Zpívání bhadžanů v Praze - do září 2019

  • od října 2019 do května 2020 zpívání v Úterý od 19h - 21h.
    Místo konání:  Klub MalýVelký strom,
  • Praha - Dobrovskeho 16, Praha 7,

    zast. tramvaje Letenské naměstí

Sraz:  v 18:50h

Program: Zpívání bhadžanů tradice Navnath Sampradája, meditace a čtení textů těchto mistrů, diskuse.

2019      
       

17.12. Klub MalýVelký strom

     

31.12. Klub MalýVelký strom

     

14.1. Klub MalýVelký strom

     

28.1. Klub MalýVelký strom 

     

Info: Aleš (tel. 777050958) a Martin (tel. 725219468)

Další informace o bhadžanech



Nová kniha:

obal_vidznana.jpgVyšla kniha Sadgurua Nisargadatta MaharadžeVidžňána. Zmizení pocitu bytí“. Titul je souhrnem 159 nirupan, které v jazyce maráthí zaznamenal Maharadžův oddaný Dinkar Kshirsagar a do angličtiny je přeložil Maharadžův dlouholetý překladatel Mohan Gaitonde. "Prospěch ze čtení těchto slov bude přímo úměrný míře vašeho ukotvení neboli usebranosti. Nejde o to někam odejít či něco dělat. Vy už To, co chcete realizovat, jste. Nejde o to, že byste se měli něčím stát, ale o to, abyste se ustálili ve svém ryzím bytí. Samotný váš zájem o tyto promluvy naznačuje, že se ve vás rodí Sebepoznání."

Kniha vyšla v nakladatelství dybbuk.


Audio/Video ukázka:

Nisargadatta Maharádž - Citáty a fotky

Články

Jóga Vasištha - Kniha V. - O zániku - VI.1.10

9. 10. 2019 - Lenka

Mókša, tedy osvobození neboli pochopení Neomezeného, neznamená existovat jako nehybná bytost! Osvobození je získáno, pokud člověk došel do stavu nejvyššího klidu a míru tím, že pomocí svého rozumu prozkoumal podstatu Já a jeho zkoumání vedlo k vnitřnímu probuzení. Kaivalja neboli úplné osvobození znamená dosažení čirého Bytí po důkladném prozkoumání Já a poté, co jsou vědomě překonány všechny psychické podmíněnosti.

VI.1.10

VASIŠTHA pokračoval:

Celý projevený svět se všemi pohybu schopnými i neschopnými bytostmi v něm je naprostá nicota. Ve skutečnosti se fyzickým neboli hmotným nestává nic. Ustane-li vytváření myšlenek vedoucí ke vzniku představ bytí a nebytí, je tu pochopení, že každý džíva, každý jedinec, je jen prázdné slovo. Všechny vztahy vznikající v srdci člověka v důsledku nevědomosti jsou pak nahlédnuty jako neexistující. Považujeme-li mylně provaz za hada, pak tento had rozhodně nikoho neuštkne!

To, čemu říkáme nevědomost či iluze, je nepřítomnost Sebepoznání, poznání Já. Jakmile je Já poznáno, dostává se člověk ke břehům neomezené Inteligence. Jestliže Vědomí považuje Sebe sama za objekt pozorování, je tu nevědomost, avidja. Je-li představa subjektu a objektu překonána, odpadnou všechny závoje, které zakrývaly Skutečnost. Jedinec není nic jiného než osobní mysl a vyhasne-li mysl, zmizí jedinec. Jedinec je tu do té doby, dokud zůstává představa osobnosti. Dokud existuje nádoba, trvá představa prostoru uvnitř nádoby. Jakmile se nádoba rozbije, je tu jen neomezený prostor, a to i tam, kde jsme si předtím představovali vnitřek nádoby.

RÁMA se zeptal:

Pane, řekni mi prosím, jak se z vesmírné Inteligence může stát netečná věc, jakou je například kámen.

VASIŠTHA odvětil:

V látkách, jako jsou skály či kameny, je vědomí nehybné, bez schopnosti rozmýšlet, ale přitom neschopné dosáhnout stavu ne-mysli. Je to jako stav hlubokého spánku, který je na hony vzdálený stavu osvobození.

RÁMA se znovu zeptal:

Existují-li kameny ve stavu hlubokého spánku bez myšlenek a vjemů, nejsou naopak blízko osvobození?

