Zpívání bhadžanů v Praze - do září 2019

  • od října 2019 do května 2020 zpívání v Úterý od 19h - 21h.
    Místo konání:  Klub MalýVelký strom,
  • Praha - Dobrovskeho 16, Praha 7,

    zast. tramvaje Letenské naměstí

Sraz:  v 18:50h

Program: Zpívání bhadžanů tradice Navnath Sampradája, meditace a čtení textů těchto mistrů, diskuse.

2019      
17.12. Klub MalýVelký strom       

31.12. Klub MalýVelký strom

     

14.1. Klub MalýVelký strom

     

28.1. Klub MalýVelký strom 

     

11.2. Klub MalýVelký strom 

     

Info: Aleš (tel. 777050958) a Martin (tel. 725219468)

Další informace o bhadžanech



Nová kniha:

obal_vidznana.jpgVyšla kniha Sadgurua Nisargadatta MaharadžeVidžňána. Zmizení pocitu bytí“. Titul je souhrnem 159 nirupan, které v jazyce maráthí zaznamenal Maharadžův oddaný Dinkar Kshirsagar a do angličtiny je přeložil Maharadžův dlouholetý překladatel Mohan Gaitonde. "Prospěch ze čtení těchto slov bude přímo úměrný míře vašeho ukotvení neboli usebranosti. Nejde o to někam odejít či něco dělat. Vy už To, co chcete realizovat, jste. Nejde o to, že byste se měli něčím stát, ale o to, abyste se ustálili ve svém ryzím bytí. Samotný váš zájem o tyto promluvy naznačuje, že se ve vás rodí Sebepoznání."

Kniha vyšla v nakladatelství dybbuk.


Audio/Video ukázka:

Nisargadatta Maharádž - Citáty a fotky

Články

VII.4 - Rozprava o ryzím Brahman (z knihy Dásbódh)

29. 11. 2019 - Martin

Vše projevené vyvstalo z Brahman a Brahman sídlí ve všem projeveném. Pocit „já jsem“, který zakoušíte, se jen podobá Brahman a je jen jeho malým zlomkem.

Přestože je v tomto hrubém stvoření jen malý zlomek Brahman, jak by Ho mohl za hranicemi tohoto stvoření někdo nějak omezit? Jak by mohlo být celé Brahman uvězněné v tomto vesmíru?

Je to jako kdybychom se snažili vložit celý prostor do malé nádoby (do naší malé individuální mysli). A proto by se tato malá část Brahman měla stát tímto „vším“. (Není-li tu nic, je tu jen prostor, tedy „vše“. Toto „vše“ či poznání sice není Brahman, ale aspoň se mu podobá, a tak může být Brahman pochopeno.)

|| Šrí Rám ||

  1. Brahman je ještě čistší než bezmračné nebe. Když to pochopíte, tak se zdá, že je prázdné, a říká se, že je bezforemné, nezměrné a bez hranic (nekonečné).

  2. Ono Jedno Jediné je složeno z 21 nebí (sen), ze 7 nižších pekel (hluboký spánek) a ze stvořeného vesmíru/brahmánda. Tímto způsobem je ona ryzí Skutečnost nekonečná a proniká vším stejně jako prostor. (Jsou-li tu tři světy bdění, spánku se sny a hlubokého spánku, zůstává v nich Brahman skryto a říká se, že je vším pronikající a nekonečné. Ale ve skutečnosti je ono ryzí Brahman mimo všechny takové představy, protože tu nic jiného než Ono není, takže nemá čím pronikat.)

  3. Ono nekonečné Brahman je pod *brahmándou a ono nekonečné Brahman je nad brahmándou. Nikde není sebemenší místečko, kde by Brahman nebylo. *(Brahmánda je universální tělo, tedy vše viditelné či vnímatelné a individuální tělo/pinda je jeho částí.)

  4. Toto Brahman je ve vodě, v zemi, ve dřevě i v kameni. Ale když to začne být hlasy tohoto světa veřejně prohlašováno, potom člověk vidí pouze vodu, zem, dřevo a kámen. (Když řeknou světští lidé „já jsem takový a takový“, tak říkají „Tohle je voda a tamto je kámen“ a podobně. Potom jakoby tu Brahman vůbec nebylo.) Potom je tu bez tohoto Brahman jen prázdnota v práně (a je tu bdělý stav, snový stav a hluboký spánek a nic není skutečné ani věčné).

  5. Tak jako je voda uvnitř i vně každého vodního živočicha, tak je též uvnitř i vně každého džívy ono bez-myšlenkovité Brahman.

  6. Ale toto přirovnání Brahman k vodě není přesné, protože existují i suchá místa, kde voda není, ale z Brahman nelze vystoupit.

  7. I když se člověk pokusí utéci mimo prostor, tak má před sebou stále jen prostor. A Brahman je na tom stejně, protože nemá nikde konec.

  8. Ale když se ono nerozdělené Brahman setká s múla májou, tak se připoutá k myšlence „já jsem tělo“. A i když je Brahman tak nesmírně blízko, je překryto tímto „vším“ múla máji.

  9. Tato múla mája je uvnitř Skutečnosti, ale múla mája Skutečnost nezná. Projev se rodí z Parabrahman, ale Parabrahman nezná projevené.

  10. Když se na nebi objeví mraky, máme pocit, že je prostor nebe nějak zakalen či narušen, ale to není pravda, protože prostor je vždy čirý a zůstává ničím nedotčený.

  11. Když se upřeně zadíváme do nebe, spatříme malinké částečky v podobě kapek či bublinek*** (tedy v prázdném prostoru se něco objevilo). A tak když džňánin pomocí vivéky pozorně prozkoumá toto viditelné „vše“, pochopí, že jsou to jen iluzorní formy vyvolané zaměřením pozornosti. (Siddharaméšvar Maharádž: Když se podíváte na měsíc, tak nevidíte to, co je mezi měsícem a okem. Teprve když se pokusíte spatřit to, co je mezi měsícem a okem, objeví se prostor. Byli jste tu jakožto ono nevnímatelné Brahman, ale jakmile se toto Brahman pokusilo spatřit Sebe sama, objevil se pocit „já jsem“.)

*** Ve skutečnosti vidíme malé kousíčky nečistot pohybující se volně ve sklivci – jsou to tzv. sklivcové zákalky, které jsou i u zdravého oka běžné a nejsou škodlivé.

  1. A přestože džňánin ví, že je to iluze, stejně se to jeví. Je to jako sen člověka, který spal a nyní se probudil. Automaticky si uvědomí, že to nebylo skutečné.

  2. Podobně jakmile díky poznání zakusíte probuzení, tak automaticky prohlédnete vše, co bylo iluzorní.

  3. Když se teď „žvatlání“ velkých elementů (tedy každý z pěti elementů přinášel postupně více a více objektivity, dokud nevyvstal hrubý svět) stalo múla májou, která je kořenem brahmándy (stvořeného světa), může být ona Skutečnost určena a pochopena (nejprve je potřeba pochopit múlamáju, a potom je možné pochopit Brahman).

  4. Brahman je promícháno s brahmándou (stvořeným vesmírem) a proniká všemi objekty tohoto „vše“. A díky pouhému malinkému zlomku Brahman vyvstalo toto „vše“, tedy hrubý svět.

  5. Vše projevené vyvstalo z Brahman a Brahman sídlí ve všem projeveném. Pocit „já jsem“, který zakoušíte, se jen podobá Brahman a je jen jeho malým zlomkem.

  6. Přestože je v tomto hrubém stvoření jen malý zlomek Brahman, jak by Ho mohl za hranicemi tohoto stvoření někdo nějak omezit? Jak by mohlo být celé Brahman uvězněné v tomto vesmíru?

  7. Je to jako kdybychom se snažili vložit celý prostor do malé nádoby (do naší malé individuální mysli). A proto by se tato malá část Brahman měla stát tímto „vším“. (Není-li tu nic, je tu jen prostor, tedy „vše“. Toto „vše“ či poznání sice není Brahman, ale aspoň se mu podobá, a tak může být Brahman pochopeno.)

  8. Brahman je smíseno s tímto „vše“, ale na rozdíl od „vše“ není nijak rozrušováno. Brahman je uvnitř tohoto „vše“ a kvůli tomu, že jsme do tohoto „vše“ shromáždili všechny věci (tedy pochopili jsme, že žádné věci nejsou skutečné), se nám zdá, že Brahman je celé v tomto „vše“ obsaženo (toto pochopení „já jsem“ je omylem považováno za Skutečnost).

  9. Brahman je smíseno s pěti velkými elementy, ale je také za těmito pěti elementy. Je jako prostor v bahně a zůstává nedotčené.

  10. Přestože toto přirovnání nemůže Brahman vystihnout, může přinést pochopení, protože díky přirovnání Brahman k prostoru/ákáša (tedy k nule/nicotě) může člověk dojít k bez-myšlenkovitosti (tedy k Brahman) (Maharádž: … a ten chlapík řekl: „V místnosti nic nebylo.“ Ale ten zatracený blázen zapomněl, že tam byl on.)

  11. Šruti říkají, že „Nebe je Brahman“ a smriti říkají, že „Toto bez-myšlenkovité Já je jako nebe“. Takže nebe/ákáša je použito jako přirovnání pro Brahman (viz V.1).

  12. Kdyby mosaz neměla žádné skvrny, mohla by být přirovnávána k ryzímu zlatu. A podobně, pokud tu není „prázdnota“ prostoru, je tu ono ryzí Brahman.

  13. A když je Brahman spojováno s nebem, může být mája spojována s větrem. A mája, stejně jako vítr, může být pociťována, ale to je něco jiného, než ono „zření“ Brahman.

  14. Je-li tu svět stvořený ze slov (viz V.4 – „Toto je voda, kámen“ atd.), potom je svět tvořen a ničen v každičkém *okamžiku. A pokud není možné tuto Skutečnost zklidnit, jeví se jako vítr. (Dokonce i když se utiší myšlenky na svět, zůstává tu pořád ona prapůvodní myšlenka máji). *(Maharádž: „Musíte zapomenout na předchozí slovo, abyste mohli slyšet slovo následující.“)

  15. Takže taková je ona iluzorní mája a ono Jediné věčné Brahman. A pokud se Ho člověk pokouší pochopit, stává se z Něj něco, co prostupuje mnoha rozličnými formami. (Tedy potom tu vy zůstáváte a máte pocit, že On je úplně stejný jako prostor).

  16. Potom On proniká elementem země/prithvi, ale ono Brahman není tvrdé, protože neexistuje nic, co by se Mu svou jemností mohlo vyrovnat.

  17. Voda je jemnější než země a oheň je jemnější než voda a měl bys vědět, že vítr je jemnější než oheň.

  18. A pochop, že nebe je daleko jemnější než vítr a že úplné a dokonalé Brahman je ještě jemnější než nebe.

  19. Ono proniká i ocelí, aniž by ztratilo svou jemnost. Brahman není s ničím porovnatelné, protože není ani tvrdé ani jemné.

  20. Proniká elementem země, ale když je země zničena, Ono zničeno není. A přestože je obsaženo v elementu vody, vyschne-li voda, Ono nevysychá.

  21. Je v ohni, ale oheň Ho nespálí. Je ve větru, a přesto se nepohybuje. Je v nebi, ale nemůže být pochopeno a takové je Parabrahman.

  22. Ale když je tu ono tělo „vše“, které prostupuje vším, potom toto Brahman nelze potkat. Jak může být tento zázrak tak blízko, a přesto být tak vzdálený?

  23. Je-li přímo před námi a také ve všech čtyřech směrech kolem nás, potom je tato Skutečnost chápána jako prostor. Ale uvnitř i vně této zkušenosti „já jsem“ dlí siddha (Ten, kdo je dokonalý).

  24. Ty jsi uvnitř této Skutečnosti. Pochop, že Ona je v tobě i mimo tebe. A přestože je tato bez-myšlenkovitá Skutečnost oddělená od tohoto viditelného „vše“, říká se, že je jako nebe (tedy že to je stav svědka čili nula).

  25. A když tato věc zvaná „vše“ není pociťována, potom ono Brahman „tam“ proniká vším. Ono je jako tvůj vlastní poklad, ale ty Ho vidět nemůžeš.

  26. *Jakmile padne zrak puruši na objekt tohoto viditelného „vše“, potom pochop, že je to ona Skutečnost „tam“, která se stala tímto objektem „zde“ na této straně (tedy ona Skutečnost vnímá své vlastní Já jako svůj odraz). Nicméně pomocí této zkušenosti „já jsem“ by mělo být ono bez-myšlenkovité Brahman odděleno od „překypujícího tance“ elementů (tedy odděleno od procesu objektivizace a vytváření hrubého těla a světa „mnoha“ jmen a forem). *(Když se pokusíte spatřit To, co je mezi měsícem a okem, tedy Brahman, díváte se na své Já a představujete si prostor.)

  27. Jakmile je tento prostor za i před, potom je tu tento puruša a není tu onen rozpínavý prostor tohoto objektu „vše“. (Tedy když máte pocit, že je prostor jen před vámi, potom ono Brahman vidí svůj vlastní odraz a vy si myslíte, že je tu prostor „já jsem“. Ale jakmile je prostor za i před a také ve všech směrech, potom tento prostor nemůže již zůstávat prostorem a je tu pochopení, že tu je jen Jeden Jediný bez-myšlenkovitý puruša.) Potom tu již není prázdné a hrubé stvoření „mnoha“ forem a je tu pouze Jedna Jediná forma/rúpa (tedy svarúpa).

  28. Ale je-li tu ona múla mája „jména“/existence a „formy“/poznání, potom se onen puruša stal ne-existujícím klamem. Nicméně ona podstata, která je za „jménem“ a „formou“, může být poznána jen těmi, kteří patří mezi „zkušené“. (Jedině ten, kdo pochopil zkušenost „já jsem“, může překročit zkušenost „jména“/bytí a „formy“/schopnosti poznávat a být oním bez-myšlenkovitým, bezforemným purušou čili Brahman.)

  29. Ono veliké Brahman v nebi přijalo formu, takže potom se říká, že je jako hora dýmu. (Tedy naše představivost si hraje, a tak z mraku na nebi vzniká mnoho forem.) Tímto způsobem předvádí bohyně Mája svá kouzla. (On je všude, ale i když je vším, objeví se ještě něco dalšího, tedy toto „vše“ máji, tak jako se na nebi objeví mrak. A pak naše myšlenky a představivost vytvoří z toho mraku něco dalšího a my řekneme, že „je to jako hora dýmu“ atd. Nejprve si představíme ono „vše“, a poté si vybájíme „mnohé“ formy.)

  30. A taková je ona ne-věčná mája; a proto by mělo být poznáno ono věčné Brahman. Ve skutečnosti je místo tohoto „vše“ naprosto plné onoho vždy přítomného Brahman.

  31. Když si čtete tento duchovní text, Brahman je obsaženo v jeho znacích a slovech, Ono je procesem vidění těchto znaků a je i jemnou přítomností uvnitř očí, která tento text vidí.

  32. A Brahman prostřednictvím šravany slyší toto „slovo“ (tedy „já jsem“) a díky mysli chápe bez-myšlenkovitost. Uvnitř i vně mysli není totiž nic jiného než Parabrahman.

  33. Ať už kráčíte pomocí nohou (pocit „já jsem tělo“), nebo jdete po cestě pochopení, tak se uvnitř těla „vše“ neustále setkáváte s Brahman. (Ono je tu neustále a vše se ve skutečnosti odehrává uvnitř tohoto poznání „vše“; nicméně tyto věci nemůžete pochopit, dokud jste přesvědčeni, že jste tělo.) Ale jakmile považujete toto Já za nějaký objekt, který můžete držet v ruce (tedy když začnete vytvářet objekty), potom jste si k tomuto Jedinému Brahman zatarasili cestu***.

