Zpívání bhadžanů v Praze - do září 2019

  • od října 2019 do května 2020 zpívání v Úterý od 19h - 21h.
    Místo konání:  Klub MalýVelký strom,
  • Praha - Dobrovskeho 16, Praha 7,

    zast. tramvaje Letenské naměstí

Sraz:  v 18:50h

Program: Zpívání bhadžanů tradice Navnath Sampradája, meditace a čtení textů těchto mistrů, diskuse.

2019      

19.11. Klub MalýVelký strom

     

3.12.  Klub MalýVelký strom

     

17.12. Klub MalýVelký strom

     

31.12. Klub MalýVelký strom

     

 

     

Info: Aleš (tel. 777050958) a Martin (tel. 725219468)

Další informace o bhadžanech



Nová kniha:

obal_vidznana.jpgVyšla kniha Sadgurua Nisargadatta MaharadžeVidžňána. Zmizení pocitu bytí“. Titul je souhrnem 159 nirupan, které v jazyce maráthí zaznamenal Maharadžův oddaný Dinkar Kshirsagar a do angličtiny je přeložil Maharadžův dlouholetý překladatel Mohan Gaitonde. "Prospěch ze čtení těchto slov bude přímo úměrný míře vašeho ukotvení neboli usebranosti. Nejde o to někam odejít či něco dělat. Vy už To, co chcete realizovat, jste. Nejde o to, že byste se měli něčím stát, ale o to, abyste se ustálili ve svém ryzím bytí. Samotný váš zájem o tyto promluvy naznačuje, že se ve vás rodí Sebepoznání."

Kniha vyšla v nakladatelství dybbuk.


Audio/Video ukázka:

Nisargadatta Maharádž - Citáty a fotky

Články

Jóga Vasištha - Kniha V. - O zániku - VI.1.18-1.20

6. 11. 2019 - Lenka

V tomto vesmíru existuje velký bůh Hara (později nazývaný Šiva), Bůh bohů, uctívaný všemi bohy na nebi. Polovinu těla tvoří jeho choť. Svatá řeka Gangá mu stéká ze spletených vlasů a na hlavě mu září Měsíc. Kolem krku má omotanou kobru, jejíž jed je neutralizován nektarem, pramenícím z Měsíce. Jeho ozdobou je posvátný popel, který mu pokrývá celé tělo. Přebývá na hřbitovech či v místech, kde se připravují pohřební hranice. Nosí náhrdelník z lebek a hadi obtočení kolem rukou a nohou mu slouží jako náramky.

VI.1.18

BHUŠUNDA začal vyprávět:

V tomto vesmíru existuje velký bůh Hara (později nazývaný Šiva), Bůh bohů, uctívaný všemi bohy na nebi. Polovinu těla tvoří jeho choť. Svatá řeka Gangá mu stéká ze spletených vlasů a na hlavě mu září Měsíc. Kolem krku má omotanou kobru, jejíž jed je neutralizován nektarem, pramenícím z Měsíce. Jeho ozdobou je posvátný popel, který mu pokrývá celé tělo. Přebývá na hřbitovech či v místech, kde se připravují pohřební hranice. Nosí náhrdelník z lebek a hadi obtočení kolem rukou a nohou mu slouží jako náramky.

Tříoký Hara zabíjí démony pouhým pohledem. Je tu pro dobro celého vesmíru a symbolem jsou mu kopce a hory, které jakoby byly navěky ponořeny do meditace. Skřeti, kteří mají hlavy medvěda, velblouda nebo myši a ruce jako břitvy, jsou jeho oddaní pomocníci. Mátrky neboli božské matky, krmící se bytostmi čtrnácti světů, tančí před ním své tance.

Tyto mátrky přebývají na vrcholcích hor, v prostoru i v různých světech, na pohřebištích i v tělech jedinců. Osm z nich, jejichž jména jsou Džaja, Vidžaja, Džajantí, Aparadžita, Siddha, Rakta, Alambuša a Utpala, je následováno všemi ostatními. Nejznámější z nich, Alambušu, přepravuje velký silný havran Čanda modré barvy.

Jednou se všechny bohyně sešly, aby řádně uctily boha Tumburu, což je jeden z aspektů boha Rudry, a provedly rituál levé ruky, jenž odhaluje nejvyšší Pravdu. Když uctily boha Tumburu a následně ještě boha Bhajravu, což je ničící aspekt boha Šivy, byly již náležitě opojeny vínem. Pokračovaly v dalších obřadech a přitom je napadlo, jak je možné, že s nimi bůh Hara zachází tak neuctivě. Daly hlavy dohromady a rozhodly se, že mu ukáží, co umí, aby s nimi Hara již nadále takto nejednal. Magickými schopnostmi přemohly Harovu choť Umu a oddělily ji od něho. V extázi zpívaly a tancovaly, pily, smály se, křičely, utíkaly, padaly a pojídaly maso. Opilé začaly ve světě vytvářet chaos.

VI.1.19

BHUŠUNDA pokračoval:

Zatímco se bohyně bavily a oslavovaly, vína okusila i jejich zvířata a i ta začala tancovat a dovádět. Všechny labutě převážející bohyni Brahmí, choť boha Brahmy, tancovaly s havranem Čandou patřícím bohyni Alambuše. Labutě při tanci náhle pocítily sexuální touhu, a jak byly opilé, spářily se jedna po druhé s havranem Čandou, který je všechny oplodnil.

