Zpívání bhadžanů v Praze - do ledna 2020

  • od ledna 2020 do května 2020 zpívání v Úterý od 19h - 21h.
  • Praha: místo bude upřesněno

Sraz:  v 18:50h

Program: Zpívání bhadžanů tradice Navnath Sampradája, meditace a čtení textů těchto mistrů, diskuse.

2020      

12.5. 

 

     

Info: Aleš 777050958 a Martin 725219468, Fero 774130579

Další informace o bhadžanech



Nová kniha:

proste_budte_n.jpgKniha Prostě buďte! se skládá ze tří částí (Sebepoznání a Seberealizace; Zápisky Jean Dunn; Vědomí a Absolutno) a každá předkládá učení Šrí Nisargadatta Maharadže, které nám zprostředkovala Jeho oddaná žačka Jean Dunn. Maharadže navštívila po letech meditací strávených v Ramanášramu a účastnila se Jeho každodenních promluv až do roku 1981, kdy Maharadž opustil tělo. Vztah Jean Dunn s Maharadžem je dokonalým příkladem opravdového vztahu Gurua a žáka, který se zakládá na naprosté víře ve slova Sadgurua a touze po Pravdě. Třetí část této knihy obsahuje vrcholné promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže, které Jean Dunn s Maharadžovym požehnáním přepsala z magnetofonových pásků a vydala knižně.
Tištěný titul je možné si objednat na e-mailech: gabinastefanikov@yahoo.com (Gabriela Adámková), alesadamek@centrum.cz (Aleš Adámek). Cena 240 Kč + poštovné.


obal_vidznana.jpgVyšla kniha Sadgurua Nisargadatta MaharadžeVidžňána. Zmizení pocitu bytí“. Titul je souhrnem 159 nirupan, které v jazyce maráthí zaznamenal Maharadžův oddaný Dinkar Kshirsagar a do angličtiny je přeložil Maharadžův dlouholetý překladatel Mohan Gaitonde. "Prospěch ze čtení těchto slov bude přímo úměrný míře vašeho ukotvení neboli usebranosti. Nejde o to někam odejít či něco dělat. Vy už To, co chcete realizovat, jste. Nejde o to, že byste se měli něčím stát, ale o to, abyste se ustálili ve svém ryzím bytí. Samotný váš zájem o tyto promluvy naznačuje, že se ve vás rodí Sebepoznání."

Kniha vyšla v nakladatelství dybbuk.


Audio/Video ukázka:

Nisargadatta Maharádž - Citáty a fotky

Články

Jóga Vasištha - Kniha V. - O zániku - VI.1.30

9. 1. 2020 - Lenka

Neomezené Vědomí je jako popínavá rostlina zavlažovaná skrytými sklony bezpočtu džívů. Jejími poupaty jsou touhy a jejími vlákny minulá stvoření. Jejími částmi jsou jak bytosti vnímání schopné, tak i bytosti vnímání neschopné. Takto se Jediné jeví jako mnohé, avšak mnohým se nestává.

Je to neomezené Vědomí, skrze něž je možné přemýšlet, vyjadřovat se a konat. Je to neomezené Vědomí, které září jakožto Slunce nebo se jeví jako v podstatě netečná těla, jež se vzájemně setkávají a zakoušejí různé zážitky. Toto Vědomí je jako tajfun, který nevidíme, ale v němž poletují částice prachu jakoby samy od sebe. Vědomí vrhá uvnitř stín, kterému říkáme netečnost neboli tamas.

VI.I.30

ŠIVA pokračoval:

Takového Boha uctívat je pravé uctívání, díky němuž člověk dosáhne čehokoli. Tento Bůh je nerozdělený a nedělitelný, neduální a nestvořený. Nelze k němu dojít vnějším úsilím. Klanět se takovému Bohu je zdrojem nejvyšší radosti.

Vnější uctívání formy se popisuje jen pro ty, kteří nemají probuzenou inteligenci a jsou nevyzrálí podobně jako děti. Dokud člověk ještě neovládl svou mysl, provádí uctívání například květinami. Takové uctívání je stejně neúčinné jako uctívání Já v jakékoli vnější formě. Nevyzrálí oddaní uctíváním objektu, jež si sami vytvořili, docházejí určitého uspokojení, ale za takové uctívání dostávají odměnu, která nemá velkou cenu.

Nyní ti popíšu způsob uctívání, který je vhodný pro osvícenou bytost, jakou jsi i ty. Bůh, jehož je třeba uctívat, je Ten, jenž udržuje celé stvoření, je za všemi myšlenkami, popisy, za všemi představami i za představou „veškerenstva“ nebo „celku“. Jen Toho lze nazvat Bohem, jenž je nerozdělený a nedělitelný v prostoru i čase, jenž je čiré a absolutní Vědomí a jehož světlo ozařuje všechny objekty. Bůh je Inteligence, která je za všemi svými částmi a ukrytá ve všem, co existuje. Je bytím všeho, co existuje, a zároveň to vše o bytí připravuje a zakrývá tak Skutečnost. Toto Brahman je mezi bytím a nebytím, je to Bůh, je to Skutečnost označovaná jako Óm. Existuje všude, stejně jako je všude v květině ukrytá vonná esence. Bůh je čiré Vědomí, které je v tobě, ve mně a ve všech bozích i bohyních. Také ostatní bohové obdaření formou nejsou nic jiného než čiré Vědomí. Celý vesmír je čiré Vědomí. Právě To je Bůh a To „všechno“ jsem já. Z Něj a skrze Něj vše pochází.

Bůh není nikomu vzdálen a není těžké se k němu dostat. Je stále usazen v těle a existuje všude jako prostor. Dělá všechno, jí, chodí, dýchá, udržuje věci pohromadě a zná každou částečku těla. Je světlem, v němž každá částečka těla pracuje a v němž se děje každá činnost. Sídlí v jeskyni vlastního srdce člověka. Překračuje mysl i pět smyslů vnímání, proto jimi nemůže být rozpoznán či popsán. A jen pro poučení nevědomých se označuje jako Vědomí. Třebaže se zdá, že toto Vědomí dělá vše, nedělá nic. Vědomí je čiré a to, že se zabývá činnostmi světa, lze tvrdit asi tak stejně, jako tvrdit, že jaro nutí rostliny vykvést.

ŠIVA pokračoval:

Vědomí představuje někdy prostor, jindy džívu, někdy čin, jindy látku, a to vše bez jakéhokoli záměru. Tak jako dva různé oceány nejsou nic jiného než jediná masa vody, tak toto Vědomí, třebaže popsané různými způsoby, je jediná vesmírná masa Vědomí. Totéž Vědomí, které jakožto včela nasává šťávu v lotosovém květu, nasává v těle zkušenosti jakožto mysl. Různé bytosti ve vesmíru, bozi, démoni, hory a oceány, se v neomezeném Vědomí objevují jako vlny na hladině oceánu. I kolo nevědomosti, jež roztáčí koloběh života a smrti, se netočí nikde jinde než v kosmickém Vědomí, jehož síla je neustále v činnosti.

Jako když bouřka provázená duhou ochlazuje horký vzduch u země, tak Vědomí ve formě čtyřrukého Višnua zničilo démony. A je to právě Vědomí, které na sebe bere podobu Šivy a Párvatí, Stvořitele Brahmy a dalších bytostí. Vědomí je jako zrcadlo, které podržuje to, co se v něm odráží, ale samo nepodstupuje žádnou změnu. Aniž by se nějak proměňovalo, jeví se jako bezpočet vesmírných bytostí.

