ADVAITA.cz

28. února 1981 – Proč lpíte na tom, co s vámi nebude navždy? (z knihy Před vědomím)

5. 1. 2021 - advaita

28. února 1981

Maharadž: Když vznikalo vaše tělo (při narození), nenesl jste si s sebou žádnou informaci. Později jste posbíral informace z vnějšího prostředí, a na základě toho jste nyní pln pýchy a řídíte své záležitosti. Přinesl jste si s sebou hned na začátku nějaké informace?

Tazatel: Ne, neměl jsem žádné informace.

Maharadž: Pokud jste neměl žádné informace, kdo je nyní uživatelem toho všeho? Máte základní informaci, že jste, která ve vás vytryskla spontánně – to byl váš prvotní kapitál a všechny další potíže jsou důsledkem této primární informace. Není to tak?

Tazatel: Ano, to je pravda.

Maharadž: Chápete, co to znamená být, mít vlastní bytí?

Tazatel: Nerozumím tomu zcela jasně.

Maharadž: Nelze to pochopit skrze slova. Veškeré poznání plynoucí ze slov je pouze nevědomostí. ́Být ́, není něco, co lze pochopit. Prostě to je.

Tazatel: Je to pouze pocit.

Maharadž: Kdo zná vědomí?

Tazatel: Vědomí zná samo sebe.

Maharadž: Vědomí chápající vědomí – tímto způsobem osvobozen nebudete. Musíte se ptát sami sebe: „Kdo si je vědom tohoto bytí?“ Pokud v určitém okamžiku vím, že jsem, znamená to, že před tímto okamžikem jsem to nevěděl. To, co si neuvědomovalo svou existenci, si začalo uvědomovat svou existenci poté, když přišlo vědomí, a toto vědomí je jen vlastnost fyzického těla – je stvořeno z hmotné látky, a je tudíž dočasné.

Tazatel: V Absolutnu není žádné poznání?

Maharadž: Všechno poznání je jen v područí pěti elementů a slov. Představte si, že tyto tři stavy – bdělý stav, hluboký spánek a poznání „já jsem“ – zde nejsou. Co potom jste?

Tazatel: Pouze poznáním, vědomím?

Maharadž: Je toto poznání, vědomí s vámi spjato napořád?

Tazatel: Ne.

Maharadž: Tak se ho vzdejte. Proč lpíte na tom, co s vámi nebude navždy? Všechna písma tvrdí, že pouze Parabrahman je pravdivé, nic jiného, a vy jste To neustále.

Tazatel: Proč jsem se od Toho oddělil?

Maharadž: Jak od Toho můžete být oddělen, když nepřetrvává nic jiného, než To?

Tazatel: Existuje jedna báseň od Džňánéšvara, světce který žil okolo roku 1400, a jeden verš zní: „Vize poznání je slabší a slabší.“ Co to znamená?

Maharadž: Nakonec zanikne také vize vědomí, protože poznání a nevědomost jsou ve sféře vědomí.

Tazatel: Nechci si nechat ujít ani jedno vaše slovo.

Maharadž: Jak dlouho budete závislý na slovech a na jejich významu? Jak dlouho?

Tazatel: Po dobu, co je zde „já jsem“, jsou užitečná.

Maharadž: Toto „já jsem“ je také koncept, ne snad? A vy chcete lpět na tomto konceptu. Toto „jáství“ s vámi spjato nezůstane, a až odejde, vše, co se k „jáství“ vztahuje, odejde též. Pokud se věci mají takto, k čemu je pak snaha získat či vstřebat poznání? Slovy nelze všechno přesně vyjádřit; Já jsem pochopil přesně to, jak nejsem. V nepřítomnosti „já jsem“ jsem pochopil nebo chápu, jaký je to stav, a proto nic neztrácím. V tomto stavu neexistuje žádná otázka vidění či zakoušení, ale z důvodu komunikace si musíme slova vypůjčit. Toto jsou významní lidé, plni vědomostí, ale jak se ně dívám? Jsou stejní jako já. Tento muž je věhlasný právník a odborník v sanskrtu. Složitým způsobem se snaží zachytit Parabrahman svými slovy. Je v tom velmi zdatný, ale jaký je z toho užitek?

Tazatel: To, že si uvědomím, že můj stav je bez konceptů. To samo je užitkem.

Maharadž: Stojíte na konceptu „já jsem“ a snažíte se ho namalovat dalším konceptem.

Tazatel: Toto je jiný druh soudu, advokát je hozen do lavice obžalovaných.

Z knihy Před vědomím

Překlad: Gabriela Adámková