VASIŠTHA odpověděl:

Mókša, tedy osvobození neboli pochopení Neomezeného, neznamená existovat jako nehybná bytost! Osvobození je získáno, pokud člověk došel do stavu nejvyššího klidu a míru tím, že pomocí svého rozumu prozkoumal podstatu Já a jeho zkoumání vedlo k vnitřnímu probuzení. Kaivalja neboli úplné osvobození znamená dosažení čirého Bytí po důkladném prozkoumání Já a poté, co jsou vědomě překonány všechny psychické podmíněnosti. Mudrci tvrdí, že člověk je v čirém Bytí neboli v Brahman ustálen až tehdy, když v souladu se svatými texty s pomocí osvícených mudrců a v jejich společnosti důkladně prozkoumal povahu Skutečnosti.

VASIŠTHA pokračoval:

Dokud přetrvávají v nitru jedince psychická omezení a podmíněnosti, třebas jen v jemném stavu zárodku, je třeba takový stav chápat jako stav hlubokého spánku. Vede totiž k novému zrození, a to přesto, že je zakoušen klid a mysl se zdá být pohlcena nejvyšším Já. Jde o stav netečnosti, jenž je zdrojem utrpení. Takový je stav objektů neschopných pohybu a vnímání, jakými jsou kameny a skály. Nejsou od svých omezení čili vásán osvobozeny, neboť tato omezení jsou v nich skrytě přítomna, podobně jako je ukryta květina v semínku nebo hliněná nádoba v hlíně hrnčíře. Ze semínka vyraší rostlina, která později vykvete, a hrnčíř vyrobí z hlíny předmět, který bude použit jako nádoba. Kde existuje semínko vásány, tedy zárodek omezení, podmíněností a sklonů, tam jde o stav podobný hlubokému spánku, nikoli o dokonalost. Kde jsou všechny vásány zničeny a neexistují ani skryté v možnosti, jde o stav turíja, transcendentální čtvrtý stav, překračující stavy bdění, snění a hlubokého spánku, a ten přináší dokonalost. Vásána, oheň, dluh, nemoc, nepřítel, připoutání, nenávist a jed mají jedno společné – při jejich odstraňování nesmí zbýt ani nepatrný kousek, jinak se nepříjemností s nimi spojených nezbavíme.

Jsou-li všechny vásány zcela odstraněny, zůstává člověk ustálen ve stavu čirého Bytí. Ať je naživu nebo ne, není již zasahován utrpením. Síla Vědomí neboli čit šakti se v nehybných bytostech vyskytuje jako skrytá vásána. Tato čit šakti určuje povahu každé bytosti a je základní charakteristikou každé částečky každého objektu.

Není-li čit šakti nahlédnuta jako Átma šakti, tedy jako síla Já, síla neomezeného Vědomí, vytváří se iluze projeveného světa. Její pochopení naopak veškeré utrpení odstraní. Nevidíme-li Skutečnost, je tu nevědomost neboli avidja, jež je příčinou projeveného světa, a ten je zase zdrojem všech dalších jevů. Tak jako první myšlenka přeruší a ukončí spánek, tak i maličké probuzení vnitřní Inteligence zničí nevědomost. Když člověk vstoupí do tmy se světlem v ruce a přeje si temnotu spatřit, temnota okamžitě zmizí. A je-li světlo zkoumání Já obráceno směrem k nevědomosti, zmizí nevědomost. Začne-li člověk zkoumat, co znamená „já“ v  těle složeném z masa, krve a kostí, nevědomost je pryč. Co má svůj začátek, má i svůj konec. Vyloučíme-li vše, co má začátek, pak to, co zůstane, je Skutečnost představující zánik nevědomosti, zánik avidji. Lze Ji chápat jako něco nebo jako nic. Je třeba hledat To, co Je, když zmizí nevědomost. Sladkost, kterou jeden ochutnává, druhý neucítí. Podobně mluví-li někdo o zániku nevědomosti, tvoje osvícení tím nevyvolá. Pochopit musí každý sám. Avidja je přesvědčení o tom, že existuje skutečnost, která není Brahman neboli kosmické Vědomí. A je-li tu jasné pochopení, že Skutečnost je Brahman, pak avidja zaniká.


Překlad Lenka Vinklerová

další části knihy