Zpívání bhadžanů v Praze - do září 2019

  • od října 2019 do května 2020 zpívání v Úterý od 19h - 21h.
    Místo konání:  Klub MalýVelký strom,
  • Praha - Dobrovskeho 16, Praha 7,

    zast. tramvaje Letenské naměstí

Sraz:  v 18:50h

Program: Zpívání bhadžanů tradice Navnath Sampradája, meditace a čtení textů těchto mistrů, diskuse.

2019      
       

17.12. Klub MalýVelký strom

     

31.12. Klub MalýVelký strom

     

14.1. Klub MalýVelký strom

     

28.1. Klub MalýVelký strom 

     

Info: Aleš (tel. 777050958) a Martin (tel. 725219468)

Další informace o bhadžanech



Nová kniha:

obal_vidznana.jpgVyšla kniha Sadgurua Nisargadatta MaharadžeVidžňána. Zmizení pocitu bytí“. Titul je souhrnem 159 nirupan, které v jazyce maráthí zaznamenal Maharadžův oddaný Dinkar Kshirsagar a do angličtiny je přeložil Maharadžův dlouholetý překladatel Mohan Gaitonde. "Prospěch ze čtení těchto slov bude přímo úměrný míře vašeho ukotvení neboli usebranosti. Nejde o to někam odejít či něco dělat. Vy už To, co chcete realizovat, jste. Nejde o to, že byste se měli něčím stát, ale o to, abyste se ustálili ve svém ryzím bytí. Samotný váš zájem o tyto promluvy naznačuje, že se ve vás rodí Sebepoznání."

Kniha vyšla v nakladatelství dybbuk.


Audio/Video ukázka:

Nisargadatta Maharádž - Citáty a fotky

Články

VII.3 - Čtrnáct Brahmanů (z knihy Dásbódh)

26. 7. 2019 - Gábina

Mája je jako přelud a taková je i „řeč“ tohoto (universálního) „vše“ Jak by mohla být Skutečnost těmito mraky představivosti, které se zjevily z ničeho?

Není-li tu žádné město, jak by tu mohly být jeho hranice? (Není-li tu saguna, jak můžeme mluvit o nirguně?) Není-li tu žádné zrození, jak by tu mohl být džíva-átma(osvobozený za živa)? A stejně tak, jak by se mohly příměry zrozené z duality nějak vztahovat k tomu, co je ne-duálním a nevyjádřitelným brahman?

Jak by tu mohla být tato moc/autorita, není-li tu mája? Jak by tu mohl být ten, kdo ví (jāṇatā), není-li tu objekt tohoto „vše“? A jak by tu mohlo být něco, co hýbe objektem (universálního) „vše“, aniž by tu nejprve byla nějaká nehybnost/nevědomost?

|| Šrí Rám ||

  1. Bude-li posluchač bděle setrvávat v tomto „nyní“, potom porozumí poznání brahman, které je mimo čas. Prostřednictvím múla máji (tj. „nyní“ neboli zrod času) by tu měla být spokojenost/samádhána sádhaky.

  2. Aby člověk získal diamanty, musí nejprve shromáždit hlínu, kterou později vyhodí. Ze stejného důvodu musí člověk nejprve věnovat pozornost těmto čtrnácti brahmanům.

  3. Stejně tak, jako nelze přidělit jméno, aniž by tu byl příslušný objekt, nebo uvést příklad bez pomoci duality, nemůže tu být siddhánta/konečné pochopení („já neexistuji“) bez „vyslovení“ tohoto předpokladu („já jsem On“).

  4. Na začátku je proto potřeba vyzvednout to falešné, a poté, jen co je rozpoznáno, je třeba ho odhodit. Potom se Pravda, která je skrytá uvnitř vašeho vnitřního prostoru, zcela přirozeně vstřebá.

  5. Z toho důvodu je zde čtrnáct brahmanů a prostřednictvím těchto vnímatelných brahmanů lze pochopit nevnímatelnou/nepochopitelnou siddhántu/konečnou Pravdu. Je-li posluchač pozorný v tomto „zde“, pak se tato „řeč“ stane Jedním jediným ryzím brahman.

  6. První brahman se nazývá slovní brahman neboli brahman jako slovo. Druhým brahman je óm a třetím brahman je podle véd khum/prostor.

  7. Věz, že čtvrté brahman je toto (universální) „vše“; páté je hybným principem/čajtanjou/životní energií; šesté brahman je silou/mocí/autoritou a sedmé brahman je svědkem.

