Nová kniha:


Tat Tvam Asi / Ty jsi To – promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže z let 1975 – 1980.  Kniha vychází v nakladatelství dybbuk – viz. www.dybbuk.cz.


Paramátman ve všem a v každém – promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže z let 1954 – 1956. Kniha vychází v nakladatelství dybbuk – viz. www.dybbuk.cz.


proste_budte_n.jpgJóga Vásištha, nebo též Mahá Rámajána, je starý indický text pojednávající o tom, jak mudrc Vasištha předává princi Rámovi učení o podstatě jedince, světa a Bytí vůbec. Text je plný rozmanitých příběhů, které mají Rámovi ukázat cestu k pochopení či nazření Skutečnosti a naplnění života. Jde o překlad z anglické verze od Svámího Vénkatéšánandy (zkrácené ze sanskrtského originálu přibližně na třetinu) doplněný sanskrtským slovníkem a vysvětlivkami. Kniha má téměř osm set stran, je vázána v pevné vazbě a obsahuje barevné ilustrace. V podobném rozsahu toto dílo dosud česky nevyšlo. Všechny další podrobnosti o knize najdete na stránkách www.samhita.cz.


proste_budte_n.jpgÁtma-bódha neboli „Poznání Já“ je krátké dílo shrnující základní principy učení advaita-védánty. Tradičně bývá připisována Ádi Šankaráčárjovi (8. stol.), ale o jeho autorství se vedou spory. Jestli byl autorem skutečně Ádi Šankaráčárja nebo někdo jiný není pro nás asi až tak podstatné. Důležitý je obsah tohoto textu, kterému je i tradičně přikládána vysoká hodnota. Také Ramana Maharši přeložil tento text ze sanskrtu do tamilštiny (resp. opravil existující tamilský překlad). Překlad ze sanskrtu - David Dostal. Kniha vyšla jen v elektronické podobě a je volně ke stažení: PDF, EPUB, MOBI



Audio/Video ukázka:

Nisargadatta Maharádž - Citáty a fotky

Články

15. Já není tělo (z knihy Amrut laja 2)

6. 11. 2020 - advaita

Siddharaméšhvar Maharadž: Je to tělo, co má atributy zrození a smrti, přesto se má chybně za to, že to je Já, které je zrozeno. Já je neviditelné a neustále činné, zatímco tělo je nečinné. Já nemá žádné atributy a nelze je popsat. Není ani velké ani malé, ani významné ani bezvýznamné. Je ohromné, i když se označuje za nepatrné. Je tak obrovské, že v něm je obsažen celý vesmír. Právě z Já vyvstal celý vesmír. Zjevení a působení životní energie (Čajtanja) prostřednictvím smyslů se nazývá ‚odraz‘ (zrcadlení), kdežto to, co přebývá ve vnitřní mysli (Antahkarana) je samotná životní energie. Je to tato životní energie, která vrhá svůj vlastní odraz. To, co je stálé, je životní energie ve své nejčistší formě. To, co je ve formě představy ´individuálního vědomí´ (džíva) neboli toho, co se ztotožňuje s tělem, je právě Já. I přesto zůstává Jeho přirozenost nedotčená a nenarušená. Chyby a hříchy těla Já nijak neposkvrní a ani se ho nedotknou. Kdyby Já bylo opravdu tělem, pak by tělo nikdy nezemřelo. Já se prostě jen domnívá, že je tělem. Po nabytí poznání pochopí, že tělem není.

15. Já není tělo

Je to individualita (džíva), která uděluje Bohu jeho božské kvality. Je to pouze Bůh (Šiva), jenž je individualitou. Právě kvůli totožnosti s tělem či pýše na tělo se Bůh proměnil v individualitu. Já (Átman) je vždy Šiva,  bez ohledu na to, v jaké tělesné formě právě prodlévá. Já je odraz v zrcadle těla. Je to tělo, co má atributy zrození a smrti, přesto se má chybně za to, že to je Já, které je zrozeno. Já je neviditelné a neustále činné, zatímco tělo je nečinné. Já nemá žádné atributy a nelze je popsat. Není ani velké ani malé, ani významné ani bezvýznamné. Je ohromné, i když se označuje za nepatrné. Je tak obrovské, že v něm je obsažen celý vesmír. Právě z Já vyvstal celý vesmír.

Zjevení a působení životní energie (Čajtanja) prostřednictvím smyslů se nazývá ‚odraz‘ (zrcadlení), kdežto to, co přebývá ve vnitřní mysli (Antahkarana) je samotná životní energie. Je to tato životní energie, která vrhá svůj vlastní odraz. To, co je stálé, je životní energie ve své nejčistší formě. To, co je ve formě představy ´individuálního vědomí´ (džíva) neboli toho, co se ztotožňuje s tělem, je právě Já. I přesto zůstává Jeho přirozenost nedotčená a nenarušená. Chyby a hříchy těla Já nijak neposkvrní a ani se ho nedotknou. Kdyby Já bylo opravdu tělem, pak by tělo nikdy nezemřelo. Já se prostě jen domnívá, že je tělem. Po nabytí poznání pochopí, že tělem není.

Odrazy slunce a měsíce se objeví a zmizí na hladině jezera, avšak slunce ani měsíc tím nejsou nijak zasaženy. Stejně jako je zjevení a zmizení odrazů vyvoláno v důsledku přítomnosti vodní hladiny, tak je i začátek a konec Já (Átman) viděn pomocí těla. Nepřítomnost vody ukončí zrcadlení odrazů na hladině, ale nezruší existenci slunce či měsíce. Podobně není ani Já po zániku těla ukončeno.

Činy (karmy) nemohou Já nijak spoutat, ba naopak, pouze zmizí. Já je tak čiré jako oheň. Vždy jsme doprovázeni pocitem ´já jsem´, a to i když spíme nebo přebýváme v úplné tmě. Tento vnitřní pocit ´já jsem´ samotný je přirozeností Já. Nazývá se Anahat (neudolatelný zvuk), a vyvstává z hloubi nitra, proto nepřichází z vnějšku. Pocit ´já jsem´ samotný je ´Sóham´. Neudolatelné, nepotlačitelné, vnitřní opakování ´Sóham´ trvá po celou dobu života ve formě dechu, v počtu dvaceti tisíc nádechů a výdechů denně. Třebaže se individualita zdá být tělem, je ve své podstatě Já, které se vlastně ztotožňuje s tělem. To je síla iluze, která to způsobuje.

 7. 6. 1933

Z knihy Amrut laja 2

Překlad: Aleš Adámek

Používáme soubory cookies

Soubory cookies využíváme k analýze návštěvnosti, zapamatování preferencí a zlepšování použitelnosti webu. Souhlas udělíte kliknutím na tlačítko "Souhlasím".

Nastavení Souhlasím

Souhlas můžete také odmítnout.