Aktuality

Jóga Vasištha sára - závěrečná 10. kapitola

22.08.2010 - Aleš Adámek

Jestliže meditujete na stav, který nastává v rozmezí ukončení bdělého stavu do začátku spánku, přímo zakusíte neochabující blažený klid. Skalopevný stav, ve kterém jsou všechny myšlenky utišeny, a jenž je odlišný od stavů bdění a snění, je náš vrcholný stav. Já svítí samo od sebe jako jeden bezmezný oceán vědomí zčeřený vlnami myšlenek. Stejně jako oceán není nic než voda, tak celý svět věcí není nic než vědomí, vyplňující všechny části podobně jako neohraničený prostor. Neoddělujte Brahman do něčeho jako ´já jsem jedna věc´ a ´toto je další věc´. Jakmile si uvědomíte, že Brahman je vše prostupující a nedělitelné, pak tato ohromná samsára je viděna jako Nejvyšší Pán. Jste-li moudří, stanete se sami Brahman díky takovému přesvědčení; nejste-li, pak i po opakovaném vysvětlování bude vše zbytečné jako něco co lehne popelem. I když jste poznali skutečnou pravdu, je třeba ji neustále praktikovat. Voda se nestane čirá ......

Jóga Vasištha sára

10 (závěrečná). kapitola




Nirvána




1. Nejvyšší blaženost nemůže být zakoušena během kontaktu smyslů se smyslovými objekty. Nejvyšší stav je ten, kdy je mysl vyhlazena prostřednictvím jednobodového pátrání.

2. Blaženost vyvstávající z kontaktu smyslů se svými objekty je podřadná. Kontakt se smyslovými objekty je svázaností; uvolnění z toho je osvobozením.

3. Dosáhněte ryzího stavu mezi existencí a neexistencí a podržte si ho; nepřijímejte a ani neodmítejte vnitřní či vnější svět.

4. Buďte závislí vždy na pravé skutečnosti nacházející se mezi přemírou citu a netečnosti, jež je nekonečným srdcem podobným prostoru.

5. Víra v zakoušejícího (jakožto konatele) a zakoušené (jako poznané objekty) je označena za spoutanost. Zakoušející je omezen poznanými objekty; je osvobozen poté, kdy tu není nic co poznat.

6. Zanechaje idejí vidoucího, viděného a vidění spolu s latentními touhami (vásány) z minulosti meditujme na Já, které je prvotním světlem tvořícím základ samotného vidění.

7. Meditujme na věčné Já, světlo světel, ležící mezi dvěmi ideami existence a ne-existence.

8. Meditujme na Já - vědomí, poskytovatele plodů všech našich myšlenek, osvětlovatele všech zářivých objektů a iluminátora nejvzdálenějších hranic všech uznaných objektů.

9. Meditujme na to neměnné Já, naší pravou skutečnost, ze které sálá blažený klid v mysli díky těsnému propojení vidoucího s viděným.

10. Jestliže meditujete na stav, který nastává v rozmezí ukončení bdělého stavu do začátku spánku, přímo zakusíte neochabující blažený klid.

11. Skalo pevný stav, ve kterém jsou všechny myšlenky utišeny, a jenž je odlišný od stavů bdění a snění, je náš vrcholný stav.

12. Podobně jako je bahno neoddělené od bahnitého dna nádoby, tak i Nejvyšší Pán, který je existencí, vědomím podobným prostoru a blaženým klidem, existuje všude (od věcí) neoddělen.

13. Já svítí samo od sebe jako jeden bezmezný oceán vědomí zčeřený vlnami myšlenek.

14. Stejně jako oceán není nic než voda, tak celý svět věcí není nic než vědomí, vyplňující všechny části podobně jako neohraničený prostor.

15. Brahman a prostor jsou si podobné co se týká jejich neviditelnosti, všudypřítomnosti a nezničitelnosti. Avšak Brahman je rovněž vědomí.

