Zpívání bhadžanů v Praze - do ledna 2020

  • od ledna 2020 do května 2020 zpívání v Úterý od 19h - 21h.
  • Praha: místo bude upřesněno

Sraz:  v 18:50h

Program: Zpívání bhadžanů tradice Navnath Sampradája, meditace a čtení textů těchto mistrů, diskuse.

2020      

12.5. 

 

     

Info: Aleš 777050958 a Martin 725219468, Fero 774130579

Další informace o bhadžanech



Nová kniha:

proste_budte_n.jpgKniha Prostě buďte! se skládá ze tří částí (Sebepoznání a Seberealizace; Zápisky Jean Dunn; Vědomí a Absolutno) a každá předkládá učení Šrí Nisargadatta Maharadže, které nám zprostředkovala Jeho oddaná žačka Jean Dunn. Maharadže navštívila po letech meditací strávených v Ramanášramu a účastnila se Jeho každodenních promluv až do roku 1981, kdy Maharadž opustil tělo. Vztah Jean Dunn s Maharadžem je dokonalým příkladem opravdového vztahu Gurua a žáka, který se zakládá na naprosté víře ve slova Sadgurua a touze po Pravdě. Třetí část této knihy obsahuje vrcholné promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže, které Jean Dunn s Maharadžovym požehnáním přepsala z magnetofonových pásků a vydala knižně.
Tištěný titul je možné si objednat na e-mailech: gabinastefanikov@yahoo.com (Gabriela Adámková), alesadamek@centrum.cz (Aleš Adámek). Cena 240 Kč + poštovné.


obal_vidznana.jpgVyšla kniha Sadgurua Nisargadatta MaharadžeVidžňána. Zmizení pocitu bytí“. Titul je souhrnem 159 nirupan, které v jazyce maráthí zaznamenal Maharadžův oddaný Dinkar Kshirsagar a do angličtiny je přeložil Maharadžův dlouholetý překladatel Mohan Gaitonde. "Prospěch ze čtení těchto slov bude přímo úměrný míře vašeho ukotvení neboli usebranosti. Nejde o to někam odejít či něco dělat. Vy už To, co chcete realizovat, jste. Nejde o to, že byste se měli něčím stát, ale o to, abyste se ustálili ve svém ryzím bytí. Samotný váš zájem o tyto promluvy naznačuje, že se ve vás rodí Sebepoznání."

Kniha vyšla v nakladatelství dybbuk.


Audio/Video ukázka:

Nisargadatta Maharádž - Citáty a fotky

Články

Jóga Vasištha - Kniha V. - O zániku - VI.1.32-VI.1.33

22. 1. 2020 - Lenka

To, co je za všemi formami a stavy vědomí, To, co je nejvyšší Já a označuje se jako čiré Vědomí, slovy nelze popsat. To, co je tu vnímáno, je samo nedělitelné. Jestliže se Vědomí uvolí k druhotnému nahlížení, pak vnímá dualitu čili dvojnost. Omezí se vlastními představami a ty vyvolají vznik hmotného světa. Zakoušení objektů upevní přesvědčení o jejich skutečnosti a pak získá na věrohodnosti pocit ega, který se pevně ustaví a přijme roli toho, kdo koná činy a zakouší zážitky. A tak to, co na začátku byla shoda náhod, se stává ustálenou skutečností.

VI.1.32

ŠIVA řekl:

Pro mysl a pránu je tělo jen netečná hmota. Tak jako se železo dá do pohybu v blízkosti magnetu, tak se dá do pohybu džíva v přítomnosti Vědomí, jež je neomezené a všudypřítomné. Tělo je netečné a podmíněné. Je utvořené vědomím, jež samo sebe považuje za podobné životnímu dechu neboli práně. Takže tělo je udržováno v pohybu skrze karma-átman neboli Já v činnosti. Nejvyšší Já řídí mysl i pránu zajišťující v těle život. A toto Vědomí přijímá netečnost a vede mysl jakožto džíva.

Jakmile se vytvoří omezení, přijdou s ním následky, tedy psychické a fyzické nemoci! Jako když se na povrchu oceánu nejdříve objeví vlny a v jejich důsledku se vytvoří i víry. Vědomí jakožto džíva ztratí svoji neomezenost, neboť odmítá rozpoznat Sebe sama jako Vědomí. Za tlustou oponou nevědomosti není schopno pochopit, jakou újmu si způsobuje. Podobně jako když se opilec ohání mečem a sekne se do vlastní nohy. Ale tak jako opilec brzy vystřízliví, tak poblouzněné vědomí může brzy dojít Sebepoznání.

