Džíva (individualita) má pocit, že došlo k strašnému ublížení a křivdě, a proto se neustále urputně vzpírá, až nakonec umře. Tím však jeho život přijde na zmar, přičemž ve skutečnosti k žádnému ublížení ani křivdě nedošlo.
(Šrí Nisargadatta Maharadž)
ADVAITA.cz
Server o konečné pravdě
[ Přeskoč na obsah ]
Nacházíte se zde: Portréty > Šrí Randžit Maharadž (1913 - 2000) > 22. Prosince 1999
22. Prosince 1999
Otázka: Jak vyjmout jedový zub hadovy mysli? Když had kousne, tak ho zahodíte. Mohl byste znovu promluvit o tom, jak zahodit hada a jak mu zabránit, aby kousal?
Maharadž: Mysl je jako had. Stále kouše. Pokud tomu nepřikládáte důležitost, nic nepřijde. Pochopte, že to není pravdivé. Mysl by to měla pochopit, takže když pak had kousne, víte, že jste vyjmuli jeho zub s jedem. Mysl má tento jedový zub, když vše bere jako skutečné. Mysl to bere vždy jako pravdivé. Mysl dělá mnoho věcí, nechte jí, ale stále říkejte, že nedělá nic. Cítíte mnoho věcí, ne? Udělal jsem tohle, udělal jsem tamto, udělal jsem tamhleto. To všechno není nic jiného než nula. Jak by vás mohl had kousnout, když toto pochopíte?
Mysl je had, souhlasím, ale nemůže vás kousnout, když pochopíte, že nic není pravdivé. To by mělo být základem pochopení. Pak se realita otevře automaticky. Pokud přijdou mraky, nemůžete tento základ vidět, tak jak by mohla přijít realita? Stejně i zde mohou přijít myšlenky. Realizovaná osoba musí mít myšlenky. Jak by vás jinak mohla učit? Přichází mnoho myšlenek, ale ona ví, že nemají žádnou hodnotu. Řekněme, že v kapse máte hromadu dolarů, ale k čemu vám tady v Bombaji budou, když vám je nikdo nesmění. Budou k ničemu, stanou pro vás nulou.
Řekněme, že chcete kozu a dali byste za ní čtyřicet dolarů, ale prodávající chce čtyřicet tři, takže se neuskuteční žádná výměna. Pokud nedáváte hodnotu, tak...? Pokud vám zde nikdo nevymění vaše dolary, tak budete ve štychu, ne? Nemůžete s tím nic dělat. Budete muset žebrat, aby vám někdo dal nějaké rupie. Mysl přikládá hodnotu. Pokud mysl nebude dávat hodnotu, tak co zůstane? Každou chvíli přikládáte hodnotu mysli. Moje myšlenka je tahle, moje myšlenka je tohle. Řekněte své mysli, že o ní víte vše, že vždy pochází z nuly. Ale cokoli, co je v mysli, mysl přijme jako něco, co s tím?
V Sedoně, v Arizoně, jeden žák nakreslil na ceduli vedle mne nulu a vyfotil to. Správně! Nikdo nedává to pochopení, že to je nula. Všichni přikládají hodnotu. Ti, kdo se dostali na úroveň vědění (poznání) přikládají hodnotu nule. Realita je vždy zde, pokud pochopíte, že nic není skutečné.
Základ by měl být potvrzen. Mysl by měla potvrdit, že základ je nula. Dělejte cokoli, nemějte starosti. Co budete dělat, když je vše nula? Co dělat, když je vše nula? Někdo se mne zeptal " Maharadži, co mám dělat?" Vždy říkám "Dělejte to, co dělat chcete, ale vaše pochopení by mělo být 'Já nic nedělám'". V nule je tolik věcí. Jak bych mohl znát všechny ty nesmysly? Dal jsem na ně velkou nulu, takže není třeba si dělat starosti. "Můžu dělat tohle a můžu dělat tamto, Maharadži?" "Ano, ano, dělejte to, pokud to říká vaše mysl". Musím to říct, nic víc. Co říci, když to je nic?
Z knihy Illusion vs. Reality, Part II (str. 76-77) přeložil David


