ADVAITA.cz

65. Toto viditelné „vše“ se stane zjevným, jakmile se všeho vzdáme, ale pak se toto neviditelné Brahman propadne do nicoty neboli nuly. Proto se od tohoto Brahman odvracíme.
66. Pak je na jedné straně to viditelné a na druhé straně Bůh a mezi nimi je toto místo/působiště nuly (Bůh nebyl realizován, protože tento závoj nicoty odděluje Boha a viditelné). Pak ten v práně, kvůli tupému intelektu/budhi říká: „Toto je Brahman.“ (Je to však poznané, „vše“ máji.)
67. Pokud nebyl Král rozpoznán, pak si za něj lze představit jeho služebníka. Když se před vás postaví Král, vše ostatní je zapomenuto.
68. Stejně tak byla tato nicota představena jako Brahman, ale později se před vás postaví Parabrahman. Pak je vše a tento klam nuly zničeno, je pryč.
69. Jemná bezmyšlenkovitost Brahman se však stala touto překážkou nicoty a tento prostor musí být překonán pomocí vivéky. Pak jste jako královská labuť, která pije mléko, zatímco nechává vodu stranou.

Maharadž: Toto vše je vyjádřením vědomí. To, co je před tím, je věčné a Skutečné, to, co nemá začátek ani konec. Krišna předal toto poselství Uddhavovi, který jej rozpoznal jako vyjádření Krišny. Viděl Krišnu ve všem a ve všech. Nepředpokládejte Krišnu jako formu. Když jsou oči zavřené, a přesto dochází k vidění, je to nesmírné a nekonečné. Je to bez atributů, ani dobré ani zlé. Pánova podstata je tak rozlehlá a neomezená, že se v ní objevuje a mizí mnoho vesmírů. Tato skutečnost je tím, co jsme před našim věděním o sobě. Ten, kdo je potěšen tímto pochopením, je ponořen do jezera blaženosti.

51. Sádhu zůstává ve Své swarupě a „tam“ nesnese žádnou společnost. Proto Sádhu nedbá ani na urážky, ani na chválu.
52. Soustředí se na To, na co se soustředit nelze, a proto je Sádhu mimořádně bdělý. Zná Pravdu, protože hledal podporu paramarthy.
53. V této swarupě není snášena žádná vada, a proto je Sádhu ryzí a bez vady. Sádhu je swarupou a to by se mělo nazývat ryzím poznáním.
54. Být tímto „já jsem“ je dharma (tj. povinnost) všech dharem (světských povinností). A přebývání v swarupě se nazývá swa-dharmou (naše vlastní pravá přirozenost/povinnost). To je bezmyšlenkovité Nejvyšší Já a mělo by být poznáno jako esence, pozornost Sádhua.
55. Když se držíte ve společnosti Sádhua, stáváte se Jeho nehybnou swarupou. Stáváte se touto swarupou, kterou jste vždy byli.
56. Pozornost Sádhua používá toto tělo „vše“ k tomu, aby byl ve světě. Ale ve Skutečnosti Sádhu zůstává ve Své swarupě a nemá žádné poznání „já jsem“.

Maharadž: Zdroj pocitu bytí, vědomí sebe, je třeba poznat plně a jasně. Jedině pak je zřejmé, jak vědomí sebe dosáhne věčného klidu. Pocit bytí, který zakoušíme právě nyní, je klidný, aniž bychom museli něco dělat. Jeho podstatou je samotný klid, který není třeba kupovat, abychom ho získali. Bohatství slouží pouze k tomu, aby člověka zaměstnávalo a živilo ho. Musíte nabýt přesvědčení, že žádná událost v životě nedokáže poskytnout nejvyšší klid, který máte uvnitř. Když svět a tělo neexistovaly, stav, v němž jste tehdy byli, je vaše pravá a věčně klidná podstata. V tomto stavu jste nebyli postiženi dotykem vědomí sebe, a proto jste neměli žádné potřeby. Toto je odhalení těch, kteří skutečně rozlišují. Takovéto rozlišování vás zbavuje utrpení, a dokonce i potřeby takzvaného štěstí.

43. Při chůzi po této cestě pochopení se však *kořen zaměňuje za hada (tj. iluze) a ten, kdo je popravdě Brahman, se pak bojí. Když však pochopíte bezmyšlenkovitost Brahman, co je zde k zabití (tj. mája je, ale přesto není)? *(Záměna provazu či kořene za hada je příklad, který se v písmech často používá k vysvětlení iluzorní síly máji).
44. Taková to je takzvaná divoká mája. Když tedy pochopíme bezmyšlenkovitost, kde je iluze? A proč by pak měla mít tato Skutečnost z máji strach nebo bázeň?
45. Přestože je záplava, kterou vidíte, ve skutečnosti přeludem, ptáte se: „Jak ji překročit?“ Když ale pochopíte bezmyšlenkovitost onoho „tam“/Brahman, proč byste se tím trápili?