Jakmile se mysl zbaví všeho, co ji podporuje, spočine v Já. Jakmile se purjáštaka neboli jemné tělo zbaví všech svých opor, dosáhne stavu klidu a míru a ustane v pohybu. Když se Vědomí ztotožní se svými objekty a upadne do iluze, začnou pracovat skryté tendence a sklony a ztotožněním se s nimi Vědomí zapomene na svoji přirozenost.

Rozvine-li se lotos srdce, začne pracovat purjáštaka. Když se lotos srdce zavine, purjáštaka ustane v činnosti. Dokud purjáštaka pracuje, tělo žije, jakmile pracovat přestane, tělo umírá. Takový odchod těla může být způsoben konfliktem mezi nečistotami mysli a vnitřním probouzením. Pokud v nitru člověka působí jen čisté vásany, čisté sklony, konflikt ustane a je tu soulad, osvobození a dlouhý život. V opačném případě jakmile purjáštaka ukončí svou činnost, tělo umírá a jemné tělo si vybírá jiné k naplnění svých vásan. Purjáštaka si vytváří nová spojení s novým tělem, neboť zapomíná, že podstatou je čiré Vědomí. Poněvadž je Vědomí neomezené a všudypřítomné, toulá se mysl, jež vozí purjáštaku, kdekoli. Džíva svá těla přijímá a odkládá, tak jako nechává strom nové lístky vyrůst a staré opadat. Moudrý člověk se těmito změnami nezabývá.

VI.1.33

Šiva odpovídá na otázky Vasišthy ohledně toho, jak vzniká v neomezeném Vědomí dvojnost čili dualita a jak tato dualita, tak hluboce zakořeněná neustálým utvrzováním se v ní po nespočet věků, může zmizet.

ŠIVA pokračoval:

Poněvadž neomezené všudypřítomné Vědomí je tu neustále, rozličnost ani dualita nejsou možné, nemají smysl. Představa jednoho vzniká tam, kde je představa dvou, a naopak, kde existuje představa dvou, tam vzniká představa jednoho. Je-li tu pochopení, že z Vědomí pochází různost, pak je tu různost! Příčina a následek jsou ve své podstatě jedno a totéž. Tato podstata je neviditelná. Vědomí, jež se ztotožní se svým objektem, je stále Vědomím a všechny proměny jsou pouhé představy. Prohlašovat, že vlny se tvoří na povrchu oceánu, znamená říkat, že na povrchu oceánu jsou kopce vody. Jsou ale vlny mimo oceán? Jsou kopce vody něco jiného než voda v oceánu? Samotné Vědomí je „tamto“ i „toto“ a i „to uprostřed“ (je tedy jedním i druhým objektem a i tím, co vnímá proměnu). A toto jediné neomezené Vědomí má různé názvy jako Brahman, Skutečnost, Bůh, Šiva, Prázdno, Jedno nebo nejvyšší Já.

To, co je za všemi formami a stavy vědomí, To, co je nejvyšší Já a označuje se jako čiré Vědomí, slovy nelze popsat. To, co je tu vnímáno, je samo nedělitelné. Jestliže se Vědomí uvolí k druhotnému nahlížení, pak vnímá dualitu čili dvojnost. Omezí se vlastními představami a ty vyvolají vznik hmotného světa. Zakoušení objektů upevní přesvědčení o jejich skutečnosti a pak získá na věrohodnosti pocit ega, který se pevně ustaví a přijme roli toho, kdo koná činy a zakouší zážitky. A tak to, co na začátku byla shoda náhod, se stává ustálenou skutečností.

Přesvědčení o existenci zlých duchů zlé duchy vytvoří. Víra v dualitu či mnohost dualitu vytváří. A je-li tu poznání neduálního Bytí, dualita okamžitě mizí. Víra či přesvědčení vyvolává mnohost a je-li takové přesvědčení opuštěno, mnohost je pryč. Myšlení, představivost a přesvědčení vyvolávají utrpení. Pokud se takového myšlení zřekneme, není to nijak bolestné! To, co přináší utrpení, je živení představ a myšlenek. A pokud myšlenky a představy nevznikají, je utrpení u konce. Je v tom snad něco složitého? Všechny myšlenky a představy vedou k utrpení, zatímco bez nich je tu čiré blaho. Proto dovol, ať se s pomocí ohně poznání vypaří všechny tvé představy, a spočiň v klidu, míru a nejvyšší blaženosti. Nahlédni jedno jediné neomezené Vědomí.

Král se cítí jako ubožák jen do té doby, dokud zapomíná na skutečnost „já jsem král“. Jakmile se mu vrátí toto poznání, jeho utrpení mizí. Tak jako po období dešťů nemohou mraky zakrýt oblohu, tak jakmile je nazřeno neomezené Vědomí, mizí navždy oblaka nevědomosti.


Překlad Lenka Vinklerová

další části knihy