  8. Osmé brahman je sagunou (s gunami); deváté brahman je nirgunou (bez gun) a desáté brahman by mělo být známo jako vyjádřitelné brahman (mluveným slovem).

  9. Jedenácté brahman je touto „zkušeností“; dvanácté brahman je blažeností/ánandou; třinácté brahman je *tadákár *(Ten, kdo spočívá v Tom) a čtrnácté brahman je brahman, které je (slovy) nevyjádřitelné.

  10. Těchto čtrnáct brahmanů je zde pro pochopení bez-myšlenkovité svarúpy/přirozenosti. Esence svarúpy (tj. nevyjádřitelného brahman) bude nyní vyjevena pomocí různých forem této „řeči“.

  11. Je-li zde zmatek potulující se mysli, pak tu není zkušenost „já jsem“ a tato „řeč“ je pak slovním brahman (tj. pouhým intelektuálním pochopením). Nyní je toto Jedno jediné nezničitelné brahman tímto óm (Přichází pochopení; byl pochopen pocit „já jsem“, ale tuto zkušenost je třeba se naučit rozšiřovat, přebývat v ní a prohlubovat ji; Maharadž – měli byste si pěstovat radost z tohoto pochopení).

  12. Pak je zde brahman jako nebe neboli prostor/ákáša brahman (cítíte, že tu nic není); tento rozlehlý prostor má v sobě zahrnutu kvalitu pronikavosti. Nyní je tato „řeč“ brahman „vše“.

  13. Ale jakmile začne múla mája mluvit nesmysly/rozvíří se, pak expanduje do pěti velkých elementů a spadne do tohoto hrubého viditelného světa (uvnitř tohoto „vše“ jsou guny a elementy v potenciální/dosud neprojevené formě. Když je ale tato „řeč“ zapomenuta, guny a elementy se stanou zjevné a je zde objektivita.) Toto ryzí brahman by tudíž mělo vždy „mluvit“ touto „řečí“.

  14. Je-li brahman touto „řečí“ „vše“, pak tato esence hledá útočiště/podporu véd, které prohlašují, že „Toto „vše“ je brahman.“ Nyní je třeba rozpoznat toto pohybující se čajtanja brahman.

  15. Tento pohybující princip/čajtanja způsobuje, že se pět elementů v máje dá do pohybu. Proto se Paramátma, které je v pohybu, nazývá čajtanja brahman.

  16. Tato čajtanja potřebuje sílu/moc tohoto puruši a pak se to, co je popravdě Skutečností, stává touto silou brahman. Když tu je Znalec této síly, je tu toto brahman jako svědek (Svědek nemůže být oddělen od toho, co je viděno/pozorováno).

  17. Je-li tu toto pozorování/svědek, potom je Skutečnost uvězněna uvnitř gun. Proto mluvíme o saguna brahman/brahman s atributy a je to ona bez-myšlenkovitá Skutečnost, která je otevřeně hlásána touto „řečí“.

  18. Jestliže tu není tato fáma o gunách „zde“, potom bude tato Skutečnost nirgunou brahman/brahman bez atributů. Nyní by se (však) tato Skutečnost měla nazývat vyjádřitelné brahman.

  19. Je-li zde tato para řeč múla máji, pak je tato Skutečnost (slovy) vyjádřitelným brahman a pokud je zde tato „zkušenost“ brahman/brahman jako „zkušenost“, pak tu nemůže být úplné pochopení ryzího brahman (Siddharaméšhvar Maharadž – zkušenost/anubhava značí stát se malým/anu)

  20. Toto brahman jako „zkušenost“ je rovněž „řečí“ „já jsem“. Základní vlastností tohoto „já jsem“ čili tohoto poznávajícího vritti (postoj mysli) je ánanda/blaženost. Ale přesto je ještě potřeba pochopit tuto esenci (tj. to „nevyjádřitelné“) této „řeči“.

  21. Je-li tu brahman jako blaženost/ánanda, zůstává tu stále dualita, nikoli ono ne-duální bez-myšlenkovité brahman. Ale je-li tu brahman tadákár – Ten, kdo spočívá v Tom“/tadákár , potom tato Skutečnost není rozdělena. A nakonec se tento *dialog mezi Guruem a žákem rozplyne do nevyjádřitelného brahman. *(Tento dialog končí v Jednotě, jakákoli oddělenost mezi Guruem a žákem je naprosto rozpuštěna)

  22. Tímto způsobem je bez-myšlenkovitá svarúpa realizována v tomto pořadí čtrnácti brahmanů. Když je sádhaka pochopí, nebude dotčen žádným zmatkem (tj. prvním brahman; brahman jako slovo/slovní brahman).

