Zpívání bhadžanů v Praze - do září 2019

  • od října 2019 do května 2020 zpívání v Úterý od 19h - 21h.
    Místo konání:  Klub MalýVelký strom,
  • Praha - Dobrovskeho 16, Praha 7,

    zast. tramvaje Letenské naměstí

Sraz:  v 18:50h

Program: Zpívání bhadžanů tradice Navnath Sampradája, meditace a čtení textů těchto mistrů, diskuse.

2019      

15.10. 

Klub MalýVelký strom
     

5.11. 

Klub MalýVelký strom
     

 19.11.

Klub MalýVelký strom
     

 3.12.

Klub MalýVelký strom
     

 17.12.

Klub MalýVelký strom
     

Info: Aleš (tel. 777050958) a Martin (tel. 725219468)

Další informace o bhadžanech



Nová kniha:

obal_vidznana.jpgVyšla kniha Sadgurua Nisargadatta MaharadžeVidžňána. Zmizení pocitu bytí“. Titul je souhrnem 159 nirupan, které v jazyce maráthí zaznamenal Maharadžův oddaný Dinkar Kshirsagar a do angličtiny je přeložil Maharadžův dlouholetý překladatel Mohan Gaitonde. "Prospěch ze čtení těchto slov bude přímo úměrný míře vašeho ukotvení neboli usebranosti. Nejde o to někam odejít či něco dělat. Vy už To, co chcete realizovat, jste. Nejde o to, že byste se měli něčím stát, ale o to, abyste se ustálili ve svém ryzím bytí. Samotný váš zájem o tyto promluvy naznačuje, že se ve vás rodí Sebepoznání."

Kniha vyšla v nakladatelství dybbuk.


Audio/Video ukázka:

Nisargadatta Maharádž - Citáty a fotky

Články

Jóga Vasištha - Kniha V. - O zániku - V.080-V.081

8. 5. 2019 - Martin

Ó hloupá mysli, proč se trápíš, jsi-li ve skutečnosti neomezené Vědomí? Vždyť To je všudypřítomné, To je všechno, co je. Pochopíš-li to, staneš se vším. Ty neexistuješ, tělo neexistuje. Jediné, co ve skutečnosti existuje, je jediné neomezené Vědomí a v tomto stejnorodém Bytí se objevují představy „já“ a „ty“. Jestliže jsi Já, pak existuje pouze Já, nikoli ty! A jestliže jsi netečná, neschopná vnímání a zároveň odlišná od Já, ani tak neexistuješ, protože neomezené Vědomí neboli Já je všechno a nic jiného tu není. A vedle Vědomí a něčeho, co není schopno uvědomovat si a vnímat, neexistuje třetí možnost.

V.80

VASIŠTHA pokračoval:

Zábava ani rozptýlení nelákají toho, kdo se zabývá pátráním po Já. Představy příjemného a nepříjemného nevznikají v očích, ale jinde, protože oči pouze hledí. S ostatními smysly se to má stejně. Proto činnost smyslů neznamená nic špatného. Když se však k smyslové činnosti, která v jednom okamžiku vzniká a v následujícím okamžiku zas zaniká, připojí egoistická mysl, objeví se v mysli neklid.

Ach mé oči, objekty vaší zkušenosti jsou jen jevy, které vznikají a zase mizí. Nedovolte, aby váš pohled na nich utkvěl, jinak věčné Vědomí pocítí smrtelnost. Buďte divákem, kterým ve skutečnosti také jste. Ó rozume, díky svému fungování viděly oči bezpočet výjevů, ale proč se do nich necháš vtahovat? A i když tyto výjevy mysl odráží a rozpoznává, proč na ně reaguješ jakožto pocit ega? Nepochybně tu existuje důvěrné spojení mezi očima a jejich objekty. Proč to však podporuješ a snažíš se tomu porozumět? Ve skutečnosti spolu výjev, pozorování a mysl nesouvisí, podobně jako obličej, zrcadlo a obraz v zrcadle. Přesto vzniká jakási iluzorní představa, že „já to vidím“. Nevědomost je jako vosk, jímž se výjev, pohled a mysl k sobě pevně přichytily, zatímco poznání Já je jako oheň, v jehož teple se vosk rozpouští!

