Zpívání bhadžanů v Praze 2022

  • zpívání od 18.30 - 20.30 -- cca 1x do měsíce nepravidelně
  • Místo konání: Klub MalýVelký strom - Dobrovskeho 16, Praha 7, zast. tramvaje Letenské naměstí
  • Datum nejbližšího zpívání: DUBEN: 22.4.2022
  • Program: Zpívání bhadžanů tradice Navnath Sampradája, meditace a čtení textů těchto mistrů, diskuse.
  • Sraz:  v 18:25
  • Vstupné: zdarma
  • Info: Aleš 777050958 a Martin 725219468

Další informace o bhadžanech


Nová kniha:


Jóga Vásištha, nebo též Mahá Rámajána, je starý indický text pojednávající o tom, jak mudrc Vasištha předává princi Rámovi učení o podstatě jedince, světa a Bytí vůbec. Text je plný rozmanitých příběhů, které mají Rámovi ukázat cestu k pochopení či nazření Skutečnosti a naplnění života. Jde o překlad z anglické verze od Svámího Vénkatéšánandy (zkrácené ze sanskrtského originálu přibližně na třetinu) doplněný sanskrtským slovníkem a vysvětlivkami. Kniha má téměř osm set stran, je vázána v pevné vazbě a obsahuje barevné ilustrace. V podobném rozsahu toto dílo dosud česky nevyšlo. Všechny další podrobnosti o knize najdete na stránkách www.samhita.cz.


Átma-bódha neboli „Poznání Já“ je krátké dílo shrnující základní principy učení advaita-védánty. Tradičně bývá připisována Ádi Šankaráčárjovi (8. stol.), ale o jeho autorství se vedou spory. Jestli byl autorem skutečně Ádi Šankaráčárja nebo někdo jiný není pro nás asi až tak podstatné. Důležitý je obsah tohoto textu, kterému je i tradičně přikládána vysoká hodnota. Také Ramana Maharši přeložil tento text ze sanskrtu do tamilštiny (resp. opravil existující tamilský překlad). Překlad ze sanskrtu - David Dostal. Kniha vyšla jen v elektronické podobě a je volně ke stažení: PDF, EPUB, MOBI


proste_budte_n.jpgKniha Jsem nezrozen přeložená z anglického originálu I am Unborn vznikla z poznámek prof. Damodara Lunda během jeho návštěv Šrí Nisargadatta Maharadže v letech 1979–1980. Manželka Kamala Lund (rovněž oddaná Šrí Maharadžovi) svolila, aby je do knižní podoby upravil Vidžaj Deshpande, a to pod podmínkou, že bude kniha na internetu zdarma dostupná.


proste_budte_n.jpgKniha Prostě buďte! se skládá ze tří částí (Sebepoznání a Seberealizace; Zápisky Jean Dunn; Vědomí a Absolutno) a každá předkládá učení Šrí Nisargadatta Maharadže, které nám zprostředkovala Jeho oddaná žačka Jean Dunn. Maharadže navštívila po letech meditací strávených v Ramanášramu a účastnila se Jeho každodenních promluv až do roku 1981, kdy Maharadž opustil tělo. Vztah Jean Dunn s Maharadžem je dokonalým příkladem opravdového vztahu Gurua a žáka, který se zakládá na naprosté víře ve slova Sadgurua a touze po Pravdě. Třetí část této knihy obsahuje vrcholné promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže, které Jean Dunn s Maharadžovym požehnáním přepsala z magnetofonových pásků a vydala knižně.
Tištěný titul je možné si objednat na e-mailech: gabinastefanikov@yahoo.com (Gabriela Adámková), alesadamek@centrum.cz (Aleš Adámek). Cena 240 Kč + poštovné.