  23. Pochopte, že brahman je věčné a mája je stav, kdy se Skutečnost jeví jako pomíjivá. Nyní tu bude prostřednictvím čtrnácti brahmanů odhalena siddhánta/Pravda.

  24. Je-li tu slovní brahman/brahman jako slovo, potom je Skutečnost plná iluzorních slov a postrádá zkušenost „já jsem“ (všechno je brahman, ale zde se On/Jeden jediný stává „mnoha“ slovy). Potom tu nemůže být rozlišení/vivéka tohoto věčného „tam“.

  25. Múla mája je zničitelná (kṣara) a není tím, co je nezničitelné (a-kṣara – má dva významy – (1) Písmeno (2) Nezničitelný). Jak může být potom Óm nezničitelné brahman? Óm se projevilo, ale toto bez-myšlenkovité věčné „tam“ se neprojevuje/neobjevuje.

  26. Brahman jako nebe/prostor je jako toto božské „slovo“. Nicméně ryzí poznání ničí tuto *prázdnotu/nicotu (śūnya) prostoru. Z toho je zřejmé, že i tento prostor, který se objevil, podlehne zániku, zatímco původní místo věčného „tam“ se nikdy neobjevuje. *(tj. když pohlédnete na nebe, řeknete, že tam nic není).

  27. Toto „vše“ dojde konce, a proto i brahman jako „vše“ je zničitelné. Dle pochopení védánty zajisté dojde k rozpuštění této „řeči“ „všeho“.

  28. Dojde-li ke konečnému rozpuštění celého stvoření, jak by mohly přetrvat velké elementy? Tudíž toto brahman jako „vše“ je zničitelné (toto „vše“ múla máji je elementární; je to element větru, který vyvstává z elementu prostoru).

  29. Moudrý člověk nepřijme to, že by tato pohyblivá forma mohla být oním ne-hybným nebo to, že by mohly být tyto guny spojovány s tím, co je bez atributů/nirguna.

  30. Když múla mája vytvoří pět elementů, potom se Skutečnost jeví jako zničitelné stvoření. A proto, pokud je tu toto brahman jako „vše“, jak lze završit tento bez-myšlenkovitý zázrak?

  31. Takže nyní, když je toto bez-myšlenkovité Já touto „řečí“, je tu toto zničitelné brahman (jako universální) „vše“. Jakmile však oddělenost skončí, jak tu může zůstat toto „vše“?

  32. Pokud je nyní Skutečnost uvedena do pohybu, pak je to mája a ta je přirozeně falešná. „Tam“ bude tato „řeč“ čajtanji zničena.

  33. Nyní, co se týče brahman jako moc/autorita. Jsou-li všechny věci neskutečné, tak Skutečnost jako tato síla nemá popravdě žádnou existenci. A podobné to je i s brahman jako svědkem (sākṣabrahma), není-li tu tento objekt „vše“, potom je Skutečnost jakožto svědek také neskutečná.

  34. Saguna je zničitelná. Povězte mi, jak může být tato Pravda něčím, co lze vnímat? Saguṇa brahman bude dozajista zničena.

  35. A pak bude spolu s touto „řečí“ saguna zničena rovněž nirguna, protože ta tu nemá bez saguny žádné opodstatnění. Protože jak by mohla vejít ve známost bez gun? (kvůli této saguně je vyvozena nirguna; bez saguny nikoli.)

  36. Mája je jako přelud a taková je i „řeč“ tohoto (universálního) „vše“ Jak by mohla být Skutečnost těmito mraky představivosti, které se zjevily z ničeho?

  37. Není-li tu žádné město, jak by tu mohly být jeho hranice? (Není-li tu saguna, jak můžeme mluvit o nirguně?) Není-li tu žádné zrození, jak by tu mohl být džíva-átma (osvobozený za živa)? A stejně tak, jak by se mohly příměry zrozené z duality nějak vztahovat k tomu, co je ne-duálním a nevyjádřitelným brahman?

  38. Jak by tu mohla být tato moc/autorita, není-li tu mája? Jak by tu mohl být ten, kdo ví (jāṇatā), není-li tu objekt tohoto „vše“? A jak by tu mohlo být něco, co hýbe objektem (universálního) „vše“, aniž by tu nejprve byla nějaká nehybnost/nevědomost?

