Zpívání bhadžanů v Praze v Divoké Šárce - od května 2019 do září 2019

  • v červnu, červenci a srpnu 2 x měsičně v pondělí od 18,30 - 21h.
    Někdy zde bude i po zpívání posezení u ohně.

Od 3. června do srpna v pondělí od 18,30 - 21,00
Adresa: Praha, louka v Divoké Šárce - v případě deště se schováme v altánu. 
Sraz:  v 18:15 na konečné tramvají 20, 26 "Divoká Šárka"

Program: Zpívání bhadžanů tradice Navnath Sampradája, meditace a čtení textů těchto mistrů, diskuse.

2019      

26.8. 

     
    9.9.  
     
23.9.      
       
       
       
       

Info: Aleš (tel. 777050958) a Martin (tel. 725219468)

Další informace o bhadžanech



Nová kniha:

obal_vidznana.jpgVyšla kniha Sadgurua Nisargadatta MaharadžeVidžňána. Zmizení pocitu bytí“. Titul je souhrnem 159 nirupan, které v jazyce maráthí zaznamenal Maharadžův oddaný Dinkar Kshirsagar a do angličtiny je přeložil Maharadžův dlouholetý překladatel Mohan Gaitonde. "Prospěch ze čtení těchto slov bude přímo úměrný míře vašeho ukotvení neboli usebranosti. Nejde o to někam odejít či něco dělat. Vy už To, co chcete realizovat, jste. Nejde o to, že byste se měli něčím stát, ale o to, abyste se ustálili ve svém ryzím bytí. Samotný váš zájem o tyto promluvy naznačuje, že se ve vás rodí Sebepoznání."

Kniha vyšla v nakladatelství dybbuk.


Audio/Video ukázka:

Nisargadatta Maharádž - Citáty a fotky

Články

Jóga Vasištha - Kniha V. - O zániku - V.015-V.016

8. 8. 2018 - Lenka

Jakmile toužení zmizí, životní síla člověka je očištěna a do jeho nitra vstupují božské vlastnosti a ctnosti. Řeka toužení proudí jen v nitru nerozumného člověka. Tak jako zvíře, které touží po jídle, snadno padne do pasti, tak člověk, následující bez rozmyslu svá chtění, upadá do pekla. Těžká slepota objevující se ve stáří není nic v porovnání s oslepující iluzí, kterou touha v okamžení zaseje do nitra člověka.

V.15

VASIŠTHA pokračoval:

Jakmile Já zapomene samo sebe a začne poznávat viděné či jinak zakoušené objekty, ztratí svoji čistotu a dojde ke vzniku omamujících tužeb, které umocní iluzi. S ohněm kosmického zániku si bohové jako Šiva jsou schopni poradit, ale spalující oheň tužeb nevydrží nikdo. Všechna neštěstí a utrpení světa jsou plody chtění a toužení. Oheň touhy, ač neviděn, je schopen zničit tělo s masem, kostmi i krví. V jednu chvíli se zdá, že touha ustupuje, ale v následujícím okamžiku se vrátí s o to větší silou. Člověk postižený touhou je hodný politování, je slabý, bez energie, zmatený a ubohý.

Jakmile toužení zmizí, životní síla člověka je očištěna a do jeho nitra vstupují božské vlastnosti a ctnosti. Řeka toužení proudí jen v nitru nerozumného člověka. Tak jako zvíře, které touží po jídle, snadno padne do pasti, tak člověk, následující bez rozmyslu svá chtění, upadá do pekla. Těžká slepota objevující se ve stáří není nic v porovnání s oslepující iluzí, kterou touha v okamžení zaseje do nitra člověka.

Toužení učiní člověka malým a shrbeným. I Pán Višnu se stal trpaslíkem, jakmile se rozhodl žebrat. Tohoto toužení, jež je zdrojem veškerého utrpení a ničí životy bytostí, je třeba se s rozhodností zříci.

Přesto v důsledku touhy ozařuje Slunce Zemi, vane vítr, tyčí se hory a Země nese živé bytosti. Všechny tři světy existují jen kvůli touze. Všechny bytosti ve třech světech jsou spoutány provazem touhy. I nejsilnější provaz na světě je možné přetrhnout, ale osvobodit se z pout tužeb je velmi obtížné.

Proto, Rámo, zanechej toužení tím, že se vzdáš myšlení a vytváření představ, bez kterých mysl nemůže existovat. Nejprve nedovol vzniknout představám „já“, „ty“ a „toto“, neboť právě kvůli nim vznikají všechny naděje a očekávání. Budeš-li schopen zbavit se vytváření těchto představ, budeš považován za člověka poznání. Toužení znamená totéž jako pocit ega. A pocit jáství je příčinou všech špatných činů. Odřízni kořeny pocitu jáství mečem poznání ne-já. Osvoboď se od strachu.

V.16

RÁMA řekl:

Pane, říkáš mi, abych odstranil pocit jáství a z něho vyvěrající toužení. Pokud se ale zbavím pocitu ega, pak se zbavím i těla a všeho, co je na pocitu ega založeno. Tělo a životní síla na pocitu ega závisí. Jakmile usekneme kořen, strom, tedy tělo, zemře. Jak se mohu zbavit pocitu já a zůstat naživu?

VASIŠTHA odpověděl:

Rámo! Zbavit se všech představ a podmíněností lze dvojím způsobem. Jeden je založen na poznání a přímém pochopení, druhý na rozjímání. Podrobně ti to popíšu.

Člověk by si měl být vědom pomýlených představ, podle nichž uvažuje takto: „Patřím k objektům tohoto světa a můj život na nich závisí. Nemohu bez nich žít a ony nemohou žít beze mne.“ Po důkladném přezkoumání přemýšlí jinak: „Nepatřím k těmto objektům a ony nepatří ke mně.“ Když se takto pomocí hlubokého rozjímání vzdal pocitu ega, může se zabývat činnostmi, které k němu spontánně přicházejí, ale dělá to s klidným srdcem a tichou myslí. Takové oproštění se od pocitu ega a podmíněností je známo jako stav ne-já dosažený rozjímáním.

Je-li tu poznání a přímá zkušenost neduální pravdy, člověk se vzdá pocitu ega i podmíněností a nezakouší už pocit „to je moje“ ani ve vztahu k tělu. Tomu se říká přímé zakoušení stavu ne-já.

Kdo se oprostil od pocitu ega skrze rozjímání, je osvobozený během žití. Kdo vykořenil pocit jáství pomocí přímé zkušenosti, setrvává svobodný v rovnováze. Džanaka a jemu podobní následují cestu rozjímání. Jiní, s přímou zkušeností stavu ne-já, jsou sjednoceni s Brahman a povznesli se nad vědomí těla. Jedni i druzí jsou nicméně osvobozeni a jedno s Brahman.

Za osvobozeného mudrce je považován ten, kdo není ovlivňován žádoucím či nežádoucím a kdo v tomto světě žije a pracuje, ačkoli je od světa vnitřně odpoután a jedná, jakoby setrvával v hlubokém spánku.

Když Vasištha domluvil, byl další den u konce a shromáždění se rozešlo.


překlad Lenka Vinklerová

další části knihy