Audio/Video ukázka:

Nisargadatta Maharádž - Citáty a fotky

Články

7.10 Konec těla (z knihy Dasboadh)

22. 11. 2022 - advaita

30. Tento puruša zemřel za života a smrt Jím byla zničena. Díky Jeho mocné vivéce si totiž nepamatuje ani narození, ani smrt.
31. Je v tomto světě; vidí tento svět, ale přesto zůstává od tohoto světa oddělen (tj. zůstává mimo mysl). Zdá se, že zůstáváte v tomto světě, a přesto jste zcela jiní. Toto ryzí a čisté Átma se tohoto viditelného „vše“ ani nedotýká (chápe, že poznání je také falešné a zříká se ho).
32. Takový je sádhu; vždy provádí bhadžany na Boha** Díky takovému bhadžanu se očistíte, ale díky jiné formě bhadžanů je tu tento svět (tj. pokud se jedná pouze o hlasitý zpěv, pak se nezměníte a tělesné vědomí se pouze zvětší.)***
**Šrí Siddharaméšvar Maharadž – Vidět, slyšet, chutnat, čichat, cítit, myslet a představovat si – tyto činnosti pocitu bytí mají jediný význam – vědět/poznávat! Toto jedinečné „umění poznávat“ je pocitem bytí a když to jasně pochopíme, pak se každá činnost této světské existence stává uctíváním/bhadžanem Nejvyššího Já a pak je tato světská existence oním Konečným Završením.

7.10 Konec těla

//Šrí Rám//

1.Falešné se jeví jako Pravda a Pravda se pak jeví nepravdivá. Proto musíte nejprve pochopit toto iluzorní působení máji (abychom pochopili Skutečnost, musíme nejprve proniknout ke zdroji iluze).

2. Abychom pochopili Pravdu, existují „mnohé“ rozpravy a tato „řeč“. Přesto se Pravda neobjeví, pokud se budete nadále držet nepravdy („mnohá“ písma tento předmět vysvětlují, ale pouhé intelektuální pochopení je k ničemu. Je třeba přesvědčení. Proto zapomeňte na všechno „neti neti“ a buďte touto „řečí“ tohoto „já jsem“. Přesto, ani toto „já jsem“ není Pravdou, já neexistuji.)

3. Nepravda se objevila ve vašem vnitřním prostoru, protože nebyla vytvořena vivéka/rozlišování. Tak se ustanovila nepravda a Pravda, která je „tam“/brahman uvnitř „zde“/mája, byla ztracena.

4. Studiem véd, šáster a purán dochází k přesvědčení o Pravdě (tj. hlasitě prohlašují: „Ty jsi To“/tatwamasi). Přesto toto přesvědčení nemůže být pravou swarúpou, která je uvnitř této zkušenosti „já jsem“ (toto přesvědčení může vymýtit myšlenky, ale tato myšlenka „já jsem“ stále zůstává. A vy nemůžete zabít sebe sama.)

5. Pravda je skrytá a poznání se jeví jako Pravda. A poté před vašima očima funguje falešné poznání (tj. nejprve tu bylo poznání, akt pouhého vědění. Pak tu bylo poznání a nevědomost, tj. radžo guna, a tělesné vědomí a stvoření tohoto světa jmen a forem a představ a názorů atd.).

6. Takové jsou všechny činy máji, ale v okamžiku pochopení přišla nirguna Já. A díky společnosti Pravdy byla přijala tato bezmyšlenkovitost, která se nachází uvnitř této rozpravy saguna („myšlenka „já jsem“).

7. Předtím tu byla tato rozprava saguna, kdy jste rozjímali nad sebou samými (zapomněli jste na všechno, všude vidíte sami sebe). A pak se najednou vžilo ono ryzí pochopení paramarthy.

8. Díky tomu se dostavila úplná spokojenost/samadhan. Mysl, která byla pohlcena v „mnoha“ jménech a formách, splynula s čajtanjou (tj. jedna pohyblivá forma neboli „vše“, oproštěné od „mnoha“ představ) a poté vaše swarúpa/přirozenost rozpoznala Své vlastní Já.

