Zpívání bhadžanů v Praze v klubu "Malý velký strom" - od října 2018 do dubna 2019

Úterý: 16.4. 2019 od 18.30 do 20.30 (sraz před budovou, poté jsme uvnitř klubu, v případě pozdního příchodu volejte)
Adresa: Dobrovskeho 16, Praha 7, (zast. tramvaje Letenské naměstí)

Program: Zpívání bhadžanů tradice Navnath Sampradája, meditace a čtení textů těchto mistrů, diskuse.

2018    2019
2.10.      8.1. 
16.10.      22.1. 
13.11.      5.2. 
27.11.      18.2 
18.12.      5.3. 
31.12.      19.3. 
      2.4.
      16.4. 
      30.4. 

Info: Aleš (tel. 777050958) a Martin (tel. 725219468)

Další informace o bhadžanech


 

Šrí Nisargadatta Maharádž:

V nakladatelství Dybbuk právě vychází nová kniha rozhovorů se Šrí Nisargadatta Maharadžem „Nic je vše“. Kniha je k dostání ve většině knihkupectví anebo je možné ji koupit online: https://www.kosmas.cz/knihy/222738/nic-je-vse/. (Brzy bude možné zakoupit i elektronickou verzi.)

Více informací v sekci Tištěné knihy.


Šrí Siddharaméšvar Maharádž:

V nakladatelství Argo vyšel nový překlad knihy Šrí Siddharáméšvara Mahárádže: Klíč k poznání Já. Součástí tohoto vydání je také překlad kratšího díla s názvem Zlatý den. Kniha je k dostání ve většině knihkupectví anebo je možné ji koupit online: http://www.kosmas.cz/knihy/214128/klic-k-poznani-ja/

"Jestliže chceme vyšroubovat šroub, musíme s ním točit na opačnou stranu. Jestliže mysl vedenou intelektem nasměrujeme k Já, bude pohlcena Já."

Více informací v sekci Tištěné knihy

Audio/Video ukázka:

Nisargadatta Maharádž - Citáty a fotky

Články

Jóga Vasištha - Kniha V. - O zániku - V.051-V.052

17. 1. 2019 - Lenka

Co to je osvobození, o němž se říká, že je tím nejdůležitějším, čeho má být dosaženo, a díky němuž člověk nezakouší trápení a více se nerodí? Kdy v tomto stavu natrvalo spočinu? Kdy v mysli ustane neklid způsobený touhami a chtěním? Kdy se oprostím od myšlenek „to jsem udělal“ a „to mám udělat“? Kdy zmizí špatnosti z mé mysli, aniž by se zbavila vztahů s druhými? Kdy má mysl nebude, tak jako květ lotosu, pošpiněna bahnitou vodou, z níž vyrůstá? Kdy s pomocí člunu nejvyššího Poznání dosáhnu druhého břehu, břehu osvobození?

Kapitola 7: Příběh Uddálaky

V.51

VASIŠTHA pokračoval:

Ó Rámo, neulpívej na myšlenkových pojmech a vjemech, jež jsou jemné a pronikavé. Mysl se vytvořila plynutím času a během času získala na síle. Ovládni ji svou moudrostí, dřív než popínavou rostlinu zvanou tělo udolá čas. Rozjímáním o mých slovech dojdeš nejvyšší blaženosti.

Budu ti, Rámo, vyprávět, jak dávný mudrc Uddálaka získal poznání nejvyšší Pravdy.

V jednom koutu země se nachází vysoká hora Gandhamádana, celá pokrytá kafrovníky, jejichž květy voní do daleka. Na jednom z tamních vrcholků rostl velký sezamový strom a zde žil mudrc Uddálaka. Již od mládí se snažil dosáhnout nejvyššího poznání, ale třebaže měl srdce čisté, bylo jeho pochopení malé a jeho mysl neklidná. Věnoval se odříkání a studiu svatých textů, takže v něm poznání postupně narůstalo. Jednou seděl celý den o samotě a přemýšlel.

