestá kapitola s názvem "Klanění se".



Přeložil: David Dostal