9. Tělo je pak ponecháno svému osudu a díky tomuto pochopení je ukončeno jakékoli spojení s tělem. Nyní může toto falešné tělo buď zemřít, nebo zůstat (Maharadž – řekněte tělu: Nechci s tebou mít nic společného“).

10. Múla mája je tělem džňánina a když je chápáno jako falešné*, pak je tu toto neměnné brahman. Když „zde“ přestane existovat toto tělo „vše“, je tu Skutečnost, podstata a to nejsvatější místo ze všech. *(viz V. 1; ani hrubé tělo, ani poznání nejsou pravdivé; Maharadž – považujete poznání za skutečné).

11. To je setkání sadhuů a nejposvátnější poutní místo ze všech. „Tam“ se naplňuje jeho „vnitřní záměr“ (tj. prostě být a vědět). Pokud sádhu nepřijde a nezůstane „tam“, pak toto místo velkých zásluh žije bezcenný život jako hrubé tělo v máji.

12. Múla mája je *břehem této posvátné řeky a „tam“ v brahman by mělo toto tělo „vše“ padnout mrtvé. Takováto bezmyšlenkovitost se však velmi liší od *myšlenek lidí. Myšlenky jsou pro lidi, ale sádhu je navždy osvobozený/nitja mukta (viz nitja mukta 7.6.46; když je tělo navždy ponořeno do Skutečnosti. Nikdy se nemůže vrátit do iluze, neboť toto „já“ splynulo s oním bezmyšlenkovitým Já, jako kapka soli ztracená v oceánu). *(Jednou z „mnoha“ pověr je, že pokud někdo zemře v Káši na břehu Gangy, pak se už znova nikdy nenarodí.)

13. Lidé říkají: „Když někdo umře při severním pohybu Slunce, je to příznivé, a když zemře při jižním pohybu Slunce, je to nepříznivé.“ Kvůli tomuto způsobu myšlení přebývá toto bezmyšlenkovité Já v klamu tělesného vědomí. Sádhu je však od takovýchto pochybností oproštěn, neboť On žije mimo tělo.

14. Má se za to, že pro dosažení osvobození by smrt měla nastat za jasných 14 dnů, kdy se Slunce pohybuje na sever; že v domě umírajícího by měla být rozsvícena lampa a že na konci by měla být neustálá vzpomínka na Boha (skutečný význam je zcela jiný; pokud člověk ví, že toto tělo je domem umírajícího, pak je tímto světlem/plamenem poznání Bůh neustále připomínán a člověk se nemusí setkat se smrtí).

15. Jogín však toto všechno nepotřebuje. Je osvobozen během života a je ztělesněním cnosti. Vzdal se všech velkých zásob hříchů a zásluh.

16. Nevědomí lidé říkají: „Nakonec zemřel dobře, nebylo to velké utrpení.“ Pak říkají: „Byl požehnaný.“

17. Toto chápání lidí je však nepochopením. Myslí si, že se s Bohem setkají, až zemřou, a kvůli této a dalším podobným představám toto přirozené Jedno zabíjí Sebe samo (tj. vy sami jste Skutečností, ale nikdy se nesnažíte hledat své Já, dokud můžete, zatímco máte poznání. Myslíte si, že se s Bohem setkáte, až zemřete, ale to je temnota nevědomosti. S tímto a „mnoha“ dalšími koncepty zabíjíte své Já, znovu a znovu).

18. Pokud během života nenabudete poznání života, pak celý váš život proplul zbytečně. Pokud nebylo na začátku zaseto semínko, jak potom vyroste Skutečnost? (Opět viz V.1. Semenem tohoto světa je tato myšlenka „já jsem“; pokud jste to nepochopili, jak pak lze vůbec realizovat tuto bezmyšlenkovitou Skutečnost?)

19. Teprve když je tu bhadžan íšvary (tj. zapomenutí na vše a pozorování, tj. vytvoření šravany), bude člověk očištěn. Neboť jen když se nakoupí dobrá semena, může být v době sklizně přinesena domů velká zásoba obilí.