UDDÁLAKA rozjímal:

Co to je osvobození, o němž se říká, že je tím nejdůležitějším, čeho má být dosaženo, a díky němuž člověk nezakouší trápení a více se nerodí? Kdy v tomto stavu natrvalo spočinu? Kdy v mysli ustane neklid způsobený touhami a chtěním? Kdy se oprostím od myšlenek „to jsem udělal“ a „to mám udělat“? Kdy zmizí špatnosti z mé mysli, aniž by se zbavila vztahů s druhými? Kdy má mysl nebude, tak jako květ lotosu, pošpiněna bahnitou vodou, z níž vyrůstá? Kdy s pomocí člunu nejvyššího Poznání dosáhnu druhého břehu, břehu osvobození? Kdy budu schopen dívat se na protichůdnou činnost lidí s hravostí dítěte? Kdy mysl dosáhne naprostého klidu? Kdy v důsledku zážitku neomezeného Vědomí ustane mylné rozdělování na subjektivní a objektivní zkušenosti? Kdy budu moci uzřít to, čemu se říká čas, aniž bych jím byl ovlivněn? Kdy budu schopen přebývat v jeskyni s myslí zcela klidnou? Kdy setrvám jako skála ve stavu, v němž není žádný pohyb mysli?

Uddálaka takto rozjímal a dál pokračoval v meditačních cvičeních. Jeho mysl však stále postrádala klidu. Některé dny se jí podařilo opustit vnější objekty a spočinout ve stavu čistoty, ale jindy byla velmi nepokojná. Uddálaka byl výkyvy mysli velmi sklíčený a často trávil čas touláním v lese. Jednoho dne se dostal do míst, kam ještě nikdo nezavítal, a uviděl jeskyni jako stvořenou pro dosažení stavu klidu a míru. Zvenčí se kolem ní vinuly popínavé rostliny a všude kvetlo mnoho krásných květin. Uvnitř byl příjemný chládek a vycházela odtud taková zář, jakoby jeskyně byla vykládaná samotnými smaragdy.

V.52

VASIŠTHA pokračoval:

Uddálaka se v jeskyni posadil do meditační pozice s úmyslem dosáhnout stavu, v němž nebude nejmenšího pohybu mysli. Svoji pozornost plně zaměřil na své skryté sklony.

UDDÁLAKA rozjímal:

Ó mysli, co máš co dělat s tímto projeveným světem? Moudrého člověka nezajímá to, čemu se říká potěšení, vždyť to se později vždy obrátí v bolest. Kdo se zříká vnitřního klidu a hledá potěšení smyslů, ten jakoby opouštěl nádhernou zahradu a odcházel na pole jedovatých bylin. Můžeš jít, kam chceš, ale nejvyšší mír nezakusíš jinak než skrze dokonalou nehybnost. Vzdej se proto tužeb a nadějí. Bytí či nebytí žádného objektu ani objekt sám, ať se zdá sebekrásnější, ti nemůže přinést štěstí.

Neskonči jako zvěř chycená do pasti zvukem zvonků, jako slon přilákaný slonicí, jako ryba, jejíž chuť ji přivedla na háček udice, jako můra přilákaná světlem a hynoucí v plameni svíčky, jako včela, jejíž čich ji nalákal na květ, který se s ní zavře.

Ó pošetilá mysli, tyto bytosti hynou kvůli touze jednoho ze smyslů – zvěř kvůli sluchu, slon kvůli dotyku, ryba kvůli chuti, můra kvůli vidění a včela kvůli čichu. Ty jsi však obětí pokušení všech pěti smyslů. Jak bys mohla doufat ve štěstí? Bourec morušový si vytvoří kokon a je v něm lapen. Ty si vytváříš síť svých představ a jsi lapena v ní. Pokud můžeš, všeho se vzdej a získej čistotu a vyrovnanost překonáním strachu ze života i smrti. V takovém případě dosáhneš největšího vítězství. Pokud však zůstaneš lpět na neustále se měnících objektech zvaných svět, pak žalem a bolestí zahyneš.

