ADVAITA.cz

Maharadž: Když zavřete oči a téměř na sebe zapomenete, nacházíte se v polospánku, a to je přesně to, co jste. Ale pokud to chcete spatřit, tak první vize, které se vám dostane je tmavě modrý prostor, to je pravý ideál krásy, podoba krásy. Velmi často jsem objasňoval tento bod, ale zřídka kdy byl někdo schopen zachytit to, na co narážím.

Siddharaméšvar Maharadž: Bezkonceptuální stav (Nirvikalpa) je stav, který zde zůstává poté, kdy jsou opuštěny všechny koncepty. Poznání, zbavené jakéhokoliv konceptu, se nazývá poznání Nirvikalpa. Džňánin, realizovaná bytost, má toto bezkonceptuální poznání, kdežto individualita (džíva) si drží konceptuální poznání (Savikalpa). Na rozdíl od individuality, která si drží objektivní poznání, poznání džňánina není znečistěné jakýmkoliv zvláštním objektivním poznáním. Džňánin vlastní ´Poznání Brahman´, zatímco individualita si drží světské poznání. Džňánin vždy žije ve spontánním a přirozeném stavu, kdežto individualita je vždy postižena materiálním světem a žije v omezeném, odděleném, izolovaném stavu. Poznání individuality je motivováno touhami, kdežto poznání džňánina je jich zbavené. Poznání džňánina je Vědomí, společné všem živým bytostem, zatímco poznání individuality je zabarvené (zanesené) nějakými zvláštními...

Maharadž:Dojde-li k odpálení ohňostroje, je slyšet dunivý zvuk, je zde záblesk světla a to ozáří okolí. Podobně „já jsem“ exploduje do bytí a je vyvolán celý vnímatelný vesmír, ale vědomí, „jáství“ způsobí nedostatečnost, nedokonalost, a tudíž počátek utrpení, mizérie atd. A dojde k propadu do pocitu těla a mysli. Z dokonalosti k nedokonalosti – z ne-bytí do bytí.

Siddharaméšhvar Maharadž: Poznání je tudíž lehce dosažitelné v případě, když je Mistr považován za Paramátman a náležitě uctíván. Ten, kdo uctívá Mistra a vede svůj život v souladu s pochopením, že Paramátman existuje v každém, může být nazýván ´džňáninem´. Právě jako zmizí tma ve chvíli, když držíte v ruce zapálenou pochodeň, tak zmizí i iluze, náklonnost, ego a koncept ´já jsem tělo´, když uctíváte Mistra. Měli byste uctívat Mistra s ryzím pocitem. Pokládejte Mistra za Paramátman. Já, přítomné ve všem a udělující všem radost, by mělo být uctíváno vzdáním se ega, připoutanosti a iluze. Já je nejlépe uctíváno tím, že uctíváte Mistra. Jestliže chcete zpívat, zpívejte oslavné písně na oslavu světce. Jestliže chcete cestovat, navštivte města světce. Uctívejte klaněním se a spuštěním hlavy dolů, k nohám světce. Zbavte se prašivého ega odevzdáním se Mistrovi.

Maharadž: Proto pochopte záhadu samu. Kde existuje svět? Existuje v špetce vědomí a vědomí může existovat jen za předpokladu, že je tu potrava. Jakýkoliv život žijete, zaobíráte se pouze určitým konceptem. Zjistěte, zda tu vůbec existuje něco jako individualita. Přemýšlejte o tom. Jestliže je pobavení ze zážitku snadné, pokud vás potěší, nazvete to štěstím. Pokud ne, nazvete to neštěstím. Co bylo příčinou vzniku pocitu, že jste – pocitu přítomnosti? Zamyslete se nad tím.