20. Všichni známe společné rčení: „Bez dávání není přijímání a bez setí není sklizně.“ Tyto zákony platí i pro bezmyšlenkovité Já, ale lidé opakují pouze přísloví. (Teprve až zasejete semínko saguny, tu bude bohatá úroda poznání. A jedině pak, až budete bezmyšlenkovití, se stanete touto bezmyšlenkovitou nirgunou Já).

21. Sluha si neodvedl svou práci, ale přesto se zeptal svého šéfa: „Kde mám výplatu?“ Podobně je na tom člověk, který neměl žádnou *oddanost, a přesto po smrti očekává prospěch z Já**. *(mít rád tuto sádhanu šravany)

**Šrí Siddharaméšvar Maharadž – Jakou odměnu by měl dát Guru žákovi, který nedbá pokynů v Sadguruově rozpravě a nejedná podle nich? Místo toho žák pouze recituje „Guru Brahma, Guru Višnu…“ a provádí púdžu s kadidlem, lampou a obětmi jídla. Představme si, že Pán nařídí sluhovi: „Přines vodu“, ale ten se na to vykašle a místo toho začne tančit a říkat: „Ó Mistře, jak nádherná je tvá tvář, jak pěknou máš postavu, jak úžasný jsi.“ Pokud se tedy služebník chová takto, jakou odměnu od svého pána dostane? Stejně tak, pokud žák dělá Guruovi púdžu pouze sladkými slovy, jaký smysl pak má Sadguruova „řeč“?

22. Pokud za života není přítomna oddanost Bohu, jak může dojít po smrti k osvobození? Je to tak jednoduché! Cokoli tato múla mája vytvoří, tím se Skutečnost stane (tj. pokud se přijme za hrubé tělo, pak je tu hrubé tělo; pokud zůstane jako toto poznání „vše“, pak je tu toto „vše“, pokud se stane bezmyšlenkovitou Skutečností, pak je tu jen tato Skutečnost).**

** Šrí Siddharaméšvar Maharadž – Podobně i Znalec, jehož mysl je absolutně přesvědčena: „Já jsem věčně svobodné Já“, může v okamžiku smrti v důsledku horečnatého blouznění blábolit cokoli, ale přesto je svobodný. Jakékoli bylo jeho pochopení během života, bude i jeho chápání na konci, a proto zůstane ve svém královském stavu. Je to poznání, které v době smrti blábolí.

23. Pokud tedy neprovádíte Boží bhadžan, nebudete na konci čistí. I kdyby „zemřel dobře“, bez této oddanosti tu může být znovu jen tento nízký stav tělesného vědomí.

24. Proto sádhu během života pochopil smysl tohoto života. Jeho tělo bylo správně využito a jen On je požehnaný.

25. Jak ale může být *džívan mukta múla máji tím plně osvobozeným džňáninem? Když pak toto tělo „vše“ sádhua skončí, ať už je na hřbitově nebo v divočině, stále je požehnaný (tj. navždy svobodný). *(Poté, co pochopíte poznání, jste osvobození od představy, že jste džívou. Džňánin je osvobozený od konceptu, že je tímto poznáním „já jsem“.)

26. Pokud hrubé tělo sádhua leží v hnilobě nebo je sežráno psy, pak je tento bezmyšlenkovitý sádhu považován tupou myslí lidí za nesvatého.

27. Tito lidé pak říkají: „Konec nebyl dobrý“ a cítí se ztrápeně (tj. toto všechno je jejich představou). Nešťastní a nevědomí však tuto bezmyšlenkovitou podstatu neznají, protože neměli žádnou oddanost.

28. Tento puruša se nikdy nenarodil, jak tedy může někdy zemřít? Díky mocné a ustálené vivéce/rozlišování, jsou Jím jak zrození, tak smrt spolykány.

