Zpívání bhadžanů v Praze - do srpna 2020

  • od srpna 2020 do prosince 2020 zpívání od 18h - 20h.
  • Místo konání: Klub MalýVelký strom - Dobrovskeho 16, Praha 7, zast. tramvaje Letenské naměstí

    Datum akce: Nejbližší zpívání v Praze - bude upřesněno od 18.00 do 20.00 h.

    Program: Zpívání bhadžanů tradice Navnath Samradája, meditace a čtení textů těchto mistrů, diskuse.

  • Sraz:  v 17:55 .h
2020      

bude upřesněno -

MalýVelký strom, Praha

     

Info: Aleš 777050958 a Martin 725219468

Další informace o bhadžanech


Nová kniha:

proste_budte_n.jpgKniha Jsem nezrozen přeložená z anglického originálu I am Unborn vznikla z poznámek prof. Damodara Lunda během jeho návštěv Šrí Nisargadatta Maharadže v letech 1979–1980. Manželka Kamala Lund (rovněž oddaná Šrí Maharadžovi) svolila, aby je do knižní podoby upravil Vidžaj Deshpande, a to pod podmínkou, že bude kniha na internetu zdarma dostupná.


proste_budte_n.jpgKniha Prostě buďte! se skládá ze tří částí (Sebepoznání a Seberealizace; Zápisky Jean Dunn; Vědomí a Absolutno) a každá předkládá učení Šrí Nisargadatta Maharadže, které nám zprostředkovala Jeho oddaná žačka Jean Dunn. Maharadže navštívila po letech meditací strávených v Ramanášramu a účastnila se Jeho každodenních promluv až do roku 1981, kdy Maharadž opustil tělo. Vztah Jean Dunn s Maharadžem je dokonalým příkladem opravdového vztahu Gurua a žáka, který se zakládá na naprosté víře ve slova Sadgurua a touze po Pravdě. Třetí část této knihy obsahuje vrcholné promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže, které Jean Dunn s Maharadžovym požehnáním přepsala z magnetofonových pásků a vydala knižně.
Tištěný titul je možné si objednat na e-mailech: gabinastefanikov@yahoo.com (Gabriela Adámková), alesadamek@centrum.cz (Aleš Adámek). Cena 240 Kč + poštovné.



Audio/Video ukázka:

Nisargadatta Maharádž - Citáty a fotky

Články

34. Já je Vědomí (z knihy Amrut laja 2)

19. 3. 2021 - advaita

Siddharaméšvar Maharadž: Iluzorní pomíjivý svět, jenž vyvstal z Já, se rozšířil do takové míry, že vytlačil Já z dohledu. Všichni se nechali okouzlit materiálním světem. Pán Višnu, udržovatel tohoto světa, tak nabyl formy svůdkyně. Naše vnitřní mysl se stala uchvácena objekty. Skutečné Já, jež spočívá v těle, se stalo okouzleno svůdkyní, objektivitou. Stejně jako Země vrhá stín na Měsíc, jehož kotouč se tím pádem zatemní, tak také iluze stíní Já. Avšak Měsíc je pořád zde, ničím nezasažen. Stejným způsobem zůstává Já iluzí nedotčené.

34. Já je Vědomí

Jaký je rozdíl mezi myslí a Já (Átman)? To, co je zatíženo zvědavostí, a co je zaměstnáváno tříděním objektů, je mysl. To, co něco povídá, se nazývá mysl. Zatímco to, co si je ´vědomé všeho´, je Já.

Já, existující poklidně na svém vlastním základě, si je samo o sobě ´vědomé všeho´. Žádná jiná entita kromě Já nikdy neexistovala. Když Já uzná existenci něčeho, stane se to naším konceptem a pokud ji zamítne, či neschválí, pak se změní v pochybnost. Je to mysl, která si vymýšlí všechny pochybnosti a koncepty. Mysl je plná konceptů, zatímco Já je od nich osvobozené. Já je dokonalé ´místo klidu´. Co je tímto ´klidem´? To, co tu zůstává po zapomnění všeho, se nazývá klid. V zapomnění všeho je ukryta blaženost. Je to právě blaženost (klid), co zde zůstává po opuštění rozdílností ve smyslu ´já´ a ´ty´. Po zřeknutí se pýchy se můžete těšit nedělitelnému štěstí.

Proč nalézáme v hlubokém spánku štěstí? Protože pocit ega ´já´ a ´moje´ (připoutanost) nejsou ve spánku přítomné. Veškerá pýcha je během přechodu do spánku opuštěna a tak se můžeme dobře vyspat. Když spíme, odpočíváme ve své ´pravé přirozenosti´ (svarúpa) a libujeme si v radosti. Nicméně kvůli nevědomosti nedokážeme ocenit blaženost a tak tento stav nazýváme spánkem.

Je to Já, které sleduje veškeré dění ve všech třech stavech (bdění, snění a hluboký spánek); nazývá se proto Pánem třech světů (Trailokjanath). Svět bdění je ´světem pravdy´ (Satjalóka), a intelekt (Pán Brahma) je stvořitelem tohoto světa. V noci intelekt opustí bdělý svět a tři světy tím pádem zmizí. Přesto vědomí zůstává, díky čemuž sníme. Touha je stvořitel snového světa. Svět hlubokého spánku lze spojit se spodním světem neboli nevědomostí.

Ten, kdo realizoval Já, spočívá za všemi aktivitami a následky. Vnitřní mysl (antahkarana) má tři atributy (guny). Když je ovládána sattva gunou, tíhne ke klidu. Když je ovlivněna radža gunou, má sklon k světským požitkům a je-li postižena tama gunou, je posedlá zlostí. Všechny tři atributy jsou charakterizovány objektivním poznáním. Vyraší z konceptuální sebeúcty ´já jsem tělo´. Tato namyšlenost spolu s tělem je původce pomíjivého světa a právě díky této pýše si nevšímáme svého pravého Já.

Iluzorní pomíjivý svět, jenž vyvstal z Já, se rozšířil do takové míry, že vytlačil Já z dohledu. Všichni se nechali okouzlit materiálním světem. Pán Višnu, udržovatel tohoto světa, tak nabyl formy svůdkyně. Naše vnitřní mysl se stala uchvácena objekty. Skutečné Já, jež spočívá v těle, se stalo okouzleno svůdkyní, objektivitou. Stejně jako Země vrhá stín na Měsíc, jehož kotouč se tím pádem zatemní, tak také iluze stíní Já. Avšak Měsíc je pořád zde, ničím nezasažen. Stejným způsobem zůstává Já iluzí nedotčené.

27. 6. 1933

Z knihy Amrut laja 2

Překlad: Aleš Adámek