Touhy

15. Února 2000


Otázka: Je nezbytné naplnit velmi hluboké touhy, aby bylo možné se jich zbavit?


Maharadž: Pokud cítíte, že to není skutečné, nemáte žádné touhy. Touhy nezůstanou. Jestliže tu bude láhev s jeden, tak se jí ani nedotknete, ne? Stejně tak, máte od narození zvyk mít touhy. Na začátku musíte na touhy zapomenout, jelikož nejsou pravdivé. Pokud máte pocit, že to není skutečné, tak...?


V přítmí vidíte provaz jako hada. Máte strach, ale když se rozsvítí světlo, vidíte, že provaz není had. Tudíž, když jste probuzeni myslí, máte pocit: "Proč by měly přijít touhy?" Na začátku musí člověk učinit touhám konec, později můžete říci, že touhy jsou zde, tak ať tu jsou, ale neberete je jako skutečné. Ale vy místo toho berete své touhy jako skutečné, což nejsou.


Přijde nějaká touha, když tu není nic? Touží snad někdo po tom, aby jedl výkaly ze záchoda? Ne, protože myslíte, že to je špatné. Odhazujete od svého těla výkaly. Nikdy po nich netoužíte, ale prasata ráda jedí výkaly, protože nemají žádný mozek. Vy máte mozky. Je třeba pochopit, že nic není skutečné. Řekněme, že praštíte svou hlavou o kámen. Zcela jistě si jí rozbijete. Stejně tak, jsou zde touhy a měli byste je rozbít pomocí pochopení a zapomenout na ně.


Co je v touhách? Jsou to jen vaše myšlenky. Nemáte žádné touhy, ale přišel sen. Pokud se vám nějaký sen libí – je to nějaký pěkný sen – a někdo vás probudí, tak se už stejně nemůžete do toho snu vrátit. Není to možné. Když někdo zemře, co pro něho zůstane? Může vidět svět? Není to možné, zapomene vše. Každý den umíráte, ale nevíte o tom, protože se znovu probouzíte. Když přijde smrt, zapomenete vše a to je stejné jako když jdete spát, zapomenete vše – své tělo, svůj dům, mysl. Všechno odejde do spánku.


Tak zapomeňte tímto způsobem. To musíte na začátku praktikovat. Musíte zapomenout ty hluboké tělesné touhy, pokud chcete pochopit skutečnost. Jak se říká v našem jazyce "Sám, Dám, Dand & Bhéd" (Toto bylo původně pravidlo indických králů při posuzování justičních záležitostí. Na příklad: podle bhéd, pokud čtyři lidé z různých varn (kast) spáchali stejný zločin, tak každý z nich dostal jiný trest)


Sám – znamená jednoduchou cestu, prostou cestu.

Dám – znamená pomocí síly, dejte do toho sílu.

Dand – znamená uvěznění či potrestání. Řekněte své mysli: Nemysli na to! Ale stejně na to myslíte, takže musíte potrestat svou mysl a pak musíte říci, že jste špatní, nízcí.

Bhéd – znamená rozdíl nebo rozlišování. Nevíte, co je skutečnost. Nechcete poznat skutečnost. Pokud děláte účetnictví a uděláte nějakou chybu, tak musíte něco zaplatit vládě. To znamená, že když neznáte rozdíl mezi tím, co je, a tím, co není, musíte zaplatit následky.


Těmito čtyřmi způsoby můžete zastavit svou mysl. Vy ale kolíbáte svou mysl, co s tím? Kolébat znamená hýčkat, jako když ukolébáváte dítě ke spánku. Neukolébávejte svou mysl. Musíte zapomenout a když jste dost silní, zaútočit. Je v pořádku plnit svou povinnost, to neublíží.


Na začátku musíte mysl potrestat. Pokud zlobivého kluka nepotrestáte, udělá to znovu. Musíte mu říct "Nedělej to". Musíte mu říct, že je lepší než to, než jeho chování. Mysl by měla být potrestána. Touhy jsou tu kvůli zvyku z mnoha životů a mnoha let. Tyto touhy přicházejí do mysli znovu a znovu.


Realizovaná osoba může rozdrtit mysl. Realizovaná osoba může říci "Nechci to, co ty chceš". Má tolik síly! Pokud nějaký chlapec půjde k láhvi s jedem, tak ho budete kontrolovat, ne? Ten kluk neví a nemá rád, když se mu říká ne, takže tam chodí znovu a znovu. Pokuste se poznat své myšlenky a co jsou vaše touhy. Jakmile pochopíte, tak se otázka tužeb nevyvstane. Tělesné touhy tu jsou, ale člověk je musí zapomenout.


Co získáváte tím, že toužíte? Nezískáváte nic a ztrácíte sami sebe, ale stejně z toho máte radost. Každý ztrácí, k čemu to je? Pokuste se uchovat svou sílu a tato síla vás může dovést ke skutečnosti. Dokud nepochopíte realitu, tak je to k ničemu. Na začátku musíte něco dělat. Musíte potrestat svou mysl, "Nedělej to", musíte říct. Potrestejte své touhy. Pokuste se zapomenout. Pokud chcete zapomenout, můžete zapomenout, ale vy nechcete zapomenout, protože si myslíte, že jste tělo a mysl. Všechny tyto věci by měli být z mysli odstraněny. Mysl by měla být odvrácena. Nic není pravdivé.

