ADVAITA.cz

Maharadž: Máte víru ve svého Gurua?
Tazatel: Ano, plně mu věřím.
Maharadž: Proč tedy opouštíte svého Gurua a potulujete se sem a tam? Musíte chodit pouze k němu.
Tazatel: Nejsem dosud plně uspokojen. Mám ještě mnoho výhrad.
Maharadž: Jestliže máte výhrady, bylo by nejlepší, abyste ho opustil; protože jinak stejně nebudete schopen kompletně obětovat sebe sama se vším, i se svými pochybnostmi a přesvědčením. Absolutní víra a úplné odevzdání je skutečně nutné tehdy, když jste přijal jednoho Gurua. Služba Guruovi znamená řídit se návodem, který vám udělí prostřednictvím slov. Musíte to plně nasát a stát se sjednocen s těmito slovy.

Ó Rámo, zanedlouho Gádhi, jenž stále zůstával ponořen v řece, zjistil, že se nachází v zemi zvané Bhútamandala. Ležel jako plod v děloze ženy divokého horského kmene a všude kolem bylo maso a nečistoty jejího těla. Po narození musel nějakou dobu pobývat ve vlastních výkalech. Měl černou barvu kůže, stejně jako jeho rodiče, a byl svou rodinou velmi milován.

Maharadž: Protože je toto tělo vytvořeno z této hrubé země, vegetace apod., je to nádrž všeho nečistého a všech nemocí. Přesto ale toto tělo může být uzpůsobeno k správnému užitku vedoucímu k realizaci Já, jestliže se stanete závislým na vedení a na slovech svého Gurua. Útočiště toho, kdo realizoval své skutečné Já, se stane pro mnohé další následovníky poutním místem. Je tomu tak např. u Sai Baby ze Širdi, kam chodí lidé a uctívají jeho sochu, přičemž jsou jejich modlitby vyslyšeny. Co je touto sochou? Je vytvořena z kamene. Cokoliv, co mi můj Guru řekl, jsem okamžitě následoval s plným přesvědčením a s tímto přesvědčením jsem dosáhl těchto výsledků. Musíte mít pevné přesvědčení, že nejvyšší Bůh neboli Božstvo, je poznáním „já jsem", ale této pravdy se vám musí dostat od Gurua, který je sám Džňáninem neboli tím, kdo rozpoznal a překročil toto poznání „já jsem". Bhagavadgíta říká, že máme pět smyslů poznání a že jsou...

V tomto světě existuje místo nazývané Kóšala a zde žil bráhmana jménem Gádhi. Již od dětství byl naplněn duchem prostoty a nezaujatosti a svojí učeností se zdál být samotným ztělesněním dharmy, ctnosti. Jednou tento bráhmana odešel do lesů, aby se tam oddal odříkání. Jeho touhou bylo spatřit boha Višnua. Vstoupil proto do řeky a začal odříkávat mantry. Brzy byla jeho bytost očištěna.

Maharadž: Lepší bude, když to tu ukončíte, a budete každému vykládat, že jste byl u jednoho hlupáka, který vás málem pověsil, ale naštěstí se vám podařilo se zachránit. Povídal jsem vám tu o přirozenosti vědomí. Postupně vás chci osvobodit ode všech konceptů. Pouhé tvrzení, že vše je jen koncept, vás neosvobodí. Pouze budete přecházet z jednoho hrubého konceptu k jemnějšímu. Když si užíváte hrubé koncepty typu „Já jsem tělo," budou se jen množit do dalších konceptů jako např.: „Moje tělo je nemocné," „Musím si vzít léky a vyhledat doktora," apod. Představte si, že si řeknete: „Já jsem prostor," jaká další představa by vás mohla dále napadnout?
Chci vás dostat k tomuto konceptu „já jsem", což je poslední mezník iluze, a i toho vás chci zbavit. Pochopte kvalitu těchto představ.