Nová kniha:


Tat Tvam Asi / Ty jsi To – promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže z let 1975 – 1980.  Kniha vychází v nakladatelství dybbuk – viz. www.dybbuk.cz.


Paramátman ve všem a v každém – promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže z let 1954 – 1956. Kniha vychází v nakladatelství dybbuk – viz. www.dybbuk.cz.


proste_budte_n.jpgJóga Vásištha, nebo též Mahá Rámajána, je starý indický text pojednávající o tom, jak mudrc Vasištha předává princi Rámovi učení o podstatě jedince, světa a Bytí vůbec. Text je plný rozmanitých příběhů, které mají Rámovi ukázat cestu k pochopení či nazření Skutečnosti a naplnění života. Jde o překlad z anglické verze od Svámího Vénkatéšánandy (zkrácené ze sanskrtského originálu přibližně na třetinu) doplněný sanskrtským slovníkem a vysvětlivkami. Kniha má téměř osm set stran, je vázána v pevné vazbě a obsahuje barevné ilustrace. V podobném rozsahu toto dílo dosud česky nevyšlo. Všechny další podrobnosti o knize najdete na stránkách www.samhita.cz.


proste_budte_n.jpgÁtma-bódha neboli „Poznání Já“ je krátké dílo shrnující základní principy učení advaita-védánty. Tradičně bývá připisována Ádi Šankaráčárjovi (8. stol.), ale o jeho autorství se vedou spory. Jestli byl autorem skutečně Ádi Šankaráčárja nebo někdo jiný není pro nás asi až tak podstatné. Důležitý je obsah tohoto textu, kterému je i tradičně přikládána vysoká hodnota. Také Ramana Maharši přeložil tento text ze sanskrtu do tamilštiny (resp. opravil existující tamilský překlad). Překlad ze sanskrtu - David Dostal. Kniha vyšla jen v elektronické podobě a je volně ke stažení: PDF, EPUB, MOBI



Audio/Video ukázka:

Nisargadatta Maharádž - Citáty a fotky

Články

57. Zřeknutí se je opravdové štěstí (z knihy Amrut laja 2)

3. 9. 2021 - advaita

Siddharaméšvar Maharadž: Blaženost (neboli potěšení) zakusitelná prostřednictvím smyslových orgánů při naplnění žádostí je vyvolá nanejvýš únavu či oslabení těla. Nakonec člověk stejně získá odpor k těmto radostem, neboť jsou založeny  na žádosti. Ti, kdo se vroucně drží společenství Světců, mohou zakusit touhy, a přesto jimi nebudou nikdy souženi. Světec Tukarám byl na mizině, žil ve světě bez peněz, a přesto se ve společnosti Světců proměnil v oddaného a dosáhl samotného vrcholu oddanosti. Oddanost by měla být praktikována různými způsoby. Praktikujete-li neustále oddanost, pak nutně přichází odpoutanost. Lampa není zapálená proto, aby zažehla oheň a zapálila dům. Avšak pokud lampa vzplane a zažehne něco, pak nejen že zapálí celý dům, ale také celou vesnici. Podobně když se oheň Poznání rozhoří v srdci někoho, kdo je plný víry, pak vzplane a spálí všechny touhy, čímž dojde k odpoutanosti. Mnoho lidí si může vyslechnout tyto rozpravy, avšak bez víry k Světci jim to bude k ničemu. Stanou se z nich jen experti v debatování o tomto tématu. Mohou se stát nepoddajní (neohební) jako strom, či nafouklí jako buvol svou ješitností a pýchou, ale jejich víra v Mistra není pevná. Jste-li plní pokory, skromnosti a vyrovnanosti a máte-li obrovskou víru v Mistra, pak zmizí zbytek dřívějších konceptů a stanete se odloučenými od tužeb.

Z promluv ke knize Eknathi Bhagwat od světce Eknatha

Všelijaké kličky mysli (toulavé myšlenky) zmizí v blaženosti Já. V potěšení podníceném objekty a po naplnění tužeb vyvstává četnost toulavých myšlenek. Ve světě jsou všechny pozemské radosti zakoušeny pouze prostřednictvím mysli a jejích toulavých myšlenek. Blaženost Já však získáte pouze když se zřeknete toulavých myšlenek a následně je ´zahodíte´ bez toho, abyste po nich dál pátrali. To samo je skutečná jóga.