29. Díky Jeho neustálému spojení se Svou swarúpou/přirozeností, není tato celá mája známa/evidována. Ani bohové jako brahma nemohou pochopit hloubku Jeho swarúpy.

30. Tento puruša zemřel za života a smrt Jím byla zničena. Díky Jeho mocné vivéce si totiž nepamatuje ani narození, ani smrt.

31. Je v tomto světě; vidí tento svět, ale přesto zůstává od tohoto světa oddělen (tj. zůstává mimo mysl). Zdá se, že zůstáváte v tomto světě, a přesto jste zcela jiní. Toto ryzí a čisté Átma se tohoto viditelného „vše“ ani nedotýká (chápe, že poznání je také falešné a zříká se ho).

32. Takový je sádhu; vždy provádí bhadžany na Boha** Díky takovému bhadžanu se očistíte, ale díky jiné formě bhadžanů je tu tento svět (tj. pokud se jedná pouze o hlasitý zpěv, pak se nezměníte a tělesné vědomí se pouze zvětší.)***

**Šrí Siddharaméšvar Maharadž – Vidět, slyšet, chutnat, čichat, cítit, myslet a představovat si – tyto činnosti pocitu bytí mají jediný význam – vědět/poznávat! Toto jedinečné „umění poznávat“ je pocitem bytí a když to jasně pochopíme, pak se každá činnost této světské existence stává uctíváním/bhadžanem Nejvyššího Já a pak je tato světská existence oním Konečným Završením.

***Šrí Siddharaméšvar Maharadž – Světice Mirabai řekla: „Vyhýbejte se každé moudrosti, která nemá tuto oddanost/bhadžan.“ Pochopila, že každé poznání, které je bez této oddanosti, je prázdné poznání. Pokud se domníváte, že hlasitý zpět bhadžanů je větší než Sebepoznání, pak se mýlíte a význam oddanosti/bhadžanu jste pochopili jen povrchně. Stejně jako se slova stanou prázdnými, jakmile pochopíte význam, který vyjadřují, tak i vy, jakmile rozluštíte původní slovo „já jsem“ a naleznete jeho bezmyšlenkovitý nejvnitřnější význam, pak ani toto „slovo“ nebude zapotřebí. Oddanost lze definovat jako prožívání určité věci, a to v každém okamžiku. Buď může být Jedno jediné oddáno nějaké konkrétní věci v tomto světském životě, a pak bude tento pocit „já jsem“ zcela pohlcen touto konkrétní věcí, nebo může být Jedno jediné zcela pohlceno tímto „já jsem“, a pak bude každý okamžik bhadžanem/oddaností Bohu. Pochopení tohoto „já jsem“ se nazývá bhadžanem Mirabai a přebývání v tomto „místě tohoto původního slova“ se nazývá poznání. Pokud je tedy v každém okamžiku, v každé činnosti toto poznání zjevné, pak bude tato Skutečnost pochopena, a proto se tomu říká oddanost tomuto ryzímu poznání.

33. Pokud je tento sádhaka poslušným služebníkem Sadgurua, pak bude pokračovat v provádění vivéky, kterou již prováděl (tj. nepřetržitě). Takováto neustálá vivéka rozbijí logiku mysli na kusy.

34. A když je bezmyšlenkovitost svěřena do péče sádhakovi, pak je tu jasná a ryzí neduální rozprava. Pak se vaše spokojenost/samadhan stane podobná spokojenosti/samadhan sádhua (pak se potkáváte se svým Já).

35. Když se takový puruša odevzdá Světci, stane se Světcem, ale ostatní/takzvaní světci pouze přicházejí a využívají laskavosti lidí.

36. Taková je velikost Světce. Ve společnosti Světce je tu toto ryzí poznání. Není lepší sádhany než je přebývání ve společnosti Světce. (Šrí Siddharaméšvar Maharadž – společnost Světce je společnost Já.)

37. Díky podpoře Guruova bhadžanu (tj. v každé činnosti si připomínat svou swarúpu; tj. nejsem nic, co mohu vidět nebo vnímat) je tu tato bezmyšlenkovitá neduální rozprava a díky ryzí činnosti tohoto Já, které nepotřebuje žádnou oporu, je dosažen tento titul Sadgurua.

38. Bhadžan Sadgurua je místem zrození paramarthy. Pomocí bhadžanu Sadgurua je bez námahy nabyta spokojenost/samadhan (tj. pak už nic nechcete).

39. S vědomím, že tělo džívy je falešné, byste měli tuto „řeč“ použít k hledání smyslu života. A když pak pochopíte tento bhadžan, můžete se těšit uspokojení Sadguruovy mysli (Siddharaméšvar Maharadž – učiňte svou mysl Jeho myslí).

40. Sadguru dává Já tomu, kdo Mu odevzdá svou mysl. Je jako matka, která vynakládá „mnoho“ úsilí, aby pomohla svému dítěti růst.

41. Když tedy pochopíte toto „já jsem“ múla máji a pak provádíte *bhadžany Sadgurua, jste vskutku požehnáni. Neexistuje větší samadhan/spokojenost než spokojenost/samadhan Sadgurua. *(mukti varile bhakti; oddanost po osvobození)

42. Tím, že se věnujete vytváření tohoto poctivého „slova“, tato kompozice saguna končí a pak „zde“ zazní jasný bhadžan Sadgurua (tím, že zapomenete na všechno a budete si udržovat toto poznání „já jsem“, zmizí i toto „já“ a zůstane jen nepopsatelný Mistr)

43. Bez bhadžanu Sadgurua nelze dosáhnout Konečné Osvobození; to ostatní, čemu se říká poznání, nemůže takové osvobození poskytnout. Přesto tato „věc“ nesmí být zakázána, a proto je třeba pečlivě prozkoumat guru gítu (viz 6.6.12,13; brahmanandam paramasukhdam kevalam...bhavatitam trigunarahitam sadguru tam namami; je to z našeho ranního bhadžanu a vysvětluje se tam, kdo je Sadguru a říká nám, že toto „já jsem“ je obrazem Sadgurua)**

**brahmánandam parama sukhadam kévalam gňána­múrtim

(Mistře) jsi blaženost-brahman, nejvyšší radost, podoba čirého poznání

dvandvatítam gagana-sadrušam tatva masjádi-lakšjam

Jsi za dualitou, bez formy jako je prostor. Takové jsou Tvé vlastnosti

ékam nitjam vimalamačalam sarvadhí-sákšibhútam

Jeden, věčný, vždy přítomný, neposkvrněný, nepohnutý, svědek všeho

bhávátítam trigunarahitam sadgurú tam namámi

Bez stavů, nepodmíněný, za třemi gunami. Ó Sadguru, Tobě se klaním.

44. V guru gítě sada šiva vysvětluje parvátí, že je třeba pochopit tuto vyšší gunu (tj. ryzí sattva gunu poznání) a že pomocí této „řeči“ a bezchybné víry je třeba poslušně sloužit u nohou Sadgurua (Šrí Siddharaméšvar Maharadž – když člověk zakusí to, co ho guru naučil, jeho služba je dokončena).

45. Když puruša pochopí tuto vivéku, měl by sádhaka uvnitř této kompozice saguna provést zkoumání nirguny. Když je totiž o tomto poznání přesvědčen, pak tuto Skutečnost zajisté odhalí.

46. Když je tu tato „řeč“ múla máji, která je uvnitř neduální kompozice, neměla by se tato přirozená řeč otevřeně vyslovovat (tj. po pochopení poznání byste neměli v mysli zbytečně žvanit o tomto imaginárním světě, a naslouchat této přirozené, ale nevyřčené „řeči“). Pak poznáte Pravdu, smysl podle védanty (tj. konec védy/poznání).

