Zpívání bhadžanů v Praze - do ledna 2020

  • od lenda 2020 do května 2020 zpívání v Úterý od 19h - 21h.
    Místo konání:  Klub MalýVelký strom,
  • Praha - Dobrovskeho 16, Praha 7,

    zast. tramvaje Letenské naměstí

Sraz:  v 18:50h

Program: Zpívání bhadžanů tradice Navnath Sampradája, meditace a čtení textů těchto mistrů, diskuse.

2020      
28.1. Klub MalýVelký strom        

11.2. Klub MalýVelký strom 

     

3.3. Klub MalýVelký strom

     

17.3. Klub MalýVelký strom 

     

 31.3. Klub MalýVelký strom
14.4. Klub MalýVelký strom
28.4. Klub MalýVelký strom

     

Info: Aleš (tel. 777050958) a Martin (tel. 725219468)

Další informace o bhadžanech



Nová kniha:

obal_vidznana.jpgVyšla kniha Sadgurua Nisargadatta MaharadžeVidžňána. Zmizení pocitu bytí“. Titul je souhrnem 159 nirupan, které v jazyce maráthí zaznamenal Maharadžův oddaný Dinkar Kshirsagar a do angličtiny je přeložil Maharadžův dlouholetý překladatel Mohan Gaitonde. "Prospěch ze čtení těchto slov bude přímo úměrný míře vašeho ukotvení neboli usebranosti. Nejde o to někam odejít či něco dělat. Vy už To, co chcete realizovat, jste. Nejde o to, že byste se měli něčím stát, ale o to, abyste se ustálili ve svém ryzím bytí. Samotný váš zájem o tyto promluvy naznačuje, že se ve vás rodí Sebepoznání."

Kniha vyšla v nakladatelství dybbuk.


Audio/Video ukázka:

Nisargadatta Maharádž - Citáty a fotky

Články

Jóga Vasištha - Kniha V. - O zániku - VI.1.18-1.20

6. 11. 2019 - Lenka

V tomto vesmíru existuje velký bůh Hara (později nazývaný Šiva), Bůh bohů, uctívaný všemi bohy na nebi. Polovinu těla tvoří jeho choť. Svatá řeka Gangá mu stéká ze spletených vlasů a na hlavě mu září Měsíc. Kolem krku má omotanou kobru, jejíž jed je neutralizován nektarem, pramenícím z Měsíce. Jeho ozdobou je posvátný popel, který mu pokrývá celé tělo. Přebývá na hřbitovech či v místech, kde se připravují pohřební hranice. Nosí náhrdelník z lebek a hadi obtočení kolem rukou a nohou mu slouží jako náramky.

VI.1.18

BHUŠUNDA začal vyprávět:

V tomto vesmíru existuje velký bůh Hara (později nazývaný Šiva), Bůh bohů, uctívaný všemi bohy na nebi. Polovinu těla tvoří jeho choť. Svatá řeka Gangá mu stéká ze spletených vlasů a na hlavě mu září Měsíc. Kolem krku má omotanou kobru, jejíž jed je neutralizován nektarem, pramenícím z Měsíce. Jeho ozdobou je posvátný popel, který mu pokrývá celé tělo. Přebývá na hřbitovech či v místech, kde se připravují pohřební hranice. Nosí náhrdelník z lebek a hadi obtočení kolem rukou a nohou mu slouží jako náramky.

Tříoký Hara zabíjí démony pouhým pohledem. Je tu pro dobro celého vesmíru a symbolem jsou mu kopce a hory, které jakoby byly navěky ponořeny do meditace. Skřeti, kteří mají hlavy medvěda, velblouda nebo myši a ruce jako břitvy, jsou jeho oddaní pomocníci. Mátrky neboli božské matky, krmící se bytostmi čtrnácti světů, tančí před ním své tance.

Tyto mátrky přebývají na vrcholcích hor, v prostoru i v různých světech, na pohřebištích i v tělech jedinců. Osm z nich, jejichž jména jsou Džaja, Vidžaja, Džajantí, Aparadžita, Siddha, Rakta, Alambuša a Utpala, je následováno všemi ostatními. Nejznámější z nich, Alambušu, přepravuje velký silný havran Čanda modré barvy.

Jednou se všechny bohyně sešly, aby řádně uctily boha Tumburu, což je jeden z aspektů boha Rudry, a provedly rituál levé ruky, jenž odhaluje nejvyšší Pravdu. Když uctily boha Tumburu a následně ještě boha Bhajravu, což je ničící aspekt boha Šivy, byly již náležitě opojeny vínem. Pokračovaly v dalších obřadech a přitom je napadlo, jak je možné, že s nimi bůh Hara zachází tak neuctivě. Daly hlavy dohromady a rozhodly se, že mu ukáží, co umí, aby s nimi Hara již nadále takto nejednal. Magickými schopnostmi přemohly Harovu choť Umu a oddělily ji od něho. V extázi zpívaly a tancovaly, pily, smály se, křičely, utíkaly, padaly a pojídaly maso. Opilé začaly ve světě vytvářet chaos.

VI.1.19

BHUŠUNDA pokračoval:

Zatímco se bohyně bavily a oslavovaly, vína okusila i jejich zvířata a i ta začala tancovat a dovádět. Všechny labutě převážející bohyni Brahmí, choť boha Brahmy, tancovaly s havranem Čandou patřícím bohyni Alambuše. Labutě při tanci náhle pocítily sexuální touhu, a jak byly opilé, spářily se jedna po druhé s havranem Čandou, který je všechny oplodnil.

Když oslava skončila, šly bohyně za bohem Harou a nabídly mu tělo jeho družky Umy, které předtím magickou mocí proměnily na potravu. Hara poznal, co se stalo, a velice se rozzlobil. Bohyně vrátily Umě její dřívější podobu, nabídly ji Harovi a ten získal svoji družku zpátky. Poté se všechny bohyně rozešly do svých příbytků a labutě převážející bohyni Brahmí, ji zpravily o všem, co se stalo.

Bohyně Brahmí jim řekla, že jsou-li oplodněné, nemohou plnit své povinnosti. Na určitý čas je tedy propustila ze služby a sama přešla do hluboké meditace.

Labutě vyseděly dvacet jedna vajec, z nichž jsme se vylíhli já i moji sourozenci. Bylo nás dvacet jedna havranů rodu Čanda. Spolu s našimi matkami jsme uctívali a milovali bohyni Brahmí, díky jejíž milosti jsme dosáhli poznání Já a konečného osvobození. Poté jsme navštívili našeho otce, který nás laskavě přijal, spolu s námi uctil bohyni Alambušu a nakonec k nám promluvil.

ČANDA řekl:

Mé děti, zdalipak jste se zbavili pout pocházejících z vásán a psychických podmíněností a dostali se mimo past projeveného světa? Pokud ne, pojďme uctít bohyni, skrze jejíž milost získáte nejvyšší Poznání.

BHUŠUNDA řekl:

Odpověděli jsme, že Poznání, které stojí za to dosáhnout, jsme milostí bohyně Brahmí již dosáhli a nyní hledáme místo v ústraní, kde bychom mohli spočinout.

ČANDA řekl:

Existuje výjimečná hora zvaná Méru, která drží čtrnáct světů se všemi bytostmi, které v nich přebývají. Na hoře jsou sídla bohů a mudrců a stojí tam i rajský strom kalpa plnící všechna přání. Na jedné z jeho větví jsem kdysi, během toho, kdy bohyně Alambuša byla v hluboké meditaci, postavil krásné hnízdo. Běžte tam, mé děti, přebývejte v onom hnízdě a vyhnete se všem problémům.

Podle otcovy rady jsme se zde všichni usídlili.

VI.1.20

BHUŠUNDA pokračoval:

Svět, který existoval v časech minulých, neleží mimo hranice mé paměti, neboť jsme byli jeho svědky.

VASIŠTHA se zeptal:

Co se však stalo s tvými bratry? Vidím zde jen tebe.

BHUŠUNDA odvětil:

Uběhl dlouhý čas, moji bratři se vzdali své fyzické existence a vystoupili na nebe boha Šivy. I dlouhověké bytosti, třebas svaté, ctnostné a mocné, po čase podlehnou bohu Času neboli smrti.

VASIŠTHA se znovu zeptal:

Jak je možné, že jsi zůstal nedotčen žárem, chladem, větrem i ohněm?

BHUŠUNDA pokračoval:

Narodit se jako havran vzbuzuje u lidí pohrdání, takže toto vtělení nelze považovat za šťastné, avšak Stvořitel vše dobře zařídil i pro přežití obyčejného havrana. Já i moji bratři jsme zůstali ponořeni v Já, šťastní a spokojení, a proto jsme přežili navzdory všem možným pohromám. Setrvali jsme pevně ustáleni v Já a zanechali marných činností, jež jsou pro tělo a mysl jen soužením. Utrpení fyzického těla neexistuje v životě ani ve smrti. Nehledáme-li nic jiného, než To, co je, zůstáváme tak, jak jsme.

Viděl jsem osudy světů. Vzdal jsem se ztotožnění s tělem a ustálil se v poznání Já. Setrval jsem na tomto stromě a viděl, jak plyne čas. Cvičením pránájámy jsem se povznesl nad dělení času (na minulost, přítomnost a budoucnost – pozn. L.V.). Ve svém srdci mám klid a mír a události světa mě neovlivňují. Nepociťuji strach, ať už všechny bytosti zmizí nebo jsou uvedeny do existence. I když jsou všechny bytosti pohlceny oceánem zvaným Čas neboli Smrt, sedím na břehu tohoto oceánu a zůstávám nedotčen. Nepřijímám ani neodmítám. Zdá se, že existuji, ale nejsem to, co se zdá. Tak setrvávám na tomto stromě.

Přestože se zabývám různou činností, neutápím se v myšlenkách a nikdy neztrácím kontakt se Skutečností.

Pane, nektar, kvůli kterému bozi tloukli oceán mléka, se nedá srovnat s nektarem, který plyne z přítomnosti mudrců, jako jsi ty. Nic nepovažuji za cennější, než společnost mudrců, kteří jsou oproštěni od chtění a tužeb. Svatý muži, dosáhl jsem Sebepoznání, ale můj život byl zcela naplněn až dnes, kdy jsem tě spatřil a mohl se těšit z tvé společnosti.


Překlad Lenka Vinklerová

další části knihy