  39. Takže moc/autorita, životní energie/čajtanja i tento svědek jsou v područí sattva guny tohoto „já jsem“ (tj. saguny). Jak lze tuto nirgunu této saguny nazvat původní nirgunou?

  40. Pojem nirguna vyjadřuje vlastně to, že přiřazujeme saguně stav bez gun, takže jsme stále jen v oblasti této „řeči“. Potom by takovéto brahman mělo být dozajista známo jako ne-věčné.

  41. Popravdě je to toto „vše“, které nazývá tuto „řeč“ nirgunou brahman. Následně je tato Skutečnost tímto vyjádřitelným brahman a to bude rovněž zničeno.

  42. Když tu je tato zkušenost blaženosti/ánanda, pak to je rovněž tímto pochopením této poznávací vritti/„já jsem“. Ale v brahman tadákár – Ten, kdo spočívá v Tom (tadākāra), toto poznávající vritti/„já jsem“ nalézt nelze.

  43. Toto nevyjádřitelné brahman je dosaženo pomocí tohoto poznávajícího vritti/„já jsem“ a konání tohoto vritti je kvůli sattva guně (poznat). Ale toto činění vritti/„já jsem“ bylo zahanbeno tímto nivritti (bez vritti). (Tudíž i když je toto poznávající vritti neboli sattva guna potřeba k dosažení tohoto ryzího nevyjádřitelného brahman, přesto nezůstane ve věčnosti).

  44. Toto (slovy) nevyjádřitelné brahman je nivritti (bez pohybu mysli), což je totéž jako stav unmani (tj. ne-mysli). Toto nevyjádřitelné nemá žádný omezující koncept a je místem přebývání jógina.

  45. Jak může být múla mája tímto Já prostým jakéhokoliv omezujícího konceptu? To je sahadža/přirozené samádhí a „tam“ byla tato múla mája, prvotní nemoc, která způsobila utrpení tohoto světského života, odstřižena.

  46. Tento puruša je ukončením tohoto omezujícího konceptu múla máji a měl by být znám jakožto Pravda/siddhánta. Je to ono átma, které je potvrzeno védantou, Guruem a také vlastní zkušeností pravého Já.

  47. Když je tato múla mája věčným brahman, pak tu není žádný klam máji „zde“. Je to esence skrytá uvnitř zkušenosti „já jsem“ a nazývá se Zkušeností (pravého) Já.

  48. Abychom zakusili své Já, musíme zničit každou myšlenku. Potom skončí i štěstí z této zkušenosti (pak tato prvotní myšlenka neboli ánanda/blaženost sat/existence skončí).

  49. Proto byste si měli představovat tuto nirvikalpu (tj. bez-myšlenkovitost) a myšlenka pak bude přirozeně zničena. Potom myšlenka nebude (existovat), a vy budete tímto ryzím poznáním.

  50. Pokud si toto Jedno jediné ryzí poznání něco představuje, pak rozkvete, kdekoliv je zasazeno (pak se tento nekonečný potenciál stane vším, co si představuje). Pokud ho však umístíte do této svarúpy, pak sklidíte nirvikaplu.

  51. Když si představíte to, co si nelze představit, ševelení představivosti se rozplyne. Setká-li se člověk s něčím, co je nepřipoutané, bude tu pouze toto nepřipoutané.

  52. Brahman není jako tento objekt (universálního) „vše“, a tudíž by To mělo převzít vlastnictví tohoto „objektu“ (toto vše by mělo splynout s Ním; protože On je uvnitř a mimo vše, co lze spatřit očima nebo co lze vnímat myslí.) Pak by mělo toto bez-myšlenkovité Já zakoušet všechno prostřednictvím formy Sadgurua (On/Sadguru používá poznání, zatímco zůstává navždy Jedním jediným, bez druhého; Mistr duality). (Maharadž – Mistr používá Poznání…jak by jinak mohl mluvit.)

  53. Když máte víru v toto „já jsem“, vaše přesvědčení bude narůstat a bude silnější a silnější. Díky tomuto přesvědčení dojde ke zkušenosti „já jsem“, tomuto ryzímu poznání brahman.

    Tímto končí 3. kapitola 7. dášaky knihy Dásbódh s názvem Čtrnáct Brahmanů.

    Z anglického překladu Johna Norwella přeložila Gabriela Adámková


    Další kapitoly z knihy Dásbódh (+ předmluva + zpívaný Dásbódh + PDF)