Zpívání bhadžanů v Praze v Divoké Šárce - od května 2019 do září 2019

  •  v květnu v úterý 1 x a to 28.5. od 18 hod.,
  • v červnu, červenci a srpnu 2 x měsičně v pondělí od 18,30 - 21h.
    Někdy zde bude i po zpívání posezení u ohně.

Úterý: 28.5. 2019 od 18.00 do 20.30 (Divoká Šárka); od června do srpna v pondělí od 18,30 - 21,00
Adresa: Praha, louka v Divoké Šárce - v případě deště se schováme v altánu. 
Sraz:  v 17:45 na konečné tramvají 20, 26 "Divoká Šárka"

Program: Zpívání bhadžanů tradice Navnath Sampradája, meditace a čtení textů těchto mistrů, diskuse.

2019      
17.,18.,19.5       
28.5.       
3.6.       
17.6.       
1.7.       
15.7.       
29. 7.      
12.8.      
 26.8.      

Info: Aleš (tel. 777050958) a Martin (tel. 725219468)

Další informace o bhadžanech


 

Šrí Nisargadatta Maharádž:

V nakladatelství Dybbuk právě vychází nová kniha rozhovorů se Šrí Nisargadatta Maharadžem „Nic je vše“. Kniha je k dostání ve většině knihkupectví anebo je možné ji koupit online: https://www.kosmas.cz/knihy/222738/nic-je-vse/. (Brzy bude možné zakoupit i elektronickou verzi.)

Více informací v sekci Tištěné knihy.


Šrí Siddharaméšvar Maharádž:

V nakladatelství Argo vyšel nový překlad knihy Šrí Siddharáméšvara Mahárádže: Klíč k poznání Já. Součástí tohoto vydání je také překlad kratšího díla s názvem Zlatý den. Kniha je k dostání ve většině knihkupectví anebo je možné ji koupit online: http://www.kosmas.cz/knihy/214128/klic-k-poznani-ja/

"Jestliže chceme vyšroubovat šroub, musíme s ním točit na opačnou stranu. Jestliže mysl vedenou intelektem nasměrujeme k Já, bude pohlcena Já."

Více informací v sekci Tištěné knihy

Audio/Video ukázka:

Nisargadatta Maharádž - Citáty a fotky

Články

Jóga Vasištha - Kniha V. - O zániku - V.058-V.059

6. 3. 2019 - Lenka

Omezené představy radosti a bolesti jsou falešné, neboť všemohoucí Vědomí je všudypřítomné a neohraničené. Jsem-li probuzený, je to Já, jsem-li v omylu, pak totéž Já se stává králem. Jen milostí Já jsou mysl a tělo v činnosti. Jen díky Jeho síle všechno ve vesmíru tančí podle Něj. Jak bylo ode mne hloupé sužovat se tím, že uděluji požehnání nebo trest! Byl jsem probuzen, poznal jsem vše, co má být poznáno, dosáhl jsem všeho, co stojí za dosažení.

Kapitola 8: Příběh o králi jménem Suraghu

V.58

VASIŠTHA pokračoval:

Ó Rámo, naslouchej prosím následujícímu zajímavému příběhu.

V Himalájích je hora jménem Kailása. Na úpatí hory žil horský kmen nazývaný Hémadžata, což znamená zlatovlasí. Jejich králem byl Suraghu. Byl mocný, silný a moudrý. Byl obdařen Sebepoznáním a velmi nadaný v poezii a literatuře. Neznal únavu a neustále vykonával své povinnosti vládce – obdarovávat či trestat všechny, kteří si zaslouží být obdarováni či trestáni. Nicméně během  neustálé činnosti bylo jeho duchovní poznání zakaleno.

SURAGHU přemítal:

Lidé kvůli mně podstupují mnohá trápení. Jejich utrpení je moje utrpení. Měl bych jim poskytnout bohatství, aby se radovali, tak jak jsem se radoval já, když jsem zbohatl. Jejich radost je moje radost. Běda, tím jak střídavě obdarovávám a trestám, střídá se i u mě radost a bolest.

Král byl velmi zarmoucen.

Jednoho dne ho přišel navštívit mudrc Mándavja. Suraghu ho přivítal, poklonil se mu a náležitě ho uctil.

SURAGHU se zeptal:

Pane, mučí mě starosti o to, zda dary či tresty, které dávám svým poddaným, se mi nevrátí. Prosím, pomoz mi získat nezaujatost a ochraň mě před předsudky a předpojatostí.