16. Všude tu je pouze jeden hluboký klidný nezčeřený oceán čirého nektaru, pro každého velmi příjemný a blažený.

17. To vše je skutečně Brahman; toto vše je Átman. Neoddělujte Brahman do něčeho jako ´já jsem jedna věc´ a ´toto je další věc´.

18. Jakmile si uvědomíte, že Brahman je vše prostupující a nedělitelné, pak tato ohromná samsára je viděna jako Nejvyšší Pán.

19. Ten, kdo realizuje, že vše je Brahman, se vskutku stává Brahman; kdo by se po pití nektaru nesmrtelnosti nestal nesmrtelný?

20. Jste-li moudří, stanete se sami Brahman díky takovému přesvědčení; nejste-li, pak i po opakovaném vysvětlování bude vše zbytečné jako něco co lehne popelem.

21. I když jste poznali skutečnou pravdu, je třeba ji neustále praktikovat. Voda se nestane čirá pouhým vyřčením slova kataka (ovoce).

22. Jste-li pevně přesvědčeni o tom, že ´jste nejvyšší Já označené jako neochabující Vasudeva´, pak jste osvobozeni; jinak zůstáváte spoutáni.

23. Po odstranění všeho pomocí metody ´ne toto´, ´ne tamto´ tu zůstává pouze nejvyšší Bytí, které nemůže být zničeno. Rozjímejte nad ´Já (samojediné) jsem To´ a buďte šťastní.

24. Vždy vězte, že Já je Brahman jako samojediné a jako celek. Jak může být to, co je nedělitelné, rozdělené do těchto dvou částí - ´Já jsem meditující´ a ´vše ostatní je objektem meditace´?

25. Když někdo rozjímá nad ´já jsem ryzí Vědomí´, pak se to nazývá meditací, a když je
idea meditace zapomenuta, pak je to samádhí.

26. Neustálý proud mentálních konceptů týkajících se Brahman v nepřítomnosti pocitu ´já´ (ego) dosažený prostřednictvím intenzivní praxe Sebe-zkoumání (džňána) je tím, co se nazývá samprdžnata samádhí (meditace s koncepty).

27. Nechť tu proudí prudké větry charakterizující konec aeonů (kalp), nechť se všechny oceány spojí, nechť začne svítit všech dvanáct sluncí současně; přesto toho, jehož mysl je vyhlazená, nepotká žádná pohroma.

28. Universální Vědomí, které je svědkem vzniku a zániku všech bytostí, poznejte jako věčný stav nejvyšší blaženosti.

29. Každá hybná či nehybná věc je pouze objekt vizualizovaný myslí. Jakmile je mysl vyhlazena, dualita (mnohost) přestává být viděna a uvědomována.

30. To, co je neměnné, příznivé a klidné, neboli to, v čemž tento svět existuje; to, co sebe projevuje jako proměnlivé a neměnné objekty – je samojediné vědomí.

31. Předtím, než had svlékne kůži, pokládá ji za sebe; jakmile ji však ve svém doupěti svlékne, přestane na ni nadále nahlížet jako na sebe sama.

32. Ten, kdo transcendoval dobro i zlo, se podobně jako dítě chová spontánně a nevyhýbá se striktně zakázaným činům (označeným za hříšné), a ani záměrně nevykonává to, co je ustanovené (jako záslužné).

33. Podobně jako je socha, i když není ještě vytvořena, potenciálně skryta ve kmeni (kusu dřeva), tak i svět má svou existenci v Brahman. Proto nejvyšší stav není prázdný.

34. Stejně jako je kmen ještě před opracováním a vyřezáním do podoby sochy označen za dřevo a nikoliv za sochu, tak je také Brahman, nemá-li otisky (dojmy) světa, označeno za prázdné.

35. Stejně jako lze nazvat klidnou vodní hladinu nezčeřenou vodou obsahující (potenciálně) vlnky neboli zčeření, tak i Brahman může být označeno za To, co neobsahuje či obsahuje svět. Není ani prázdnotou, ani existencí.

 

konec knihy


překlad Aleš Adámek


Čtenost článku: 727

<<zpět

Vaše názory: