Zpívání bhadžanů v Praze - do září 2019

  • od října 2019 do května 2020 zpívání v Úterý od 19h - 21h.
    Místo konání:  Klub MalýVelký strom,
  • Praha - Dobrovskeho 16, Praha 7,

    zast. tramvaje Letenské naměstí

Sraz:  v 18:50h

Program: Zpívání bhadžanů tradice Navnath Sampradája, meditace a čtení textů těchto mistrů, diskuse.

2019      

15.10. 

Klub MalýVelký strom
     

5.11. 

Klub MalýVelký strom
     

 19.11.

Klub MalýVelký strom
     

 3.12.

Klub MalýVelký strom
     

 17.12.

Klub MalýVelký strom
     

Info: Aleš (tel. 777050958) a Martin (tel. 725219468)

Další informace o bhadžanech



Nová kniha:

obal_vidznana.jpgVyšla kniha Sadgurua Nisargadatta MaharadžeVidžňána. Zmizení pocitu bytí“. Titul je souhrnem 159 nirupan, které v jazyce maráthí zaznamenal Maharadžův oddaný Dinkar Kshirsagar a do angličtiny je přeložil Maharadžův dlouholetý překladatel Mohan Gaitonde. "Prospěch ze čtení těchto slov bude přímo úměrný míře vašeho ukotvení neboli usebranosti. Nejde o to někam odejít či něco dělat. Vy už To, co chcete realizovat, jste. Nejde o to, že byste se měli něčím stát, ale o to, abyste se ustálili ve svém ryzím bytí. Samotný váš zájem o tyto promluvy naznačuje, že se ve vás rodí Sebepoznání."

Kniha vyšla v nakladatelství dybbuk.


Audio/Video ukázka:

Nisargadatta Maharádž - Citáty a fotky

Články

Jóga Vasištha - Kniha V. - O zániku - VI.1.8-1.9

2. 10. 2019 - Lenka

Pravda neboli Saččidánanda (sat-čit-ánanda znamená v sanskrtu Bytí - Vědomí - Blaženost) je mimo myšlenky či rozumové chápání. Je všudypřítomná a představuje nejvyšší klid a mír překračující veškeré představy a popisy. Schopnost vytváření myšlenek a představ v ní vznikne přirozeně, sama od sebe. Pochopení Já zahrnuje tři roviny, jemnou, střední a hrubou, které rozum, když o nich rozvažuje, nazývá sattva, radžas a tamas. Všechny tři složky utvářejí to, co nazýváme prakrti neboli přirozenost. Třísložková prakrti znamená nevědomost neboli avidju a to je zdroj všech bytostí. Za tím vším je pak nejvyšší Absolutno.

VASIŠTHA pokračoval:

Ó Rámo, budu ti vyprávět, jak se popínavá rostlina zvaná nevědomost plazí do všech směrů. Tato rostlina roste v lese zvaném projevený svět a své kořeny má v horách Vědomí. Tělem jí jsou tři světy, uzavřené do její kůže neboli vesmíru. Radost a bolest, bytí a nebytí, poznání a nevědomost jsou její kořeny i plody. Představuje-li si rostlina nevědomosti radost, je zakoušena radost, představuje-li si bolest, je zakoušena bolest. Je-li tu představa bytí, je tu bytí, je-li tu představa nebytí, je tu nebytí. Tato nevědomost se nevědomostí rozpíná a plodí ještě větší nevědomost. Jestliže hledá poznání, krmí se poznáním a nakonec do poznání doroste.

Rostlina nevědomosti se projevuje různými způsoby v různých myšlenkových stavech. Někde někdy se setká s poznáním a je očištěna, ale pak opět upadá do připoutanosti. Je zdrojem všech emocí a smyslových prožitků. Vzpomínky na předchozí zážitky jsou její mízou a vičára neboli pátrání po Já je pro ni jako termit, který ji užírá. Hvězdy a planety zářící na nebi jsou jejími květy.

V této rostlině sídlí ptáci myšlenek a představ. Rostlinou otřásá mysl, obtáčejí ji jedovatí hadi smyslů a je příbytkem krajty špatného jednání. Ozařuje ji světlo nebes a je naplněna potřebami živých bytostí. Jsou v ní dále rozličné živé bytosti a pak věci, které matou hlupáky, i věci, které pomáhají k poznání. Jsou tu bytosti, jež jsou zrozené, jež se mají zrodit, jež jsou mrtvé i ty, jež mají umřít. Někdy je rostlina zčásti prořezaná, avšak v případě nevyzrálých jedinců není prořezaná vůbec. Zcela ji zničit je nemožné. Jsou v ní minulost, budoucnost i přítomnost. Je to nebezpečná rostlina, jež činí člověka bezvýznamným. Odejde však sama od sebe, je-li důkladně prozkoumána.

Rostlina se projevuje jako všechno, jako hvězdy a planety, živé bytosti a rostlinstvo, základní prvky, nebe, země, bozi a stejně tak i červi. Cokoli ve vesmíru existuje, je touto rostlinou nevědomosti prostoupeno. A je-li tato nevědomost překonána, pak dosáhneš poznání Já.

VI.1: 9

RÁMA se zeptal:

Pane, jsem zmaten tvým prohlášením, že i bozi jako Višnu a Šiva jsou součástí této nevědomosti neboli avidji. Prosím, osvětli mi to.

VASIŠTHA odvětil:

Pravda neboli Saččidánanda (sat-čit-ánanda znamená v sanskrtu Bytí - Vědomí - Blaženost) je mimo myšlenky či rozumové chápání. Je všudypřítomná a představuje nejvyšší klid a mír překračující veškeré představy a popisy. Schopnost vytváření myšlenek a představ v ní vznikne přirozeně, sama od sebe. Pochopení Já zahrnuje tři roviny, jemnou, střední a hrubou, které rozum, když o nich rozvažuje, nazývá sattva, radžas a tamas. Všechny tři složky utvářejí to, co nazýváme prakrti neboli přirozenost. Třísložková prakrti znamená nevědomost neboli avidju a to je zdroj všech bytostí. Za tím vším je pak nejvyšší Absolutno.

Každá ze tří kvalit přirozenosti, sattvy, radžasu a tamasu, se znovu dělí na jemnou, střední a hrubou. Takže máme devět druhů nevědomosti a ty vytvářejí vesmír.

Dokonalí mudrci, mudrci osvobození za života, asketové, světci, bytosti podsvětí, nebešťané a bozi představují sattvickou složku nevědomosti. Z toho nebešťané a bytosti podsvětí vytvářejí hrubou podsložku tamas, dokonalí mudrci střední podsložku radžas a bozi jako Brahma, Višnu a Šiva jemnou podsložku sattvu. Všechny, kteří spadají pod tuto sattvu, považujeme za osvobozené bytosti, jež se znovu nezrodí a existují tak dlouho, dokud trvá svět. Ostatní bytosti osvobozené za života (jedinec osvobozený za života je v sanskrtu džívanmukta) odevzdají během času svá těla, vstoupí do příbytku bohů, kde přebývají do konce světa, a pak jsou osvobozeny. Tak se z avidji neboli nevědomosti stává vidja neboli Poznání! Jako vznikají vlny na moři, tak vidja dá vzniknout nevědomosti, a jako se vlna na hladině moře ztrácí, tak avidja zanikne v Sebepoznání.

Rozdíl mezi vlnou a vodou je jen slovní, není skutečný. Stejně tak je jen slovní a iluzorní rozdíl mezi nevědomostí a poznáním. Neexistuje ani nevědomost ani poznání! Když nevědomost a poznání přestaneš vidět jako dvě rozdílné věci, pak existuje jediné. Odraz vidji v sobě samé se považuje za avidju. Zanecháš-li tohoto dělení, pak to, co zůstane, je jediná Skutečnost. Skutečnost může být něco a nemusí být nic. Je všemohoucí, prázdnější než prostor, a přece neprázdná, neboť je plná Vědomí. Stejně jako prostor uvnitř nádoby, je nezničitelná a všudypřítomná. Je Skutečností ve všech věcech. Tak jako magnet přitahuje železo a nutí ho k pohybu jen svou přítomností, sám od sebe, tak Skutečnost způsobuje vesmírný pohyb sama od sebe, bez jakéhokoli záměru. Proto se říká, že Skutečnost vůbec nic nekoná.


Překlad Lenka Vinklerová

další části knihy