Prožívání Brahma (Já) bez pýchy

Já (Naše Skutečná přirozenost) zdánlivě sestupuje do stavu individuality (džíva), protože vytyčujeme rozdíly v Brahma. Tento stav individuálního vědomí může být ukončen tehdy, když ho porazíme (zrušíme). Každý okamžik poskytuje příležitost. Abyste se chopili příležitosti, musíte udeřit a zasáhnout. Porazit (sklátit) strom stavu individuálního vědomí znamená zcela se vzdát konceptů, které tak hluboce milujete.

Opravdový Učitel je nutný k tomu, abyste získali poznání založené na zkušenosti. Toto poznání by mělo být každým dnem uváděno do praxe. Budete-li to tímto způsobem praktikovat, dosáhnete nejzazšího stavu a nebudete muset provádět různé další praxe, které jsou předepsány Védami. Duchovní praxe přínáší pouze ten užitek, že očišťuje myšlení (čitta), čímž se mysl více zjemní.

Vzdejte se praxí, které zvyšují váš sklon v dělání rozdílů pečováním o tělesné vědomí.

Různé praxe a rituály opsané ve Védách byly zřízeny pro ty, kdo se ztotožňují s tělem. Když dojdete k pochopení, že samotné tělo je Brahma, pak se všechny předpisy z Véd stávají falešné. Ten, kdo rozpoznal sebe jako Brahma (Já), nepotřebuje následovat žádné speciální praxe a nebo se uchylovat k nějakému náboženství. Snaha individuality provádět nespočet cvičení je marná. Stejně jako je zbytečný pluh farmáři, kterému dozrála pšenice, podobně všechna praxe je bezcenná tomu, kdo je realizovaný. Ten se zříká I prohlašování o tom, že je Brahma.

Světská pomíjivá existence je trnem nevědomosti a vy se jí musíte zbavit. I když je pravda, že nevědomost musí být odstraněna, daleko důležitější je vzdát se pýchy z poznání. Pouze pak je možné dospět k plné spokojenosti. Pouta nevědomosti jsou jako železná pouta, kdežto pouta z poznání jsou jakoby ukovány ze zlata. Ať tak či tak, obojí jsou stejně pouta a je třeba je ze sebe shodit. Nebuďte pyšní z faktu, že jste Brahman. Planá pýcha vzešlá z nevědomosti odezní snadno a rychle. Překonat pýchu z poznání je však daleko obtížnější. Pýcha z poznání je horší než pýcha vytvářená následkem nevědomosti. Tato pýcha z poznání je tak dráždivá a přivádějící k zoufalství, jako štípající veš v posteli. Pýcha z poznání je ohavně paličatá a lstivá. Její přítomnost není nikdy pocítěna a I když se zdá být zcela setřena, stopy této pýchy stále setrvávají. A pýcha (ego) bude do té doby, dokud trvá, vytrvale vytvářet rozdíly.

Správným úsilím je věřit tomu, že vše je Brahma, a nenechat se vyrušit sebemenším smítkem pochybnosti. Ze všech známých praxí je oddanost kUčiteli tou nejcennější praxí pro žáka, neboť na základě takovéto oddanosti žák zapomene na své ego a prožívá Brahma (Já) bez pýchy.


Přeložil sv.aha