ADVAITA.cz

1. Nejprve byste se měli naučit nazpaměť názvy elementů (živlů), které je třeba nastudovat; a poté by měla být pochopena jejich povaha na základě vaší vlastní zkušenosti.
2. Měli byste zjistit a usoudit, co je stálé, a co nestálé. To by mělo být založeno na vašem pozorování.
3. Povím vám názvy pěti elementů a podstatné a nepodstatné prvky v nich. Prosím poslouchejte pozorně.
4. Země, voda, světlo, vítr a nebe (prostor) jsou názvy elementů, které používáme. Nyní prosím poznejte jejich tvary, atd.
5. Země je planeta, která nás drží. Voda je nám všem dobře známá (déšť, řeky, moře, atd.) Světlo je oheň, slunce, a všechny jasná těla.
6. Vítr je vzduch, který se pohybuje danou rychlostí; a nebe je rozlehlý prostor. To jsou jejich vlastnosti. Nyní se sami sebe zeptejte, co je mezi nimi stálé.
7. Stejně jako poznáme, zda je či není rýže již správně uvařená tím způsobem, že vyzkoušíme jedno její zrnko, tak můžeme pochopit mnohé na základě jednoho malého příkladu, který nám dá odpověď.
8. Pokud jde o zemi, je zcela zřejmé, že tu jsou procesy tvoření a zkázy, které se na ní odehrávají. Různé věci ve světě vyrostou a poté jsou zničeny.
9. Takže víme, že věc, která vznikne, je zničena. Voda vyschne. Světlo se rozzáří čí se rozsvítí a pak zhasne. Vítr se také utiší.
10. Prostor je pouze název něčeho, co označujeme jako nebe, ale když to prozkoumáme, zjistíme, že to nemá žádnou existenci. Tudíž žádný z pěti živlů nezůstane.
11. Měli bychom tímto poznat, že veškeré rozšiřování pěti elementů podléhá zkáze. Átman, který je bezforemný a věčný, by měl být poznán jako skutečný.
12. Átman nedokáže nikdo bez poznání rozpoznat. Proto byste se měli zeptat světců, aby vám o něm pověděli.
13. Když se zeptáte světců, řeknou, že Átman je nehynoucí (věčný). V případě Átman byste tedy neměli mluvit o zrození a smrti.
14. V abstraktním se objevuje konkrétní a v konkrétním se také objeví abstraktní. Abstraktní a konkrétní by mělo být zvlášť pochopeno pomocí rozlišování.
15. Abstraktní by mělo být poznáno jako stálé. Forma, tedy vše konkrétní, by mělo být poznáno jako nestálé. Tomu se říká rozlišování stálého a nestálého.
16. Nepodstatné se objeví ve věci, která je podstatná, a v zjevně nepodstatném je podstatné ukryto. To je rozlišování této vlastnosti. Měli byste to sami zjistit a odhalit.
17. Veškerá tvorba pěti elementů je falešná; ale jeví se v hojné míře a Átman je To, co prostupuje vším.
18. Stejně jako prostupuje prostor všemi dalšími (čtyřmi elementy), podobně Brahman je v prostoru a když to podrobně a moudře zaznamenáme, vidíme, že prostor a Brahman jsou skutečně jedním.
19. Prostor je poznán jako takový, když tu jsou atributy, ale jakmile tu atributy nejsou, vše je nevnímatelné. Pro Brahman, jenž nazýváme ´prostorem´, když se stane viditelný, neexistuje smrt.
20. Nyní to stačí, co se této diskuse týká. To, co je nezničitelné, by mělo být pochopeno niterně správným uvažováním.
21. Vědět, že Paramátman je bezforemný, znamená umět rozlišit to podstatné, atd. Nyní musíme pochopit, co je ´já´.
22. Když tělo umírá, dech ho opouští. Pokud tvrdíte, že to není pravda, pak to zjistíte tím, že zkusíte zadržet dech.
23. Když se dech zastaví, tělo zemře. Potom se tělu říká mrtvola, která postrádá jakoukoliv schopnost cokoliv udělat.
24. Bez těla dech nemá možnost nic dělat. Tělo bez dechu nemůže fungovat. Když to chápete, víte, že jedno bez druhého nic neudělají.
25. Normálně vidíme před sebou člověka, ale jestliže na tento objekt nahlížíte s vhledem, není tu nic. To je také znak plné (absolutní) oddanosti, ve které není přítomné ´já´.
26. Jestliže říkáme, že ´já´ je konatel, plyne z toho, že vše by se mělo dít podle mého přání. Protože se tak neděje, prohlášení, že ´já jsem konatel´ je falešné.
27. Takže nejsme konateli. Jak zde potom může být někdo, kdo si cokoliv užívá, a přijímá výsledky? (proto Šrí Nisargadatta Maharadž říká, že máme být tím, kdo vidí či chápe, a ne tím, kdo si užívá, pozn. př.) To je záležitost správného uvažování. S lehkomyslností to nepochopíte.
28. Lehkomyslnost a uvažování jsou si od sebe tak odlišné, jako tma a světlo, nebo pokřivení (deformace) a stav bez pokřivení.
29. Pokud tu není naprostá pozornost, není nic možné, neboť pravda nemůže být uhodnuta bez zkušenosti.
30. Zkušenost by měla být označena jako ´přesná´, a pokud nemůžeme něco zakusit, pak by to mělo být označeno jako ´zkreslené´. Osoba, která je od narození slepá, nedokáže ohodnotit drahokamy.
31. Proto požehnaná je ta bytost, která má přímé a autentické poznání Brahman, bez kvalit, a je s ním zajedno, a díky jejímu sebe-odevzdání je třeba jí pokládat za ´Nejvyšší Bytost´.

Tímto končí, ve třinácté Dášace knihy Dasboadh, dialogu mezi Guruem a žákem, šestá kapitola s názvem "Shrnutí učení".

Přeložil: Aleš Adámek