MÁNDAVJA odvětil:

Všechny slabosti mysli ustanou, je-li tu vlastní úsilí založené na pochopení. A pochopení vyvstane u člověka, který je pevně zakotven v Sebepoznání. Utrpení mysli se lze zbavit pomocí zkoumání podstaty Já. Člověk by měl zkoumat svoji mysl. Měl by se ptát, co jsou zač všechny nálady a pocity, jež v jeho mysli vznikají. Takovými dotazy se mysl rozvine. Pokud dojdeš k pravé podstatě tohoto hledání, nebude se tě týkat nadšení ani sklíčenost. Mysl se vzdá minulosti a budoucnosti a tím i svého odděleného fungování. Pak zakusíš nejvyšší klid a mír. Jakmile jsi ve stavu rovnováhy, pociťuješ soucit se všemi, kteří mají požitek z bohatství a světské moci. Dosáhneš-li Sebepoznání a vědomí se ti rozšíří na neomezené Vědomí, tvá mysl již neupadne do žumpy tohoto světa. Jen malá mysl hledá malá potěšení a malou moc.

Je-li tu poznání Nejvyššího, vzdá se mysl úplně všeho. Proto než přijde nejvyšší Poznání, měl by se člověk všeho zříkat. Není to tak, že až člověk všechno odevzdá, přijde Poznání. Až se člověk zřekne všech představ a pohledů na věc, pak to, co zbyde, je Já. V běžném životě je tomu podobně, neboť člověk nedostane to, po čem touží, dokud se neodstraní překážky, které tomu brání. A pro poznání Já to platí o to víc.

V.59

Mudrc Mándavja domluvil a odešel.

SURAGHU rozjímal o jeho slovech:

Čemu vlastně říkáme „já“? Já nejsem hora Méru a hora Méru není moje. Nejsem horský kmen a horský kmen není můj. Toto království se pouze nazývá mým, ale této představy se zříkám. Zbývá hlavní město. Nejsem toto město a město není moje. I toho se zříkám. Stejně tak se zříkám představy rodiny a rodinných vztahů.

Nyní prozkoumám tělo. Nejsem maso, krev, kosti ani orgány, z nichž se tělo skládá. To vše je netečná hmota, ale já jsem schopen vnímání. Nejsem potěšení a potěšení mi nepatří. Rozum a smyslové orgány nejsou mnou ani nejsou moje. Jsou netečné, ale já jsem schopen vnímat. Nejsem mysl, jež je hlavní příčinou nevědomého cyklu zrození a smrti. Nejsem rozlišovací schopnost ani pocit ega, jsou to představy vycházející z mysli.

No a co zbývá? Zbývá vnímající džíva. Ale ten s sebou nese vztah mezi subjektem a objektem. To, co je objektem poznání či chápání, není Já. Proto se zříkám toho, co je poznatelné, zříkám se objektu. Nyní zbývá čiré Vědomí, oproštěné od stínů pochybností. Jsem neomezené Já. Neexistuje omezení pro Já. I bohové, Stvořitel Brahma, král bohů Indra, bůh smrti Jama, bůh větru Váju, i všechny další bytosti jsou jako korálky navěšeny na tomto neomezeném Vědomí.

Toto všemohoucí Vědomí, čit šakti, je oproštěno od mylného  rozdělování na subjekt a objekt. Je za bytím i nebytím, ačkoli v každé bytosti je skutečností. Prostupuje všechny bytosti vesmíru. Je nádherou a světlem všeho. Je základem každé formy i každé změny, a přece je za nimi. Po všechny časy je ve všem a vším. Rozprostírá se jako čtrnáct úrovní existence a i představa zahrnující tento vesmír není nic jiného než toto všemohoucí Vědomí.

Omezené představy radosti a bolesti jsou falešné, neboť všemohoucí Vědomí je všudypřítomné a neohraničené. Jsem-li probuzený, je to Já, jsem-li v omylu, pak totéž Já se stává králem. Jen milostí Já jsou mysl a tělo v činnosti. Jen díky Jeho síle všechno ve vesmíru tančí podle Něj. Jak bylo ode mne hloupé sužovat se tím, že uděluji požehnání nebo trest! Byl jsem probuzen, poznal jsem vše, co má být poznáno, dosáhl jsem všeho, co stojí za dosažení. Co znamenají bolest a radost, štěstí a smutek, požehnání a trest? Toto vše je prostoupeno Brahman. Kde je důvod pro smutek či iluzi? Kdo co dělá? Jediné, co existuje, je neomezené Vědomí. Sláva Tobě, božská Nádhero! Sláva neomezenému Já!


Překlad Lenka Vinklerová

další části knihy