Aktuality

Jóga Vasištha sára - 4. kapitola

25.07.2010 - Aleš Adámek

10. Mysl je spoutána latentními podklady (vásány). Jakmile tu již nejsou žádné vásány přítomné, mysl je volná. Proto Ó Rámo, dosáhni rychle prostřednictvím rozlišování stavu, ve kterém nejsou přítomné žádné vásány. 11. Stejně jako šmouha mraku (zdánlivě) poskvrní měsíc či skvrna inkoustu zašpiní vápnem nabílenou zeď, tak také zlý duch touhy potřísní uvnitřněnou bytost. 12. Ó Rámo, ten, kdo s uvnitřněnou myslí nabídne jako oběť ohni poznání všechny tři světy jako by se jednalo o uschlou trávu, bude osvobozen od iluzorních představ mysli. 13. Jestliže poznáte skutečnou pravdu ohledně přijímání a odmítání, a nepřemýšlíte o ničem, ale prostě jen spočíváte v sobě, všeho se vzdáte, pak vaše mysl nevznikne. 14. Mysl je úděsná (ghoram) v bdělém stavu, jemná (santam) ve snovém stavu, netečná (mudham) v hlubokém spánku, a mrtvá v případě, když není ani v jednom z těchto tří stavů.

Jóga Vasištha sára

4. kapitola




Rozpuštění mysli




1. Vědomí, které je celistvé (nerozdělené), si samo pro sebe formuje (vymýšlí) žádoucí objekty a pak se za nimi žene. To je potom poznáno jako mysl.

2. Z tohoto všudypřítomného a všemocného Nejvyššího Pána vzešla podobně jako vlnky ve vodě síla formování (vymýšlení) oddělených objektů.

3. Stejně jako oheň zrozený z větru (rozdmýchaný do plamene) je uhašen tím samým větrem, rovněž tak to, co je zrozeno z představivosti, je zničeno samotnou představou.

4. Mysl se vytvořila prostřednictvím této představivosti v důsledku zanedbání. A přestane existovat podobně jako když prohlédnete neskutečnost své vlastní smrti zakoušenou ve snu.

5. Idea Já v tom, co není Já, vzniká důsledkem nesprávného pochopení. Ó Rámo, poznej, že mysl (čittam) je tou ideou skutečnosti v něčem, co je samo neskutečné.

6. ´To je on´, ´Já jsem toto´, ´Toto je mé´, takové ideje utváří mysl; jakmile o těchto falešných představách začnete uvažovat, mysl zmizí.

7. Přirozeností mysli je přijmout určité věci a odmítnout jiné; to není nic jiného než spoutanost.

8. Mysl je tvůrce světa, mysl je individuum; pouze to co je vykonáno myslí, je pokládáno za udělané; ne to, co je udělané tělem. Ruce, se kterými obejmete ženu, jsou ty samé ruce, se kterými objímáte dceru.

9. Mysl je příčina vnímaných objektů (mysl je vyvolává). Tři světy závisí na ní. Jakmile mysl zmizí, svět také zmizí. Je třeba usilovat o očistění mysli (odstranění překážek).

10. Mysl je spoutána latentními podklady (vásány). Jakmile tu již nejsou žádné vásány přítomné, mysl je volná. Proto Ó Rámo, dosáhni rychle prostřednictvím rozlišování stavu, ve kterém nejsou přítomné žádné vásány.

11. Stejně jako šmouha mraku (zdánlivě) poskvrní měsíc či skvrna inkoustu zašpiní vápnem nabílenou zeď, tak také zlý duch touhy potřísní uvnitřněnou bytost.

12. Ó Rámo, ten, kdo s uvnitřněnou myslí nabídne jako oběť ohni poznání všechny tři světy jako by se jednalo o uschlou trávu, bude osvobozen od iluzorních představ mysli.

13. Jestliže poznáte skutečnou pravdu ohledně přijímání a odmítání, a nepřemýšlíte o ničem, ale prostě jen spočíváte v sobě, všeho se vzdáte, pak vaše mysl nevznikne.

14. Mysl je úděsná (ghoram) v bdělém stavu, jemná (santam) ve snovém stavu, netečná (mudham) v hlubokém spánku, a mrtvá v případě, když není ani v jednom z těchto tří stavů.

15. Stejně jako se prášek ze semene kataky po usazení zbytků sám smíchá s vodou, tak také mysl (po odstranění všech podkladů, dojmů) sama splyne v Já.

16. Mysl je samsára; mysl je také označena jako spoutanost; tělo je aktivováno myslí stejně jako je strom kymácen větrem.

17. Nejprve ze všeho si podrobte svou mysl stisknutím dlaně dlaní, vybroušením zubů zubami a kroucením končetin končetinami.

18. Hlupák putuje dle libosti po světě a přednáší o meditaci, ale přitom není schopen zvítězit ani nad myslí. Nestydí se?

19. Jediný bůh, kterého je třeba dobýt, je mysl. Podrobení mysli vede k dosažení všeho. Bez jejího dobytí jsou všechny další snahy marné.

20. Nebýt vyveden z míry je základem dokonalého klidu (Šrí). Právě díky neznepokojení získáte osvobození. I podrobení třech světů (lidskými bytostmi) bez dobytí mysli je něco zcela bezvýznamného. Je to jako suchá tráva.

21. Být ve společenství moudré bytosti, zřeknutí se latentních podkladů (vásan), sebe-dotazování, kontrola dechu – to jsou prostředky k zvítězení nad myslí.

22. Pro toho, kdo je obut do kožených bot je země vlastně pokryta kůží. Přesně tak pro mysl, která je celistvá (nerozdělená), je svět rájem zaplaveným božským nektarem.

23. Mysl se stává spoutaná v důsledku přemýšlení typu ´Já nejsem Brahman´; stává se zcela uvolněná pomocí myšlení ´Já jsem Brahman´.

24. Jakmile je mysl opuštěna (tzn. zmizí), vše, co je duální či jednotlivé také zmizí. To, co poté zůstává, se nazývá Nejvyšší, pokojné, věčné Brahman osvobozené od utrpení.

25. Nic nelze přirovnat k nejvyšší radosti, kterou vnímá bytost s ryzí myslí, jež dosáhla stavu čirého vědomí a překonala smrt.

 

na pokračování ...


překlad Aleš Adámek

Čtenost článku: 177

<<zpět

Vaše názory: