Zpívání bhadžanů v Praze - do srpna 2020

  • od srpna 2020 do prosince 2020 zpívání od 18h - 20h.
  • Místo konání: Klub MalýVelký strom - Dobrovskeho 16, Praha 7, zast. tramvaje Letenské naměstí

    Datum akce: Nejbližší zpívání v Praze - Úterý 13.10. 2020 od 18.00 do 20.00 h.

    Program: Zpívání bhadžanů tradice Navnath Samradája, meditace a čtení textů těchto mistrů, diskuse.

  • Sraz:  v 17:55 .h
2020      

13.10. MalýVelký strom, Praha

27.10. MalýVelký strom, Praha

     

Info: Aleš 777050958 a Martin 725219468

Další informace o bhadžanech


Nová kniha:

proste_budte_n.jpgKniha Jsem nezrozen přeložená z anglického originálu I am Unborn vznikla z poznámek prof. Damodara Lunda během jeho návštěv Šrí Nisargadatta Maharadže v letech 1979–1980. Manželka Kamala Lund (rovněž oddaná Šrí Maharadžovi) svolila, aby je do knižní podoby upravil Vidžaj Deshpande, a to pod podmínkou, že bude kniha na internetu zdarma dostupná.


proste_budte_n.jpgKniha Prostě buďte! se skládá ze tří částí (Sebepoznání a Seberealizace; Zápisky Jean Dunn; Vědomí a Absolutno) a každá předkládá učení Šrí Nisargadatta Maharadže, které nám zprostředkovala Jeho oddaná žačka Jean Dunn. Maharadže navštívila po letech meditací strávených v Ramanášramu a účastnila se Jeho každodenních promluv až do roku 1981, kdy Maharadž opustil tělo. Vztah Jean Dunn s Maharadžem je dokonalým příkladem opravdového vztahu Gurua a žáka, který se zakládá na naprosté víře ve slova Sadgurua a touze po Pravdě. Třetí část této knihy obsahuje vrcholné promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže, které Jean Dunn s Maharadžovym požehnáním přepsala z magnetofonových pásků a vydala knižně.
Tištěný titul je možné si objednat na e-mailech: gabinastefanikov@yahoo.com (Gabriela Adámková), alesadamek@centrum.cz (Aleš Adámek). Cena 240 Kč + poštovné.



Audio/Video ukázka:

Nisargadatta Maharádž - Citáty a fotky

Články

Jóga Vasištha - Kniha V. - O zániku - VI.1.36-VI.1.37

5. 2. 2020 - Lenka

Neomezené Vědomí za pomoci země, vody, času atd. dovoluje semínku vyklíčit a stát se potravou, dovoluje květinám vykvést a nosu cítit jejich vůně. Podobně může ve světě pomocí vhodných prostředků, kterým též dovoluje vzniknout, vytvářet a udržovat objekty i příslušné smyslové orgány. Síla Vědomí je schopna stvořit celý vesmír a poté zakusit představu „to a to neexistuje“ a vrátit všechno do stavu prázdnoty.

VI.I.36

ŠIVA řekl:

Říká se, že Bůh Rudra je čiré spontánní prožívání Já, jež je jediným Vědomím přebývajícím ve všem. Je zárodkem všech zárodků, podstatou projeveného světa, největším ze všech činů. Je příčinou všech příčin a základem pro všechny živé bytosti. Ve skutečnosti však nic nezpůsobuje a není myšlenkou bytí, proto ho nelze pojmout slovy. Je uvědoměním se ve všem, co je vědomé a vnímající. Poznává samo sebe jako objekt, je svým vlastním nejzazším objektem a je si vědomo nekonečné různorodosti v sobě samém.

Ve všech zážitcích je přítomno Vědomí, avšak čiré, čisté a nepodmíněné. Je absolutní Pravdou, tedy nikoli pravdou sestávající ze slov a pojmů. Je mimo slovní definici pravdy a nepravdy. Je to konečná nejzazší Pravda, původní Skutečnost. Je to čiré absolutní Vědomí, nic jiného.

