Dásbódh I.6. - Chvála posluchačům

|| Šrí Rám ||

  1. Nyní se pokloním posluchačům, kterými jsou oddaní, světci mající poznání a vznešení lidé. Jsou to Jógini, ctnostní a pravdiví ve své řeči.
  2. Někteří z nich jsou oceány dobra, jiní jsou nádržemi intelektu a další doly plné drahokamů řeči.
  3. Jsou to ti, kteří si vychutnávají nektar významu a když se objeví příležitost, stanou se řečníky z nejlepších. Jsou rozhodní a odstraňují všechny pochybnosti.
  4. Jejich chápavost je neomezená. Svým způsobem jsou božími inkarnacemi či se zdají být shromážděním bohů.
  5. Jsou shromážděním zřeců, velice mírumilovných a ve své základní přirozenosti velmi odlišných. Skrze ně je oslaveno celé shromáždění.
  6. V jejich srdci vládne esence Véd, bohyně Sarasvatí spočívá na jejich jazyku a když mluví tak se jeví, jako by byli "Guruem bohů" (Bruhaspati).
  7. Jsou posvátní jako oheň. Jsou slunci, jejichž paprsky inspirují a když uvážíme jejich moudrost, tak zde není též vědomí vesmíru.
  8. Jsou vždy bdělí. Znají minulost, současnost i budoucnost. Mají sebepoznání a nikdy nejsou pyšní.
  9. Ve světě není nic, co by neviděli. Všechno ve své mysli pečlivě uvážili.
  10. Na cokoli si někdo vzpomene a pokusí se to říci, tak už to vědí, a tedy, co by mohlo být vysvětleno s přesvědčením, že je někdo moudrý.
  11. Ale cení si dobrých kvalit a proto budu klidně mluvit. Vznešení lidé mají ve svém srdci místo vskutku pro všechno.
  12. Neustále si vychutnávají to nejlepší jídlo a jen tak pro chuť si občas dají i běžné pokrmy. Taková je i moje řeč. Přijmou ji laskavě.
  13. Říká se, že člověk by měl boha uctívat podle svých schopností, ale neříká se, že by se bůh vůbec uctívat neměl.
  14. Já jsem tím, který není zdatný v proslovech a posluchači jsou jako bohové. Chystám se je uctít svým prostým jazykem.
  15. Nevyznám se v etymologii. Neznám ani umění. Nejsem chytrý. Nemám tušení jak mluvit logicky. Nemám žádnou oddanost, ani vědění natož bezžádostivost. Má slova nejsou sladká.
  16. Taková je tedy kvalita mé promluvy a i přesto mluvím bez váhání, protože bohové si cení citu za mými slovy.
  17. Vy, posluchači, jste inkarnacemi bohů a mé vědění je zcela zanedbatelné. Nejsem inteligentní a ani příliš chytrý, ale snažně se na vás obracím.
  18. Syn velmi mocného muže může být hlupák, ale jelikož má za sebou podporu svého otce, tak je také považován za mocného. Začínám vám být blízký, protože k vám patřím.
  19. Tygři a lvi jsou hrůzostrašní a lidé se jich velmi obávají, ale jejich vlastní mláďata si před nimi beze strachu hrají.
  20. Podobně jsem i já přijímán světci a mluvím jen ke světcům. Jsem si tedy jist, že je pro mne ve vašem srdci slitování (soucítění).
  21. Když náš vlastní člověk dělá při promluvě chyby, tak to musíme zakrýt. Je zbytečné říkat, že byste měli přimhouřit oko nad mými chybami a doplnit cokoli, co zůstalo nedokončeno.
  22. Znakem lásky je, že láska je pro srdce velmi přirozená a vy jste milujícími světci, kteří jsou rodiči vesmíru.
  23. Já, jsa sluhou vašeho sluhy, vás žádám, pokud budete ve svých srdcích znát význam toho, co říkám, tak můžete dělat to, co je správné a věnovat pozornost tomu, co se chystám povědět.

Tímto končí, v první Dášace knihy Dasboadh, dialogu mezi Guruem a žákem, šestá kapitola s názvem "Chvála posluchačům".



Přeložil: David Dostal