*** Siddharaméšvar Maharádž: Co je ono Nejvyšší Já? Pokud se ho pokoušíte držet, potom se s ním míjíte, protože to, co se pokoušíte držet, je vaše vlastní Já. Každý z nás je v nepřetržitém sjednocení s Brahman; takže jsme-li my sami Brahman, jak se s ním můžeme potkat? Když se naše Já vydá hledat sebe sama, tak i když bude hledat celý život, jak a kde by k tomu mohlo dojít? Ztratili jste snad někdy sami sebe? Ne! Ztěžovat si můžete jen tehdy, když přijdete o peníze nebo o dům. Ale zažili jste snad někdy, že by si někdo u soudu stěžoval „já jsem se ztratil“? Ve skutečnosti je to tak, že aniž bychom se museli setkávat, jsme nepřetržitě ve společnosti své vlastní svarúpy. Pokud se s ní někdo pokouší setkat, potom se s ní míjí. Jestliže nemůžete na své Já zapomenout, protože jste v Něm, tak na co byste si měli vzpomenout? A když se pokusíte zakusit svou svarúpu, tak se stanete malými. Jste oním přirozeným Bohem, a když se pokoušíte něco dělat, tak toto spojení jen narušujete.

  1. Takové je toto místo setkávání (tedy ono „vše“) *smyslů. Toto místo „vše“ existuje a působí uvnitř onoho ryzího Brahman a pokud se Ho pokusíte poznat, potom je vaše touha vidět prostřednictvím smyslů zničena a zůstává tu pouze toto „vše“. (Potom vidíte „očima“ poznání a nikoli pomocí smyslů.) *(Maharádž: „Měli byste naslouchat všemi smysly.“)

  2. A přestože je toto Brahman tak blízko, tak pokud se Ho pokusíte spatřit, neuvidíte Ho, ale uvidíte jen toto „vše“. Ale pokud se nebudete pokoušet Ho spatřit, potom toto „vše“ bude setrvávat jako ono Jedno Jediné***.

*** Siddharaméšvar Maharádž: „Brahman nelze odhodit, nelze na ně zapomenout, nebo ho opustit tak, jako můžete opustit elementy, a přesto čím více zapomínáte na elementy, tím více se Brahman stává zjevným. Když se přestanete snažit, abyste Ho pochopili, tak Ho pochopíte, a když se snažíte Ho chápat, tak se vytrácí, protože nemůže být vnímáno myslí či intelektem. Ten, kdo říká, že Ho poznal, ten na tom místě ve skutečnosti nikdy nebyl, protože nic takového jako znát Brahman či neznat Brahman neexistuje. Jste tu výhradně jen vy sami.“

  1. Pomocí této „zkušenosti“ (anubhava) byste měli poznat ne-existenci hrubého stvoření. A potom pomocí „zakoušení svého Já“ (sva-anubhava) byste měli dosáhnout Brahman.

  2. Toto oko poznání (džňána-društi) je váš skrytý poklad, ale není to vidění pomocí fyzických očí. Je to vnitřní poznávající vritti a svědek a díky němu lze dosáhnout ryzího poznání.

  3. Poznat Brahman znamená poznat máju, a to znamená poznat toto místo „zkušenosti“ (anubhava). Potom by měl člověk poznat Jedinou Skutečnost jakožto stav turíja a svědka tohoto „vše“.

  4. Příčinou tohoto poznávajícího vritti je nezúčastněné pozorování a to se odehrává ve stavu ne-mysli (unmaní), který se nazývá též nivritti (bez vritti). Je to stav, kdy se poznání „zde“ rozpustí a nazývá se také vidžňána (rozpuštění poznání). (Unmani, nivritti a vidžňána – to vše je Jedno Jediné ryzí Brahman.)

  5. Když se nevědomost „zde“ vytratí a když zmizí i poznání, potom se toto poznávající vritti vidžňány ponoří do Parabrahman.

  6. Když všechny myšlenky „zde“ skončí, potom tu je ono věčné Brahman. A tak by se pomocí této zkušenosti „já jsem“ měla mysl stát onou „samojediností“ (ékánta) jógina.

Tímto končí 4. kapitola 7. dášaky knihy Dásbódh s názvem Rozprava o ryzím Brahman.

Z anglického překladu Johna Norwella přeložil Martin Vinkler


Další kapitoly z knihy Dásbódh (+ předmluva + zpívaný Dásbódh + PDF)