A přece toto Vědomí samo Sebe zabarví chtěním a touhou po potěšení. Stane se tím, kdo zakouší radost, samotným zážitkem radosti i nečistotou, jež je tím způsobena. Třebaže je nepodmíněné a neomezené jako obloha, brzy se stane podmíněným a omezeným. V tomto neomezeném Vědomí existuje milión přeludů nazývaných projevený svět a milión dalších stále vzniká. A přece ve skutečnosti nevzniklo nic, co by bylo od neomezeného Vědomí oddělené, co by bylo nezávislé. Teplo a světlo, které vycházejí z ohně, vypadají, jakoby z ohně vznikly a samostatně bez něj neexistovaly.

Neomezené Vědomí lze přirovnat k nepatrné částečce, která ve svém nitru ukrývá nejmohutnější z hor. Zahrnuje bezpočet epoch, a přece nepustí ani okamžik. Je jemnější než jediný vlásek, a přece prostupuje celý vesmír. Nikdo nikdy nespatřil žádné omezení, žádnou hranici Vědomí.

Nic nekoná, a přece tvoří vesmír. Celý vesmír udržuje, a přitom nedělá nic. Žádná látka od Něj není oddělena, a přece není látkou. Není hmotné, ale veškerou hmotu prostupuje. Jeho tělem je vesmír, a přece tělo nemá. Je věčným „dnes“, ale také zítřejším ránem. Tak jako zdánlivě bezvýznamný zvuk získává svůj význam při komunikaci, tak neomezené Vědomí zároveň existuje i neexistuje. Je i to, co není. Všechna tvrzení o tom, co je a co není, jsou založena na logickém uvažování, avšak neomezené Vědomí překračuje relativní pravdu a překračuje logiku.

VI.I.37

ŠIVA pokračoval:

Neomezené Vědomí za pomoci země, vody, času atd. dovoluje semínku vyklíčit a stát se potravou, dovoluje květinám vykvést a nosu cítit jejich vůně. Podobně může ve světě pomocí vhodných prostředků, kterým též dovoluje vzniknout, vytvářet a udržovat objekty i příslušné smyslové orgány. Síla Vědomí je schopna stvořit celý vesmír a poté zakusit představu „to a to neexistuje“ a vrátit všechno do stavu prázdnoty.

Takové zdánlivé tvoření není nic jiného než odraz Vědomí v Sobě samém, jenž postupem času získá formu. Trojice (bohů Brahmy, Višnua a Šivy – pozn. L. V. ) je projevem vesmírné síly a též samotnou silou, která určuje „bude to tak a ne jinak“. A přece Vědomí nic netvoří. Je jako lampa osvětlující prostor, v němž se něco děje.

VASIŠTHA se zeptal:

Pane, jaké jsou síly tohoto Šivy, tohoto Vědomí, a jaké jsou jejich možnosti a činnosti?

ŠIVA odvětil:

Nejvyšší Bytí je bez formy, a přece má těchto pět aspektů: vůli, prostor, čas, řád či osud a kosmickou neprojevenou podstatu. Má bezpočet sil, nebo též energií či možností. Hlavními jsou síla poznání, síla způsobující změnu, síla činu a ne-činu.

Všechny nejsou nic jiného než čiré Vědomí. Tím, že se nazývají síly Vědomí, zdají se od Vědomí oddělené, třebaže tomu tak není.

Celé stvoření je jako pódium, na němž tyto síly či možnosti Vědomí tančí v rytmu času. Prvotní z nich se nazývá přirozený řád věcí a událostí. Říká se tomu též čin, touha či vůle konat, čas atd. A síla Vědomí řídí to, že každá věc, od Stvořitele Brahmy po stéblo trávy, má svoji charakteristickou vlastnost. Přirozený řád věcí je prostý jakéhokoli vzrušení, ale má svá omezení. Právě tento řád tančí svůj tanec a uvádí jím do pohybu hru projeveného světa. Zobrazuje různé nálady a rozpoložení mysli, jako jsou soucítění či zloba a vytváří či mění roční období i celé epochy. Je doprovázen nebeskou hudbou i hukotem oceánu a své pódium má ozářené Sluncem, Měsícem a hvězdami. Jeho tanečníky a tanečnicemi jsou živé bytosti všech světů. Takový je tanec přirozeného pořádku věcí. Tichým, ale bdělým pozorovatelem kosmického tance je neomezené Vědomí neboli nejvyšší Bůh, který není oddělen ani od toho, kdo tančí, ani od samotného tance.


Překlad Lenka Vinklerová

další části knihy