Proč tě, mysli, vůbec poučuji? Pátrá-li člověk po pravdě, zjistí, že nic takového jako mysl neexistuje! Mysl je jen výplod nevědomosti. Jakmile nevědomost odejde, odejde i mysl. Jsi v procesu odcházení. Je pošetilé poučovat někoho, kdo je v procesu rozpadu! Den za dnem jsi stále slabší. Vzdávám se tě. Moudrý člověk neučí toho, kdo je na odchodu.

Ó mysli, jsem neomezené nerozlišené Vědomí prosté ega. S tebou, jež jsi ega příčinou, nemám nic společného.

UDDÁLAKA pokračoval v rozjímání:

Neomezené Já nelze vtěsnat do mysli, podobně jako slona nelze umenšit na velikost jablka. Vědomí, které se procesem ohraničení Sebe sama omezilo na konečnost (na vjemy a představy), se nazývá mysl. Je to výplod nevědomosti, a proto to nepřijímám. Pocit ega je dětinská představa a věří v ní jen ti, kteří nepátrají po pravdě.

Pečlivě jsem zkoumal a pozoroval vše, od špičky palce po vrcholek hlavy, a nenašel jsem nic, o čem bych mohl říci „toto jsem já“. Kdo je „já“? Já jsem všeprostupující Vědomí, které není objektem poznání či moudrosti a je prosté jáství. Já jsem To, co je nedělitelné, beze jména a beze změn. Já jsem To, co je za všemi představami jednoty a různosti i za veškerým poměřováním (co je malé, co velké) a co se liší od čehokoli jiného. Vzdávám se tě, moje mysli, jež jsi zdrojem utrpení.

Kdo v těle sestávajícím z krve, masa a kostí prohlašuje „to jsem já“? Jako je podstatou energie pohyb a jako je myšlení vnitřně spjato s Vědomím, jsou stáří a smrt podstatou těla. A kdo prohlašuje „to jsem já“? Toto jsou jazyk, uši, nos, dotyk a oči. Kdo říká „to jsem já?“ Nic z toho nejsem. Milá mysli, nejsem tebou a nejsem ani těmito představami. Jsem neomezené Vědomí, čiré a nezávislé. Výrazy „jsem vše“ či „žádné já neexistuje“ vyjadřují tutéž Pravdu a jiné Pravdy není.

Běda, tak dlouho jsem byl v zajetí nevědomosti, ale to, co mě připravilo o Sebepoznání, jsem naštěstí odhalil! Již nebudu obětí nevědomosti! Tak jako mrak sedící na vrcholku hory k hoře nepatří, tak třebaže jsem zdánlivě spojen s utrpením, jsem od něho zcela odpoután. Bez Sebepoznání vyrůstá pocit ega, avšak nyní jsem od pocitu ega oproštěn. Ať si tu tělo a smysly jsou nebo nejsou, nemám s nimi co dělat. Smysly existují proto, aby samy od sebe přicházely do kontaktu se svými objekty. Kdo je ono já, které si mylně myslí „toto je já“, „já vidím“ atd.? Smysly zakouší své objekty samy od sebe, aniž by k tomu byly nuceny sklony pocházejícími z minulosti. Pokud jsou činnosti prováděny spontánně bez sklonů a podmíněností, jsou dané zkušenosti čisté a bez vzpomínek na minulé štěstí či neštěstí. A proto, smysly moje, vykonávejte své funkce, aniž by se vám do toho pletly vzpomínky. Tyto vzpomínky, čili sklony a podmíněnosti mysli, nejsou skutečností. Paměť není od neomezeného Vědomí oddělena a není na něm nezávislá. Můžeme se jí zbavit jen tak, že ji nebudeme ve vědomí oživovat. Milá mysli, zanechej vnímání různosti a pochop, že nejsi od neomezeného Vědomí oddělená. A to je osvobození.


Překlad Lenka Vinklerová

další části knihy