Neomezené Vědomí je jako popínavá rostlina zavlažovaná skrytými sklony bezpočtu džívů. Jejími poupaty jsou touhy a jejími vlákny minulá stvoření. Jejími částmi jsou jak bytosti vnímání schopné, tak i bytosti vnímání neschopné. Takto se Jediné jeví jako mnohé, avšak mnohým se nestává.

Je to neomezené Vědomí, skrze něž je možné přemýšlet, vyjadřovat se a konat. Je to neomezené Vědomí, které září jakožto Slunce nebo se jeví jako v podstatě netečná těla, jež se vzájemně setkávají a zakoušejí různé zážitky. Toto Vědomí je jako tajfun, který nevidíme, ale v němž poletují částice prachu jakoby samy od sebe. Vědomí vrhá uvnitř stín, kterému říkáme netečnost neboli tamas.

Čin vzniká v těle, mysli a představách právě ve světle Vědomí. Předmět nacházející se přímo před člověkem by bez Vědomí nemohl být zakoušen. Bez Vědomí by tělo nemohlo pracovat ani existovat. Vědomí se živí, roste a zaniká. Vytváří a udržuje všechny pohyblivé i nepohyblivé bytosti ve vesmíru. Neexistuje nic jiného než jediné neomezené Vědomí. Samo Vědomí vzniklo ve Vědomí.

VASIŠTHA se zeptal:

Pane, je-li toto Vědomí všudypřítomné, jak se pak něco ve světě může stát netečným a neschopným vnímání? Jak je možné, že jedinec obdařený vědomím Vědomí ztratí?

ŠIVA pochválil otázku a odpověděl:

Všudypřítomné Vědomí, jež je vším ve všem, existuje v tomto těle jako to, co se mění, i to, co je neměnné Jedno. Jako může žena snít o tom, že je jiná a má jiného manžela, tak Vědomí může uvěřit, že je něco jiného. A jako se člověk ovládnutý vztekem bude chovat jinak než za normálních okolností, tak bude jinak fungovat Vědomí, které přijalo jinou podobu. Například se stane netečným a neschopným vnímání.

Vědomí vytvoří prostor, vzduch a ostatní prvky a stává se svým vlastním objektem. Zároveň v Sobě rozvine prostor a čas a stane se džívou s omezenou myslí a rozumem jedince. Tak vznikají cyklická projevení světa i představy jako „jsem ten a ten“. Neomezené Vědomí se tak stává zdánlivě netečným, podobně jako když voda zamrzne v led. Mysl je ovládána iluzí, zakouší tužby, podléhá chtíči a hněvu, prožívá úspěch a neúspěch, zakouší bolest a radost, dělá si naděje, snáší velká utrpení a je plná chtění i nechtění. Mysl udržuje tento klam a takto zmatená jde z jednoho omylu do druhého, z nevědomosti do ještě větší nevědomosti.

V dětství je toto pomýlené vědomí zcela závislé na druhých, v mládí se žene za úspěchem a bohatstvím a plní se obavami a starostmi a ve stáří se utápí v utrpení. Ve smrti je vedené svou karmou a podle ní se rodí do nebe, pekla, podsvětí či na Zem jako člověk, zvíře nebo neživá bytost. Totéž Vědomí se zjevuje jako Višnu, Šiva, Brahma a další. Totéž Vědomí funguje jako Slunce, Měsíc, vítr, roční období, den a noc. Totéž Vědomí je životní silou v semínku i vlastností hmotných látek. A toto Vědomí, poté co Sebe omezilo, se samo Sebe bojí! Takové je vědomí jedince, vědomí džívy. Říká se mu též karma-átman neboli vědomí, jež je chyceno v koloběhu činů a reakcí na ně.

Pohleď na sílu nevědomosti a netečnosti! Jen proto, že zapomnělo svůj skutečný stav, prožívá vědomí jednice smutek a trápení a zakouší žalostnou zkázu.


Překlad Lenka Vinklerová

další části knihy