Zpívání bhadžanů v Praze - do září 2019

  • od října 2019 do května 2020 zpívání v Úterý od 19h - 21h.
    Místo konání:  Klub MalýVelký strom,
  • Praha - Dobrovskeho 16, Praha 7,

    zast. tramvaje Letenské naměstí

Sraz:  v 18:50h

Program: Zpívání bhadžanů tradice Navnath Sampradája, meditace a čtení textů těchto mistrů, diskuse.

2019      
       

17.12. Klub MalýVelký strom

     

31.12. Klub MalýVelký strom

     

14.1. Klub MalýVelký strom

     

28.1. Klub MalýVelký strom 

     

Info: Aleš (tel. 777050958) a Martin (tel. 725219468)

Další informace o bhadžanech



Nová kniha:

obal_vidznana.jpgVyšla kniha Sadgurua Nisargadatta MaharadžeVidžňána. Zmizení pocitu bytí“. Titul je souhrnem 159 nirupan, které v jazyce maráthí zaznamenal Maharadžův oddaný Dinkar Kshirsagar a do angličtiny je přeložil Maharadžův dlouholetý překladatel Mohan Gaitonde. "Prospěch ze čtení těchto slov bude přímo úměrný míře vašeho ukotvení neboli usebranosti. Nejde o to někam odejít či něco dělat. Vy už To, co chcete realizovat, jste. Nejde o to, že byste se měli něčím stát, ale o to, abyste se ustálili ve svém ryzím bytí. Samotný váš zájem o tyto promluvy naznačuje, že se ve vás rodí Sebepoznání."

Kniha vyšla v nakladatelství dybbuk.


Audio/Video ukázka:

Nisargadatta Maharádž - Citáty a fotky

Články

22. července 1980 – Vše, co je časově omezené, je neskutečné (z knihy Před vědomím)

3. 12. 2019 - Gabi

maharaj_nirupana_8.jpgMaharadž: Když zmizí hledající, otázka konání je vyloučena. Později hledající pochopí, že to nebyla jeho pravá podstata, jež vykonávala toto vše, ale že to bylo vědomí, kterému bylo přiřknuto označení „zrozený“, a které se ztotožnilo s tělem a stavy bdění a spánku. Celý tento svazek vykonával všechny činnosti, ale hledající tímto svazkem není. Toto tělo je vnímatelné, ale mou pravou přirozeností je To, co tu bylo před vznikem těla a vědomí. Vše, co je smyslově vnímatelné a je interpretováno myslí, je zdáním ve vědomí, není tudíž skutečné. Neříkám vám nic, co by bylo mé zkušenosti cizí.

22. července 1980

Maharadž: Všechny tyto rozhovory jsou jen výměnou myšlenek a mentální zábavou určenou k ukrácení času.

Tazatel: Pokud člověk nevyvine nějaké úsilí, nikam se nedostane.

Maharadž: Nemyslete si, že musí být udělán nějaký pokrok. Budete nadále něco dělat, přestože je to konceptuální. Co bude dělat ten, kdo pochopí, že je již zde?

Tazatel: Dobře, ale není v tom obrovský prostor pro sebeklam?

Maharadž: Kdo je ten, kdo bude sebe sama klamat?

Tazatel: Empirické ego.

Maharadž: Není zde žádná entita. Fenomenální objekt nemůže nikdy ničeho dosáhnout, a toto empirické ego je pouze fenomenálním objektem.

Tazatel: A nemusíte kvůli tomu, abyste ustoupil dozadu, vyvinout ono úsilí?

Maharadž: Jaký druh konání znamená nicnedělání?

Tazatel: Naším běžným způsobem života je ztotožňování se. Pokud ustoupíme dozadu, je zde nějaký kvalitativní rozdíl?

Maharadž: Bavte se, jen nebuďte v klamném dojmu, že něco děláte vy.

Tazatel: Proč za mnou nepřijdou lidé a nepokloní se mi, když řeknu, že jsem Bůh?

