Poslední letní zpívání bhadžanů v Divoké Šárce:

Středa: 19.9. 2018 od 18.00 do cca 20.00 (pozor začínáme o 30 minut dříve než obvykle, kvůli brzkému stmívání)

Místo konání: Praha, louka v Divoké Šárce - v případě deště se schováme v altánu.

Program: Zpívání bhadžanů tradice Navnath Sampradája, meditace a čtení textů těchto mistrů, diskuse.

Sraz: V 17:45 na konečné tramvají 20, 26 "Divoká Šárka"

Vstup zdarma

Info: Aleš 777050958, Martin 725 219 468

 

Zpívání bhadžanů v Praze v klubu "Malý velký strom" - od října 2018 do dubna 2019

Čas: 18,30 do 20,30 hod. 
Adresa: Dobrovskeho 16, Praha 7, (zast. tramvaje Letenské naměstí)

2018    2019
2.10.      8.1. 
16.10.      22.1. 
13.11.      5.2. 
27.11.      19.2 
18.12.      5.3. 
31.12.      19.3. 
      2.4.
      16.4. 
      30.4. 

Info: Aleš (tel. 777050958) a Martin (tel. 725219468)

Další informace o bhadžanech


 

Šrí Nisargadatta Maharádž:

V nakladatelství Dybbuk právě vychází nová kniha rozhovorů se Šrí Nisargadatta Maharadžem „Nic je vše“. Kniha je k dostání ve většině knihkupectví anebo je možné ji koupit online: https://www.kosmas.cz/knihy/222738/nic-je-vse/. (Brzy bude možné zakoupit i elektronickou verzi.)

Více informací v sekci Tištěné knihy.


Šrí Siddharaméšvar Maharádž:

V nakladatelství Argo vyšel nový překlad knihy Šrí Siddharáméšvara Mahárádže: Klíč k poznání Já. Součástí tohoto vydání je také překlad kratšího díla s názvem Zlatý den. Kniha je k dostání ve většině knihkupectví anebo je možné ji koupit online: http://www.kosmas.cz/knihy/214128/klic-k-poznani-ja/

"Jestliže chceme vyšroubovat šroub, musíme s ním točit na opačnou stranu. Jestliže mysl vedenou intelektem nasměrujeme k Já, bude pohlcena Já."

Více informací v sekci Tištěné knihy

Audio/Video ukázka:

Nisargadatta Maharádž - Citáty a fotky

Články

Jóga Vasištha - Kniha V. - O zániku - V.024

5. 9. 2018 - Lenka

Když se odvrátíš od honby za potěšením, pak dotazováním se po pravdě dosáhneš nejvyššího stavu. A jakmile bude Já zcela očištěno, ustálíš se pevně ve stavu nejvyššího klidu a míru. Pak již neupadneš do bažiny pojmového myšlení a vytváření představ, jež je příčinou utrpení. Přestože budeš nadále žít, budeš osvobozen od nadějí a očekávání. Jsi čistý! Pozdravení tobě, jenž jsi vtělením naděje.

V.24

BALI se zeptal:

Jakými prostředky lze tohoto ministra porazit?

VIRÓČANA odpověděl:

Přestože je tento ministr téměř neporazitelný, povím ti, jak ho přemoci. Je třeba jít na něho chytře, s pomocí chytrého konání. Pak bude v okamžiku přemožen. Bez chytrého zacházení všechno zničí, tak jako útočný had. Kdo k němu přistupuje chytře, hraje si s ním jako s dítětem a během hry si ho podrobuje, ten spatří krále a ustálí se v nejvyšším stavu. Jakmile je spatřen král, je ministr zcela pod kontrolou, a jakmile je ministr pod kontrolou, je jasně spatřen král. Dokud není král spatřen, není ministr doopravdy poražen, a dokud není ministr poražen, nemůže být spatřen král! Není-li viděn král, způsobuje ministr chaos a šíří utrpení. Není-li ministr poražen, zůstává král neviděn. Proto chytrý čin znamená dvojí najednou – spatřit krále a porazit ministra. Intenzivním úsilím a vytrvalým cvičením můžeš obojí získat, dosáhnout tak této říše a již nezakoušet trápení. Je to říše obývaná světci natrvalo ustálenými v klidu a míru.

A nyní, můj synu, ti vše objasním! Říše, o níž jsem mluvil, je stav osvobození, který znamená konec veškerého utrpení. Králem je Já, jež překračuje ostatní říše, ostatní stavy vědomí. Ministrem je mysl, a podobně jako se tvaruje hrnec z hlíny, vytváří mysl tento svět. Je-li mysl pod kontrolou, pak je pod kontrolou vše. Pamatuj, že mysl je téměř neporazitelná. Podmanit si ji lze jen chytrým zacházením.

BALI se zeptal:

Otče, řekni mi prosím, jakým zacházením mohu mysl porazit?

VIRÓČANA odvětil:

Nejchytřejším prostředkem, jakým si lze podmanit mysl, je naprostá oproštěnost od tužeb, nadějí a očekávání, vždy a vůči všemu. Takto lze mocného slona mysli porazit. Je to velmi jednoduché a zároveň nepředstavitelně těžké, můj synu. Obtížné je to pro toho, kdo takovou praxi nebere s opravdovou vážností, ale jednoduché pro toho, kdo je ve svém úsilí opravdový a upřímný. Kdo chce sklízet, musí zasít. Mysl si nelze podmanit bez vytrvalého úsilí. Proto začni cvičit odříkání. Dokud se člověk neodvrátí od smyslového potěšení, bude v tomto světě utrpení neustále bloudit. Ani silný člověk ke svému cíli nemůže dojít, nebude-li k němu směřovat. Stavu naprostého klidu nelze dosáhnout bez vytrvalého úsilí.

