Džňánéšvarí - různé cesty k oddanosti

Část komentáře ke 12. kapitole Bhagavadgíty od Šrí Dňánéšvara Mahárádže

Ardžuno, pevně soustřeď svou mysl a intelkt na mou podobu a pokud vstoupíš do mého nitra, když toto budeš činit, pak Mne dosáhneš. Protože jaké rodzíly by zde mohli zůstat mezi mnou a tebou,pokud tvá mysl a tvůj intelkt zůstanou ustáleny ve mně? (12:96-99) Ego přirozeně následuje mysl a intelekt a tudíž nech mysl a tělo soustředit se na mou podobu a nech je ustálit se v ní. Tak dosáhneš mé vše-prostupující podoby. To ti přísáhám. (12:101-103).

Abhjasajóga: Pokud nejsi s to zcela věnovat celou svou pozornost i svou mysl a intelkt pouze mně, tak prováděj následující: V průběhu celého dne, otáčej svou mysl ke mně alespoň na malý okamžik. Okamžitě tvá mysl zakusí blaženost ze zakoušení konaktu se mnou a naplní se nechutí ke smyslovým předmětům a postupně se vyprostí ze světských záležitostí (12:104-107). Poté pomalu a jistě vstoupí do mne, dokud se mnou nesplyne v jedno. Tomuto se říká abhjasajóga neboli Jóga praxe. Neexistuje nic, co by se pomocí ní nedalo získat. Nic není obtížné pro toho, kdo provádí tuto jógu. Proto dosáhni jednoty se mnou díky této józe (12:108-113).


Obětování činů Bohu: Pokud nemáš sílu provádět Abhjasajógu, tak zůstaň tak jak jsi. Neovládej své smyslové orgány, neopouštěj potěšení a nevzdávej se ani své pýchy. Následuj rodinné tradice a nařízení zákona. Můžeš jednat jak chceš, ale pozoruj vše, co činíš a co se chystáš učinit nebo říci a neříkej: "Já to dělám." Protože jen všemocný Bůh ví, jestli něco má být uděláno nebo ne. Bez toho aniž bys do mysli vnášel myšlenku, jestli je čin dokončen nebo není, zůstávej v Já. Vzdej se pýchy konatele, vyhni se zahlcování mysli myšlenkami o světských i duchovních činnostech. Stále ustaluj své soustředění na Mne a vše, co se stane, mi věnuj jako oběť. Pokud budeš mít tento postoj, tak budeš po smrti osvobozeným. (12:114-124)


Nepřipoutanost k činům: Ardžuno, pokud nejsi s to vykonávat činy věnované mně, tak mi prostě buď oddán. Pokud zjistíš, že je pro tebe obtížné věnovat mi své činy předtím než se k nim rozhodeš či potom, před jejich dokončením či potom, tak se s tím nezatěžuj a nemusíš po mně ani vroucně toužit. Ale udržuj svůj inteltk bdělý, aby krotil orgány smyslů a i při vykonáví činností opusť od touhy po plodech těchto činů. Stejně jako strom i keře nechávají své plody padat, tak i ty by ses měl zříci plodů z dokončených činů. Nenech si ani pocit, že by na mně mělo být pamatováno anebo, že by se pro mne měli vykonávat činy. Nech tyto pocity spolu s plody činů rozplynout do prádzna. (12:125-130)
Ardžuno, musíš se stát nepřipoutaným ke všem svým činům. Toto obětování činů se může zdát jako snadné, ale je to ta největší Jóga ze všech. Činy, které jsou vymazány díky jejich odevzdání, se nehromadí a není již pak třeba se znovu rodit (12:132-136).

 

Zdroj: http://www.hinduweb.org/home/dharma_and_philosophy/vshirvaikar/Dnyaneshwari/Dnch12pg1.html

Přeložil: David Dostal