Dásbódh III.5. - Utrpení rodinného života (4)

|| Šrí Rám ||

  1. Muž opět odešel do cizí země a začal pracovat. Jeho práce byla těžká.
  2. Takové už jsou zkrátka strasti rodinného života, že člověk musí v potu tváře vydělávat peníze.
  3. Pak se vrátil do vlasti a zjistil, že tu vládne velký hladomor a lidé jsou v tíživé situaci.
  4. Když přišel domů, viděl, že všichni jsou na tom hrozně. Jeden měl propadlé tváře. Druhý byl tak zesláblý, že nemohl ani otevřít oči. A další se třásl slabostí.
  5. Někdo se krčil v naprosté beznaději v koutě. Někteří měli nafouklá břicha a jiní už byli mrtví. A v takovéhle situaci uviděl své syny a dcery.
  6. Sklíčen zármutkem z tohoto pohledu začal hlasitě plakat.
  7. Když to jeho blízcí uslyšeli, probrali se ze své letargie, běželi k němu a volali: "Tatínku, tatínku! Dej nám jídlo!" Pevně se ho drželi a hledali něco k snědku.
  8. Otevřeli jeho zavazadla a začali jíst všechno, na co přišli. Ale někteří zemřeli ještě dřív, než stačili cokoliv sníst a jídlo jim zůstalo v rukách.
  9. Rychle je začal krmit, ale některé děti zemřely během jídla a některé později zemřely na přejedení.
  10. A tak byla většina dětí mrtvá. Jedno nebo dvě přežily, ale byly opuštěné, protože neměly matku!
  11. Jeho rodina byla zničena hladomorem. Ale příští rok bylo jídla dost.
  12. Chyběla však matka, která by dětem vařila, a tak musel dělat všechny kuchyňské práce sám.
  13. Lidé ho pobízeli, ať se znovu ožení, což také udělal, ale svatba spolkla většinu peněz.
  14. Opět odjel za hranice a vrátil se s penězi. Ale teď uviděl, že se nevlastní děti hádají.
  15. Z jeho manželky se stala mladistvá žena a jeho synové ji nemohli přijmout jako svou matku. Manžel byl slabý a starý.
  16. Synové se neustále hádali. Nikdo nikoho neposlouchal a pro něj byla jeho žena celým světem.
  17. V jejich myslích byla nedůvěra a nebyla naděje na to, že by dokázali žít všichni pohromadě. Proto svolal svých pět synů.
  18. Veškerý majetek byl rozdělen na pět dílů, ale synové s tím nesouhlasili a dostali se do otevřeného sporu.
  19. Mezi otcem a syny vznikl konflikt a synové ho začali bít. Jeho manželka hrozně křičela.
  20. Když to lidé slyšeli, seběhli se a pozorovali ten výjev. Mezi sebou si říkali: "Vida, jak jsou synové svému otci užiteční!
  21. Podívejte se! Děti, pro které toho tento člověk tolik udělal a s jejichž výchovou měl tolik starostí, ho teď bijí."
  22. Takový byl stav věcí – staré hříchy je nutno splatit! Všichni vyjadřovali svůj údiv, ale zachovali se jako občané.
  23. Svolali syny a v přítomnosti soudce rozdělili majetek a sepsali smlouvu, která byla pro všechny závazná.
  24. Otce oddělili od synů a postavili pro něj domek. Tam se jeho žena začla starat o domácnost.
  25. Žena byla mladá a muž starý, to je pravda, ale jelikož byli manželé a museli žít společně, přestali myslet na minulé nepříjemné události a začali si užívat svůj současný život.
  26. Muž si myslel, že má velké štěstí, když má v tak vysokém věku dobrou a krásnou manželku.
  27. Zapomněl na všechna minulá strádání a považoval se za šťastného, ale najednou byla jeho země napadena nepřáteli.
  28. Byla to strašná spoušť! Jeho manželka byla unesena a všechen majetek byl vypleněn.