Zřeknutí se je opravdu jediný zdroj štěstí. Kdo pokládá svět za neskutečný a dokáže utišit myšlenky, získá ´Blaženost Já´ (Lája - vstřebání). Pokud se někdo začne zabývat obchodními záležitostmi, bude muset následně čelit mnoha komplikacím, přičemž bude zapotřebí, aby podnikl vyčerpávající snahu, má-li vyhovět svým tužbám. Vnější (nepatřičné) světské obaly (zdání různých poměrů a situací, navršených přes Já) vás pouze trýzní a vytvářejí další a další podněty k myšlení. Pochopte, že splnění světských tužeb vám nikdy neposkytne tolik štěstí jako jejich odmítnutí.

Jdete-li do divadla, abyste zde viděli představení (drama), musíte utratit dost peněz za lístek, potom dvě hodiny sedíte vzpřímení na židli, což je občas dosti nepohodlné a navíc přijdete domů pozdě v noci, i po půlnoci. Celkem vzato je z toho méně zakoušené radosti a více soužení. Vidíte, kolik toho je třeba k tomu, abyste zakusili objektivní štěstí! Naopak ten, kdo do divadla večer nejde, je ušetřen všech těchto problémů. Sedí doma pohodlně, relaxuje a těší se z klidného večera a dlouhého nočního spánku. Čím více se zřeknete ´jevů´, o to větší je ´Blaženost Já´.

Jedině ten, kdo je zhnusen ´vnějším světem jevů´, může být nazván pravým oddaným Mistra. Žádná jiná blaženost, či radost není tak velká jako ´Blaženost Já´, která je též známa jako ´Blaženost, oproštěná od tužeb´. Blechy, ukryté na vemenu krávy, nepijí mléko. Místo toho si dopřávají krev. Podobně  ti, kdo nejsou opravdoví uctívatelé, nezískávají ´Blaženost Já´. Kromě světa neznají nic lepšího, tak nasávají jen svět, nikoliv Já. Ať tak nebo onak, člověk stejně nikdy nevyvine skutečný odpor k ´Blaženosti Já´, neboť tato blaženost není zakusitelná prostřednictvím smyslových orgánů.

Blaženost (neboli potěšení) zakusitelná prostřednictvím smyslových orgánů při naplnění žádostí je vyvolá nanejvýš únavu či oslabení těla. Nakonec člověk stejně získá odpor k těmto radostem, neboť jsou založeny  na žádosti. Ti, kdo se vroucně drží společenství Světců, mohou zakusit touhy, a přesto jimi nebudou nikdy souženi. Světec Tukarám byl na mizině, žil ve světě bez peněz, a přesto se ve společnosti Světců proměnil v oddaného a dosáhl samotného vrcholu oddanosti. Oddanost by měla být praktikována různými způsoby. Praktikujete-li neustále oddanost, pak nutně přichází odpoutanost.

Lampa není zapálená proto, aby zažehla oheň a zapálila dům. Avšak pokud lampa vzplane a zažehne něco, pak nejen že zapálí celý dům, ale také celou vesnici. Podobně když se oheň Poznání rozhoří v srdci někoho, kdo je plný víry, pak vzplane a spálí všechny touhy, čímž dojde k odpoutanosti. Mnoho lidí si může vyslechnout tyto rozpravy, avšak bez víry k Světci jim to bude k ničemu. Stanou se z nich jen experti v debatování o tomto tématu. Mohou se stát nepoddajní (neohební) jako strom, či nafouklí jako buvol svou ješitností a pýchou, ale jejich víra v Mistra není pevná. Jste-li plní pokory, skromnosti a vyrovnanosti a máte-li obrovskou víru v Mistra, pak zmizí zbytek dřívějších konceptů a stanete se odloučenými od tužeb.

Ten, kdo je ve společenství pravých Světců, mluví skutečně jako Světec. Oddanost k Já může přeměnit sluhu v Mistra. Rozpětí velikosti oddanosti je nekonečné. Síla oddanosti je taková, že povýší oddaného nad krále. Kdo se souží tím, co mu oddanost může přinést, nikdy blaženost oddanosti nezíská. Pán Krišna v Bhagavadgítě říká: ´Já sám nejsem sto popsat důležitost oddanosti ke Mě.´ Byla to oddanost, která umožnila světci Tukarámovi, jenž byl bezvýznamný obchodník, říci: ´Světci tu jsou dokonce i před Bohem´. Oddanost může přivodit obrovskou změnu v životě oddaného. Taková je její velikost.

2. 10. 1933 večer

Z knihy Amrut laja 2

Překlad: Aleš Adámek

Používáme soubory cookies

Soubory cookies využíváme k analýze návštěvnosti, zapamatování preferencí a zlepšování použitelnosti webu. Souhlas udělíte kliknutím na tlačítko "Souhlasím".

Nastavení Souhlasím

Souhlas můžete také odmítnout.