Pokud tady nejste, není tu ani Brahman

10. března 1981
Tazatel: Proč se zdá, že se totožnost neustále mění?
Maharadž: Ve vědomí se totožnost s individualitou bude nadále měnit, ale pokud dojde ke ztrátě totožnosti, je možné setrvávat v celém projevu.
Tazatel: Mohu dosáhnout Absolutno, zatímco je zde vědomí?
Maharadž: V tomto stavu už není nikdo, kdo by si byl vědom, proto dokud je vědomí přítomné, je dosahování tohoto stavu vyloučeno.

Tazatel: Myslel jsem ale, že Maharadž říkal...
Maharadž: V tomto stavu je poznání absorbováno poznáním, a poté si není vědomo sebe sama. Musí zde být nástroj, tím nástrojem je vědomí. Ve vědomí si je vědomí sebe samo vědomo, ale kdo je zde a pomocí jakého nástroje si může být jedinec vědom ve stavu před vznikem vědomí?
V tomto stavu, který není ničím poskvrněn, neexistuje žádné podmínění. Vezměte si jako příklad prostor. V prostoru je jak světlo tak i tma, a prostor je tu bez ohledu na přítomnost světla nebo tmy. Stejně tak je zde neustále stav před vědomím. I v tuto chvíli je zde. Je to podstata všeho. Džňánin je ten, kdo spočívá v tomto stavu podobném prostoru nehledíc na tělo a mysl.
Tazatel: Jaká je k tomu nutná praxe, postačí meditace?
Maharadž: Musíte pevně uchopit přesvědčení, že jste bezforemný, beztvarý, nespoléhejte jen na meditaci. Neustále trvejte na tom, že jste bezforemný, svobodný a ničím nepodmíněný. Musíte ustavičně bušit na toto přesvědčení, to je praxe.
Tazatel: Zažívám dlouhé chvíle, kdy jsem oddělen od těla a mysli. Nerozumím tomu, co se se mnou děje, když pozoruji tělo v činnosti a cítím se mimo něj.
Maharadž: Co je na tom špatného? Musíte mít pevné přesvědčení; toto přesvědčení znamená praktikování. Přesvědčení však neznamená pouze to, že jsem tímto "já jsem", ale znamená, že jsem osvobozen i od tohoto "já jsem".
Víte, že jste, beze slov. Pouze tím buďte. Ve vaší přirozenosti není myšlení a představování si. Musíte zde být ještě předtím, než se vám objeví, že něco je. Musíte zde být, abyste mohl meditovat. První věc, kterou si ráno po probuzení uvědomíte, je to, že jste. Tento stav nastává při přechodu z hlubokého spánku do stavu bdělého. Později si však myslíte, že jste ta a ta osoba, atd.
Tazatel: V meditaci slyším zvuky a vidím různé vize.
Maharadž: K tomu, abyste něco slyšel, tu musíte být. Tento stav je božským stavem, ale mnohem důležitější je být svým pravým "Já".
Tazatel: Neustále cítím strach.
Maharadž: Strach tu je v důsledku nevědomosti. Tento zvuk nepřichází z vnějšku, je to projev vašeho vědomí. Boží světlo je tu jen za předpokladu přítomnosti zářícího "Já". Musíte tu být, abyste viděl Boha. Poznat znalce je velmi těžké. Je to něco podobného jako znát město, není to nic individuálního, je to celý projev.
Když jste tímto projeveným stavem vědomí, je to něco jako...stav temné modře, jste v tomto homogenním, temně-modrém stavu. To je první krok bytí. Z tohoto temně modrého homogenního stavu zářícího "Já" do stavu nevědění - to je vaše pravá totožnost. Je to stav nevědění, celkový, kompletní, dokonalý stav. Ve stavu vědění, je vše nedokonalé, stále nekompletní - proto v něm pořád chcete více a více. I přes tuto hojnost je stav vědění neúplný.
Tazatel: Jaký je účinek smrti?
Maharadž: Účinek se vztahuje na ty, kteří vědí, že osoba je mrtvá a odešla. Pro toho, kdo je mrtev a odešel, to nemá žádný účinek - on neví, že je mrtev a odešel. Tělo je vytvořeno z potravy, ale vy v těle nejste.
Může zde být řečeno mnoho, nebudete však stejně schopen přijmout to, co říkám. Když dejme tomu řeknu: ´Pokud tady nejste, není tu ani Brahman - budete tomu rozumět?´ Jste příliš posedlý smrtí kvůli vaší totožnosti s tělem. Jelikož o smrti přemýšlíte, je zaručená. Když jste "Já", otázka smrti pro vás neexistuje.


 

Z knihy Před vědomím přeložila Gabriela Štefániková