47. Díky tomuto přirozenému jazyku/řeči je védánta pochopena. Když se totiž s touto „řečí“, která je uvnitř šáster, setkáte a dokonale ji pochopíte, vaše srdce bude ryzí spokojeností/samadhan.

48. Když tento přirozený jazyk otevřeně nevyslovíte (tj. saguna by měla být „vyslovena“ tiše a v mysli by neměly být jména a formy a představy), pak „zde“ je lék poznání. Ale tak, jako opice nemůže poznat hodnotu kokosového ořechu, stejně tak, jak může hlupák pochopit tuto bezmyšlenkovitou Skutečnost.**

**Šrí Siddharaméšvar Maharadž – V tomto lidském těle je plodem, který má být získán, poznání „já jsem“ a v tomto poznání je podstata, nejúžasnější nejvyšší Já (tj. já neexistuji). Avšak Puruša tuto podstatu v těle neokusí a přijímá pouze vnější slupku. Jeho situace je podobná situaci opice, která se pokouší sníst kokosový ořech, aniž by odstranila slupku. Nejenže nedostane nic z dužiny kokosového ořechu, ale v důsledku toho tahání a škubání si vytrhne zuby. Pak zakleje a řekne: „Podívejte se, jací jsou lidé blázni. Jak se tohle může považovat za chutné? A dají si tolik práce, aby ty stromy vypěstovali. Opravdu nemají žádný mozek.“ A tak opice, která sama neví, jak kokosový ořech sníst, zavrhne moudrost lidské rasy. Velmi podobným způsobem se nevědomý člověk pokouší vychutnat si toto ovoce v těle, aniž by odstranil slupku. Jakou radost a štěstí v tom lze nalézt? Stav nevědomého člověka je stejný jako stav opice.

49. Nyní je tu tato bezmyšlenkovitá Skutečnost a tato „řeč“. Nejprve přijměte tuto „řeč“ a pak na základě její autority přijměte ono bezmyšlenkovité Já. V této skořápce je perla, a proto by se skořápka neměla odhazovat jako nepotřebná věc (skořápka je tělo, ale ono není nepotřebnou věcí. Jsa v tomto těle, pochopte toto „já jsem“ a pak nechte zmizet i to.)

50. Když „zde“/mája je neti neti véd, pak „tam“ naučené jazyky nezačínají. A potom, od začátku až do konce, je tu toto nevyjádřitelné parabrahman.

Tímto končí desátá kapitola sedmé Dášaky knihy Dasboadh Konec těla.

 Z anglického překladu Johna Norwella přeložila Gabriela Adámková

 

 

Nastavení cookies

Zde můžete nastavit používání souborů cookies podle vlastních preferencí.

Technické cookies

jsou nezbytné pro správné fungování webu. Technické cookies musí být vždy aktivní (nelze je individuálně deaktivovat), proto se pro jejich využívání souhlas neuděluje.

Analytické cookies

nám umožňují porozumět jak web využíváte, abychom jej mohli zlepšovat. Analytické cookies umožňují měření výkonu webu (počtu návštěv a zdrojů návštěvnosti). Takto získaná data zpracováváme souhrnně, bez použití identifikátorů ukazujících na konkrétního uživatele.

Personalizované cookies

ukládají informace o Vašem osobním nastavení webu. Personalizované cookies potřebujeme k tomu, abychom přizpůsobili web a jeho chování co nejvíce Vašim potřebám a zájmům.

Reklamní cookies

nastavují prostřednictvím tohoto webu naši reklamní partneři. Reklamní cookies nám umožňují zobrazovat takový obsah, který bude zajímavý a užitečný právě pro Vás.

Používáme soubory cookies

Soubory cookies využíváme k analýze návštěvnosti, zapamatování preferencí a zlepšování použitelnosti webu. Souhlas udělíte kliknutím na tlačítko "Souhlasím".

Nastavení Souhlasím

Souhlas můžete také odmítnout.