Když jdete vlakem a podíváte se z okna, uvidíte mnoho scén. Musíte ty scény nechat za sebou, ne? Je tu vidět mnoho scén, dobrých i zlých, jakýchkoli. Musíte zakončit svou cestu. Stejným způsobem opusťte své myšlenky. Jakmile opustíte své myšlenky, získáte štěstí, ne? Když spíte, jste šťastní, ne? Strávíte noc tancováním a pitím a pak se z toho unavíte. Ale když jdete spát, nejste snad příští den svěží? Jdete do reality, ale nevíte to. Nápravou je jít do reality a pak jste uspokojení či svěží. Odkud přichází svěžest? Když spíte, jdete do nuly, ale přijde svěžest. Jak to, že jste ráno svěží? Zapomněli jste na vše i na sebe sama. Pokuste se pochopit, dokud nepochopíte nebo se nepokusíte pochopit, tak budou myšlenky stále přicházet znovu a znovu. Mají to ve zvyku.


Na začátku by tedy měli být touhy odhozeny. To jsou všechno záležitosti těla. Po pochopení cítíte, že vše je v pořádku, ale chápete, že nic není pravda. Po pochopení se o nic nestaráte, ale nejdřív musíte zapomenout touhy. Touha po čem? Po tom, co není skutečné. Je někdo uspokojen? Jedna touha je uspokojena, další se objeví. Jeden den si dáte dobrý oběd a druhý den si o něj vaše tělo zase říká. Mysl to chce, protože to, co jste si dali včera odešlo, nezůstalo to. Člověk by měl ovládat mysl. Ovládáte auto, ne? Když řídíte, víte, kdy zastavit. Ihne dáte nohu na brzdu a auto zastaví, jinak by se mohla stát nějaká nehoda. Život je nehoda, berte to jako samozřejmost. Nedělejte nic unáhleně. Mysl je velmi unáhlená. Nehody se mohou státe, zvláště když silnice není příliš dobrá, takže musíte jet pomalu. Každý chce, aby vše bylo rychle, tak rychle, jak jen to je možné. Každý chce zrození tak rychle, jak jen to je možné, ale musí čekat. Pokuste se pochopit skutečnost.


Realita nemá se všemi těmito věcmi nic společného, protože to vše je nula. Pokud tělo zemře, nechte ho zemřít. Chcete tělo uchovat a užívat si ho. To je nemožné! Jestliže jdete za doktorem kvůli problémům s dýcháním a on vám řekne, abyste nejedli to a to. Pokud se rozhodnete neřídit se jeho radou a budete jíst zmrzlinu, tak můžete zemřít na zápal plic. Touhy jsou tu stále. Musíte je držet v šachu. Pokud chcete skutečnost, pochopte skutečnost. Zapomeňte na tuto nulu. Začíná z nuly a končí v nule. Když tělo zemře, kam odejde? Stane se z něj ta nejmenší částečka a odejde pryč. My Indové mrtvé spalujeme a vy dáváte těla do rakví a myslíte si, že pro vás přijde Ježíš. Ale on nepřišel ani za 2000 let. Ze všech těch mrtvých těl se stal popel, stal se z nich prach. To všechno jsou chybná přesvědčení, která přišla do vaší mysli, jelikož neznáte vnitřní význam toho, co je napsáno v Bibli. Probuďte se, vy jste Kristus. Dáváte Kristovi světlo, jinak by nebylo možné ho vidět, takže jste Kristovým otcem, ne?


Člověk by měl pochopit, že smrt trestem pro všechny lidské bytosti. Mudrc jde za smrt, takže pro něj není žádná smrt. Nepláče, když tělo zemře. Proč byste si měli dělat starosti s tímto tělem? Tolik těl je vašich, ne? Řekněte "Užívám si v každém". Proč by si toto tělo měli užívat k osobnímu potěšení? To je ego. V chcete zachovat tělo, která neexistuje, které může kdykoli shnít. Pokud si u sebe dlouho necháte ovoce, tak shnije. Neuchovávejte pomíjivé, řekněte, že tělo je neužitečná věc. Jestliže nezískáte pochopení, že vše je neužitečné, nemůžete být králem. Jak můžete být králem, když si hrajete s kuličkami? Zapomeňte na kuličky a staňte se králem.


Stejným způsobem zapomeňte na hluboké touhy. Byly tu po mnoho let, souhlasím. Získali jste uspokojení? Had si užívá hodinu a půl. Jak dlouho si můžete užívat vy? Čtyři, pět, šest minut na nejvýš. Kolik sní slon? Jeden mond za den. Jeden mond je 28 liber nebo 14 kilogramů. Můžete sníst tolik? Chcete jíst, ale nemůžete to strávit.


Když přijde stáří, lidé chtějí více jíst, ale nemohou to strávit. Stáří je druhé dětství. Dítě také neví a když toho sní moc, tak ho bolí žaludek. Stejným způsobem je stáří druhým dětstvím. Nemůžete chodit, nemůžete běhat do schodů. Tělo chátrá. Tak proč konejšit toto tělo? Je to mrtvé tělo už v tuto chvíli. Je tu spojení, tak mluví. Honíte se tedy za tím, co není skutečné, co je pomíjivé.


 

Z knihy Illusion vs. Reality, part II. přeložil David Dostal