Maharadž: Jestliže jste opravdu pochopil, že jste Bůh, pak ještě před tím, než přijde toto přesvědčení, ztratíte svou totožnost, splynete s celým projevem, a tudíž, kdo bude očekávat poklony a od koho?

Tazatel: Je tu něco takového, jako využití vlastní vůle, abych něco udělal? Pokud chce někdo zůstat bdělý, opakovat mantru, meditovat, anebo se pokoušet neusnout, nevykonává snad něco?

Maharadž: Z pozice hledajícího může být to, co dělá, v pořádku, ale brzy odhalí, že se hledající ztratil v hledání. Když zmizí hledající, otázka konání je vyloučena. Později hledající pochopí, že to nebyla jeho pravá podstata, jež vykonávala toto vše, ale že to bylo vědomí, kterému bylo přiřknuto označení „zrozený“, a které se ztotožnilo s tělem a stavy bdění a spánku. Celý tento svazek vykonával všechny činnosti, ale hledající tímto svazkem není. Toto tělo je vnímatelné, ale mou pravou přirozeností je To, co tu bylo před vznikem těla a vědomí. Vše, co je smyslově vnímatelné a je interpretováno myslí, je zdáním ve vědomí, není tudíž skutečné. Neříkám vám nic, co by bylo mé zkušenosti cizí. Říkám vám to, co jsem pochopil a zakusil. Je to velmi jednoduché: toto je časově omezené, a vše, co je časově omezené, je neskutečné, protože čas samotný je koncept. To, co vám říkám, je založeno na tomto jednoduchém faktu, protože je to založeno na mé zkušenosti. Pokud vás to v tuto chvíli přitahuje jako koncept, přijměte ho. Jinak ne. Pokud přesto chcete něco dělat, dělejte to, co dělat vůbec nemůžete. Tím je stav nebytí.

Tazatel: Cítím neustále neklid v mysli. Chci něco realizovat; to samotné se zdá být překážkou.

Maharadž: Jste tu ještě před myslí, nebo až poté?

Tazatel: Před myslí.

Maharadž: Tak se mysli neobávejte. Zaměstnejte ji jen do té míry, jež je zapotřebí, abyste si splnil své denní povinnosti, ne víc.

Maharadž: Ten, kdo je znalý, pouze pozoruje nebo ruší veškeré zkušenosti, které jsou dosažitelné myslí, jako něco, co nemá žádnou podstatu. Celá tato světská hra je v oblasti mysli; Jakým způsobem budete znepokojeni ve chvíli, kdy pochopíte, že nejste myslí? Je to dočasná fáze, nedokonalá, nedostatečná.

Tazatel: I bytí je nedokonalou, dočasnou fází?

Maharadž: Vědomí je produktem potravinového výtažku těla; tělo je palivem, jímž je udržováno „jáství“. Copak nevidíte, co je tělo? Není to snad jen kus potravy a vody? Nyní jste zapleten v tomto „jáství“, ale vy, Absolutno, tímto „jástvím“ nejste.

Tazatel: To, co říkáte, znamená, že i toto „jáství“, způsob, kterým jej rozpoznáváte v mysli, není tím, čím, skutečně je?

Maharadž: Vezměte si to takto: je to v podstatě jako nepříjemná zkušenost podobná bolesti břicha či krku. V mém dokonalém stavu jsem nikdy neměl bolest, ale když se zde objevilo „jáství“, náhle jsem bolest cítil. Toto „jáství“ splyne, zmizí. Já jsem dokonalým stavem, když zde „jáství“ nebylo. Zcela jistě vím, že „jáství“ nebylo. Stejně tak, jako musím trpět chronickým onemocněním, trpím tímto bytím. Pouze pochopte, z jaké úrovně hovořím a do jaké úrovně vás přivádím. Jen si představte vzdálenost letu (hloubku), kam až se dostala tato duchovní rozprava. Uctívání vědomí mnoha různými jmény je všude běžným duchovním přístupem, ale pro mě je to bolest a chci se ho zbavit.

Z knihy Před vědomím

Překlad: Gabriela Adámková