Mylné souvislosti se posilují opakovanými myšlenkami, ale veškerou nevědomost lze zničit pomocí správného zkoumání Já. Jakmile bude nevědomost pryč, pak se iluzorní souvislost mezi výjevem, pozorováním a myslí již nikdy neobjeví. Smysly jsou obdařeny rozumem kvůli mysli, proto musí být mysl odstraněna. Ó mysli, proč se zbytečně zabýváš těmito pěti smysly? Jen ten, kdo uvažuje: „To je má mysl“, se tebou nechá ošálit. Ty, mysli, totiž neexistuješ. Nezajímám se o to, zda zůstaneš, nebo odejdeš. Jsi neskutečná, netečná, iluzorní. Tebou se zabývá jen hlupák, nikoli moudrý člověk. Toto pochopení ukončuje temnotu nevědomosti. Ó přízraku, zmiz z tohoto těla i se svými tužbami a emocemi. Ó mysli, dnes jsem tě zničil, neboť jsem si uvědomil, že jsi ve skutečnosti nikdy neexistovala.

Po dlouhou dobu byl přízrak mysli příčinou bezpočtu špatných představ a emocí, chtíče, zlosti atd. Poté, co byl přízrak překonán, se své někdejší hlouposti musím smát. Mysl je mrtvá a s ní zemřely všechny mé starosti a úzkosti. Démon zvaný pocit ega zemřel též. A to vše přišlo díky opakovanému pátrání po Já. Nyní jsem volný a šťastný. Všechny naděje a touhy jsou pryč. Chvála vlastnímu Já! Není tu iluze ani trápení, žádné já ani nikdo jiný! Nejsem ani já ani nikdo jiný, jsem všechno ve všem. Chvála vlastnímu Já! Jsem počátek. Jsem Vědomí. Jsem všechny světy. Není ve mně žádné rozdělení, žádná hranice. Chvála samotnému Já! Pozdravení Tomu, co je ve všem stejně všudypřítomné, této jemné přebývající všudypřítomnosti, tomuto Já!

V.81

VASIŠTHA pokračoval:

Ó Rámo, když moudrý člověk vše takto uváží, měl by si uvědomit následující:

„Jestliže všechno toto je Vědomí neboli Já samo a jestliže je mysl tímto pochopením očištěna, co potom je mysl? Mysl neexistuje. Ať je to ne-mysl, ať je to iluzorní zdání nebo ať není vidět, jisté je, že mysl buď neexistuje, nebo je to jen přelud. Jakmile zmizela špatnost a klam, nevím, co je mysl.“

„Všechny mé pochybnosti zmizely, zmizela horečka neklidu a rozrušení. Cokoli jsem, pouze jsem, bez tužeb a chtění. Zmizí-li mysl, zmizí i chtění. Je-li mysl mrtvá, je mrtvé i chtění, iluze se vytratí a zrodí se stav bez ega. Jsem probuzen do tohoto stavu probuzenosti. Jestliže existuje jen jediná Pravda a rozličnost není skutečností, po čem bych měl dál pátrat?“

„Jsem věčné Já, jemné a všudypřítomné. Dosáhl jsem stavu, který se na ničem nezobrazuje, který je naprosto čirý, bez počátku a bez konce. Ať už mysl je nebo není, jsou mysl i vnitřní skutečnost jen jedno jediné neomezené Vědomí, které toto vše prostupuje, které znamená nejvyšší klid a mír a je mimo veškeré chápání. Ať si mysl pokračuje dál, nebo ať si zemře, ale je-li Já ustáleno v naprosté rovnováze, má smysl toto vše zkoumat? Dokud jsem se pošetile zabýval dotazováním a pátráním po Já, setrvával jsem ve stavu podmíněnosti. Pomocí tázání se na Já jsem dosáhl nepodmíněného Bytí. A kdo je nyní tazatel?“

„Je-li mysl mrtvá, jsou takové myšlenky zcela zbytečné a mohly by onen přízrak mysli ještě oživit. Proto je opouštím. Rozjímám o Óm a setrvávám v Já, v naprostém tichu.“

Ať už dělá cokoli, měl by moudrý člověk neustále zkoumat povahu pravdy. Díky takovému zkoumání zůstane mysl ustálena v sobě, osvobozena od neklidu a přitom schopna vykonávat své přirozené funkce.

Svatí muži s nepodmíněným vědomím žijí zde a vykonávají přirozené činnosti, oproštěni od pýchy a klamu, se srdcem neustále se radujícím a s vyrovnaností, která září do prostoru.

Výše zmíněný postup dotazování si osvojil mudrc Samvarta a sám mi ho kdysi dávno popsal.


Překlad Lenka Vinklerová

další části knihy