Když oslava skončila, šly bohyně za bohem Harou a nabídly mu tělo jeho družky Umy, které předtím magickou mocí proměnily na potravu. Hara poznal, co se stalo, a velice se rozzlobil. Bohyně vrátily Umě její dřívější podobu, nabídly ji Harovi a ten získal svoji družku zpátky. Poté se všechny bohyně rozešly do svých příbytků a labutě převážející bohyni Brahmí, ji zpravily o všem, co se stalo.

Bohyně Brahmí jim řekla, že jsou-li oplodněné, nemohou plnit své povinnosti. Na určitý čas je tedy propustila ze služby a sama přešla do hluboké meditace.

Labutě vyseděly dvacet jedna vajec, z nichž jsme se vylíhli já i moji sourozenci. Bylo nás dvacet jedna havranů rodu Čanda. Spolu s našimi matkami jsme uctívali a milovali bohyni Brahmí, díky jejíž milosti jsme dosáhli poznání Já a konečného osvobození. Poté jsme navštívili našeho otce, který nás laskavě přijal, spolu s námi uctil bohyni Alambušu a nakonec k nám promluvil.

ČANDA řekl:

Mé děti, zdalipak jste se zbavili pout pocházejících z vásán a psychických podmíněností a dostali se mimo past projeveného světa? Pokud ne, pojďme uctít bohyni, skrze jejíž milost získáte nejvyšší Poznání.

BHUŠUNDA řekl:

Odpověděli jsme, že Poznání, které stojí za to dosáhnout, jsme milostí bohyně Brahmí již dosáhli a nyní hledáme místo v ústraní, kde bychom mohli spočinout.

ČANDA řekl:

Existuje výjimečná hora zvaná Méru, která drží čtrnáct světů se všemi bytostmi, které v nich přebývají. Na hoře jsou sídla bohů a mudrců a stojí tam i rajský strom kalpa plnící všechna přání. Na jedné z jeho větví jsem kdysi, během toho, kdy bohyně Alambuša byla v hluboké meditaci, postavil krásné hnízdo. Běžte tam, mé děti, přebývejte v onom hnízdě a vyhnete se všem problémům.

Podle otcovy rady jsme se zde všichni usídlili.

VI.1.20

BHUŠUNDA pokračoval:

Svět, který existoval v časech minulých, neleží mimo hranice mé paměti, neboť jsme byli jeho svědky.

VASIŠTHA se zeptal:

Co se však stalo s tvými bratry? Vidím zde jen tebe.

BHUŠUNDA odvětil:

Uběhl dlouhý čas, moji bratři se vzdali své fyzické existence a vystoupili na nebe boha Šivy. I dlouhověké bytosti, třebas svaté, ctnostné a mocné, po čase podlehnou bohu Času neboli smrti.

VASIŠTHA se znovu zeptal:

Jak je možné, že jsi zůstal nedotčen žárem, chladem, větrem i ohněm?

BHUŠUNDA pokračoval:

Narodit se jako havran vzbuzuje u lidí pohrdání, takže toto vtělení nelze považovat za šťastné, avšak Stvořitel vše dobře zařídil i pro přežití obyčejného havrana. Já i moji bratři jsme zůstali ponořeni v Já, šťastní a spokojení, a proto jsme přežili navzdory všem možným pohromám. Setrvali jsme pevně ustáleni v Já a zanechali marných činností, jež jsou pro tělo a mysl jen soužením. Utrpení fyzického těla neexistuje v životě ani ve smrti. Nehledáme-li nic jiného, než To, co je, zůstáváme tak, jak jsme.

Viděl jsem osudy světů. Vzdal jsem se ztotožnění s tělem a ustálil se v poznání Já. Setrval jsem na tomto stromě a viděl, jak plyne čas. Cvičením pránájámy jsem se povznesl nad dělení času (na minulost, přítomnost a budoucnost – pozn. L.V.). Ve svém srdci mám klid a mír a události světa mě neovlivňují. Nepociťuji strach, ať už všechny bytosti zmizí nebo jsou uvedeny do existence. I když jsou všechny bytosti pohlceny oceánem zvaným Čas neboli Smrt, sedím na břehu tohoto oceánu a zůstávám nedotčen. Nepřijímám ani neodmítám. Zdá se, že existuji, ale nejsem to, co se zdá. Tak setrvávám na tomto stromě.

Přestože se zabývám různou činností, neutápím se v myšlenkách a nikdy neztrácím kontakt se Skutečností.

Pane, nektar, kvůli kterému bozi tloukli oceán mléka, se nedá srovnat s nektarem, který plyne z přítomnosti mudrců, jako jsi ty. Nic nepovažuji za cennější, než společnost mudrců, kteří jsou oproštěni od chtění a tužeb. Svatý muži, dosáhl jsem Sebepoznání, ale můj život byl zcela naplněn až dnes, kdy jsem tě spatřil a mohl se těšit z tvé společnosti.


Překlad Lenka Vinklerová

další části knihy