  29. Jeho utrpení bylo bezbřehé. Naříkal a naříkal, hlasitě a zoufale plakal a vzpomínal na svou krásnou ženu.
  30. Pak přišly strašné zprávy. Řekli mu: "Tvojí manželku týrají!" Hodil sebou na zem.
  31. Zmítal sebou sem a tam, zachvácen totální beznadějí. Jeho oči byly plné slz a jeho srdce bylo znovu a znovu spalováno ohněm utrpení.
  32. Říkal si: "Vydělal jsem tolik peněz, které se utratily za svatbu, a nepřátelé mi teď manželku unesli!
  33. Jsem starý. Mí synové mě opustili! Ó, Bože! Jakou mám smůlu!
  34. Nemám peníze, ženu, přístřeší, ani sílu. Nemám už nic, kromě Tebe, ó Bože!"
  35. Když byl mladý, tak Boha neuctíval. Přitahovaly ho jen peníze, ale nakonec se teď ve stáří začal kát.
  36. Jeho tělo vyhublo a vyschlo. V krku měl žluč a kašlal.
  37. Jazyk nebyl schopen řeči. Z jeho krku se kvůli hlenům ozývaly divné zvuky. Z jeho úst šel zápach a z nosu mu tekly nudle.
  38. Jeho krk se třásl, oči strašně slzely a nevyhnuly se mu ani další zdravotní potíže spojené se stářím.
  39. Přišel o všechny zuby. Jeho ústa vypadala jako jeskyně a z otevřené pusy mu vytékala špinavá slina.
  40. Oči špatně viděly, uši špatně slyšely, kvůli astmatu nemohl jasně mluvit.
  41. Nohy mu přestaly sloužit, nemohl už ani sedět a z jeho zadku hlasitě vycházely plyny.
  42. Trápil ho hlad, ale neměl co jíst. A když už našel něco k jídlu, nemohl to rozkousat, protože neměl zuby.
  43. Kvůli žlučovitosti měl špatné trávení. Buďto zvracel, nebo měl průjem.
  44. Když byl zcela vysílený, ležel ve svých vlastních výkalech, moči a zvratcích a lidé, kteří procházeli kolem jeho domku, nemohli ani dýchat.
  45. Byl starý a měl spoustu nemocí, všechny končetiny ho bolely, špatně už mu to myslelo, ale jeho život přesto ještě nebyl u konce.
  46. Obočí měl šedivé, vlasy vypadané, svaly ochablé, takže kůže na něm visela jako hadr.
  47. Přestal ovládat své tělo, neměl žádné přátele a všichni se začali ptát, proč ještě neumřel.
  48. Ti, které přivedl na svět a vychoval, se stali jeho nepřáteli a celý jeho život byl teď ke stáru k ničemu.
  49. Pryč bylo mládí, pryč byla síla, pryč byla touha a tělo a jeho majetek, to vše bylo zničeno.
  50. "Celý svůj život jsem byl sobecký, ale všechno přišlo nazmar. Jak strašně se to nakonec všechno zamotalo!", říkal si.
  51. Jak nadšeně se hnal za štěstím, a nakonec našel jen bolest a neštěstí, a teď má velký strach z obrovského pekla, které se mu začíná rýsovat na obzoru!
  52. (Ram Das říká) "Zrození je kořenem utrpení, je to neustálé kousání škorpionů bolesti. Proto musí člověk usilovat o své osvobození.
  53. Takže takové je stáří se vším tím zármutkem, jenž je osudem všech lidí. Proto by se měl člověk odevzdat Bohu.
  54. Na počátku, v matčině děloze, člověk trpěl a modlil se k Bohu, aby ho osvobodil. Stejné pokání ho znovu čeká na konci života.
  55. Pak přijde další zrození, opět je člověk v děloze a oceán tohoto světského života, který je bezbřehý, začíná znovu.
  56. Bez oddanosti Bohu se zrození v tomto světě nelze vyhnout. V následujících kapitolách budeme mluvit o třech druzích neštěstí a utrpení, která sužují člověka .

Tímto končí, ve třetí Dášace knihy Dasboadh, dialogu mezi Guruem a žákem, pátá kapitola s názvem "Utrpení rodinného života (4)".



Přeložil: Martin Vinkler