VIRÓČANA pokračoval:

Klidu lze dosáhnout pouze správným úsilím, jiná cesta není. Lidé mluví o božím požehnání nebo osudu, avšak na tomto světě si uvědomujeme tělo, nikoli boha. Lidé mluví o bohu, chtějí-li naznačit něco nevyhnutelného, co je mimo jejich kontrolu, nebo přírodní událost. A to, co vede k rovnováze a ukončení radostí i bolestí, je též označováno jako boží požehnání. Boží požehnání, přirozený řád či správné úsilí, to vše se týká téže pravdy. Oddělování je tu kvůli mylnému vnímání čili iluzi.

Cokoli si mysl představí, to skrze správné úsilí dojde svého naplnění, a pokud mysl toto naplnění chápe, je tu zážitek radosti. Mysl je konající a cokoli si představí o přirozeném řádu neboli nijati, to vytvoří a projeví. Mysl je zároveň schopná přirozenému řádu odporovat, proto lze také říci, že je jeho hybatelem.

Tak jako se vítr pohybuje prostorem, tak jedinec neboli džíva funguje v tomto světě. Dělá to, co má být v rámci přirozeného řádu vykonáno, ačkoli se tento čin může jevit jako sobecký. Džíva nucený přirozeností se zdá být v pohybu nebo v klidu, ale obojí to jsou pouhé projevy, mylné výklady, podobně jako pohyb stromu na vrcholku hory může vzbudit dojem, že se houpe hora.

Dokud je tu mysl, není tu bůh ani přirozený řád. A když mysl zmizí, nechť je tu to, co je!

BALI se zeptal:

Pane, řekni mi prosím, jak v mém srdci může dojít k zániku touhy po potěšení.

VIRÓČANA řekl:

Můj synu, poznání Já je rostlina, jejímž plodem je zánik touhy po potěšení. Až když je poznáno Já, může v nitru pevně zakořenit nejvyšší forma klidu. Proto by měl člověk jednak skrze dotazování a pátrání nahlédnout Já, a zároveň se vzdát honby za potěšením.

Dokud ještě není v člověku probuzena inteligence, měla by jeho mysl být z poloviny zaplněna radostí, ze čtvrtiny studiem posvátných textů a z poslední čtvrtiny službě guruovi. Je-li inteligence probuzena částečně, pak by polovina měla patřit službě guruovi a zbytek by měl být stejným dílem rozdělen na radosti a studium. Je-li plně probuzena, je polovina oddána službě guruovi a druhá polovina studiu, a to s nezaujatostí jakožto stálým společníkem.

VIRÓČANA řekl:

Jen tehdy je člověk hoden naslouchat výkladu nejvyšší moudrosti, je-li naplněn dobrem. Proto by se měl snažit mysl vzdělávat očišťujícím poznáním a krmit ji vnitřní proměnou vycházející ze studia posvátných textů. Až když je takto mysl transformována, je schopna nahlédnout pravdu, aniž by ji překroutila. Pak bez otálení by měl člověk usilovat o poznání Já. Sebepoznání i ukončení tužeb, obojí by mělo jít současně, ruku v ruce.

Skutečný klid v člověku nevyvolá svatá pouť, odříkání ani dobročinnost, ale pouze přímé uvědomění si vlastní podstaty. Pro přímé Sebepoznání není jiné cesty než správné vlastní úsilí. Proto by se měl člověk vzdát závislosti na bohu či osudu a pomocí správného úsilí zanechat honby za potěšením. Jakmile v člověku uzraje nezaujatost a odpoutání, objeví se v něm smysl pro zkoumání pravdy. A tento duch zkoumání a dotazování posílí nezaujatost. Zkoumání a nezaujatost jsou na sobě závislé podobně jako oceán a mraky. Přidáme-li k nim poznání Já, máme tu blízké přátele, kteří se vždy vyskytují pospolu.

V první řadě by se měl člověk zříci závislosti na všem vnějším, tedy i bohu, zatnout zuby a pomocí správného úsilí pěstovat nezaujatost a odpoutání. Člověk nicméně může vydělávat a být bohatý. Nemá smysl zavrhovat tradice a zvyklosti nebo se vzpírat příbuzným. Své peníze pak má využít k tomu, aby přebýval ve společnosti světců nadaných ušlechtilými vlastnostmi. Společnost mudrců přináší klid a nezaujatost, s tím se objeví duch zkoumání a dotazování, a to pak vede ke studiu svatých knih a k poznání. Postupně tak člověk dosáhne nejvyšší Pravdy.

Když se odvrátíš od honby za potěšením, pak dotazováním se po pravdě dosáhneš nejvyššího stavu. A jakmile bude Já zcela očištěno, ustálíš se pevně ve stavu nejvyššího klidu a míru. Pak již neupadneš do bažiny pojmového myšlení a vytváření představ, jež je příčinou utrpení. Přestože budeš nadále žít, budeš osvobozen od nadějí a očekávání. Jsi čistý! Pozdravení tobě, jenž jsi vtělením naděje.

V souladu s přetrvávající tradicí získej určité bohatství, použij ho k tomu, aby ses dostal do společnosti světců, které miluj a uctívej. Díky jejich přítomnosti tě přestanou zajímat objekty potěšení a správným úsilím a dotazováním získáš Sebepoznání.


překlad Lenka Vinklerová

další části knihy