Guru Vačaka Kovaj

V letech 1920 až 1930 zaznamenal Muruganar (jeden z předních následovníků Ramana Maharišiho, žijící v jeho přítomnosti) Bhagavánovo učení ve formě krátkých tamilských veršů. Tyto verše vyšly knižně pod názvem Guru Vačaka Kovaj (Věnec utkaný z promluv Gurua). Bhagaván Šrí Ramana Mahariši sám tuto knihu zkontroloval a opravil a přidal k textu ještě několik dalších veršů, což dává knize 'punc' Bhagavánova svolení. Koncem 70-tých let a začátkem let osmdesátých přeložil Sadhu Óm a Michael James tuto knihu do angličtiny a okomentovali některé verše. Překlad byl dvacet let na žádost M. Jamese nezveřejněn, avšak nedávno byl dán souhlas k jeho zveřejnění s tím, že kniha je dosud ve fázi dokončení. M. James chce v budoucnu některé verše ještě znova přeložit a poupravit. Budeme zde s gabi uvádět ukázky z knihy, verše nebudou uváděny v pořadí, jde čistě jen o ukázku z tohoto vrcholného díla. Přejeme hezký den - gabi a sv.aha

147. I když se adept naučí všechny dokonalé svaté texty nedvojné filozofie a dokáže je s velkým nadšením odrecitovat, musí je stejně nakonec zapomenout, vzdát se jich a osvobodit se od nich, chce-li přebývat jako Já.

148. Lidé obrácení do světa, omámeni smyslovým potěšením, jenž vede ke zkáze, nemohou poznat existenci Pravdy. Nazývají příhodný okamžik adeptova dozrání Džnány, ke kterému došlo po odvrácení se od smyslových potěšení, jako něco prachmizerného či jako 'neúrodné filozofování'.

149. Zkušenost Védanty je umožněna pouze těm, kdo se zcela vzdají všech tužeb. Pro ty žádostivé je prožívání pravého poznání 'na hony vzdálené', proto by se měli pomocí touhy po Bohu vzdát všech tužeb. Budou-li dychtit po Bohu, pak poznají bezžádostivost, neboť Bůh je bez tužeb.

247. Ti, kteří nepochopí, že Džňána - Guru je bezforemným, nejvyšším prostorem, byť projeveným v lidské podobě, stojí na čele největších hříšníků a zločinců.

273. Vědomí sebe sama (Sat-Čit), jež prostupuje vším a jako vše, to je pravý Guru.

275. Pro ty, jež zmítají se v samsáře vytvořené z dobrých a špatných karmanů, jež jsou výsledkem zlého přeludu, jedině obrovská nadšenost přicházející díky Milosti Gurua, muka mysli vyléčí.

282. Není možné v srdci spatřit Božský tanec Já-Já, dokud není zastaven tanec vzpurné mysli božskou sílou meče - Džňány, ovládaného velkým hrdinou, Satguruem, který již setnul hlavu přízraku - mysli.

283. Tak jako pohled lva slona ze spánku probudí, tak daršan Satgurua probere hledajícího z iluzorního snu tzv. bdělého stavu, do stavu Džňány. 284. Stejně jako jelen chycen v tygřích drápech (bez možnosti uprchnout), chycen je hledající sílou pohledu Gurua, jehož Milost žáka nikdy neopustí, spálí ego, všechny vásany a dovede ho k uvědomění stavu neduální Skutečnosti.

289. Zničit tajnůstkářské ego, jež je pouhou myšlenkou Já jsem toto tělo, lze buď dotazováním se Kdo jsem já? nebo naprostým rozplynutím se v nic, díky neustálé lásce ke Guruovým chodidlům. To, co přetrvává, je samotné Světlo Džňány.

290. Šánti (blaženost), každým milovanou, nelze získat nikým, na žádném místě, nikdy ani jinak, dokud se mysl nepodrobí Milosti Satgurua. Proto, kloňte se s oddaností před Jeho Milostí.

291. Tomu, kdo touží po záchraně, náleží následující pravda a základní rada: Tak jako želva stahuje všech pět končetin pod svůj krunýř, stejně tak by měl hledající vtáhnout pět smyslů do svého nitra a mysl uchýlit pod ochranu božského Já. Toto samotné je štěstím.